Podobné zdroje ruské výroby byly v minulosti namontovány do přístrojů, které používala vozítka americké agentury NASA k průzkumu Marsu: Mars Pathfinder (1997), Opportunity (2004) a Curiosity (2012). Díky nim mohou tato vozítka analyzovat složení povrchu Marsu. Kromě toho byl použit zářič založený na curiu 244 také v přistávacím modulu Philae, který v roce 2014 přistál na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Šlo o historicky první přistání lidmi vytvořeného přístroje na kometě a díky tomu mohl být přímo studován její povrch.
Ruské výzkumné ústavy dále pracují na jaderném pohonu pro meziplanetární lety, který dokáže zkrátit délku letu k Marsu na 30 až 90 dní a navíc umožní i zpáteční cestu, což by v případě klasického raketového pohonu byl problém. Konkrétně jde o ústav NIKIET, který se zabývá vývojem výzkumných jaderných reaktorů a patří do struktury Rosatomu. V současnosti probíhá testování jaderného paliva, jehož výroba byla zahájena v roce 2014 v podniku Mašinostrojitělnyj zavod ze skupiny palivové společnosti TVEL. V roce 2015 úspěšně proběhly zkoušky reaktorové nádoby v ústavu NIKIET a pokračuje vypisování soutěží na výrobu a testování jednotlivých komponent reaktoru, například řídicího systému a stínění.
Zdroj: Tisková zpráva Essential Communication
Zpracováno redakcí MM Průmyslové spektrum.