Před více jak 30 lety byla poblíž bulhraské obce Belene zahájena výstavba jaderné elektrárny. Dnes zde stojí základy prvního bloku a infrastruktura. Bulharsko za to zaplatí 620 milionů eur namísto toho, aby získalo moderní jaderné technologie.
Příběh jedné z nejdelších staveb jaderné elektrárny začal v 80. letech přípravou staveniště. V roce 1987 byly odlity betonové základy prvního bloku elektrárny s reaktorem VVER-1000. Šlo o stejný projekt jako v českém Temelíně a stejný byl i dodavatel reaktoru a dalších důležitých komponent primárního okruhu – ŠKODA JS. Nejlépe pozorovatelným rozdílem mezi českou a bulharskou elektrárnou bylo to, že Temelín má chladicí věže a k chlazení Belene měl sloužit Dunaj.
V roce 1991, kdy bylo hotovo 40 % stavebních prací a dodáno 80 % zařízení, byl však projekt zmrazen z hospodářských a politických důvodů. Nicméně se uvažovalo o dokončení projektu a v roce 2005 byl vypsán tendr na dokončení výstavby. Vítězem se stal ruský Atomstrojexport, který se v rámci státní korporace pro atomovou energii Rosatom zabývá výstavbou jaderných elektráren v zahraničí.
Tato společnost nabídla odkoupení původních zařízení a nahrazení původního projektu moderní verzí. Podle smlouvy tak měly být původní budovy zbourány, zařízení odvezeno do Ruska a zahájena výstavba podle projektu AES-92. Po zkontrolování stavu byl reaktor použit v čtvrtém bloku Kalininské jaderné elektrárny, který byl uveden do provozu v roce 2012, přičemž se podařilo spustit tento blok dříve oproti stanovenému harmonogramu.
Stejná elektrárna, jako měla být postavena podle nového projektu v Belene, stojí v indickém Kudankulamu. Zdejší dva bloky s reaktory VVER-1000 evolučně vycházejí ze svých předchůdců, avšak nabízejí zcela jiný přístup k bezpečnosti. Aktivní bezpečnostní systémy, tj. vyžadující ke svému provozu elektrický zdroj a zásah operátora, jsou několikanásobně zálohovány včetně svého napájení, ale navíc jsou zálohovány také pasivními systémy. Pokud by tedy došlo k velmi vážné mimořádné události, která by vyřadila z provozu veškeré způsoby napájení bloku, je reaktor schopen bezpečně se odstavit a odvádět teplo do atmosféry. K tomu slouží pasivní systém vstříknutí kyseliny borité a pasivní systém odvodu tepla do tepelných výměníků na střeše reaktorové nádoby.