Shrneme-li si všechny výše uvedené zásady, získáme následující doporučení pro vhodnou polohu frézy.
- Sousledné frézování má jasnou přednost. V jistých výjimečných situacích je pak na místě nesousledný způsob, v každém případě bychom se však měli vyhnout středovému frézování. Pokud je středová poloha nevyhnutelná (např. při frézování drážek), musí být zvláštní pozornost věnována výběru řezných podmínek (z důvodu kompenzace velkého zatížení frézy).
- Doporučuje se, aby do materiálu obrobku současně zabíralo co nejvíce zubů. Toho lze dosáhnout použitím fréz menších průměrů s malou roztečí nebo operacemi s velkou radiální hloubkou řezu či polohou obrobku co nejblíže k obvodu frézy, a to bez ohledu na typ frézy nebo radiální hloubku řezu.
- A v neposlední řadě je nutné se ujistit, že výstupní úhel (bod, ve kterém břity frézy opouštějí materiál) leží mimo „zakázanou zónu“ (uprostřed záběrové části frézy, jejíž šířka je přibližně rovna polovině průměru frézy).
Respektování těchto několika základních pouček je dalším podstatným krokem k bezproblémovému, účinnému a efektivnímu frézování. Moderní sofistikované CAM systémy zohledňují uvedená pravidla při výpočtu dráhy nástroje.
Tento článek se zabýval prvním z několika principů kompenzačního přístupu – polohou frézovacího nástroje. V příštím článku detailně popíšeme posuv (faktor střední tloušťky třísky). V následujícím pak rozebereme faktor rychlosti (zohlednění řezné rychlosti a teploty). Společně tvoří v technologii obrábění principy kompenzačního přístupu. Osvojením těchto principů dokážete vyvážit spolehlivost, produktivitu a nákladovou efektivitu ve velmi jednoduchý a přímočarý způsob obrábění.
Podrobné informace k této problematice lze získat také v rámci vzdělávacího programu STEP (Seco Technical Educational Programme).
Patrick De Vos, MSc.
Seco Tools CZ
www.secotools.com/cz
dana.benesova@mmspektrum.com