Témata
Reklama

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 5: Hlavní překážkou je český vzdělávací systém

„Mezi nejlépe honorovanými vysokoškoláky jsou informatici a technici!“ hlásí statistici. „Zájem o technické vzdělání neustále klesá!,“ volají zaměstnavatelé. „Na školy nám chodí čím dál horší studenti!“ glosují současnou situaci představitelé technických vysokých škol. „Musíme podpořit technické školství…,“ dodávají k tomu snad všichni pováleční ministři školství. Zprávy z denního tisku, nad kterými laik musí nevěřícně kroutit hlavou, protože i on tuší, že tady něco nesedí.

Je o technické vysoké školy skutečně malý zájem?

Z celkového počtu žáků končících v roce 2014 studium maturitních oborů se jich na vysokou školu přihlásilo přes 57 %. Na 100 úspěšných u maturitní zkoušky tak připadá plných 84 uchazečů o vysokoškolské studium. Do technicky zaměřených studijních programů vysokých škol míří plná čtvrtina poptávky po vysokoškolském studiu (chlapců přes 42 %, dívek přes 13 %). K vysokoškolskému studiu se nakonec zapsalo 35,6 tis. prvomaturantů, z toho na technicky zaměřené studijní programy 32 %. Každý druhý zapsaný a každá šestá zapsaná začíná studovat vysokou školu technického zaměření, což v úhrnu činí 11,5 tis. nových vysokoškoláků.

Reklama
Reklama
Reklama


Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Souhrnný zájem o dosažení technického vzdělání na maturitní a/nebo vysokoškolské úrovni je prokazatelný u 48 % chlapců a u zhruba desetiny dívek, celkově pak u 27,5 % všech prvomaturantů (tabulka 1, graf 1). Právě takové jsou podíly těch, kteří buď absolvovali maturitní obor technického zaměření a/nebo nastoupili hned po maturitě do technicky zaměřeného vysokoškolského studijního programu. Celkově jde o téměř 22 tis. prvomaturantů ročně. Je to málo?

Podíl jednotlivých typů středních škol na počtu prvomaturantů zapsaných na VŠ (podle oborového zaměření studia) Abychom mohli seriózně odpovědět, musíme se nejprve podívat na to, kdo jsou vlastně noví studenti technických oborů VŠ. Ve srovnání s ostatními VŠ obory je zde podíl gymnazistů a absolventů lyceí výrazně podprůměrný. Není to však dáno tím, že by mezi gymnazisty a absolventy lyceí nebyl o technické vzdělání zájem. Důvod je prostší – podíl chlapců mezi gymnazisty je nízký a významná část intelektově disponovaných chlapců maturuje na průmyslovkách. O skladbě studentů technických oborů vysokých škol se tak z velké části rozhoduje již na základní škole. Jenže…


Jak jsme již naznačili v předchozích článcích, při srovnatelných intelektových předpokladech mají absolventi průmyslovek ve srovnání s gymnazisty nejen nižší zájem studovat vysokou školu, ale rovněž nižší předpoklady k úspěšnému dokončení vysokoškolského studia

Studijní úmrtnost v prvním roce vysokoškolského studia

Během prvního roku svého studia změní vysokou školu či své studium ukončí 22 % těch, kteří po střední škole nastoupili na vysokou školu (chlapců 24 %, dívek 19 %). Vysokoškolské studium úplně vzdá během prvního roku desetina (chlapců 13 %, dívek 7 %). Technické vysoké školy patří svojí 11% úmrtností k nadprůměrným. Dominantně se na ní podílejí zejména absolventi průmyslovek. Jejich 17% úmrtnost je nejvyšší z celého spektra maturitních oborů a 8krát vyšší než úmrtnost gymnazistů (grafy 2, 3 a 4). Třetinové zastoupení průmyslováků mezi nově zapsanými se tak mění v jejich 55% zastoupení mezi těmi, kteří vysokoškolské studium po roce vzdají.
Na vině však není nižší úroveň jejich intelektových předpokladů. Rozhodujícím faktorem je typ absolvované střední školy: ve skupině studentů s nejvyššími intelektovými předpoklady je studijní úmrtnost absolventů průmyslovek 6- až 7krát vyšší než v případě gymnazistů; proti očekávání, danému úrovní intelektových předpokladů, je rok po SŠ účast absolventů průmyslovek na VŠ vzdělávání nižší o 11 %. Míra zhodnocení intelektového potenciálu je tak v případě absolventů průmyslovek ve srovnání se všemi maturitními obory výrazně nejnižší.

Struktura těch, kteří po prvním roce ukončili studium na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy absolvované střední školy.
Struktura zapsaných ke studiu na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy Struktura těch, kteří po prvním roce ukončili studium na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy absolvované střední školy.

Vedlejším, nikoli však méně významným důsledkem je sociální podmíněnost studijní úmrtnosti. Rozdíl rizika neúspěchu sociálně nejsilnějších a naopak sociálně nejslabších stejně nadaných studentů činí v průměru 10 procentních bodů (5 % proti 15 %); v případě absolventů průmyslovek je však výraznější – 16 bodů (7 % proti 23 %).

Úroveň studijní úmrtnosti v prvním roce studia na VŠ (v % z prvomaturantů zapsaných na VŠ v roce 2014)

Kde jsou rezervy zájmu o technické vzdělávání

Téměř polovina (40–51 %) chlapců maturujících na gymnáziích a lyceích, kteří se v roce 2014 zapsali ke studiu na vysoké škole, dala přednost technicky zaměřeným studijním programům; v případě průmyslovek a technických oborů středních odborných učilišť a nástavbového studia je tento podíl zhruba 80 %. Představa, že se dá tento podíl ještě zvýšit, není příliš reálná.

Fakticky prvním úzkým místem je vysoký podíl intelektově disponovaných chlapců, kteří při volbě střední školy dají před gymnáziem přednost průmyslovce. Z hlediska případných aspirací dosáhnout vysokoškolského technického zaměření jde o velmi nešťastnou volbu, které se mnohem častěji dopouštějí nadaní ze sociálně slabého rodinného prostředí. Snáze podléhají představě, že průmyslovka je i navzdory jejich vysokým intelektovým předpokladům větší jistotou než dráha gymnázium – technická vysoká škola. Tato jistota je však vykoupena snížením jejich studijních ambicí i dalších předpokladů, kterým je úspěch jejich studia na vysoké škole podmíněn. Problém tedy není v kvalitě našich průmyslovek. Ty jsou ale navzdory otevřenosti vysokého školství většinově chápány jako výsledný cíl studia a terminální kvalifikace pro pracovní trh než jako příprava na další studium na vysoké škole.

Druhé úzké místo je stávající podoba vysokoškolského technického vzdělávání. Podobně jako sektor středního ani sektor vysokoškolského technického vzdělávání nereflektuje fakt, že se počet maturantů přijímaných na vysoké školy za posledních 20 let ztrojnásobil, že na ně míří ihned po maturitě třetina populačního ročníku a další 1,5násobek uchazečů z řad tzv. odložené poptávky. Drtivá většina technických vysokých škol hájí tradiční charakter akademicky orientovaného studia s vysokými nároky na úroveň intelektových předpokladů i na hluboký teoretický základ v oblasti matematiky a přírodních věd. Až na výjimky zde chybí profesně orientované bakalářské studium vedoucí k terminální kvalifikaci po třech letech vysokoškolského studia. A zde se dostávají požadavky vysokých škol do rozporu s realitou výstupů středoškolského studia. Jsou nastaveny na situaci před 25 lety, kdy na vysoké školy mířila desetina maturantů.

A důsledky? Vysoké riziko neúspěchu absolventů průmyslovek, z toho plynoucí jejich nižší zájem o pokračování studia na vysoké škole, a zároveň vyšší preference průmyslovek ze strany nadaných chlapců zejména ze sociálně slabšího prostředí, a tím i další snížení jejich šancí dosáhnout vysokoškolského vzdělání technického směru. Začarovaný kruh, který jen v sektoru technického vzdělání každoročně ústí ve ztrátu nebo ve významné snížení šancí dosáhnout vysokoškolského vzdělání okolo pěti tisíc absolventů středních škol (zejména chlapců) s intelektovými předpoklady plně odpovídajícími úspěšnému zvládnutí vysoké školy. Ti končí se svým vzděláváním na úrovni maturity buď z důvodu nezájmu pokračovat ve studiu, nebo z důvodu svého selhání zejména v prvních dvou letech vysokoškolského studia. A dva ze tří těchto chlapců pocházejí z rodin s nízkým či velmi nízkým sociálně ekonomickým statusem.

A naděje na řešení?

Diagnóza vyplývající z právě ukončeného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá moc nadějí nedává. Problém je totiž ve formálně, nikoli fakticky, diverzifikovaném technickém vysokém školství v kombinaci s nadměrně diverzifikovaným sektorem maturitního školství. Přidáme-li k tomu neúčinnou (pokud vůbec nějakou) vzdělávací politiku státu doprovázenou nevhodně rozdělenými kompetencemi mezi státem a regiony, slabou sebereflexi vysokých škol, průmyslovky zapouzdřené do tradic kvality 80. let, krátkozraký pohled velké části zaměstnavatelů soustředěných spíše na aktuální dílčí problémy než dlouhodobé strategické vize, nemůžeme dojít k jinému závěru, než že se v dohledné době nic nezmění. Nezmění se ovšem ani již sedmdesát let trvající bezmocný pláč politiků nad virtuálním hrobem nedostatku technických „kádrů“ (je poučné pohlédnout na stránky Rudého práva z padesátých let minulého století).

