Témata
Reklama

Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v České republice

Stejnojmenná studie přináší první kvantitativní vhled do rozsahu a forem transferu znalostí skrze podnikatelské aktivity akademiků v České republice. Ukazuje, že čeští akademici se podnikatelským příležitostem rozhodně nevyhýbají. Zjištění kontrastují s rozšířeným povědomím o slabém podnikatelském duchu v akademické sféře formovaném statistikami o nízkém objemu prostředků vydávaných podnikatelskými subjekty na smluvní výzkum a nákup licencí od výzkumných organizací. Na základě těchto výsledků diskutujeme doporučení pro veřejnou politiku.

Stejnojmenná studie přináší první kvantitativní vhled do rozsahu a forem transferu znalostí skrze podnikatelské aktivity akademiků v České republice. Ukazuje, že čeští akademici se podnikatelským příležitostem rozhodně nevyhýbají. Zjištění kontrastují s rozšířeným povědomím o slabém podnikatelském duchu v akademické sféře, jenž je formován statistikami o nízkém objemu prostředků vydávaných podnikatelskými subjekty na smluvní výzkum a nákup licencí od výzkumných organizací. Na základě těchto výsledků diskutujeme doporučení pro veřejnou politiku.

Autoři studie:

Vít Macháček
Začal pracovat jako výzkumník pro think-tank IDEA při
Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnu 2015.
Magisterský titul získal v roce 2016 na Institutu ekonomických studií
Univerzity Karlovy a bakalářský titul na Národohospodářské fakultě
VŠE. Kromě práce pro IDEA je také analytikem EU Office/
Knowledge Centre České spořitelny se zaměřením na ekonomické
dění v Evropské unii.

Martin Srholec
Absolvoval doktorské studium na Národohospodářské fakultě VŠE
v Praze a na Centre for Technology, Innovation and Culture (TIK)
při Univerzitě v Oslu. Od roku 2010 působí jako výzkumný
pracovník na CERGE-EI v Praze, od roku 2011 je associate
professor na Centre for Innovation, Research and Competence
in the Learning Economy (CIRCLE) v Lundu a od roku 2013 je
výzkumníkem think-tanku IDEA. Zaměřuje se na ekonomii inovací,
problematiku inovačních systémů a otázky inovační politiky.

Propojení akademické a podnikatelské sféry je zásadní pro efektivní fungování inovačních systémů. Zlepšení v této oblasti patří k letitým prioritám inovační politiky. Kromě neformálních kontaktů dochází k transferu znalostí do praxe především smluvním výzkumem, prodejem práv k duševnímu vlastnictví, zaměstnáváním akademiků ve firmách a akademickým podnikáním. Poslednímu v řadě však byla doposud věnována malá pozornost. Kolik akademiků u nás podniká? Jaký charakter mají jejich firmy? Jaké jsou největší úspěchy? Jsou s tím spojeny nějaké kontroverze? Co z toho plyne pro inovační politiku?

Akademici, kteří na půdě akademické organizace dospějí k objevu, jsou o tom ze zákona povinni informovat zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel projeví zájem, stává se majitelem objevu s plnými disponibilními právy. Pokud zájem nemá, přechází vlastnické právo na akademika. Badatelské výsledky mohou být zúročeny také zakládáním akademických spin-off firem. Pro podnikání v součinnosti s akademickou organizací nicméně platí povinnost respektovat pravidla veřejné podpory. Akademická organizace s veřejnou podporou se totiž musí chovat stejně, jak by se na jejím místě choval soukromý investor. K interakcím s akademickou firmou musí docházet pouze za tržních podmínek.

Akademickému podnikání se nejvíce daří v přírodovědeckých a technických oborech. Mezi pozoruhodné případy patří firmy Delong Instruments, Flowmon Networks, CertiCon, Cognitive Security, Eyedea Recognition, Enantis, AB Pharma, Bioinova či Omega3kapr. Jihomoravskému inovačnímu centru se podařilo nastartovat akademické firmy zabývající se internetovou bezpečností a biotechnologiemi. Z akademického prostředí vzešlá výroba elektronových mikroskopů vedla ke vzniku nového odvětví, které se významně podílí na rozvoji brněnského regionu. Akademici z ČVUT v Praze zase úspěšně podnikají v oblastech vývoje softwaru a umělé inteligence.

Reklama
Reklama
Reklama
IPA Slovakia pořádala v červnu roku 2016 diskuzní setkání s pěti významnými českými a slovenskými profesory, jehož náplní bylo pokusit se nalézt příčiny konzervativních vazeb mezi akademickou a průmyslovou sférou.

Při akademickém podnikání vznikají třecí plochy mezi zájmy akademiků a jejich mateřských akademických organizací. Podnikající akademici se mohou dostat do střetu zájmů v několika ohledech. Může docházet k socializaci nákladů a privatizaci zisků, k vynášení badatelských výsledků do vlastních firem, k uzavírání pokoutních zakázek, k úniku příjmů výzkumných organizací a v konečném důsledku k poskytování nedovolené veřejné podpory. Ve věci dodržování pravidel akademického podnikání panují velké nejasnosti, které je žádoucí vyřešit, ale zároveň se přitom vyvarovat zavedení zbytečných komplikací pro zakládání akademických firem.
Naše případová studie jedné veřejné vysoké školy ukazuje, že transfer znalostí skrze podnikání akademiků je poměrně běžnou záležitostí. Podle obchodního rejstříku v technologických firmách působí odhadem 16 % akademiků, kteří mezi lety 2003 až 2015 na dané škole úspěšně prošli habilitačním a profesorským řízením. Je to podstatně vyšší sklon k podnikání než v celé populaci. Zaznamenán byl pouze jediný pravý spin-off, ve kterém má vlastnický podíl i mateřská škola. Drtivá většina firem poskytuje profesní, technické a informační služby. Převážně se však jedná o malé firmy s několika málo zaměstnanci. Nedávno vzniklých start-up firem je minimum. Pro většinu akademiků je podnikání spíše zdrojem příležitostného přivýdělku.

Akademické podnikání zajišťuje specializované znalostně náročné služby, což je přínosné pro utváření inovačních systémů. Z hlediska přímého příspěvku k růstu ekonomiky však prozatím zůstává jeho potenciál nevyužit. Překážkami pro růst akademických firem jsou rigidní akademický trh práce, zastaralé formy řízení lidských zdrojů řady akademických pracovišť, složité administrativní postupy při zakládání pravých spin-off firem a nedostatky ve fungování center transferu znalostí. Nedůsledně je vynucováno dodržování obecně platných předpisů. Je žádoucí zformulovat národní strategii podpory pro transfer znalostí, která ujasní pravidla. Regulace by měla pracovat s dostatečně pozitivními i negativními motivacemi.

Smyslem prezentované studie je na základě empirických údajů stimulovat věcnou diskuzi o tomto fenoménu.

Něco navíc....

Celou studii si můžete zdarma stáhnout na internetových stránkách Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.

Zpracováno podle firemních podkladů

[email protected]

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 170132
Datum: 08. 02. 2017
Rubrika: Monotematická příloha / Věda, Výzkum, Inovace
Autor:
Firmy
Související články
Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Výzkumné a vývojové technologie v Řeži jsou příležitostí pro český výzkum a prům

Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) je výzkumná organizace, která navazuje na tradici jaderného výzkumu v řežském údolí a rozšiřuje jej do oblastí nových technologií ve sféře základního i aplikovaného, tzv. předkomerčního výzkumu. Je provozovatelem dvou výzkumných reaktorů a celé řady technologií pro výzkum a vývoj v jaderné oblasti.

Související články
Nové hodnocení výzkumných organizací

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podpora výzkumu, vývoje, inovací a podnikání pod jednou střechou

Technologické centrum Akademie věd ČR (TC) je organizací s již více než 20letou tradicí, která podporuje rozvoj inovačních firem a mezinárodní transfer technologií, zapojení českých výzkumných organizací do Evropského výzkumného prostoru a také disponuje specialisty pro strategické analýzy a studie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Za dobu své existence pomohlo TC řadě firem s hledáním zahraničních obchodních partnerů, se vstupem na mezinárodní trhy a výzkumným organizacím se zapojením do mezinárodních výzkumných projektů. Jestliže jste návštěvníky Veletrhu Věda Výzkum Inovace, věříme, že následující řádky vám přinesou inspirativní čtení a třeba i motivaci nás na našem stánku oslovit, či alespoň sledovat naše aktivity.

Veletrh Věda Výzkum Inovace Nové místo pro propojení vědecko-výzkumné a aplikační sféry

Ve dnech 28. února až 2. března letošního roku se na brněnském výstavišti uskuteční 2. ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace. O zkušenosti s pořádáním tohoto veletrhu a o jeho smyslu pro odbornou a širokou veřejnost se s námi v rozhovoru podělil jeho manažer Ing. Martin Janča, Ph.D.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit