Jak prokazuje současnost, slova o budoucnosti plastů se celosvětově začala rychle naplňovat. V dnešní době každý, všude a každodenně přichází s plasty do styku. Plasty se staly materiálem výrazně zasahujícím i do novodobé ekonomiky. Důvodem je jejich globální přínos pro inovace výrobků, zmenšení hmotnosti a snížení výrobních nákladů. Plasty, dříve označované jako umělé hmoty, později jako plastické hmoty, se staly pojmem 20. století s progresivním přesahem do století současného. Odborné i mediální diskuze na téma plasty se však stále více soustřeďují do oblasti ekologie, méně je zdůrazňován jejich přínos pro technický pokrok, zejména ve strojírenství. Existují výzvy volající po přehodnocení budoucnosti plastů, jak dokládá například zpráva Světového ekonomického fóra z ledna 2016 (The new plastics economy: Rethinking the future of plastics). Podle zprávy hrozí, že za stávajícího stavu rozvoje výroby plastů bude v roce 2050 ve světových oceánech přítomno hmotnostně větší množství plastů než ryb. Plasty se stávají i jedním z ústředních témat v literatuře živě diskutované nové geologické epochy Země, ve které lidské aktivity mají zásadní globální dopad na geologii a ekosystémy (epocha nazvaná antropocén). Podle studií publikovaných v posledních několika letech plasty začínají mít význam i pro studium sedimentárních vrstev (stratigrafii). Vedle sloučenin kovů se totiž stávají význačnou složkou sedimentů.
Ekologické námitky mají samozřejmě svoje opodstatnění, u širší veřejnosti však vytvářejí dojem, že plasty jsou obecně škodlivé, čímž zastiňují jejich prospěšnost. V této souvislosti je však nutno rozlišovat, jaké skupiny plastů se bezprostředně na znečišťování životního prostředí podílejí. Jsou to zejména PET, PE, PP, PVC a pěnový PS. Z ekologického hlediska největší problémy způsobují obalové materiály, ať již používané pro potravinářské nebo technické účely a jiné, zejména fóliové konzumní výrobky. Plasty ve formě potravinářských obalů jsou dnes již nepostradatelné, protože působí jako bariérová ochrana proti působení vnějšího prostředí, zejména kyslíku, mají opodstatněný význam pro hygienu a estetiku prodeje, marketing i vizuální kontrolu zákazníkem. Tyto obaly se však dostávají nekontrolovatelným způsobem do životního prostředí. Proto se jimi zabývají i evropské instituce, na poli Evropské komise vznikla aktivita Initiative Strategy on Plastics in Circular Economy, 2017. Naproti tomu plasty používané ve strojírenských oborech jsou většinou „pod kontrolou“, jejich pohyb v prostředí není zcela volný a plastové součásti se při likvidaci strojírenských výrobků dostávají do přírodního prostředí jen výjimečně.