Nutno dodat, že tento problém není českým specifikem. V té či oné podobě si obdobnými problémy prošla většina vyspělých zemí. Českým specifikem je pouze to, že ztrátu dvaceti let za vyspělou Evropou „doháníme“ tím, že si na řešení problémů jen hrajeme. Hra na tradiční kvalitu, hra na Boloňský proces.

Budeme-li tak činit i nadále, platí pro rodiče rada – chcete-li mít ze svého nadaného potomka technicky zaměřeného vysokoškoláka, dejte jej na gymnázium či technické lyceum. A chceme-li skutečně nastavit vzdělávací systém vstřícněji požadavkům na rozvoj technické inteligence, přesvědčme technické vysoké školy, aby přišly s významnou nabídkou profesně zaměřeného bakalářského studia a státní a krajskou správu středního školství, aby současně posílily sektor technických lyceí i umožnily výrazné otevření gymnázií. A nakonec jedna inspirativní douška – významným iniciátorem systémových řešení těchto problémů byli ve většině západních zemí zaměstnavatelé.

Tímto končí náš pětidílný seriál, kde autoři prezentovali nejdůležitější výsledky jimi realizovaného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, financovaného Technologickou agenturou ČR, který se snažil jít pod povrch problémů současného vzdělávacího systému a najít cesty k  tomu, jak postupně odstraňovat pouhým okem málo viditelné a přitom dlouhodobě a stále silněji působící překážky, jež na cestě za přírodovědným a technickým vzděláním stojí nejen u nás, ale ve většině vyspělých zemí.

Vysoká škola finanční a správní, ISEA

Prof. Petr Matějů, Ing. Pavel Zelený

matejup@gmail.com

www.vsfs.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 160104
Datum: 10. 02. 2016
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Autor:
Firmy
Související články
Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 2. Tři podmínky: matematika, mate

V prvním díle našeho seriálu jsme v souvislosti s budoucností technického vzdělávání a zhoršujícím se postavením a perspektivami chlapců v našem (a nejen našem) vzdělávacím systému poukázali na důsledky tohoto vývoje pro dlouhodobý pokles zájmu o matematiku. To, že české žáky matematika nebaví, ukázaly mezinárodní výzkumy již ve druhé polovině 90. let. V té době však čeští žáci byli v matematice ještě velmi dobří.

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 1: Problém začíná již na základní

V červencovém vydání MM Průmyslového spektra jsme avizovali sérii článků, které budou věnovány výsledkům projektu „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, financovaného Technologickou agenturou ČR. Jde o studii, jejímž hlavním cílem je odpovědět na otázku, co určuje úspěšné zakončení středního vzdělání a složení maturitní zkoušky a jak systém středního vzdělání a současný model státních maturit ovlivňují rozhodování studentů o jejich budoucí vzdělávací a profesní dráze. Proto se projekt zaměřuje nejen na intelektuální dispozice studentů, ale také na nerovnosti, které významně ovlivňují to, jak mladý člověk svůj intelektuální potenciál dalším vzděláváním rozvine.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Související články
Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Jak přilákat mladé a talentované

Mladí lidé jsou dnes často nabádáni k tomu, aby pečlivě studovali, při studiu získávali potřebnou praxi a zkrátka dělali vše pro to, aby do budoucna měli uplatnění na pracovním trhu. Tento přístup je pochopitelně správný, nicméně v současné době, kdy se nezaměstnanost u nás pochybuje na minimu, je spíše na firmách, aby mladé a talentované zaměstnance pro svůj byznys ulovily.

Inženýrská akademie ČR - Nedostatek technických pracovníků?

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat technický rozvoj, výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých technických oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvlášť zajímavé.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Lidé pro chytrá města

Propojování. To je nejlepší výraz, kterého lze použít k vystižení spolupráce mezi akademickou a komerční sférou, tentokrát v oblasti strategického plánování sídel. Hovoří o něm Tomáš Ctibor, zakladatel platformy 4ct, a architekt Petr Štěpánek, který je pedagogem na fakultě architektury ČVUT.

Ochrana soukromí a osobních údajů

Existují témata, která se stejnou měrou týkají nás všech, bez ohledu, zda pracujeme ve výrobní sféře, ve službách, nebo třeba tvoříme časopis. Proto MM Průmyslové spektrum nyní přináší názory dvou osobností na téma, dnes nikoli horké, ale přímo žhavé.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit