Témata
Reklama

Z galerie světově proslulých podnikatelů: Emil Škoda

Jeho jméno je stále pojmem a značkou kvality celé řady produktů, které jsou dodnes dobrými reprezentanty naší země na všech kontinentech.

Emil Škoda - zakladatel jednoho z největších českých a evropských průmyslových podniků, jehož jméno letí dodnes v podobě okřídleného šípu ve firemní značce kolem celého světa - se narodil 19. listopadu 1839. Jeho otec František sice vystudoval medicínu, ale jako zámožný plzeňský měšťan se spíše věnoval veřejným záležitostem. Mimo jiné byl členem první správní rady Měšťanského pivovaru a také poslancem v říšském sněmu. I když se považoval za silně loajálního k rakouské říši, přesto se veřejně hlásil i k Palackému a Riegerovi. Jeho mladší bratr, tedy Emilův strýc Josef, se stal věhlasným profesorem lékařské fakulty na vídeňské univerzitě, k jehož pacientům patřily velké osobnosti doby - včetně rodiny Rothschildů, dcery ruského cara Alexandra II. a dalších.
Reklama
Reklama
Reklama

Vrchní inženýr kupuje továrnu

Mladý Emil Škoda studoval na německých školách v Praze, kde navštěvoval techniku, a dále pak ve Stuttgartu a Magdeburku. Žil tedy v německém prostředí a i když byl víceméně považován za příslušníka rodiny, která se postupně poněmčovala, česky mluvil, a dokonce si psal i háček nad S. Mimochodem jeho zmiňovaný strýc, doktor medicíny Josef Škoda, po své promoci v roce 1831 uveřejnil odborné latinské pojednání, které podepsal "Josef Škoda, Čechus Pilsenis", tedy "plzeňský Čech". Tento fakt bývá uváděn mezi důkazy, že Škodové vzešli z českého rodu, i když za svou vlast považovali Rakousko. Po praxi v průmyslových podnicích ve Francii, Německu, Anglii a Spojených státech přijal Emil místo vrchního inženýra ve Waldsteinově strojírně v Plzni. To bylo v roce 1866. Ale už o tři roky později tuto firmu koupil, aby z malé továrničky s 33 zaměstnanci brzy vybudoval obrovský podnik se 4000 dělníky a 200 techniky, ale zejména se světovou pověstí. Postupně dokázal postavit novou slévárnu, strojírnu, ocelárnu, kovárnu, vlastní železniční dráhu a zbrojovku.

Škoda vyrábí i v době krize

Škoda byl mužem velké vnitřní energie, kterou plně věnoval rozvoji továrny. V jejích prostorách obvykle dlel od brzkého rána do pozdního večera, někdy i přes noc. Uměl snít o dynamickém provozu s novými výkonnými stroji, ale zároveň stát pevnýma nohama na zemi, když si plně uvědomoval význam páry a masové tovární výroby, stejně jako rodícího se trendu, že bez kvalitního železa a oceli bude jen někde na chvostu průmyslového rozvoje, který již neodbytně klepal i na dveře střední Evropy. Brzy začal budovat novou slévárnu železa a kovů, přičemž současně zahájil rekonstrukci starých dílen, kotelny a montážní budovy. Posléze převzal po Hahnenkammovi senioru, dědečkovi své choti Herminy, další pozemky v Doudlevcích (dnes součást Plzně), kde zavedl strojní a parní provoz.
Když Evropu zastihla hospodářská krize, Škoda nepropadal skepsi, ale naopak ještě více zintenzivnil své úsilí. Právě v této těžké době se ukázal i jako vynikající diplomat, když se mu podařilo vyjednat nová odbytiště hlavně pro dodávky strojního zařízení cukrovarů v Uhrách, na Balkáně, v Polsku a také na Ukrajině a v Rusku. Spolupráce s posledně jmenovanými byla tak úspěšná, že si Škoda v Kyjevě dokonce otevřel obchodní zastoupení, kde pracovalo 22 lidí. A tak lze říci, že základním článkem Škodových závodů byla v této době strojírna, která dokázala do roku 1878 vyprodukovat mechanismy pro 25 cukrovarů a 11 sladoven a pivovarů, dále stroje pro české doly a hutě a v neposlední řadě i válcovny železa - a to i do Maďarska a Německa.

Škodovka se pouští do výroby oceli

Brzy musel Škoda pružně reagovat na skutečnost, že končila éra liberalismu a začaly se objevovat první symptomy víceméně regulovaného postupu v dalším rozvoji kapitálových investic i vztahů mezi odvětvími a nakonec i podniky. Rodily se první koncerny a monopoly. Veškerý pohyb investic se proto musel měnit v duchu proměn v odvětvové struktuře hospodářských vztahů. A jelikož se začala zostřovat konkurence, bylo třeba hledat nové výrobní programy. O slovo se stále intenzivněji hlásili vojáci. Nezapomeňme, že zejména prusko-francouzská válka (1870 - 1871) vnesla do rozvoje vojenství nové prvky, a to nejen taktické, nýbrž i technické. Evropské mocnosti se začaly formovat do bloků s válečnými úmysly, což vedlo Emila Škodu k jedinému závěru - přehodit výhybky a intenzivně se věnovat ocelářství.
Škodův záměr uplatnit se ve zbrojní výrobě byl sice prostý, ale jeho realizace se ukázala být velmi složitou. Vždyť od roku 1886 již fungoval všeobecný železářský monopol Rakouska, který ostřížím pohledem kontroloval každý pohyb železářů a předem určoval "podmínky hry". Jak se tedy prosadit? Emil Škoda na tyto otázky našel jednoduchou odpověď. Nastavil kormidlo svého podniku směrem k produkci kvalitní lité oceli. Začal proto produkovat tzv. annenskou ocel vysoké kvality. Podařilo se mu tak získat nejen vynikající zkušenosti, ale i předběhnout ve výrobě lité oceli všechny ostatní podniky v Rakousku-Uhersku a kromě Kruppa i v celé Evropě. Jestliže při zahájení činnosti v roce 1886 vytavila Škodova ocelárna asi 4000 tun, pak v roce 1899 to již bylo více než 7000 tun oceli. Ještě nutno podotknout, že v této době se výrobou lité oceli u Škody zabývalo téměř 800 dělníků, přičemž celý podnik měl už přes 2800 zaměstnanců. Bylo tedy zapotřebí i důsledné řídicí a kontrolní činnosti.

Škoda sází na kvalitní výrobu

"Ve všech závažnějších případech rytíř Škoda pak sám stanovil, kdy musí se větší objednávka expedovati, sám prohlížel zpola hotovou i dokonanou práci, netrpěl neúhledného, nesolidního provedení ani zastaralých forem u součástek strojů a nestrpěl šlendriánu," uvádí se o Emilovi Škodovi v životopisném dokumentu z roku 1911, nazvaném Emil rytíř Škoda, zakladatel závodů Škodových v Plzni (Podnikový archiv Škodových závodů Plzeň SB 3). Dále v něm stojí, že pan šéf šetřil každým nýtem a každým šroubem. Ale sám jako odborník navrhoval různá zdokonalení konstrukce a sám určoval materiál, přičemž při zřízení ocelárny bylo "využito výhody formovací metody i jiných výhod k nesmírnému prospěchu závodu jedině a zcela dle návrhů jeho."
Když se o Emilovi Škodovi říkalo, že byl nejen vynikající technik a organizátor výroby, ale i diplomat, tak se to projevovalo zejména v jeho talentu pro vyhledávání nových cest k získávání zajímavých zakázek. Rovněž uměl své okolí přesvědčit, že je bezpodmínečně nutné přijímat právě objednávky na takové odlitky, které jinde nechtěli převzít nebo to prostě technicky nedokázali. A přitom zdůrazňoval, že plzeňská firma musí zákazníkům z okolního světa jasně předvést, že se nejen nebojí převzít kritickou zakázku, ale že ji dokáže vyprodukovat v takové jakosti, která předčí každou konkurenci. Není divu, že právě tento způsob vedení se projevil v dalším zvyšování objednávek z celé Evropy, což platilo hlavně o loďařích, kteří požadovali vysoce kvalitní odlitky pro stavbu obchodních i válečných plavidel. Škoda velmi rychle pochopil význam elektřiny a dokázal pružně orientovat produkci svých odlitků i pro všeobecné strojírenství, zejména v podobě ozubených a turbínových kol.

Plzeň mekkou loďařů

V této souvislosti je třeba připomenout, že Emil Škoda se zcela záměrně pouštěl do vývoje a výroby takových zakázek, které představovaly odlitky, jaké v jiných továrnách nebyli schopni připravit. Jinak řečeno: Škoda vedl souboj s konkurencí právě na poli kvality. I to byl důvod, proč se Plzeň, tedy vyloženě suchozemské město, stala jeden čas doslova mekkou zájemců z řad obchodníků s odlitky pro stavbu lodí - obchodních i válečných. A tak by tudíž bylo omylem se domnívat, že by snad škodovka byla jen zbrojním závodem. Vždyť také vyráběla stroje a zařízení pro pekárny, cihelny, pily a plynárny. Škodováci dokázali kvalitně vyprodukovat rovněž vodní pumpy, vodovody, chladicí a další zařízení. Jak vyplývá z dokumentu plzeňské Obchodní a živnostenské komory z roku 1893 (Statistischer Bericht über die volkswirtschaftlichen Zustände des Pilsener Kammerbezirkes in den Jahren 1886 bis 1890), škodovácká strojírna vyprodukovala jen v roce 1890 celkem 149 kotlů, 52 parních strojů, 190 strojních zařízení pro doly a hutě, 12 strojů pro mlýny a pekárny, 1867 strojů a přístrojů pro cukrovary, pivovary a lihovary, 40 papírenských strojů, 920 železných mostních konstrukcí, 290 obráběcích strojů, 3800 různých ručních nástrojů a 284 000 dalších produktů.

Zbrojní výroba získává světový věhlas

O tom, že podnikatel Emil Škoda byl i mužem vize, lépe řečeno, že měl i prognostický cit, nejlépe svědčí jeho počínání na sklonku 19. století. Vývojový a výrobní program své ocelárny orientoval vedle produktů pro námořní lodě (od ocelových plátů až po palubní zbraně) také pro potřeby pozemního vojska. Stačí uvést, že do roku 1901 jeho závod vyrobil 210 kulometů, 430 děl, houfnic a moždířů, 520 lafet pro různé druhy kanonů, 280 pancéřových lafet a otočných věží pevnostních děl, 180 pancéřových krytů, 230 pozorovacích, zaměřovacích a velitelských stanovišť a zhruba 80 tisíc nábojů rozličného kalibru. Světový věhlas získalo plzeňské škodovce také rychlopalné polní dělo se zákluzem hlavně a s ráží 75 mm (vzor 1890). Tato "pětasedmdesátka" s dlouhým zákluzem vyvolala v různých obměnách velký obchodní zájem v řadě zemí - například v Turecku, Číně, Švýcarsku, Belgii a Srbsku. Není bez zajímavosti, že v roce 1897 bylo v Plzni rovněž vyvinuto polní dělo ráže 77 milimetrů se zvýšeným dostřelem, které se "záhadným" způsobem dostalo až do jižní Afriky, kde jej dokonce Búrové nasadili ve svém boji proti Britům.

Škodovy závody akciovou společností

Na sklonku svého života Emil Škoda pochopil, že končí éra samostatných velkých šéfů a nastává období, kdy se udržení velkého podniku nelze obejít bez velkých finančních prostředků, které jedinec již nemůže mít. Řešení našel v akciové společnosti, která byla založena 12. prosince 1899. Její počáteční akciový kapitál byl stanoven na 25 milionů korun. Emilu Škodovi byla přiznána z celkového počtu 125 tisíc akcií většina v podobě 65 tisíc v základní hodnotě 13 milionů korun. Ze zbylých 60 tisíc akcií náležela polovina (v hodnotě asi 6,6 milionu korun) Kreditní bance a zbývající část České eskomptní bance. Plzeňské závody - konkrétně slévárna, strojírna a zbrojovka se všemi pozemky a strojním zařízením - byly odhadnuty na 15 milionů korun. Takže prodejem svého podniku E. Skoda nové společnosti, nazvané Škodovy závody, akciová společnost, získal Emil Škoda její akcie v hodnotě 13 milionů korun a navíc jakoby 2 miliony korun v hotovosti. Ale pasiva činila takřka 26 milionů, takže Škoda nakonec zůstal v závazku vůči těm, kdo celou transakci řídili. Jinak řečeno, ačkoliv zůstával i nadále prezidentem společnosti a jejím generálním ředitelem, bylo mu jasné, že je od této chvíle fakticky pouze jedním z vlastníků, kterému banky vnutily poměrně nepříznivou skladbu správní rady. Ale on sám, byť už nemocný a unavený, pochopil, že nastaly nové časy a návrat ke starým pořádkům již není možný. Ovšem nejdůležitější bylo, že právě jeho zásluhou byl podnik tak dobře nastartován, veden a dále modernizován, že ani po jeho odchodu se úspěšný chod nezastavil. Emil Škoda zemřel 8. srpna 1900. Je pochován na Mikulášském hřbitově v Plzni.
Ivan Brož
Reklama
Vydání #11
Kód článku: 41199
Datum: 16. 11. 2004
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit