Témata
Reklama

Inovativní aplikace v mezinárodním byznysu

Plastikářský veletrh nazvaný prostě „K“ (neboli Kunststoff), konaný každé tři roky v Düsseldorfu, představuje největší světovou koncentraci aktuálních oborových inovací, dává nahlédnout na trendy budoucí a to vše na platformě vzájemné komunikace s výhledem dobře realizovaného obchodu. High-tech produkty a řešení a nejvyšší počet zastoupených výzkumných ústavů z něj vytváří ekosystém pro vizionářské impulzy vedoucí k dalšímu vývoji. Vítejte v Düsseldorfu od 19. do 26. října 2016.

Stejně jako v předchozích letech je i letošní veletrh K již dlouho dopředu vyprodán. Ve všech 19 halách na ploše přes 170 000 metrech čtverečních čisté výstavní plochy se představí více než 3 200 vystavovatelů z  50 zemí. Společná účast českých firem bude na ploše 600 metrů čtverečních, slovenská pak na 110 metrech. Různorodost a mezinárodnost přítomných společností je zárukou, že budou představena všechna velká témata oboru, především efektivní nakládání s energiemi, zdroji a materiály, stejně jako speciální segmenty. Haly jsou přehledně členěné podle stěžejních oborů: stroje a zařízení; suroviny, pomocné látky; polotovary, technické díly a výrobky z vyztužených plastů; služby.

Největší skupina vystavovatelů veletrhu K, výrobci strojů a zařízení, přichází s velkým množstvím světových premiér. Společnosti obsadí přibližně dvě třetiny veškeré výstavní plochy. Veletrh K vždy sledoval a sleduje tep technologického vývoje. To je zřetelně znát především na expozicích vystavovatelů, také však na doprovodném programu, který pro návštěvníky představuje skutečnou přidanou hodnotu. Specializovaná výstava a Science Campus, Bioplastics Business Breakfasts a Design Chain Conference, 3D fab + print i iniciativa pro vzdělávání v oblasti plastů se soustřeďují na speciální aspekty a ústřední témata oboru a nabízejí možnost cíleně získávat informace.

Reklama
Reklama
Reklama
Veletrh K je barometrem výkonnosti celého oboru a současně globálním tržištěm inovací. Sjíždějí se na něj experti z celého světa plastů a kaučuku, aby demonstrovali výkonnost svého oboru a představili aktuální i budoucí možnosti.

Science Campus umožní vystavovatelům i návštěvníkům veletrhu K 2016 získat přehled o vědeckých aktivitách a výsledcích vývoje v sektoru plastů a kaučuku a vyměňovat zkušenosti mezi podniky a vysokými školami. Oproti své premiéře v r. 2013 se Science Campus předvede na větší ploše a s vyšším počtem zúčastněných vysokých škol, institutů i podpůrných organizací. Science Campus navíc představí čtyři ústřední témata, která v příštích letech výrazně ovlivní vývoj trhu tohoto oboru:

• efektivní využívání zdrojů
• digitalizace řetězce tvorby hodnot/Průmysl 4.0
• nové materiály
• lehké konstrukce

Generativní výrobní metody hýbou uživateli po celém světě – v oblasti designu, obalového průmyslu, v leteckém a kosmickém průmyslu, při výrobě automobilů, v dentální a zdravotnické technice i konstrukci a při výrobě strojů a zařízení. Také na veletrhu K 2016 bude téma 3D tisk hrát významnou roli. Na portálu www.3dfabprint.com budou prezentovány aktuální technologie state of the art stejně jako vize a zajímavé příklady best practice.

Růstové perspektivy

Úspěch prezentovaného průmyslu napříč všemi kontinenty je demonstrován především růstem použití plastů a kaučuku jako materiálu, které v období 1950 až 2015 rostlo v průměru o 8,5 procenta ročně. Tak vysoká růstová čísla jako v padesátých až sedmdesátých letech minulého století dnes už samozřejmě nejsou, ale s meziročními 4 až 5 procenty jsou i v novém tisíciletí stále kladná, byť značné rozdílná podle regionů, produktů nebo aplikací.

Motorem celosvětového růstu je především nárůst počtu obyvatel světa a celkově se zvyšující životní standard lidstva. Prosperita se odráží na mnohých trzích aplikací umělých hmot, především u obalů na potraviny a produkty každodenní spotřeby. Infrastruktura a výstavba jsou impulzem pro použití plastů v oblasti zásobování vodou, elektřinou a plynem, pro izolace, okenní profily a mnohé další produkty. Jako další důležitou oblast použití je nutno jmenovat narůstající mobilitu – od automobilů přes přepravu nákladů až po letectví. Jednou oblastí aplikace, ve které se plasty staly prakticky nepostradatelnými, je medicína: přístroje, diagnostika, laboratoře i bezpečná aplikace farmaceutik v aktuálně požadované kvalitě nejsou bez plastů v podobě bezpečných a hygienických jednorázových produktů myslitelné. Také produkty pro sport a volný čas, které dnes známe a jichž si ceníme, lze realizovat už pouze s použitím umělých hmot.

