Reflexe EMO Milano 2015

Pro ty, kterým účast na EMO letos do Milána nevyšla, je určena tato stručná reflexe očima našich externích spolupracovníků a redakce. Připravili jsme výběr toho nejzajímavějšího (zhlédnuto naší optikou) z pohledu profese, odbornosti a osobního zájmu. Je samozřejmé, že každého z 2 160 Čechů, kteří do Milána přijeli, zaujalo něco jiného. Přesto věříme, že obrázek o výstavě si čtenář z tohoto kaleidoskopu udělá.

Dostat se do první line je pro pěšáky noční můra. Na technickém kolbišti – veletrhu obráběcích strojů – je to prestižní záležitost (i pro zmíněné pěšáky). Na veletrhu EMO, jako vždy, byly hned na začátku hal a co nejblíže vchodu největší a nejrenomovanější firmy. DMG Mori (hala 4), Mazak (hala 7), Fanuc (hala 3) a další. Hned v první hale se prezentovaly firmy Goodway Group a FFG. Tchajwanská Goodway Group aktuálně obsahuje tři značky a skupina FFG se prezentovala jako kolos mající pod svými řídly 32 firem a 51 výrobních závodů. Součástí FFG je řada renomovaných italských, amerických a japonských firem i věhlasných německých značek, jako je MAG, Hessap, Hűller Hille. Škoda jen, že expozice tomu neodpovídala. Návštěvníci – pamětníci a popř. i čtenáři MM Průmyslového spektra – si možná vzpomenou, jak na veletrhu EMO v Hannoveru MAG představoval doslova řady strojů (pro linky) a mezi technickými novinkami bylo například kryogenní chlazení.

Lubomír W. Novotný (Toshulin)

Téma Industry 4.0 nyní v oblasti Machine Tools svádí pozornost k využívání senzoriky a k monitorování stavu strojů a diagnostice, zdůrazňován je význam systémů pro řízení sériové a hromadné výroby. Další technické nebo obchodní akcenty konceptu Industry 4.0 zatím příliš nevystupují do popředí zájmu a prezentací. Nejaktivnější jsou velké německé firmy na stroje i komponenty a tchajwanské firmy na komponenty.

Komponenty strojů zůstávají principiálně stejné, ale zvyšují se se jejich detailní vlastnosti, spolehlivost a životnost. Čínské firmy nabízejí obdivuhodně shodné rozměrové kopie zavedených komponentů firem jako je Igus, LOC-LINE, Siemens a dalších, aby byla případná náhrada co nejsnadnější. Z expozic bylo patrné, že firmy usilují o zvládnutí lepší softwarové podpory uživatelů, více se uplatňují tzv. inteligentní systémy, nadstavby řídicích systémů a rozšiřují se jejich funkce pro lepší využití a monitoring strojů

Jan Smolík (RCMT)

Vyrobit co nejproduktivněji dílec v požadované přesnosti a jakosti – to je stále neměný hlavní cíl každého výrobce strojů. Trendem je multifunkcionalita strojů, které integrují nejen různé technologie třískového, ale i netřískového a elektrochemického obrábění nebo naopak přidávání materiálu (additive manufacturing). Za slabé místo výrobního řetězce je považován člověk; tomu mají pomoci nové funkce CAM systémů, prostředky pro virtuální simulaci procesu a také bohatší informování obsluhy stroje. Industry 4.0 se ukázalo jako čistě německý koncept, který velké německé firmy podporují bez výhrad. Mimo Německo se k tomu přidávají výrobci komponent, pro něž je Německo významným trhem (např. Hiwin), a výrobci strojů spolupracující s německými univerzitami (např. Doosan).

Petr Kolář (RCMT)

Hlavní mé dojmy z letošního ročníku se soustředí zejména do oblastí CNC řízení, simulační podpory optimalizace obrábění a designu. Nová generace řady CNC řídicích systémů Mazatrol Smooth přináší nejen řadu funkcí v oblasti Intelligent machine, ale také prvotřídní design. Mezi nadstavbovými SW nástroji pro optimalizace NC programů vynikly svojí originalitou nové funkce v SW ICAM. Posilování role designu je již po několik posledních ročníků bezesporu jedním z hlavních viditelných znaků výstav EMO. K výrazným novinkám patřil design Willemin Macodel, obecně reprezentující vysokou úroveň designu švýcarských výrobců v posledních letech.

Matěj Sulitka (RCMT)

Do čtrnácté haly mě zavedla expozice společnosti United Grinding Group. Již název napovídá, že jde o sloučení několika firem, konkrétně osmi. Také rozloha stánku odpovídala velkému počtu vystavujících společností. Precizní výrobní stroje, ačkoliv od různých výrobců, se vyznačují stejným barevným motivem, kompaktním designem a vysokou kvalitou.

Mezi přesnými brousicími centry od firmy Studer byly nejvíce vyzdvihovány nové brusky S 121 a S 141 pro broušení vnitřních válcových ploch. Zatímco S 121 je určená spíše pro menší obrobky, na S 141 lze obrábět obrobky až do délky 1 300 mm. K vidění byla též nová řada Laser Line Precision od společnosti EWAG, speciálně vyvinutá pro obrábění ultratvrdých materiálů. Tato řada byla navržena především pro nováčky v laserovém obrábění. Poslední předváděnou novinkou bylo pětiosé centrum pro broušení symetrických nástrojů pro zpracování kovu či dřeva Helitronic Vision 400 L, které bylo na EMO vystaveno s nakladačem a robotickou buňkou. Vyrobeno bylo pro hromadnou produkci rotačněsymetrických nástrojů.

Eva Buzková (MM Průmyslové spektrum)

Výrobci malých a středních strojů rozdělují produkci na levnější, solidně vybavené stroje, ale téměř bez možnosti změny konfigurace, a na řady strojů plně customizovatelných, které se přitom neliší svojí velikostí, nosnou strukturou, komponenty ani pohony. Nejlevnější zákaznicky modifikovatelný stroj v základním provedení bývá o 20 % dražší než základní nekonfigurovatelná řada, ale může dosáhnout v nejvyšší výbavě až dvojnásobku ceny základní řady.

Stále více se uplatňuje robot jako „pomocník“ u stroje pro různé úkoly a nahrazuje stále častěji neuniverzálně specificky konstruované systémy automatické výměny nástrojů a obrobků. V některých případech šestiosé roboty zajišťují manipulaci, kterou by zvládl dvouosý manipulátor. Robot se však nemusí konstruovat, jen se koupí.
Nadále pokračuje trend v rozšiřování multifunkčnosti strojů. Zároveň firmy usilují o možnost postavit z jedné „stavebnice“ téměř cokoliv – od soustruhu přes frézku až po multifunkční stroj.

Jan Smolík (RCMT)

Je zřejmě přirozeným vývojem, že se ve strojírenské praxi čím dál častěji setkáváme s roboty a vysokou mírou automatizace výrobních provozů. Roboty jsou spolehlivé, nestěžují si a za přesčas se jim nemusejí vyplácet extra odměny. Nejen z těchto důvodů bylo na EMO k vidění mnoho takových strojů. Hned na pondělí v poledne byla svolána tisková konference na stánku italské společnosti Comau, která představila vedle již známých průmyslových robotů v novém, šedočeném „obleku“, také robota zvaného Amico. Robot s lidskou tváří jako by říkal, že doba kooperace lidí s roboty je už za dveřmi. Paže robota jsou vyrobeny v konceptu robota Racer3 a je určen k různým průmyslovým aplikacím, jako např. pick and place na malém prostoru.

Opravdovou novinkou byl však úplně nový design robotických buněk. Roboty Comau se často využívají v automobilovém průmyslu, a jelikož si italská společnost Comau potrpí na hezký design, přišli s myšlenkou, že krásná auta by se měla vyrábět také krásnými stroji. Ve spolupráci s firmou CNH Industrial a jejím designérským týmem vyrobili dva prototypy robotických buněk s velmi futuristickým vzhledem. Kvůli průhlednosti pracovní buňky bylo zvoleno sklo a plexisklo a moderní LED osvětlení.

Eva Buzková (MM Průmyslové spektrum)

Náš Kovosvit MAS svoji prezentaci zaměřil na multifunkční technologie obrábění, ve kterých vidí nejen na trzích západní Evropy velký potenciál a konkurenceschopnost. Kovosvitští vystavovali multifunkční 5osé centrum MCU 700 typu horní gantry s ukázkou technologie obrábění lopatek oběžného kola. Stroj je určen pro kontinuální 5osé obrábění tvarově složitých forem a komplexní obrábění dílců z pěti stran a soustružení. Vysoká tuhost stroje vycházející z portálové koncepce je důležitá pro silové obrábění dílců. Dalším vystaveným strojem bylo mezi zákazníky velmi oblíbené multifunční centrum Multicut 630. Tato multifunkční soustružnicko-frézovací centra tvoří přechod mezi soustružnickými a frézovacími stroji.

Roman Dvořák (MM Průmyslové spektrum)

Zajímavou novinkou prezentovanou na EMO Milano byla tříosá frézovací hlava Zimmermann M3ABC. Hlava je určena především pro velkoobjemové obrábění slitin Al, kompozitních a modelářských materiálů, ale i pro HSC obrábění oceli a litiny. Výhodou oproti standardním frézovacím hlavám je především značná úspora času díky absenci přestavování hlavy, například při frézování kapes se zkosenými stěnami. Třetí rotační osa umožňuje podle výrobce dosáhnout lepší drsnosti povrchu a rovněž softwarově kompenzovat úhlové chyby ve všech rovinách.

Martin Morávek (RCMT)

Na milánské výstavě EMO se prezentovala česká společnost Blue Ray, specializující se na vývoj a výrobu víceosých CNC obráběcích center renomované značky Sahos. Na jejich stánku byl k vidění nový stroj BRAM, kompaktní 5osé CNC obráběcí centrum určené pro produktivní obrábění hliníku, kompozitů a plastů. Stroj modulární konstrukce lze vybavit chlazením středem nástroje a dopravníkem třísek. Všechny pojezdy jsou zakryty měchy, je možné kompletně zakrytovat celý stroj včetně pohyblivého stropu.

Roman Dvořák (MM Průmyslové spektrum)

Expozice DMG Mori patřila na EMO společně s Mazakem k největším. Toto německo-japonské uskupení zde prezentovalo na 40 strojů, z toho deset ve světové premiéře. Společnost údajně uzavřela na veletrhu objednávky za 107 milionů eur.

DMG Mori je velkým propagátorem iniciativy Industry 4.0 a konkrétními aplikacemi ji uvádí do praxe. Na EMO představil inovační projekt Machine Tool 4.0, vzniklý ve spolupráci s firmou Schaeffler Technologies. Projekt byl prezentován na multifunkčním obráběcím centru DMC 80 FD duoBlock, které bylo osazeno více než šedesáti senzory na základních komponentech stroje jako platforma pro sofistikovanější orientaci na servis a údržbu stroje. Spolu s dalšími informacemi o stavu provozu stroje jsou všechny údaje diagnostikovány v reálném čase a analyzovány pomocí speciálně vyvinutých algoritmů. V důsledku vyhodnocení dat je poskytován kvalifikovaný pohled na pravděpodobný výskyt různých procesních a výrobních chyb. To umožní uživatelům, aby přijali cílená opatření dříve, než dojde k neplánované odstávce stroje, a mohli tak začít řešit následky z toho plynoucí v předstihu.

Roman Dvořák (MM Průmyslové spektrum)

Milánské EMO ukázalo, že téma energetické efektivity a ekodesignu se stalo standardní součástí vývoje strojů u význačných hráčů na trhu. Těžiště vývoje se u těchto strojů postupně přesouvá z oblasti zvládnuté instalace úsporných spotřebičů do sféry vývoje monitorovacích a analytických softwarů. Tyto nástroje byly představeny jako plně integrované do řídicích systémů strojů a jsou připraveny na zapojení do konceptu Průmysl 4.0. Nastupujícím trendem je pak využívání odpadního tepla a rekuperace.

Jiří Vyroubal (RCMT)

Problematika energetické spotřeby se u menších strojů vyšší třídy stává samozřejmostí, ale u větších strojů se stále příliš neřeší. Kvalitní průmyslový design a kvalitní řemeslné zpracování kapotáží a vnějšího rozhraní se již u většiny výrobců strojů také stalo samozřejmostí, a to ve všech velikostech strojů. Co vypadá dobře a řemeslně kvalitně zvenku, evokuje i kvalitu uvnitř, kam většinou zákazník nemůže nahlédnout.

Aditivní technologie rostou na významu, téma bylo i v podtitulu EMO a věnovala se mu také ústřední konference. Stroje na aditivní technologie jsou zařazeny do segmentu Machine Tools a rozšířily skupinu obráběcích a tvářecích strojů. Stroje většinou k nanášení kovů v prášku využívají laser (navařování nebo plošné sintrování), představena byla řada integrací technologie AM do obráběcích strojů, výkony bývají při hrubování 350–1 000 g.h-1, při dokončovacím přesném navařování 30–150 g.h-1. Základní ceny strojů se pohybují od 0,8 do 1,2 mil. eur.

Pokud firmy dokážou prokazatelně nabídnout něco v oblasti zvyšování přesnosti práce strojů, výkonu obrábění, spolehlivosti a případně nižší ceny, pak to přitahuje pozornost zákazníků. Jedná se stále o zásadní užitné vlastnosti obráběcích strojů.

Jan Smolík (RCMT)

Expozice Mazaku byla z příchozí strany hlavního koridoru spojujícího všechny pavilony kompletně uzavřena a nutila tak zvědavé návštěvníky nenahlížet z dálky, ale vstoupit dovnitř. Tam je čekalo celkem 22 vystavených strojů, z nich 18 ve světové premiéře. Mazak si pro letošní EMO zvolil téma „It’s all about you“ a forma prezentace tomu plně odpovídala – zákazník na prvním místě. Vše je připravováno a navrhováno s ohledem na jeho potřeby. Centrem celé expozice byla 3D projekce zaměřená na prezentaci informačního systému Smooth.

Návštěvnickým magnetem byla evropská premiéra nového obráběcího stroje s integrací technologie spékání práškových kovů. Jedná se již o sériově vyráběný stroj (prototyp měl premiéru vloni v Tokiu na veletrhu Jimtof), kombinujicí technologie třískového obrábění a aditivní technologie. V případě Mazaku jde o integraci 1kW laserové hlavy, kterou lze upnout do 36pozicoveho zásobníku nástrojů. Multifunkční obráběcí centrum pochází z nejpopulárnější řady Integrex a nese označení i-400 AM. Zkratka AM znamená právě Additive Manufacturing. Výhody použití těchto technologií jsou technické veřejnosti zřejmé. Důležitou roli však hraje i ekonomika provozu těchto strojů s přihlédnutím k jejich pořizovací ceně, která se bude bezesporu pohybovat kolem částky milionu eur. Nepochybně však existuje početná skupina zákazníků, pro něž není cena tím rozhodujícím parametrem při nákupu stroje.

Roman Dvořák (MM Průmyslové spektrum)

V mechanické stavbě strojů a ani v oblasti komponent jsem na výstavě nezaznamenal žádný převratný vývoj. Většina novinek je z oblasti softwaru a řízení. Jde především o funkce řídicích systémů, jejich nadstaveb a témata iniciativy Industry 4.0, které se promítají i do komponent (např. DMG Mori – Schaeffler: Machine Tool 4.0). Rozhraní stroje se čím dál více podobá chytrému telefonu. Zlepšuje se integrace robotů, přichází podpora aditivních technologií u tzv. hybridních strojů (např. u stroje Mazak Integrex i-400 AM je použita technologie navařování firmy Hybrid Manufacturing Technologies). Všechny dnešní výrobky jsou „Smart & Intelligent“ – „hloupá“ řešení nikdo neprezentuje.

Lukáš Novotný (RCMT)

Společnost Danobat Group slučuje výrobce frézovacích center Soraluce a výrobce obráběcích center Danobat. Na stánku Soraluce pozornost nejvíce přitahovalo velké vertikální frézovací/vyvrtávací FWR-W centrum v novém designu, který byl navržen s velkým důrazem na ergonomii, funkčnost a hlavně bezpečnost. Společnost Danobat předváděla speciální obráběcí centra určená také k rektifikaci. Tyto stroje nejsou unifikované, neboť se podle konkrétních aplikací staví na míru. Příkladem může být soustružnické centrum LT-400, které je určeno k obrábění válcových i neválcových ploch tvrdých materiálů, nebo LG-600, které brousí i díly o průměru větším než 300 mm.

Eva Buzková (MM Průmyslové spektrum)

Itálie – země, kde v rallye vítězila Eliška Junková na italském voze z dílny majitele a konstruktéra pana Ettora Bugattiho –, je zajisté země automobilismu zaslíbená. Aktuální značky a modely italského automobilového průmyslu nechme stranou, avšak podívejme se krátce na to, na čem se auta vyrábějí. EMO 2015 bylo doslova poseto stroji pro produkční výrobu (a italští výrobci byli hodně vidět). Stroje a komplexní konstrukční řešení představily firmy Precitrame, Porta Solution, Tornos, Buffoli, Pfiffner, TBT, Spada Transfer Technology a řada dalších. Např. poslední jmenovaná vystavovala patentovaný stroj, který má produkční čas „člupků“ 0,75 vteřiny. (Pozn.: Člupek je univerzální výraz pro malou strojní součástku, obvykle válcového tvaru, jakékoli složitosti, která je ve strojním zařízení důležitá a taky obvykle někde zašantročená.) Nemalou skupinu exponátů tvořily komponenty pro stavbu jednoúčelových strojů. Vrtací vřetena a posuvové jednotky atd. vystavovala např. firma Drill Matic. Koncepty pružné výroby (zjednodušeně: obráběcí centra propojená automatizací) dílů automobilového průmyslu reprezentovaly např. firmy Grob, Doosan, Hyundai, Okuma a další.

Lubomír W. Novotný (Toshulin)

Vedle nových geometrií nástrojů prezentovala společnost Widia na svém stánku dva roky starou aplikaci pro volbu nástrojů a přípravu vhodné technologie. Tento produkt Widia uvedla na trh jako reakci na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických oborech. Zahrála jsem si na zákazníka a přímo na stánku prošla krátkým školením užívání této aplikace. Tento nástroj nejenže pomáhá zvyšovat produktivitu výrobního procesu, ale díky sdílení dat správy nástrojů, elektronického obchodu a dílenských systémů v tzv. cloudu usnadňuje také administrativní práci a zamezuje vzniku chyb. Společnost dále funkce této aplikace rozšiřuje, v některých zemích již je aplikace např. propojena i s toolboxy. Za dva roky existence ji používají již desítky tisíc uživatelů s pozitivními ohlasy.

Eva Buzková (MM Průmyslové spektrum)

Speciální pozornost byla letos na veletrhu věnována také aditivním technologiím – spékání kovového prášku za účelem výroby nových dílů nebo rektifikaci stávajících dílů. Firma WFL vystavovala stroj M80 MillTurn vybavený desetikilowatovou laserovou hlavou s možností spékání kovů nebo tepelných úprav během výrobního procesu. Výhoda umístění laserové hlavy přímo do obráběcího centra je jednoznačná v možnosti obrábění komplexní součásti. Navíc lze laserovou hlavu nastavit například na vytvrzování, v případě nutnosti doplnit další čočkou, a po vyfrézování třeba ozubení je takrovnou vytvrdit laserem.

3D tiskáren, které tisknou z plastu či kovového prášku, bylo na veletrhu vidět mnoho. Spolu se stroji stála vždy i vitrínka, kde byly vystavené věci, které je možné pomocí aditivní technologie vyrobit. Praktickou konkrétní aplikaci 3D tisku jsem ale našla až na stánku společnosti Röhm, kde pomocí SLM technologií vyrábějí speciální syntetický upínací prvek, který lze individuálně upravit na konkrétní upínaný díl pomocí jeho 3D modelu.

Eva Buzková (MM Průmyslové spektrum)

V hale 9 nešlo přehlédnout rozsáhlou expozici japonské společnosti Okuma. Ta pod novým brandem New Possibilities prezentovala stroje ze svého výrobního programu. Premiéru v Miláně měla dvě nová pětiosá obráběcí centra a další generace osvědčených CNC řídicích systémů OSP. Nová generace vysoce produktivních pětiosých frézovacích center MU přinesla inovační počin do zvýšení přesnosti obrábění díky velké tuhosti konstrukce stroje a chlazenému kuličkovému šroubu. Tato řada strojů našla své místo u celé řady zákazníků, a proto ji Okuma dále rozšiřuje o nové typy – velké MU-8000V a centrum střední velikosti MU-4000 V –, které v Miláně prezentovala. Stroje jsou vhodné svojí konstrukcí a užitím jak pro výrobu forem, tak pro medicínské aplikace nebo pro komplexní díly v letectví či v automobilovém průmyslu. Samozřejmostí jsou „okumácké“ prvky, jako systém potlačování vibrací Machining Navi či teplotní korekce stroje Thermo Friendly Concept. Řídicí systém OSP s dotykovou obrazovkou je vlastním systémem firmy Okuma. Ta je též výrobcem elektromotorů, pohonů a odměřování. Vývojem všech rozhodujících komponet přebírá Okuma zodpovědnost za jejich 100% kompatibilitu a tudíž i celkovou funkci stroje. Nazývá to One Source. First Choice.

Roman Dvořák (MM Průmyslové spektrum)

Veletrh v Miláně byl ovlivněn řadou faktorů. Je zajímavé, že nějaké nepříznivé vlivy geopolitického ražení na veletrhu nešlo zaznamenat. Snad pouze během osobních diskusí a na tiskové konferenci firmy DMG Mori, kde byl uveden pokles dodávek výrobní techniky do Ruska o 31,7 procenta. Další nemalý vliv měla lokace – Itálie na rozdíl od Německa přeci jen není výrobní základnou Evropy. A když jsme u toho Německa, nelze se ubránit srovnání v tom, jak bylo na veletrzích přistupováno k technické mládeži. V Hannoveru byla nemalá část haly vyhrazena vzdělávání a školám. V Miláně tyto aktivity nebyly koncentrovány ani do jednoho místa ani do nějakého časového úseku. Přitom na veletrhu se studentů pohybovalo poměrně dost (podle závěrečné zprávy na 4 tisíce). Situaci zachraňovali techničtí nadšenci z firem a firmy, pro které pracují. Firma Comau (na stánku měla stroj, který by byl skvostem i v moderně zařízeném obývacím pokoji) prezentovala svou Comau Academy, kterou podpořila knihou Managing Challenges Across Cultures. Maurizio Porta z firmy Porta Solutions, firmy vyrábějící stroje pro produkční výrobu, na veletrhu představil knihu Flessibilità produttiva. Například firmy Hestego, KSK-Kuřim, Toshulin a další se podílely na propagaci anglické knihy Design of CNC Machine Tools vydavatelství MM publishing z dílny profesora Jiřího Marka a jeho kolektivu.

Lubomír W. Novotný (Toshulin)

Společnost NSK na svém stánku vystavila tři základní komponenty obráběcích strojů: kuličkové šrouby, lineární pohony a ložiska. Na stánku byl přítomen i generální ředitel obchodu pro Evropu Michael Preinerstorfer. Na této pozici je jen rok, ale shodou okolností nedávno navštívil svého českého distributora společnost Corol a neváhal s chválou pevného českého trhu výrobních strojů, který společnosti NSK za loňský rok vydělal 150 milionů eur. Vedle výrobců obráběcích strojů dodává NSK své komponenty také např. do automobilového průmyslu.

Eva Buzková (MM Průmyslové spektrum)

Před začátkem výstavy EMO to vypadalo, že pojem Industry 4.0 bude hlavním motem veletrhu. Poté co byly odhaleny všechny exponáty, všechny ty upoutávky, loga a slogany, číslice 4.0 už tak nebila do očí. V případě zavedeného „Industry 4.0“ jej mnozí začali vnímat jako klišé, a proto se tyto dvě číslice začaly objevovat v nejrůznějších podobách a slovních spojeních – ať už standardně na konci, nově na začátku či uprostřed sloganu. I tak „blbnuli“ mnozí. Informace určená pouze pro čtenáře mimo obor obráběcích strojů: I tento obor je léta zmítán módními vlnami (a to i v technice). Na tomto místě si dovolím doslova zneužít/pokřivit nápěvek mistra v kladení slov jazyka českého – Jaromíra Nohavicy:

“…
čísla jsou znamení,
významy neznáme,
nic o nich nevíme,
obsah jejich si vymyslíme,
však až se naplní,
naše úspěchy vás oslní,
v konkurenci spaseni,
kdož na 4.0 jsou připraveni
…“

Na výstavišti bylo možné vysledovat skupinu vystavovatelů, kteří se cítili tímto pojmem poškození. Říkali: „Vždyť my už to, s čím konkurence přichází v souvislosti s Industry 4.0 až teď, děláme řadu let.“ Jiní zase tvrdili, že vybavili lineární vedení elektronickými senzory, ale dušovali se, že data na cloudu shromažďovat nikdy nebudou. Další už stroje v cloudu měli a považovali to za samozřejmost. Vedle toho jsou Industry 4.0 ready i stroje vybavené nabíječkou pro mobilní telefon. A rozborem toho, co někteří „pojmotvůrci a obsahotvůrci“ vypustili, lze vyslovit závěr, že mezi šedesátými léty a rokem 2015 bylo technické diskontinuum.

Není pochyb o tom, že jsme se (nejen) v technických oborech dostali do bodu, kdy mnohé nelze popsat jedním slovem (avšak je po tom poptávka), a tak vzniklo „něco hodně krátkého“, tj. 4.0, pod co se toho vejde (naneštěstí) opravdu hodně. Není pochyb o tom, že to jde ruku v ruce s tím, jak klesá technická odbornost nastupujících generací (jsem však optimistou), a vedle toho se mnohé naopak zkomplikovalo tak, že to hlava člověka „nebere“, a tak musíme „vše“ simulovat a virtualizovat, a že množství dat, kterými jsme zahlceni, je takové, že potřebujeme další, abychom udělali (vůbec) nějaké rozhodnutí, atd. O tom všem není pochyb a také není pochyb o tom, že jsou dobou generovány činnosti a profese, které by v dobách Baťova racionálního podnikání neměly šanci na svoji existenci.

Dodatek. Tento text není až tak kritikou marketingových nástrojů, natož technického pokroku. Jen říká, že my nejsme ti, kteří mají nárok si pojmenovávat údobí, ve kterém žijí. To bylo vždy výsadou generací budoucích. Naším úkolem je pouze předat potomkům něco hodnotného (obsah a rozsah je samozřejmě relativní) a dostatek pravdivých informací o naší době. Nic víc. A stejně jako je nyní módní Industry 4.0 vyznávat, může být záhy stejně módní jej odmítat či vyznávat něco jiného. Jak to říkáme svým dětem, tak i pro český průmysl platí: buďte/buďme sví.

Lubomír W. Novotný (Toshulin)