Průmyslový výzkum a vývoj a naše budoucnost

Novou generaci produkce a zvýšení zaměstnanosti na úroveň před působením krize lze uvažovat pravděpodobně po roce 2010 a v některých oborech nejdříve po roce 2011, nikoliv však v původní podobě.

Obnovení intenzivního průmyslového výzkumu a vývoje po několikaleté přestávce vyvolá na světových trzích nové konkurenční prostředí. Podniky, ve kterých se rozsáhlý průmyslový výzkum a vývoj uskuteční dříve, budou následně mezi prvními, které nabídnou na světový trh zdokonalené výrobky nové generace a pravděpodobně i s příznivějšími cenami. Takový je názor předních ekonomů zabývajících se pokrizovým vývojem světového trhu. Objeví se nové dominující podniky ve významných průmyslových oborech vyznačujících se moderními výrobními technologiemi a nejnovější elektronikou. Na světovém trhu se nepřehlédnutelně projeví s dosud málo známými produkty Čína (viz např. malá sportovní letadla) a Indie.

Průmyslový výzkum a vývoj

Nesporně se zvyšují nároky na průmyslový výzkum a vývoj, jehož výstupem bude nový typ výrobku určený pro předem stanovenou technologii výroby. Již ve fázi průmyslového výzkumu a vývoje je nyní dbáno, aby výrobní technologie byla jednoduchá a technické řešení výrobku přitom využívalo co nejmodernějších dostupných technologií. Podmínkou těchto aktivit je příznivý marketingový průzkum trhu pro navrhovaný výrobek, rozsah jeho výroby a vysoká pravděpodobnost, že technické řešení konkurenčních výrobků neohrozí uplatnění navrhovaného výrobku na světovém trhu. Důležitým předpokladem úspěšné nabídky je samozřejmé dodržování uváděných funkčních parametrů technického řešení výrobku, jeho životnost, spolehlivost a dostupný servis.

Rozhodování o procesech průmyslového výzkumu a vývoje musí být dominantní součástí koncepce rozvoje technického oboru, případně s nezbytným ohledem na potřeby dalších oborů průmyslu. V souvislosti s poptávkou na trhu a zvýšenou technickou úrovní výrobků je třeba formulovat optimální inovační proces, tak jak to činí přední světové firmy. Pokud není uvedený postup respektován, ztrácí výrobce prioritu v oboru, klesá zájem o jeho výrobky a snižují se jeho investiční možnosti.

Provázanost základního a aplikovaného výzkumu

Uvedené charakteristiky významu průmyslového výzkumu a vývoje nejsou všeobecně respektovány. Časté podceňování náročnosti průmyslového výzkumu v porovnání se základním výzkumem je nesmyslné. Největšího pokroku je dosahováno u výrobních firem, kde existuje efektivní návaznost základního a průmyslového (aplikovaného) výzkumu vysoké úrovně směřující k technickému zdokonalování sofistikovaných výrobků a případně ke snižování jejich ceny. Touto cestou se vydala většina významných výrobců. Měli bychom zvětšovat možnosti zapojení českých podniků do výzkumných a vývojových programů zemí EU.

Česká republika na počátku devadesátých let

V České republice dochází koncem osmdesátých let ke svržení komunistické moci bránící technickému pokroku izolací našeho průmyslu od technického pokroku v západních státech, především v oblasti výzkumu, vývoje a aplikací elektroniky a výpočetní techniky v průmyslových přístrojích a systémech. Na počátku devadesátých let byla v České republice zahájena nepromyšlená ekonomická transformace likvidující i konkurenceschopnou část našeho průmyslu a výzkumu. Hlavní podíl je třeba přičíst iniciativním namyšleným dobrodruhům v managementech privatizovaných podniků a jejich nadřízených orgánech. Je už historicky prokázána skutečnost, že pozitivní vývoj techniky je dílem tvůrčích, vzdělaných a velmi pracovitých lidí a nikoliv kariéristických politiků.

Jeden z otců tehdejší kuponové privatizace JUDr. Dušan Tříska, CSc., svého času náměstek ministra financí prof. Ing. Václava Klause, CSc., tehdy na otázku redaktora časopisu Euro „Jak vidíte současnou situaci v privatizovaných podnicích, co s nimi teď?" odpověděl: „Já si tu otázku vůbec nekladu. Mě upřímně řečeno vůbec nezajímají a nikdy jsem se neptal, co pak s nimi. Privatizaci jsme dělali právě proto, aby nás nemohlo ani napadnout, co s nimi."

Pro poučení z minulosti

Vzpomeňme z mnoha proher v našem průmyslu dva případy. Jaké znalosti měl pro řízení kladenské Poldovky její nezapomenutelný ředitel Stehlík? Zánikem Poldovky vznikla nenahraditelná ztráta pro desítky našich podniků, jež ve svých zpravidla sofistikovaných výrobcích využívaly ocelí Poldi s vynikajícími pevnostními vlastnostmi, které jiní čeští a mnozí zahraniční výrobci neuměli vyrobit. Tato skutečnost nejvyšší šéfy našeho strojírenství příliš nevzrušovala.

Na počátku devadesátých let byla po zhroucení mezinárodního trhu postupně zastavena do té doby rozsáhlá výroba více než tisíce dopravních letadel L 410. Tento trh se po několika letech konsolidoval, ale desítky až stovky nových zájemců o toto letadlo nebyly uspokojeny, protože Let Kunovice se hroutil. Teprve v roce 2005, po 25 letech (!), modernizoval nový majitel Letu Kunovice Aircraft Industrie, a. s., letadlo L 410 a zajistil potřebné certifikace. Nyní zahájená jeho výroba je s příznivou perspektivou přijímaná v desítkách zemí na všech kontinentech.

Je velká škoda, že jsme na počátku devadesátých let ztratili přední postavení ve světové konkurenci obráběcích a textilních strojů a významnou pozici mezi největšími světovými výrobci motocyklů a v dalších průmyslových odvětvích. I když se o nepromyšlené ekonomické transformaci na počátku devadesátých let nyní moc nemluví, neměli bychom na ni zapomenout. Je pro nás užitečným poučením.

Potřebujeme moderní koncepci rozvoje našeho průmyslu

Průmyslovému výzkumu, vývoji a jeho řízení je třeba věnovat značnou pozornost v souvislosti s dlouho očekávanou přípravou koncepce rozvoje našeho průmyslu, kterou by nyní měla uskutečňovat vláda Jana Fišera (jenž je zároveň předsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace) se svými dalšími orgány. Je to úkol rozhodující důležitosti pro efektivnější rozvoj průmyslu včetně mezinárodní spolupráce (zejména jeho nejvýznamnějších oborů) a technického školství. Správný projekt může zřetelně zvýšit ekonomickou úroveň obyvatelstva a mezinárodní prestiž České republiky.

I když náš odborný tisk již dříve často upozorňoval na přednosti způsobu, jakým finská vláda úspěšně řídí technický a ekonomický rozvoj země, stojí za to požádat našeho ministerského předsedu, aby se seznámil se způsobem činnosti finské Rady vlády pro výzkum a vývoj a technologie a s dosahovanými výsledky v posledních desítkách let.

Angažovanost vlády pro podporu průmyslového výzkumu a vývoje v České republice je naléhavě potřebná. Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace musí plnit svůj základní úkol vyjádřený jejím názvem. Inovace je třeba chápat jako strategický trvalý řízený proces mezi vědeckovýzkumnými organizacemi, technickým školstvím a výrobní sférou. Výsledkem musí být zvýšení konkurenceschopnosti našich podniků. Činnost Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace musí být manažerská. To vyžaduje, aby její členové byli na potřebné odborné úrovni. Pokud tomu tak není, je třeba je vyměnit. Nový předseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace předseda české vlády Jan Fischer by měl naši technickou veřejnost seznámit s tím, jak bude uskutečňována koncepce rozvoje českého průmyslu, výzkumu a vývoje a technického školství. Nejen technická veřejnost mu bude vděčná. Ve stovkách projevů našich předních politiků v posledních měsících (a možná i letech) na výklad potřebné koncepce rozvoje našeho průmyslu, výzkumu, vývoje a technického školství jaksi nezbyl čas.

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.

cernohorsky.jiri@gmail.com