Světová výroba plastů v roce 2015 byla podle svazu Plastics Europe vyčíslena na 322 milionů tun. Necelých 270 milionů tun z toho byly tzv. plastikářské materiály pro následné zpracování v konečné produkty. Zbývajících přibližně 50 milionů tun bylo použito na výrobu povrchových úprav, lepidel, disperzí, laků nebo barev. Ve stejném období bylo podle analýz skupiny International Rubber Study Group IRSG po celém světě vyrobeno a spotřebováno téměř 29 milionů tun kaučuku. Finanční a ekonomická krize let 2008/2009 dokázala zbrzdit dlouhodobě pozitivní vývoj plastikářského průmyslu pouze nepatrně. Od roku 2010 se opět plasty vrátily s nárůstem výroby 3 až 5 procent ročně na cestu růstu.

Obrovský ekonomický rozmach Číny a mnoha zemí jihovýchodní Asie proměnily asijsko-pacifický ekonomický prostor také co do průmyslu plastů v největší region s nejvyššími růstovými čísly. Asie nyní již vyrábí necelou polovinu světové produkce. Odsud v roce 2014 pocházelo i na 40 procent strojů celosvětově vyrobených plastikářských strojů. Evropští výrobci plastikářských strojů vyrobili shodný objem – 40 % –, což odpovídá hodnotě produkce ve výši 13 miliard eur. Podle hodnoty produkce byla nejsilnější jednotlivou zemí ve výrobě plastikářských strojů v r. 2014 Čína s podílem 33,4 procenta, následovaná Německem s 20,5 procenta, Itálií s 7,8 procenta a USA s 7,1 procenta. Ve světovém obchodě vede německé strojírenství s podílem na světovém exportu ve výši 24 procent před Čínou (13 %). Podle údajů Eurostatu, které sestavil Plastics Europe, dosáhl plastikářský průmysl v prostoru EU28 v roce 2014 s 1,45 milionu pracujících v 62 000 převážně malých a středně velkých podnicích obratu 350 miliard eur.

Zpracováno redakcí z podkladů Messe Düsseldorf

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 160720
Datum: 29. 06. 2016
Rubrika: Servis / Veletrhy a výstavy
Autor:
Firmy
Související články
Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Podnikové výzkumné centrum formuje budoucnost vývoje materiálů

Eureka je aplikační laboratoř společnosti JSP, výrobce materiálu Arpro, která nabízí vývoj a výrobu prototypů, jejich testování a ověřování prvních sériových výrobků. Umožňuje dokonce experimenty s technologiemi, jako je například laminace či zalisovávání vkládaných dílů s možností ověření 3D tolerancí.

Výroba štíhlá jako kabel

Kladno historicky patřilo k jedné z nejvíce průmyslových lokací u nás. Bohužel z areálu bývalé Poldovky a jejího okolí se mnoho fungujícího nezachovalo, o to více je tedy třeba ocenit ty subjekty, které dokázaly ustát přechod na tržní prostředí a na tyto nové podmínky se ve všech směrech adaptovaly. Mezi ně patří firma nkt cables, která pokračuje v tradici bývalé „Kablovky“. A jelikož se zde v rámci přechodu na moderní výrobu a systémy řízení postupně pod konzultační gescí API - Akademie Produktivity a inovací aplikuje štíhlá výroba, přijali jsme možnost firmu navštívit. Hostiteli byli ředitel závodu Ing. Jaroslav Žižka a lean leader Ing. Karel Holub.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
V říjnu do Milána

Po šesti letech se podnik nazvaný EMO opět vrací do italského Milána. Bezesporu to bude radostnější pohled do expozic, než tomu bylo právě v roce 2008, kdy vrcholila světová finanční krize, která si vybírala svoji daň především na průmyslové výrobě. I když obráběcí a tvářecí technologie letos svůj veletržní boom již zažily, a to v květnu na CIMT v Pekingu, určitě se vyplatí vypravit se do Milána i třeba proto, že v bezprostřední blízkosti výstaviště Fiera Milano se koná celosvětová výstava EXPO, pro niž je říjen posledním měsícem konání a jejíž zhlédnutí jistě stojí za to.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

25. mezinárodní konference Hydraulika a pneumatika

Novotného lávka v centru Prahy bude ve dnech 8.–9. června 2022 hostit již 25. mezinárodní konferenci Hydraulika a pneumatika, jejímž cílem je výměna odborných zkušeností a nových poznatků ve výzkumu a vývoji hydraulických a pneumatických prvků a systémů.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit