Témata
Reklama

Národní cena vlády Česká hlava 2011

18. 11. 2011

Všichni vítězní laureáti na tiskové konferenci

Desátý ročník České nobelovky, jak se přezdívá této soutěži, má již své letošní vítěze. Národní cenu vlády Česká hlava získal prof. MUDr. Petr Widímský z Univerzity Karlovy. Profesor Widímský patří mezi přední české kardiology a je špičkovým a mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru, který zásadním způsobem změnil způsob léčby akutního infarktu myokardu v celosvětovém měřítku.
Cenu Invence firmy Kapsch za mimořádný vědecký počin posledních let obdržel doc. Ing. Viliam Vatrt, DrCs. Výzkumný tým vedený Viliamem Vatrtem vyvinul teorii, jak z družicových alometrických dat vypočítat na oceánické vztažné ploše (geoidu) hodnotu potenciálu gravitačního pole Země – konstantu Wo. Konstanta Wo byla přijata jako světová konstanta.
Cenu Industrie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro inovační firmu získala společnost ImageMetry, za vývoj software VeriEyed. Jde o software, který dokáže během deseti vteřin rozpoznat, zda bylo s fotografiemi či naskenovaným materiálem manipulováno.
Cenu Patria společnosti Veolie Voda převzal prof. Pavel Winternitz, jenž je mezinárodně uznávaným matematickým fyzikem. Páteří jeho vědecké činnosti je výzkum Lieových grup a jejich aplikace.
Cenu ministra životního prostředí získali prof. Ing. František Pochylý, CSc. a prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., z botanického ústavu AV ČR za vývoj flexibilní destratifikační technologie pro řízení kvality vody ve vodních nádržích.
Cenu Doctorandus získal MUDr. Jan Petrášek Ph.D. z institutu klinické a experimentální medicíny a 1. lékařské fakulty UK, Praha. Jeho práce se zaměřuje na úlohu imunitního systému u nejčastějších jaterních onemocnění.
Poslední udělovaná cena Gaudeamus, cena všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, získal Ing. Lukáš Rambousek z VŠCHT Praha, který se ve své diplomové práci soustředil na výzkum látek, které by mohly potenciálně sloužit jako léčivo pro neuropsychiatrická onemocnění.
Více informací o této soutěži naleznete v tištěné verzi časopisu MM Průmyslové spektrum v prosincovém čísle 12/2011.
-db-

Firmy
Související články
Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Související články
EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

AI je jen nástroj – rozhodují lidé

V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlídneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétních kroků se nemáme.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit