Témata
Reklama

Na konci loňského roku se ve městě Las Vegas uskutečnil již dvacátý druhý ročník konference Autodek University. Co říci na úvod? Snad jen, že během konference firma Autodesk představila řadu nových produktů a služeb a to i v oblastech, ve kterých softwarové firmy běžně nepůsobí. Zastavíme se pouze u dvou přednášek, které korelují s obsahem časopisu MM Průmyslové spektrum. Zbylých více než 600 hodin ponechme bez zájmu.

Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Autodesk University standardně otevírá tzv. AU Opening Keynote, která v proběhnuvším ročníku byla výrazně kratší než v předchozích letech a vystřídali se na ní pouze tři řečníci. Jeff Kowalski, ředitel zodpovědný za technickou stránku produktů Autodesku a jejich vývoj, se soustředil na přechod od „mrtvých“ technických objektů na ty, jejichž vývoj a „životaschopnost“ jsou motivovány přírodou. Content and Context (obsah a vztah) – jednotlivé součástky do sebe zapadají a mohou fungovat, když budou dodržena pravidla. Nic nového. Věnoval se však hlavně změnám, které nastávají v technologiích a technice při vývoje produktů. Přechod od užití počítače způsobem, že tento dělá to, co chceme, do stavu, kdy počítač vytváří to, čeho chceme dosáhnout – požadované výstupy jsou pro něj zadáním. Jedná se o inovační proces a samotnou technologii Autodesk nazývá Generative Design. Jeff Kowalski jej představil ve dvou formách – jako variantní řešení formy (obálky a tvaru budovy) a vedle toho variantní a optimalizované řešení struktury – konzola na kosmické sondě, vidlice motocyklu, umělá kyčelní jamka, část lebky – vše na míru navržené s tím, že materiálu, jeho rozložení a množství je tam jen tolik, kolik je vzhledem k zatížení a funkci potřeba (v numerických metodách mechaniky těles známé jako topologická optimalizace).

Reklama
Reklama
Reklama

Bring Life to the Design

Druhá fáze vývoje produktů, která za pomoci těchto metod nastává, je vývoj produktů, jež se dokážou přizpůsobovat prostředí, podmínkám a proměnlivým požadavkům (část karoserie F1 měnící tvar za deště, čímž se mění přítlak vozu k dráze). Třetí je schopnost zařízení komunikovat mezi sebou. Sbírat data a z nich vyvozovat závěry. Příkladem výstupu autonomně fungující technologie Generative Design, kterou Jeff Kowalski představil, byl funkční most vytvořený bez zásahu člověka. Rovněž narazil na to, že některé procesy a pro vývoj produktů používané nástroje jsou překonány, nemohou vést ke vzniku lepších produktů. Příklady, které na přednášce zazněly – bakterie, které dokážou likvidovat radioaktivní částice, mikroskopický tisk na úrovni atomů a molekul či vývoj materiálů s „neskutečnými“ vlastnostmi a nestandardním chováním při zatížení. Tolik ke vstupu Jeffa Kowalského majícímu podtitul Bring Life to the Design.

Z mračna do cloudu

Ředitel pro R&D se věnoval technice, CEO firmy Autodesk Carl Bass u technologií zůstal v první polovině vystoupení. Město zachycené na malířském plátně lze nyní mnohem věrněji zachytit pomoci mračna bodů. Představena byla technologie, kdy laserem naskenovaný objekt lze upravovat, jako kdyby od nuly vznikl v CAD programu, nebo 3D sken výrobní haly, rovněž tvořený mračnem bodů, byl k nerozeznání od barevné fotografie. V další části vystoupení přešel ke cloudovým technologiím (tentokrát s mračny bodů nemajícími nic společného). Jako hlavní platformu uvedl Autodesk A360, jehož součástí je cloudový CAD Autodesk Fusion. Ten umožňuje díky vestavěným nástrojům spolupráci více členů týmu na jednom projektu a Fusion práci více lidí na jednom modelu. To vše mimo jiné díky Infinite Computingu – neomezenému výpočetnímu výkonu dostupnému kdykoli, kdekoli nezávisle na jakékoli softwarové a hardwarové platformě, na jaké k němu přistupováno.

Za nejdůležitější lze považovat tu část jeho přednášky, ve které připomněl projekt Spark (zjednodušeně řečeno, otevřená platforma pro přenos digitálních dat do 3D tiskáren) a představil vlastní hardware – 3D tiskárnu Ember s přesností tisku 10 mikrometrů. I Autodesk na přednášce potvrdil, že „plast umí tisknout každý“. Nyní je věnována pozornost hlavně tisku kovů. Celá přednáška se tedy nesla v duchu, jak co nejrychleji dostat data z digitálního světa do reálného světa.

Nejenom brát, ale i dávat

Za posledních 25 let nás dokázaly některé země dohnat a předehnat (jmenovitě Čína) a my jsme „opustili věc“, která byla ve světě veskrze unikátní – Svazarm (myslím jeho odbornou a technickou stránku). A zatím co v naší kotlině nic nenasvědčuje tomu, že by něco podobného a zároveň moderního mohlo vzniknout, za mořem existuje celá řada neziskových projektů, které slouží ke vzdělávání dětí a mladých lidí v praktických dovednostech, zručnosti a umu. AfFAB, Instructables, Make 3D, SparkTruck a další, o některých jsem se na stránkách MM Průmyslového spektra již v minulosti zmiňoval.

Emily Pilloton, zakladatelka vzdělávacího programu Project H, umocnila optimistické vize předchozích dvou řečníků tím, jak dokáže vtáhnout děti do tvořivého a tvůrčího procesu. Desetileté holky vybavené patřičnými ochrannými pomůckami řežou na pile, vrtají, svařují, pěstují rostliny, … Vysloužila si aplaus větší než ředitel Autodesku. Nezbývá tedy než zpřesnit slova inspektora ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy:

„Velice často se setkávám s tím, že se v České republice práce v kůlně a na pozemku na školách podceňuje.“ Naštěstí nás „zachraňuje“ skutečnost, jak říká průvodce Lonely Planet: „Česká republika se vyznačuje tím, že je v ní co 6 km vesnice“. Máme tedy pořád kůlen ještě dost.

Carl Bass ve svém závěrečném slově konstatoval, že naše budoucnost je v mladých lidech, a oznámil, že všechny programy firmy Autodesk jsou pro studenty a pedagogy nyní po celém světě dostupné zdarma. Že z toho softwarová společnost bude v budoucnu profitovat, není pochyb. Avšak jaký je to kontrast vůči lidským společnostem a komunitám na světě, které by chtěly jen brát či dostávat, ale neumějí, nemohou či nejsou schopny, popř. ochotny současnému světu nic pozitivního nabídnout.

Odklon od masovosti

V organizačním schématu konference, hned vedle úvodní keynote, mají největší význam oborově zaměřené přednášky, na kterých jsou prezentovány zajímavé, technologie, myšlenky či projekty a samozřejmě je prezentují zajímaví lidé. Bloky krátkých vstupů pod jednotným názvem Inovation Forum jsou směřované do hlavních segmentů, na kterých Autodesk působí – stavebnictví, strojírenství, infrastruktura, vizualizace a řízení projektů. Jejich obsahová stránka navazovala a doplňovala to, pro co nebyl prostor při zahájení konference.

Do oblasti strojírenství náležel blok přednášek s názvem Innovation Forum: The Future of How Products Are Made: No Product Is an Island. V ní zazněla řada informací, jež jsou v souladu s tím, co již bylo řečeno. A nešlo jen o konkrétní produkty. Jednotlivá vystoupení se týkala procesů, řízení, přínosů i toho, jak na projekty sehnat peníze.
Již před řadou let Rowan Gibson ve své knize Nový obraz budoucnosti hovořil o změnách, které čekají výrobce a spotřebitele. Zákazníci budou mít neomezený přístup k produktům, službám a informacím, „sítě“ budou důležitější než národy, firmy musejí podnikat v reálném čase nebo nepřežijí, a například je nutno opustit stará paradigmata, kterými jsou levná pracovní síla a hromadná výroba. Navíc je třeba, aby se podniky naučily vytlačovat své vlastní produkty vlastními konkurenčními produkty, dříve než to udělá konkurence.
Existuje příklad z praxe? Například zatím co firma Apple v půlce září loňského roku ukázala své nové chytré hodinky, čínská firma Synergy technologies nabízela v půlce letošního ledna na veletrhu CES reálné „kopie“ Apple Watch. Tři měsíce před začátkem prodeje originálu. Méně kontroverzním příkladem je firma Quirky, kterou na Manufacturing Innovation Forum představila Nikki Kaufman. Firma uvádí na trh týdně tři nové spotřební produkty, které jsou podrobeny výběru na poradě zaměstnanců a členů komunity každé úterý v 19 hodin.
Hlavním tématem jejího vstupu byla výroba sluchátek na míru zákazníkova ucha – útok na paradigma hromadné výroby. Základ sluchátek (měnič) je unifikovaný, naopak část, která zajišťuje přesnou polohu sluchátek z hlediska ozvučení a konformní z hlediska nošení je vyrobena na míru zákazníkova ucha. Stačí jen udělat snímky podle instrukcí, na nichž jsou zachyceny uši a kalibrační objekt a zaslat je výrobci. Dodání je garantováno do 48 hodin.
Další z vystupujících byla například Renee DiResta, ředitelka společnosti O’Reilly AlphaTech Ventures, která se zabývá podporou startup projektů, zejména v oblasti hardwaru (není myšleno počítačů). Mimo jiné na základě studií, které provádí, ukázala, jak se během dvou let změnila struktura uživatelů 3D tiskáren – jak je koncoví uživatelé rychle přijali. A velmi přesně předpověděla, jaké výrobky budou o měsíc později dominovat již zmíněnému veletrhu CES. Wereables – vše elektronické, co se dá na člověka navěsit. Co elektronické se dá do člověka připojit, přijde záhy. Několikrát se vrátila k robotice, kterou považuje za jednu z nejvíce rozvíjejících se oblastí techniky. Velkou poptávku právě po robotizaci a automatizaci v Americe potvrdil zářijový veletrh IMTS 2014 ve městě Chicago. Poslední, na co upozornila – od roku 2010 do roku 2014 se investice do vývoje dronů zečtyřnásobily. Pozn.: Rok 2014 musel trhat rekordy (rovněž pohledem na lednový CES 2015, který navíc neukazoval průmyslové aplikace těchto vznášedel).

Matthew Stanton byl jedním z vystupujících, kteří představili konkrétní produkt ‒ dobíjení elektronických zařízení pomocí elektromechanických měničů umístěných v obuvi chodce (typický wereables produkt). Většina aktivně vystupujících lidí byla z malých nebo v Evropě neznámých firem. Naopak Jon Kirschhoffer reprezentoval technologický gigant – firmu 3M, která v současnosti vlastní na 12 značek, u nás známé jsou napřiklad Post-It či Scotch. Celý vstup byl o tom, jak i velká firma dokáže nabudit inovativní atmosféru, že zpět investuje 6 procent zisku, anebo jak odměňuje a oceňuje vlastní inovátory. Novinku, kterou představil, je výroba LED svítidel. Pro simulaci osvětlení 3M používá program firmy Autodesk VRED.

Autodesk University opět potvrdila pozici největší konference, setkání techniků a uživatelů CAx technologií na světě. Zejména úvodní přednáška a přednášky zvané Innovation Forum ukázaly, že je na svět nutno pohlížet stále více v souvislostech a v mnoha případech „nově“. Pro prof. Janíčka a jeho žáky nic nového – systémový přístup ke světu jako životní styl.

Ing. Lubomír W. Novotný, Ph.D.
Lubomir.Novotny@toshulin.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 150136
Datum: 11. 02. 2015
Rubrika: Servis / Reportáž
Firmy
Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Ozvěny Veletrhu Věda Výzkum Inovace

Přední výzkumné organizace, vysoké školy, inovativní firmy, poskytovatelé dotací, investoři i státní správa zaplnily ve dnech 28. února až 2. března pavilon B brněnského výstaviště. Druhý ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace byl jedinečnou příležitostí podpořit znalostní transfer od výzkumníků do praxe.

Související články
Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lídři průmyslu na Strojírenském fóru volali po změně školství

Téměř dvě stě lídrů průmyslových firem, odborných škol a desítka zástupců ministerstev a státní správy se sešly na druhém ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze. Hlavními tématy byly budoucnost technického školství, ale také podpora exportu a výzkum, vývoj a inovace.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit