Témata
Reklama

Zajištění ochrany vynálezu v zahraničí: PCT systém a funkce Visegrádského patent

Mezi znaky průmyslového vlastnictví patří především princip teritoriality právní ochrany, tzn. že se tato práva uplatňují pouze na území státu, kde (pro které) byla ochrana přiznána – kde byl udělen patent, zapsán užitný vzor. Na území jiného státu tato ochrana nepůsobí a daný vynález může kdokoliv volně využívat. Jinými slovy princip teritoriality znamená, že na území České republiky působí patenty udělené Úřadem průmyslového vlastnictví (a evropské patenty validované pro Českou republiku). Pokud je žádoucí získat pro vynález ochranu mimo území České republiky, je třeba vést patentové řízení v příslušné zemi. Český patent ochranu v zahraničí nezajistí.

Patentový systém poskytuje soubor výlučných práv přihlašovatelům na vynálezy, které splňují požadavek novosti, nezřejmosti a průmyslové využitelnosti. Platí po omezenou dobu (maximálně 20 let), během níž mohou majitelé patentů komerčně využívat své vynálezy na exkluzivní bázi. Na oplátku jsou přihlašovatelé povinni zveřejnit své vynálezy, zpřístupnit je veřejnosti, aby je jiní odborníci v oboru mohli využívat a dále zdokonalovat. Patentový systém je určen na podporu inovací tím, že vynálezcům poskytne časově omezená výlučná práva, což jim umožní realizovat návratnost vkladů do inovační činnosti. Z tohoto pohledu je jistě významná i velikost trhu, na kterém se práva uplatňují.

Reklama
Reklama
Reklama
PCT databáze Patentscope

Důvodů, proč si chránit své technické řešení i na zahraničním teritoriu, je celá řada. Mezi nejvýznamnější důvody pro získání ochrany v zahraničí patří zajištění vlastního exportu. Průmyslově právní ochrana zajistí na daném území vložené investice. Umožní majiteli práv nabízet výrobky s chráněným řešením v monopolním postavení na trhu, které ho opravňuje nejen práva využívat, tedy výhradně zde uvedené výrobky vyrábět či prodávat, ale rovněž v případě, že by někdo tato práva porušoval, domáhat se zákazu porušování, případně i náhrady škody. Práva mu poskytují ochranu před napodobováním výrobků či postupů konkurencí; ošetření práv rovněž poskytuje větší pravděpodobnost úspěchu ve sporech.

Vedle zajištění vlastního exportu může být významným důvodem pro zajištění ochrany v zahraničí předpoklad uzavření aktivních licenčních smluv. Ty by měly zajistit majiteli práv (nejen) návratnost vložených investic (lze očekávat zejména u výrobních podniků), ale např. realizaci předmětu ochrany (posun z oblasti výzkumu či vývoje do výroby, resp. k dalšímu využití). Mezní formou nakládání s průmyslovými právy je jejich převod – za úplatu, na jiný subjekt –, a to i práv v zahraničí.
Řízení o získání patentových práv se řídí předpisy národních a regionálních patentových úřadů. Chce-li přihlašovatel získat patentová práva, musí podat žádost, tedy přihlášku, kde popisuje svůj vynález, u příslušného národního nebo regionálního úřadu.

Databáze Espacenet

PCT systém

Přihlašovatel rovněž může podat mezinárodní přihlášku podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), což je mezinárodní smlouva spravovaná Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO), která usnadňuje získání patentových práv ve více státech/regionech. Smlouva má 151 smluvních států (stav k lednu 2017). PCT systém zjednodušuje proces vícenásobných podání národních patentových přihlášek také tím, že se o řadu měsíců odloží požadavek na podání samostatných patentových přihlášek podle platné legislativy každého státu, v němž se uvažuje o udělení ochrany. Postup podle Smlouvy PCT se skládá ze dvou základních fází řízení; z mezinárodní fáze řízení a z národní fáze řízení.

Mezinárodní fáze řízení předpokládá tyto základní kroky:

  1. podání jediné mezinárodní přihlášky a řízení u přijímacího úřadu,
  2. vypracování zprávy o mezinárodní rešerši a písemného posudku orgánem pro mezinárodní rešerši a
  3. zveřejnění mezinárodní přihlášky spolu se zprávou o mezinárodní rešerši Mezinárodním úřadem WIPO.

    Přihlašovatel může využít ještě další, nepovinný krok, a to
  4. vypracování mezinárodní předběžné průzkumové zprávy orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum.

Poté, co byla ukončena mezinárodní fáze řízení, záleží pouze na přihlašovateli, zda bude pokračovat v národní nebo regionální fázi řízení a ve kterých státech. Funkcí národních úřadů je dokončení řízení o přihlášce a udělení národního/regionálního patentu či zamítnutí přihlášky v souladu s národním/regionálním právem (tedy není udělen „PCT patent“ ani „světový patent“).

Mapa PCT (k 8. prosinci 2016)

Systém přihlašování vynálezů k zahraniční ochraně na základě Smlouvy PCT zjednodušuje řízení vedoucí k získání patentové ochrany ve zvoleném státě. Zpráva o mezinárodní rešerši a písemný posudek obsahují informace o předpokládané patentovatelnosti vynálezu. Na jejich základě se přihlašovatel rozhodne, zda ukončí řízení ještě před zveřejněním mezinárodní přihlášky, zda na svém vynálezu bude dále pracovat a podá novou přihlášku, nebo zda upře své snažení jiným směrem. V případě pozitivní zprávy má velké předpoklady, že uspěje v získání patentové ochrany v národním řízení a může uvažovat o další strategii. Smlouva PCT poskytuje na prvním místě přihlašovateli čas. Vstup do národní/regionální fáze řízení k získání ochrany je posunut až na 30 měsíců od data prvního podání. Přihlašovatel tak získává čas na přípravu své přihlášky ke vstupu do národní fáze řízení, příp. na prodej práv. Má čas na zjišťování informací o potenciálních trzích, ke jmenování místních patentových zástupců, na přípravu nezbytných překladů i zajištění financí pro další řízení. Přihlašovatel může požádat o zveřejnění nabídky na uzavření licence v databázi WIPO, což může být účinným krokem pro zviditelnění se a pro hledání potenciálních obchodních partnerů.

Visegrádský patentový institut

Podnětem pro zvýšení aktivity českých přihlašovatelů je vznik nového mezinárodního orgánu pro rešerši a předběžný průzkum pro Středoevropský region. Visegrádský patentový institut (VPI) je mezivládní organizace tvořená čtyřmi zeměmi Visegrádu: Českou republikou, Maďarskem, Polskou republikou a Slovenskou republikou.

Internetové stránky VPI

Od 1. července 2016 mají přihlašovatelé z České republiky při podání mezinárodní přihlášky PCT možnost výběru mezinárodního orgánu pro provedení rešerše, tedy volbu mezi Evropským patentovým úřadem a Visegrádským patentovým institutem. Pokud bude rešerši provádět VPI a využije výsledku dřívější rešerše provedené národním úřadem VPI, může být přihlašovateli vráceno 40 % ze zaplaceného poplatku za mezinárodní rešerši. Snad se tato finanční pobídka, a tedy využití systému PCT, stane součástí zvolené strategie českých přihlašovatelů pro získání patentové ochrany v zahraničí.

Úřad průmyslového vlastnictví

Ing. Eva Schneiderová, Ph.D.

eschneiderova@upv.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 170109
Datum: 08. 02. 2017
Rubrika: Monotematická příloha / Věda, Výzkum, Inovace
Autor:
Firmy
Související články
Nové hodnocení výzkumných organizací

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vám osvědčila bezkontaktní on-line výuka, zkoušení, případně státní závěrečné zkoušky na vaší fakultě? Myslíte, že v některých případech dokáže tento formát plnohodnotně nahradit "klasický", historicky zakořeněný, způsob výuky a zkoušení a vydáte se touto cestou v nacházejícím semestru (bez ohledu na uvolnění hygienických požadavků)?

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit