Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Strojírenské fórum - Aspekty rodinných firem
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Strojírenské fórum - Aspekty rodinných firem

Druhé zastavení cyklu Strojírenské fórum 2017 s podnázvem Aspekty rodinných firem se konalo 7. září v prostorách hotelu Holiday Inn v Brně. Akce tak navázala na květnovou ostravskou konferenci věnovanou aditivním technologiím. Završení letošní triády Strojírenského fóra se uskuteční v polovině listopadu v Praze a bude věnováno oblasti digitalizace ve výrobním procesu. Pojďme se nyní v kontextu brněnského Strojírenského fóra zaměřit na aspekty generační obměny ve vedení firem.

Pro řadu českých rodinných firem nyní nastává zlomový moment. Po letech jejich rozvoje nadešel čas přemýšlet o vlastní budoucnosti – předat, či nabídnout investorovi… Nyní je tento problém aktuální v mnoha českých rodinných firmách díky věku „otců zakladatelů“. V novodobé historii naší země se v podstatě jedná o novou situaci, se kterou nemáme zkušenosti. Je třeba zvládnout složitý proces generační obměny.

Rodinné firmy jsou základem stabilní ekonomiky

Rodinné podnikání přináší do rodiny nemalé problémy. Na rozdíl od firemního světa, který je zejména založen na racionalitě a pragmatismu, ten rodinný se vyznačuje silnými city a emocemi. Zmíněný rozdíl vytváří problémy, se kterými je třeba se v rodinném podnikání vyrovnat a pochopit, že vztahy se mění do té míry, do jaké se členové rodiny pohybují v obou sférách. A přitom se nejedná pouze o změnu tohoto vztahu, ale je nutné revidovat zažité zvyklosti, vzorce chování a vzájemná očekávání.

Jedním ze znaků formalizace je předání řídicí funkce člověku mimo rodinu v situaci, kdy dědička či dědic nejsou dostatečně připraveni nebo o funkci nejeví zájem. Počty zastánců této strategie na evropské úrovni rok od roku rostou. Podle výzkumu Evropského barometru rodinných firem realizovaného společnostií KPMG, do kterého se zapojilo na 959 podniků z 23 zemí, je v ČR nástupnická generace na manažerských postech až ve dvou třetinách rodinných podniků, kdežto v Evropě už jen v polovině.


Předchozí politický režim u nás násilně přerušil kontinuitu rodinného podnikání. Za dobu od sametové revoluce se u nás etablovalo velké množství rodinných firem, které nyní po čtvrtstoletí řeší záležitosti předávání firmy z generace na generaci. Brněnské Strojírenské fórum se zabývalo jednak tímto aspektem, ale i „běžnou“ každodenní realitou spolupráce ve vedení firmy v rámci rodinných vztahů. Nelze však opomenout ani případy, kdy z celé řady důvodů se rodina rozhodne firmu prodat, a i této problematice se konference věnovala. V rámci diskutovaných témat se účastníci zaměřili také na budování a vývoj firemní kultury. Konference se konala pod odbornou garancí Asociace malých a středních podniků České republiky a Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně.

Odkaz Strojírenského fóra

Brněnská konference byla rozdělena na dva tematické bloky. Dopolední část byla věnována problematice generační výměny v rámci managementu společnosti, odpovídala na otázky, jak správně firmu na takovou obměnu připravit, jaké jsou její sociologické aspekty, jak ve společnosti ve správné míře zanechat svůj odkaz, nebo jak tento proces využít k zavedení moderních výrobních technologií. Přednášející v rámci tématu generační obměny kladli důraz na nutnost přizpůsobení podnikání nové generaci a na jednotlivých případech z praxe demonstrovali úspěšnost či neúspěšnost tohoto procesu.


Ing. Libor Musil, zakladatel a majitel rodinné firmy LIKO-S, a. s., a člen představenstva AMSP ČR se ve své přednášce příhodně nazvané Rodinné firmy jako královny českého byznysu věnoval jednak ambicím, které Česká republika má, pokud se chce stát evropským leaderem v rodinném podnikání. Dále na svém osobním příkladu demonstroval, jaká rizika jsou na cestě při předávání firmy z generace na generaci a na ukázce každodenního střetávaní jeho pozice otce vs. generálního ředitele zdůraznil aspekty, které tato skutečnost přináší.

 
Profesor Milan Zelený ve svém vystoupení na Strojírenském fóru poukázal na skutečnost, že problémy rodinného dědictví firem trápí podnikatele již odnepaměti. Příkladem mohou být i Baťové, kde byl převod z otce na syna zamítnut již ve 30. letech. Tradiční rodinné převody jsou podle prof. Zeleného dnes stále méně úspěšné díky akceleraci mezigeneračního procesu změny podnikového prostředí. Řešení podle něho tedy spočívá v akceleraci změny podniku samotného, tj. v tvorbě nového a efektivnějšího transgeneračního přemostění.

 
PhDr. Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy se ve svém vystoupení věnovala sociologickému aspektu generační obměny v rodinné firmě. Zaměřila se na důvody, proč téma nástupnictví rezonuje právě nyní, 28 let po sametové revoluci.
S využitím studie prof. Možného pak odpověděla na tři navzájem se prolínající otázky. „Proč tak těžko…?“ (probíhá generační obměna v rodinných firmách a jak to souvisí s počátky naší transformace), „Proč tak snadno…?“ (tato transformace proběhla) a „Proč tak dlouho…?“ (trvá změna myšlení nás všech).

 
Dopolední blok uzavřel Ing. Jiří Holoubek, spoluzakladatel a člen představenstva Elcom, prezident ELA a člen představenstva SPČR svojí přednáškou na téma, jakou dává digitální transformace šanci generační výměně v rodinných firmách a naopak. Podle něho je pohled současné mladé generace a její zkušenosti se všudypřítomným digitálním okolím lidí i firem diametrálně odlišný od generace předchozí. A právě to může být velkou výhodou při digitální transformaci, kterou musí projít každá firma, která si chce zachovat svoji konkurenceschopnost.

 


Odpolední část konference patřila vystoupení partnerských společností. Jan Brabec, ředitel Corporate Finance Komerční banky se věnoval konkrétním aspektům, které doprovázejí prodej či nákup firem. Podrobně představil tento proces, zaměřil se na otázky, jak správně určit hodnotu firmy, jak vybrat vhodného kupce a jakou roli v tomto procesu sehrává finanční poradce. Ing. Michal Potrepčiak, společník firmy K2 atmitec, na příkladu své firmy i jiných rodinných firem, které v rámci své profese navštěvuje, prezentoval téma budování firmy jako soustavy pravidel a vývoje firemní kultury. Odpolední část, a tím i celou konferenci uzavřel Martin Vosecký ze společnosti Catro se svým příspěvkem na téma Chytrá továrna nemá pro hloupou firmu smysl.

Roman Dvořák, Sára Václavíková

roman.dvorak@mmspektrum.com

 

Další články

Inovace
Management a řízení
Legislativa, nařízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: