Strojírenství na Ukrajině

K zajímavým oborům, kde české firmy nacházejí uplatnění, patří bezesporu strojírenství. V minulých dvou letech 2005 - 2006 docházelo na Ukrajině k meziročnímu nárůstu strojírenských podniků, které zavádějí nové technologie, v rozmezí 25 - 30 %. Tím se otevírají široké možnosti pro české výrobky, které jsou obvykle velmi kvalitní a srovnatelné se západní produkcí. V současnosti působí v ukrajinském strojírenství 365 průmyslových závodů a 57 výzkumných ústavů. Zároveň je fakt, že strojírenství se podílí pouze 15 % na celkovém objemu průmyslové výroby země. V r. 2005 byla vyrobena domácími závody strojírenská produkce v hodnotě 15 mld. UAH (cca 3000 mil. USD), z čehož třetina byla směrována na vývoz.

Program podpory rozvoje strojírenství

V roce 2006 schválila ukrajinská vláda program podpory rozvoje domácího strojírenství na dobu let 2006 - 2011, který zahrnuje financování tohoto odvětví průmyslu ze státního rozpočtu ve výši 2,1 mld. UAH (cca 420 mil. USD). Státním zákazníkem programu podpory je Ministerstvo průmyslové politiky, jež nabídlo snížení daní ze zisku z 50 % na 15 % pro ty státní podniky, které směrují nejméně 50 % zisku na modernizaci výroby. Dle schváleného programu je plánováno do konce r. 2009 provést modernizaci stávajících modelů strojírenských výrobků a vypracovat nové konkurenceschopné druhy produkce. V druhé etapě v průběhu let 2009 - 2011 budou uskutečněna opatření zaměřená na zdokonalení technologií a zvětšení podílu vývozu.V rámci strojírenské produkce na Ukrajině v r. 2006 stoupla výroba strojírenských podniků v oblasti autodopravních prostředků (o 36,6 %), měřicích přístrojů (o 28 %), hutnického zařízení (o 17,8 %), potravinářského zařízení (o 14 %), elektrických přístrojů (o 11,6 %); zároveň klesly objemy výroby zemědělských strojů (o 17,1 %), soustruhů (o 9,9 %) a telekomunikačního zařízení (o 7 %).

České stroje na Ukrajině

Ukrajinské podniky díky nižší kupní síle preferují dobrou kvalitu za co možná nejnižší cenu. České zboží je tedy pro trh Ukrajiny ve srovnání se západní produkcí mnohdy zajímavější, což se již projevuje v řadě případů navázané obchodní spolupráce.Např. dodávky obráběcích strojů jsou jednou z položek, kde český export zaznamenává v poslední době zajímavý růst. V korunovém vyjádření představoval nárůst exportu obráběcích a tvářecích strojů mezi lety 2005 a 2006 192 %, zájem je především o horizontální a vertikální centra, soustruhy, vrtačky a frézy, stroje pro ozubení a lisy. Řada dodávek investičního charakteru z různých oborů je součástí investičního strojírenství. K dodávkám strojních celků patří např. sklářské linky a linky na výrobu cihel, stroje pro těžařský a dřevozpracující průmysl, linky těžkých obráběcích strojů. Zde mají české firmy dlouhou tradici, znalosti a zkušenosti s dodávkami. Řada českých podniků, které dříve mířily na východní trhy, primárně uvažovala o trhu Ruské federace a o trhu Ukrajiny obvykle až dodatečně, pokud se ukázal potenciál v některé z východních zemí bývalého Sovětského svazu. Dnes již mnohé české podniky paralelně přemýšlejí v rámci svých marketingových aktivit jak o trhu RF, tak o trhu Ukrajiny, správně vnímají, že na Ukrajině v řadě oborů silně a rychle nastupuje zahraniční konkurence, která tak postupně snižuje prostor pro české firmy. Působí zde řada českých firem, které se kvůli úsporám nákladů začínají sdružovat a vytvářet aliance - příkladem může byt alianční seskupeni CDT - Česká dobývací technika, Metalpromtechnika - aliance, jejímž cílem je obnova hutních kombinátů na Ukrajině, dále aliance v oblasti zemědělské výroby - AgroExpo CZ group -, která nabízí dodávky zemědělských komplexů "na klíč". Řada českých firem je již činná v oblasti energetiky (Škoda, Jaderné strojírenství, a. s., Alstom Power, Alstom Group, s. r. o., aj.), další české firmy mají o tento obor ve vztahu k Ukrajině eminentní zájem a podnikají své aktivity.

Nevyužité příležitosti

Nevyužité příležitosti jsou např. v oblasti ekologie - čistění vody, používání úsporných a ekologicky "přátelských" výrob. Zde je automatickou otázkou financování. Ukrajinské podniky a stát mají na ekologii množství prostředků značně omezené, zahraniční partner tedy musí ve většině případů přijít sám se zajímavým způsobem financování (toto se vzhledem k nízké kupní síle obyvatel, firem i státu týká řady dalších oborů ukrajinského průmyslu, kam směřují české firmy). Se vstupem země do WTO, příp. jiných obdobných struktur, bude kladen stále větší tlak mj. na dodržování základních ekologických standardů.

Ing. Aleš Synek

CzechTrade