Témata
Reklama

Před více jak 30 lety byla poblíž bulhraské obce Belene zahájena výstavba jaderné elektrárny. Dnes zde stojí základy prvního bloku a infrastruktura. Bulharsko za to zaplatí 620 milionů eur namísto toho, aby získalo moderní jaderné technologie.

Příběh jedné z nejdelších staveb jaderné elektrárny začal v 80. letech přípravou staveniště. V roce 1987 byly odlity betonové základy prvního bloku elektrárny s reaktorem VVER-1000. Šlo o stejný projekt jako v českém Temelíně a stejný byl i dodavatel reaktoru a dalších důležitých komponent primárního okruhu – ŠKODA JS. Nejlépe pozorovatelným rozdílem mezi českou a bulharskou elektrárnou bylo to, že Temelín má chladicí věže a k chlazení Belene měl sloužit Dunaj.

V roce 1991, kdy bylo hotovo 40 % stavebních prací a dodáno 80 % zařízení, byl však projekt zmrazen z hospodářských a politických důvodů. Nicméně se uvažovalo o dokončení projektu a v roce 2005 byl vypsán tendr na dokončení výstavby. Vítězem se stal ruský Atomstrojexport, který se v rámci státní korporace pro atomovou energii Rosatom zabývá výstavbou jaderných elektráren v zahraničí.

Tato společnost nabídla odkoupení původních zařízení a nahrazení původního projektu moderní verzí. Podle smlouvy tak měly být původní budovy zbourány, zařízení odvezeno do Ruska a zahájena výstavba podle projektu AES-92. Po zkontrolování stavu byl reaktor použit v čtvrtém bloku Kalininské jaderné elektrárny, který byl uveden do provozu v roce 2012, přičemž se podařilo spustit tento blok dříve oproti stanovenému harmonogramu.

Stejná elektrárna, jako měla být postavena podle nového projektu v Belene, stojí v indickém Kudankulamu. Zdejší dva bloky s reaktory VVER-1000 evolučně vycházejí ze svých předchůdců, avšak nabízejí zcela jiný přístup k bezpečnosti. Aktivní bezpečnostní systémy, tj. vyžadující ke svému provozu elektrický zdroj a zásah operátora, jsou několikanásobně zálohovány včetně svého napájení, ale navíc jsou zálohovány také pasivními systémy. Pokud by tedy došlo k velmi vážné mimořádné události, která by vyřadila z provozu veškeré způsoby napájení bloku, je reaktor schopen bezpečně se odstavit a odvádět teplo do atmosféry. K tomu slouží pasivní systém vstříknutí kyseliny borité a pasivní systém odvodu tepla do tepelných výměníků na střeše reaktorové nádoby.

Reklama
Reklama
Reklama
Kontrolní montáž reaktoru slouží k ověření kvality výroby. Provádí se před tlakovou zkouškou a odesláním reaktoru zákazníkovi.

Obnovení prací

Ruský Atomstrojexport na základě výsledku tendru začal v roce 2008 bourat původní nedostavěné budovy hlavního výrobního bloku, aby je nahradil budovami postavenými podle nového projektu. Pokud by šlo vše podle plánu, první blok měl být spuštěn v roce 2013 a druhý o rok později. Ve stejném roce také podepsal smlouvu na výrobu reaktoru a dalších komponent s dlouho dodací lhůtou. V roce 2012 byla dokončena výroba kompletního reaktoru a ve výrobním podniku Ižorské závody proběhla jeho zkušební montáž a tlaková zkouška. Parogenerátory začal vyrábět podnik ZiO Podolsk na základě smlouvy podepsané v roce 2009.

Ve stejném roce se předsedou bulharské vlády stal Bojko Borisov a v září se vláda rozhodla o změně modelu financování. Většinový podíl 51 % již nemělo mít Bulharsko, resp. bulharská společnost NEK, dcera státní firmy Bulgarian Energy Holding, ale větší část měla být předána do rukou zahraničních investorů. Zájem projevila například finská společnost Fortum a francouzská Altran Technologies. Přes 40 % mělo připadnout ruskému Atomstrojexportu.

V roce 2010 si NEK vybrala konzultační společnost HSBC pro volbu vhodného modelu financování a přitáhnutí zahraničních investorů. O rok později měla NEK podle smlouvy s Atomstrojexportem vytvořit firmu Belene Power Company, která by se zabývala projektem této elektrárny. V roce 2012 byl však projekt bulharskou vládou zmrazen kvůli několika nedořešeným otázkám ve financování výstavby. Ruský Atomstrojexport podal na společnost NEK žalobu a požadoval 500 milionů eur za odvedenou práci a výrobu komponent a dalších 500 milionů eur za ušlý zisk. Rozhodnutím soudců arbitrážního soudu při Mezinárodní obchodní komoře v Ženevě ze 16. června získá jako kompenzaci 620 milionů eur. Tím byla učiněna tečka za příběhem známým jako „sága Belene“.

Vladimír Větrovec

Atominfo.cz

Zpracováno redakcí

Reklama
Firmy
Související články
Výstava Volty v Ostravě již podruhé

Výstavy a veletrhy se v Ostravě pořádají (v jiné podobě než dnes, samozřejmě) již od roku 1362, kdy král Karel IV. vydal ostravským měšťanům povolení pořádat dobytčí trhy. První pavilon pro skutečné výstavy a veletrhy se zde otevřel v roce 1958. Druhý ročník Elektrotechnické výstavy Volty.cz, kterou Ostrava zažila letos začátkem října, se hlásí k tradici technických výstav v Ostravě.

Energetické úspory ve firmách

Firmy jsou postiženy drahými energiemi stejně jako domácnosti a na jejich ekonomiku to má zásadní dopad. Nejčastěji na zvýšené náklady podniky reagují investicemi do úsporných opatření. Jaká nejčastěji zavádějí a jak tyto změny fungují?

Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Související články
Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit