Z Aše do celého světa

První zmínka o zdejší výrobě se datuje do roku 1905, kdy zde započala stavba textilky a tato výroba trvala až do poválečného období, kdy byl areáal dlouho opuštěn a chátral jako vše kolem. Textilní výroba se zde již nikdy neobnovila, ale strana a stát se začaly koncentrovat na strojírenství.

Skutečná historie strojírenská tradice nké výroby firmy Astos se tak začíná psát až od šedesátých let, kdy zdejší firma byla přičleněna do celorepublikového trustu Továren strojírenské techniky – TST. Již od provopočátku podle celostátního strategického rozdělení připadla na ašský závod veškerá mechanická periferní zařízení k obráběcím strojům, jako byly dopravníky třísek, filtrační jednotky a později magnetické dopravníky. K tomu podle potřeby s využitím znalostí kinematiky se zakázkově vyráběly například otočné jeřáby či manipulační zařízení ke strojům. Tento stav trval až do privatizace tehdejším managementem v roce 1995 a prakticky pokračoval i nadále. Firma nezaznamenávala žádný zásadní rozvoj po produktové stránce.

Logicky, pokud se firma nevyvíjí procesově, produktově, obchodně či personálně, v náročném konkurenčním prostředí postupně stagnuje. To byl bezesporu případ ASTOSstos Aš. Pokud pak v pravou chvíli nepřijde investor, který má správnou vizi a s firmou zdravé úmysly, končí to tak, jako to z devadesátých let dobře známe u celé řady strojírenských fabrik. Psal se rok 2006 a společnost Machinery Equipment Technology Group vlastněná Ing. Michaelem Ondraschekem kupuje zdejší firmuAstos Aš. Pan Ondraschek je původem strojař, který mj. v 90. lLetech působil působil v Mercedesu v Německu. Poté přichází do Čech, kde se na určitou dobu usazuje ve vydavatelské branži a následně zásadně promlouvá do distributorské reality – například od nuly zakládá věhlasnou společnost Media Servis, která začne vytvářet tolik potřebné konkurenční prostředí k  monopolní České poště . Působil i jako člen představenstva Kooperativy pojišťovny, ale stále ho to táhlo ke strojařině. Následně, posílen zkušenostmi a určitým finančním zázemím, se ing. Ondraschek poohlíží po zajímavé investici do perspektivního oboru, za jaký považuje právě strojírenství...

„Po privatizaci se v ASTOS Astos Aš vyráběly stále standardní typy dopravníků s minimálními konstrukčními obměnami,“ shrnuje Ing. Ondraschek období před svýmjeho příchodem a pokračuje: „V rostoucím ekonomickém boomu v roce 2006 jsem převzal firmu s velkým know-how a  některými evropskými zákazníky, které nabízely zajímavé reference. Pomocí sofistikovaného informačního ERP systému jsem společně se svým týmem začal postupně dostávat firmu do moderní úrovně řízení.“ Začal investovat do strojů a vybavení, aby bylo možné veškeré procesy vývoje, konstrukce, výroby a prodeje dále rozvíjet.”

Po dvou letech se managementu podařilo vybudovat moderní firmu s výrazně obnoveným výrobním vybavením a zavedeným systémem řízení jakosti. Byli připraveni realizovat zakázky i pro ty nejnáročnější zákazníky. Jak to však v podnikání chodívá, zlom na sebe nikdy nenechá dlouho čekat. Přišel rok 2008 a celosvětová ekonomická krize udeřila zásadním způsobem. Jako všude jinde i v Aši museli své aktivity utlumit a propustit téměř polovinu zaměstnanců – z původních 180 snížili stav na 95.

„Každá negativní zkušenost je dobrá, pokud se z toho poučíte,“ vzpomíná šest let zpět Ing. Ondraschek. „Tím, že se výrazně změnil charakter a struktura průmyslu, museli jsme přehodnotit určité strategie a zaměření firmy.“ Vize však zůstala: využít inženýrské know-how a potenciál na maximum a zákazníkovi dodat celý projekt tzv. pod jednou střechou od návrhu až po výrobu kompletně na klíč. „Ze subdodavatelů i jsme se stali inženýrsko-projektovou firmou se schopností vše vyprojektovat a velkou část následně i vyrobit s finální zodpovědností za kvalitu provedení. Takových firem, mnoho není,“ konstatuje Ing. Ondraschek. Technologické know-how, ze které ASTOS Machinery vychází, je v sofistikované technologii tváření a spojování plechu.

Krize přinesla realitu běžných dnů do konstrukčních pracovišť výrobců obráběcích strojů. Po částečném oživení trhu zdejší omezený počet pracovníků vytvářel jednu nabídku za druhou a po získání zakázky jim pak nezbývaly kapacity mj. na návrhy krytování strojů. Podle Michaela Ondrascheka tak čeští výrobci velmi rychle přišli na to, co již léta osvědčeně funguje u zahraničních výrobců strojů. Nedisponují potřebnými , že mají omezené konstrukčními a výrobními kapacitami, jež jim umožníy , aby si sami mohli efektivně vyrábět krytování strojů. Přijdou takČím dále častějipřicházejí na to, že tento proces mohou zadat externí firmě, kde mají. Mají tak zaručenou cenu a kvalitu. První zkušenosti získali se společnostmi Kovosvit MAS, Toshulin OSHULÍNa TOS Varnsdorf, které i nadále patří k jejich hlavním tuzemským zákazníkům.

„Co se týče krytování strojů, jsme leadery na trhu. Největší objem zakázek máme od předních tuzemských výrobců obráběcích strojů, ale roste nám imáme stoupající počet zahraničních referencí. Všichni oceňují především vysokou kvalitu provedení, funkční spolehlivost krytů, jednoduchost montáže a přijatelnou cenu,“ nezastírá majitel firmy své úspěchy. Již na dvě třetiny produkce krytování dodávají podle vlastních návrhů.

Dodavatel krytování má v podstatě tři možnosti spolupráce s výrobcem strojů. V prvém případě má zákazník zájem o upgrade (modernizaci) stávajícího krytování, a tak osloví dodavatele pro návrh nové studie, vítězná je pak realizována. Po čase se např. výrobce strojů stává i vlastníkem výkresové dokumentace. Ve druhém případě si výrobce strojů sám či ve spolupráci s designérem navrhuje tvar a design krytování a ten zadá ke zhotovení. Třetím případem je konzervativní volba, kdy zákazník hodlá outsourcovat výrobu krytování nebo nahradit stávajícího dodavatele krytování dodavatelem novým, a tak vypíše výběrové řízení.

Běžný proces projektu krytování vychází nejdříve z návrhu ve 3D CAD systému, (zde používají ASTOS Machinery používá Solidworks). Konstruktér ASTOSu vybírá ze standardních komponentů, a pokud je nucen zvolit speciál, musí jej mít schválený vedoucím týmu s ohledem na jeho nákladovost, efektivnost, dostupnost či ověřenou spolehlivost a kvalitu. Následně je sestava odeslána do technologie, která připraví postupy výroby. Celý proces, od konstrukce přes výrobu až po výstupní kontrolu, je podpořen ERP systémem s čárovými kódy. Každý dělník eviduje svůj podíl na výrobě čipovou kartou. Výrobní a montážní haly jsou s centrálním serverem propojeny optickýími sítěmii. Průchod zakázky výrobou je v každém kroku monitorován se zpětnou možností dohledání.

Díky dosavadním konstrukčním a výrobním zkušenostem velkého počtu krytování jsou již v ASTOS Machinery schopni vytvářet standardizované moduly např. pro otevírání dveří či vzájemné lícování. „Při standardním projektu nechceme, aby konstruktér experimentoval, ale musí postupovat definovaným způsobem a volit ověřené postupy a komponenty. Proto jsme nákladově efektivnější, rychlejší než konkurence, nečekáme na specializované díly od třetích stran a nebojíme se i nejnáročnějších pracovních podmínek , jako jsou vysoké tlaky průtoku kapaliny, odlétajících třísek atd. Toto vše již máme odladěné.” říká se spokojeným výrazem Ing. Ondraschek.

Kromě zkušeností s krytováním pro obráběcí stroje se v ASTOS Machinery pustili i do jiných oblastí –, technologií, automatických linek k lisům pro tváření plechu. Pro tyto zákazníky v ASTOSMachineryzde zhotovují do soustav automatických linek nejen mechanickou část dopravníků, ale i jejich řízení, jež je přímo napojeno na kompletní systém řízení celého lisu, například systému Sinumerik. Celá komunikace tak probíhá v rámci linky mezi lisy a dopravníky. Zde získávali cenné zkušenosti a zahraniční reference. Na základě nich byli před třemi lety pozváni do celoevropského výběrového řízení Toyota Motor Copany, aby se podíleli na vybavení nové lisovny v ruském Sankt Petěerburgu pro výrobu Toyota Camry. Po složitém procesu byli nakonec vybráni. „Propracovaná nabídková dokumentace, vysoká kvalita referenčních projektů, historické know-how – to všechno byly atributy, které nám pomohly k vítězství v tomto náročném řízení,“ říká ředitel Ondraschek. Zajímavostí je mimo jiné i fakt, že se stali jediným nejaponským dodavatelem technologie.

Jedna fáze skončila, druhá začala???. Následně byl spuštěn samotný projekt, který měl být původně realizován v šestiměsíčním termínu, ale postupně se zkrátil na polovinu. Díky enormnímu nasazení celého týmu ASTOS Machinery se samotná výroba nakonec stihla v termínu a nastal čas přejímky, které bylo přítomno dvanáct japonských a ruských specialistů. Za dva dny byl dán pokyn k expedici.

Ing. Ondraschek, jenž celý projekt řídil, vzpomíná: „Vedle výběrového řízení, kompletního technického provedení s nároky japonských techniků, všedoprovázejícího časového presu, nemluvě o obtížnosti v  komunikaci, která paralelně probíhala česko-anglicko-japonsky a s časovým posunem mezi Evropou a Japonskem , byl i enormně obtížný proces logistiky. Dílčí díly rozmontované zakázky by zabraly plochu poloviny fotbalového hřiště. A jelikož veškeré balíky byly shodně zabalené, použili jsme kombinovaného značení kódů a barev , aby následně bylo možné díly zpětně smontovat. Vše se naštěstí zdárně povedlo a my získali od Toyoty velkou pochvalu,“ vzpomíná dnes již s úlevou majitel firmy.

Na začátku listopadu je plánováno spuštění linky. Pokud současná politická situace Ruska nezmění plány Toyoty, připravují na příští rok rozšíření výroby, ke které by, tentokráte již bez výběrového řízení, chtěli opět přizvat ASTOS Machinery.

Jak evropský region, tak i Česká republika se potýká s nedostatkem kvalifikovaných odborníků. Zásadní problém, který brání v dalším rozvoji firmy, je o to větší v okrajových částech republiky a je naléhavé jej řešit. ASTOS Machinery změnila strukturu, filozofii a způsob fungování firmy. K realizaci rozvoje v rámci dalších plánovaných kroků se musí se vydat dál, než je kapacitně omezený Karlovarský kraj a přesunuje nyní část svých aktivit na Plzeňsko. K lednu 2013 započala v inovačním parku areálu Borských polí činnost dceřiná společnost Machinery Design, konstrukční a vývojová kancvelář, mj. jako kompetenční centrum pro filtrace. V září pak v pronajaté hale v Plzni Doubravka spouští výrobu, kam z Aše přesouvají na 40 % kapacit taktéž z důvodu nedostatku kvalifikovaných dělnických profesí. Budou se zde montovat menší dopravníky a agregáty, zatímco velké dopravníky o délce 40 až 50 metrů zůstávají nadále v Aši. O měsíc později se v Plzni usadí část obchodního týmu a posílí se dalšími technickými kádry. Ve všech případech jde o nové zaměstnance.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com