Co a kdo pomůže firmám ve výzkumu a vývoji

Výzkumné a inovační úsilí ve firmách se ne vždy projeví pozitivně již v krátkodobém horizontu. Často jde o spíše o investice do budoucí prosperity, růstu a dlouhodobé ekonomické udržitelnosti firmy, a to ve stylu rčení „To, co uděláme dnes, rozhoduje o tom, jak se nám bude dařit zítra“.

Opodstatněnost výzkumných a inovačních aktivit ve firmách dokazují nejen zkušenosti a finanční výsledky řady inovativních firem, ale také data z různých průzkumů. Například studie Proven Paths to Innovation Success, vypracovaná společností PwC, na základě desetiletého zkoumání ukázala, že společnosti, jež do svých strategií integrují inovace, dosáhnou během 3 let průměrně o 40 % vyššího provozního zisku a o 100 % vyšší výnosnosti pro akcionáře oproti firmám bez takových strategií.

Inovace jsou tedy pro firmy potřebné a často nezbytné, současně je výhodné do nich investovat i v průběhu hospodářské krize, neboť s koncem krize získává inovativní firma konkurenční výhodu oproti společnostem, které přečkaly krizi útlumem aktivit a investic – a inovativní firma díky větší aktivitě (oproti firmám v defenzivě) posílí svou pozici v tržním prostředí. Podle zjištění společnosti McKinsey & Company to je až o 30 %. Zavádění inovací však, jak známo, brání různé bariéry. Naštěstí je firmám k dispozici mnoho podpůrných organizací, nástrojů a možností, jak si realizaci inovačních aktivit usnadnit a jak zvýšit jejich úspěšnost a rentabilitu souvisejících investic. Inovativní firmy v tom dnes tedy nejsou samy. Nabízejí se různé formy pomoci od mnoha veřejných i komerčních subjektů, asociací, svazů, hospodářských komor a oborových klastrů. Dosažitelnější a použitelnější než dříve jsou také potřebné odborné znalosti, výzkumné výsledky a špičkové přístrojové kapacity univerzit i dalších výzkumných institucí. A v neposlední řadě je a bude firmám k dispozici možnost výhodného spolufinancování výzkumně-vývojových aktivit prostřednictvím dotací či jiných výhodných finančních nástrojů.

Na dotační výzvy z nového programového období firmy čekaly dlouho. V průběhu jara a léta 2022 se však již spouštějí některé programy poskytující dotace na výzkum a inovace ve firmách či na pořízení souvisejících technologií. U Technologické agentury ČR (TA ČR) tak bylo možné si do poloviny června požádat o dotace z programu Trend, konkrétně z podprogramu Technologičtí lídři. Do 13. července 2022 běží termín pro podání žádostí do výzvy programu Delta 2, zaměřeného na podporu aplikovaného výzkumu ve spolupráci se zahraničními partnery. Malé a střední podniky si mohou do 5. srpna 2022 požádat o dotaci až 20 mil. Kč z čerstvě vyhlášené soutěže v programu The Country for the Future na produktové, procesní a organizační inovace. V červenci pak mají být vyhlášeny výzvy Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) k programům OP TAK Aplikace a OP TAK Inovace, na podzim snad bude vyhlášen též OP TAK Potenciál. Od poloviny června až do září probíhá sběr žádostí o dotace z výzvy Národního plánu obnovy – Digitální podnik, na výdaje spojené s digitalizací, automatizací a souvisejícími inovacemi firemních procesů. Pro finanční podporu technologických start-upů, tedy začínajících firem zaměřených na inovační podnikání, pak agentura CzechInvest připravila projekt Technologická inkubace. Z něj budou moci vybrané firmy získat finanční podporu až 4,5 mil. Kč bez ztráty podílu, zejména na vývoj produktu a služby spojené s jeho realizací, a také až dva roky inkubace. První výzva byla stanovena na termín od 1. do 31. července 2022. A v tomto roce je také zatím stále ještě možné požádat si o dotaci z dobíhající výzvy programu OP PIK Inovační vouchery a získat tak dotační podporu na nákup znalostních služeb výzkumných organizací. U této výzvy byla v květnu navýšena alokace finančních prostředků o dalších 30 mil. Kč, proto by se mělo dostat na všechny zájemce splňující podmínky. U ostatních dotačních titulů se však v současnosti více než dříve vyplatí nečekat a projektovou žádost připravit a podat co nejdříve. „Dlouholeté zkušenosti jasně ukazují, že v prvních výzvách je vždy šance na úspěch nejvyšší. Přestože jsou jednotlivé výzvy dlouho dopředu avizovány, řada podniků na ně není včas připravena. Ti rychlí a proaktivní tedy mají výhodu,“ sdělil Milan Sedláček, ředitel společnosti Renards, zabývající se komplexním dotačním poradenstvím.

Vyznat se ve složitých podmínkách dotací a vůbec v dotačním prostředí je pro firmy často obtížné, naštěstí mohou využít služeb mnoha specializovaných poradenských společností. Zkušené dotační agentury, jako je například Renards, zvýší šanci žadatele na získání dotace a taktéž poskytnou spolehlivou administraci realizovaných dotačních projektů, a to tak, aby se eliminovalo riziko vzniku chyb při řízení projektu, kdy při nesplnění podmínek poskytovatele hrozí krácení dotací. Pro rychlou úvodní orientaci v aktuálně dostupných nebo brzy spouštěných dotačních programech je pak možné navštívit například přehledný portál dotace.eu.

U komplexnějších výzkumně-vývojových projektů, pro jejichž úspěšnou realizaci firma nedisponuje všemi potřebnými zdroji (finance, znalosti, dovednosti, informace, technologické vybavení, přístup na nové cílové trhy apod.), se pak nabízí otázka, s jakými partnery se případně spojit a kde je najít, ale také jak zjistit, zda mají podobné cíle a potřeby, na nichž je možné spolupráci postavit. Při vyhledávání možných partnerů nejen pro budování a rozvoj dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale také ke spojení do výzkumně-vývojových kooperací a společných projektů se osvědčuje využívat networkingové akce pořádané inovačními centry. Na nich se firmy mohou seznámit s dalšími subjekty z řad firem i výzkumných institucí, které se zajímají o společná témata možné spolupráce. Takové akce pořádá například brněnská organizace JIC, ostravské sdružení MSIC, olomoucké sdružení ICOK nebo středočeská organizace SIC. Podobná inovační centra a další typy organizátorů networkingových akcí se dají nalézt téměř ve všech regionech. Obzvláště se osvědčily akce typu JIC 120 vteřin.

K cílenějšímu propojování firem, jež jsou podobně oborově zaměřeny či působí ve shodném hodnototvorném řetězci, pak dobře slouží oborové klastry. Výhodou je, že členové klastrových organizací se potkávají a mluví spolu opakovaně, postupně se navzájem poznávají a budují si mezi sebou důvěru. To jim v okamžiku nalezení vhodné příležitosti pro iniciaci nového projektu pomůže k mnohem rychlejšímu navázání partnerské spolupráce, a to i v oblasti výzkumu a vývoje, kde je vzájemná důvěra obzvláště důležitá. Podporu pro diskuzní či networkingová setkávání oborově spřízněných potenciálních partnerů a prostor pro jejich vzájemné poznávání, pro výměnu informací a pro sdílení příležitostí poskytují právě klastrové organizace.

Takto podporuje své členy v rozpoznání vhodných partnerů a navazování výzkumně-vývojových spoluprací například Český optický klastr. Kromě pořádání společných workshopů na různá technologická témata a kromě podpory činnosti tematických pracovních skupin poskytuje vybraným projektům svých členů také přímou pomoc formou projektové koordinace. „Nedávno jsme takto podpořili vznik společného projektu vývoje unikátního Ramanova spektroskopu, do nějž se zapojili celkem tři členové našeho klastru; firma ZEBR, s. r. o., působící v oblasti přesného strojírenství a jemné mechaniky, Univerzita Palackého v Olomouci a VŠB – Technická univerzita Ostrava,“ uvedl Petr Přikryl, manažer Českého optického klastru.

Pro téměř každou výrobně orientovanou firmu je v Česku k dispozici vhodný oborový klastr, v němž může nalézt partnery pro své výzkumně-vývojové aktivity. Většinu českých klastrových organizací sdružuje Národní klastrová organizace (NCA), jejíž pracovníci zájemce z řad podnikatelů rádi nasměrují na klastry odpovídající jejich oborovému zaměření a záměrům.

Další možností, jak posílit předpoklady firmy pro úspěšnou realizaci výzkumně-vývojového projektu, je využít odborných znalostí, výzkumných výsledků či přístrojových kapacit technických vysokých škol a dalších výzkumných institucí, a to buď formou služeb, anebo prostřednictvím přímého zapojení vybraného výzkumného partnera do projektu. V takových případech je často možné čerpat na společný projekt dotace. A to buď z programů, do nichž by se firma bez partnerského spojení s výzkumnou organizací v roli hlavního příjemce vůbec nedostala, anebo z programů určených primárně pro firmy, kdy je však firma při zapojení výzkumné organizace formou tzv. účinné spolupráce oceněna vyšší mírou získané dotace. Tak tomu je například u programu Trend, kdy hlavní příjemce – firma – získá v dotaci až patnáct procentních bodů navíc; to samé by mělo platit v chystané výzvě OP TAK Aplikace.

Samozřejmě že pro firmy, které plánují ve svém projektu řešit konkrétní oblast technických či technologických problémů a výzev, může být komplikované vytipovat a najít výzkumnou organizaci právě s takovými znalostmi a technologiemi, jež jsou pro projekt relevantní (pokud už s některou nespolupracují). Zejména v prostředí univerzit může být složité zjistit, na které přesně najít potřebné vstupy a jak se dostat k těm správným lidem, kteří jsou nositeli požadovaných znalostí, výzkumných výsledků nebo přístrojového vybavení. Výrazně v tom pomohou útvary nebo centra transferu technologií, pokud jsou ve vytipované instituci zřízeny. A pokud si firma není jistá, kterou organizaci vůbec oslovit, pak se může obrátit na spolek Transfera.cz, jenž sdružuje specialisty na transfer technologií z českých univerzit a dalších výzkumných institucí. Pracovníci spolku pomohou firmě vytipovat, případně i oslovit instituci odpovídající oblasti inovačního záměru firmy a hledaným technologiím či znalostem.

S nalezením zahraničních partnerů pro výzkum a vývoj anebo poskytovatelů technologií ze zahraničí pak firmám pomohou organizace zapojené ve světové síti Enterprise Europe Network (EEN). Koordinátorem těchto služeb v České republice je Technologické centrum AV ČR, v jednotlivých regionech jsou tyto služby dostupné u partnerů sítě, jako jsou JIC, RHK Brno, KHK MSK nebo BIC Plzeň.

Ke komplexní přípravě a realizaci výzkumných a inovačních projektů firem je třeba mnohem víc než finance a partneři poskytující některé chybějící zdroje: jsou to mj. nápady na nové či lepší produkty a dovednosti potřebné ke zjištění zákaznických potřeb a také návrhy odpovídajícího konceptu produktu či jeho skutečně požadovaných funkcí. To pak nasměruje firmu k vývoji takového produktu, jenž bude mít mezi zákazníky mnohem větší úspěšnost. K tomu je možné využít služeb specializovaných poradenských společností, jako jsou například Direct People, IdeaSense nebo UNICO.

Nezbytným předpokladem pro tržní realizaci inovačního produktu v co nejvyšší jakosti, se správnými parametry a v dostatečném množství je pak dobře fungující výroba. V této fázi se nabízí zavedení potřebného rozsahu automatizace a digitalizace. Tyto prvky konceptu Průmysl 4.0 najdou opodstatnění jak ve velkosériové výrobě, tak i v malých sériích, či dokonce v kusové výrobě. S jejich zaváděním a testováním pomůže například Centrum Intemac, které poskytuje celou řadu souvisejících služeb a provozuje také první český Digital Innovation Hub.

Jak z výše uvedeného vyplývá, firmy, pro něž je důležité rozvíjet své podnikání a produkty, zlepšovat podnikové procesy, zavádět inovační technologie a vytvářet nové hodnoty pro své zákazníky, v tom tedy nejsou samy.

Pravda je, že firmy, jež to myslí s inovacemi vážně, si nejvíce pomohou vlastními silami, bez toho to nejde. Je třeba sledovat a vyhodnocovat nové příležitosti, zvažovat vlastní silné stránky, na nichž je možné stavět rozvoj firmy, provádět potřebné analýzy a přijímat odpovídající rozhodnutí. A je nutné nepodcenit práci s lidmi ani budování firemní proinovační kultury.

Avšak společnosti, které jsou otevřené svému okolí, mají cestu k přípravě a realizaci svých výzkumně-vývojových aktivit usnadněnou. Důležité je neuzavírat se, ale dívat se kolem sebe, potkávat a bavit se s profesně či oborově spřízněnými lidmi a organizacemi, sdružovat se ve vhodných asociacích, klastrech nebo podnikatelských svazech, sdruženích a komorách. Takto se firma může dostat k mnoha dalším zajímavým a pro byznys potřebným informacím a kontaktům, najít přístup k externím zdrojům pro své inovace či získat podporu od jiných organizací pro své inovační aktivity. A to firmě umožní snáze dosáhnout svých podnikatelských cílů.