Témata
Reklama

JE Búšehr: efektivní, ekologický a perspektivní projekt

Finance ve výši čtyř miliard dolarů – tolik by Írán utratil za těžbu 27 milionů tun ropy. Navíc by v důsledku těžby tohoto objemu ropy bylo do atmosféry uvolněno 0,8 milionu tun oxidu uhličitého. Ušetřit tyto prostředky a přírodu bylo možné díky pěti letům provozu jaderné elektrárny Búšehr, jejíž jeden blok s reaktorem typu VVER-1000 byl připojen k síti v září 2011 a kterou v Íránu postavily ruské firmy. Tato čísla uvedl v září 2016 ve svém vystoupení Behrouz Kamalvandi, zástupce ředitele Atomic Energy Organization of Iran.

Úspěšný provoz první jaderné elektrárny v Íránu a zároveň na Blízkém východě se stal základem pro rozšíření íránsko-ruské spolupráce v oblasti jádra. V září 2016 byl položen základní kámen druhé části JE Búšehr, kterou budou tvořit dva bloky s reaktory VVER-1000 generace III+ s posílenými bezpečnostními systémy, a v listopadu 2016 vyčlenila íránská vláda 8,5 miliardy dolarů na její výstavbu.

Zahájení fyzikálního spouštění druhého bloku JE Búšehr je plánováno na říjen 2024, v případě třetího bloku k tomu má dojít v dubnu 2026. Celkově se Rusko s Íránem dohodlo na výstavbě osmi nových jaderných bloků.

Reklama
Reklama
Reklama

Technologický fenomén

V únoru 2015 byla elektrárna Búšehr označena časopisem Power Engineering za projekt roku 2014 v oblasti jaderné energetiky. Tento časopis je nejstarším americkým odborným časopisem se zaměřením na energetiku. Jeho redaktoři uvedli, že vybírali projekty, které určují současný trend vývoje energetiky a které používají nejmodernější technologie k efektivní výrobě elektřiny. Podle názoru amerických odborníků jaderná elektrárna Búšehr tato kritéria plně splňuje.

JE Búšehr je výjimečným technickým dílem. Její výstavbu zahájily v roce 1975 německé společnosti pod vedením Kraftwerk Union (později Siemens), avšak v roce 1979 byly práce přerušeny kvůli propuknutí islámské revoluce. Během íránsko-irácké války byla elektrárna poškozena bombardováním. Jejím dokončením se od roku 1995 pak zabývala ruská společnost Atomstrojexport, která dnes patří do struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Ruským odborníkům se podařilo integrovat moderní ruské komponenty do původního německého projektu. Znamenalo to mnoho úprav, například betonové šachty, do níž byla namontována tlaková nádoba reaktoru VVER-1000 mírně přesahující svými rozměry původní nádobu. Také ruská turbína musela být upravena, aby mohla být instalována do původní strojovny. Původního německého zařízení, které prošlo repasemi a ověřením způsobilosti, bylo použito přibližně 12 000 tun.

V kulové ochranné obálce typické pro jaderné elektrárny německé konstrukce se nachází reaktor VVER-1000

Elektrárna pod mezinárodním dohledem

Fyzikální spouštění prvního bloku JE Búšehr bylo pod dozorem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zahájeno v září 2011. Do zkušebního provozu byl blok předán v září 2013 a závěrečná přejímka a předání do komerčního provozu proběhly v srpnu 2015. Provozní licenci pro 1. blok JE Búšehr vydal íránský dozorný orgán v květnu 2016.

Íránská elektrárna je provozována v oblasti seizmicky aktivnější, než platí pro evropské bloky. Díky změnám v projektu oproti standardním blokům je možné ji provozovat při zemětřesení až do síly 6 stupnice MSK-64.

Strojovna prvního bloku JE Búšehr

Spolehlivost bezpečnostních systémů elektrárny Búšehr již byla několikrát prokázána. Nejdůkladnějším testem v reálném provozu bylo zemětřesení z dubna 2013, jehož epicentrum se nacházelo 91 kilometrů od elektrárny a 10 kilometrů pod úrovní země a které dosahovalo 6. stupně. O několik dní později došlo ještě k zemětřesení o síle 5,4 stupně. Ani jedna z těchto přírodních katastrof neměla na provoz JE Búšehr vliv.

Stupnice MSK-64 platí od roku 1964 v Sovětském svazu a dodnes ji oficiálně používají země SNS. Sedmý stupeň je slovně popsán následovně: „Otřesy posouvají nábytek, převrací jej a předměty padají z poliček. Starší budovy jsou vážně poškozeny, komíny se hroutí a dochází k menším sesuvům půdy.“ Maximální projektová síla zemětřesení pro jaderné elektrárny ruské konstrukce je devátý stupeň této škály, což je zemětřesení se statistickým výskytem v Evropě jednou za 10 000 let.

Příkladem další jaderné elektrárny provozované v seizmicky aktivní oblasti je arménská Mecamor s reaktory VVER-440, které byly uzpůsobeny k provozu v této oblasti a zahájily činnost v letech 1977 a 1985. V roce 1988 elektrárna přestála zemětřesení o síle 7 stupnice MSK-64. Zatímco v jejím okolí byly bořeny budovy a zemřelo kolem 25 000 obyvatel, hydraulické tlumiče otřesů ochránily hlavní provozní budovy elektrárny před poškozením. Druhý blok JE Mecamor byl po kontrole opět uveden do provozu a dnes zajišťuje asi 30 % výroby elektřiny v Arménii.

Essential Communication

Zuzana Sommerová

sommerova@esscom.cz

Reklama
Vydání #1,2
Firmy
Související články
Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit