Témata
Reklama

Nová technologie Rosatomu podstatně prodlouží životnost baterií pro kardiostimulátory

Koncem března byl na 19. Moskevském mezinárodním salónu vynálezů a inovativních technologií Archimedes představen nový způsob výroby niklu 63 pro radioizotopovou baterii využitelnou k napájení kardiostimulátorů nebo drobných měřicích čidel. Tento postup byl vyvinut podnikem Gorno-chimičeskij kombinat, který patří do ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Betavoltaické baterie jsou zdroje energie, které přeměňují energii beta rozpadu na elektřinu. Nikl 63 má několik výhod oproti doposud používaným radionuklidům, jako je
například tritium. K hlavním přednostem patří poločas rozpadu 100 let, což znamená, že baterie bude mít životnost asi 50 let. Tritium má poločas rozpadu jen 12 let a lithiové baterie mají životnost běžně mezi 5 a 7 lety. Navíc kovový nikl je velmi snadné fixovat na polovodičovém nositeli, což je technologicky náročné v případě plynného tritia.

Izotop nikl 63 se v přírodě nevyskytuje a je nutné jej uměle produkovat. V Spojených státech byly vyvinuty technologie obohacování přírodního niklu, které umožňují získat jen 20% obsahu požadovaného izotopu. Niklové radioizotopové baterie již byly v minulosti používány, ale s rozvojem lithiových akumulátorů od nich bylo ustoupeno. Nový postup podniku Gorno-chimičeskij kombinat umožňuje získávat nikl 63 až s 80% čistotou a znamená tak začátek nové etapy používání niklových radioizotopových baterií.

Miniaturní snímače potřebují zdroje elektřiny jen o výkonu od 10 do 60 mikrowattů, avšak neustále. Pro takové aplikace jsou právě radioizotopové baterie vhodné, protože jejich výkon je ve srovnání s jinými typy baterií malý, ale životnost velmi dlouhá. Navíc je možné ji provozovat ve velkém rozsahu teplot.

Niklové radioizotopové baterie budou oproti lithiovým bateriím podstatně šetrnější k životnímu prostředí. Nikl se rozpadá na stabilní měď, takže až baterie doslouží, nebude muset být likvidována jako nebezpečný odpad. Důležité je také to, že při rozpadu niklu 63 je vyzařováno měkké záření typu beta. Toto záření je odstíněno samotným obalem baterie, takže baterie nepředstavuje riziko pro člověka a může být implantována do těla pacienta k napájení kardiostimulátoru.

Zdroj: Tisková zpráva Essential Communication

Zpracováno redakcí MM Průmyslové spektrum

Podnik Gorno-chimičeskij kombinat při vývoji nového postupu spolupracoval s dalšími společnostmi patřícími do struktury Rosatomu a Ruské akademie věd.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Firmy
Související články
Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výstava Volty v Ostravě již podruhé

Výstavy a veletrhy se v Ostravě pořádají (v jiné podobě než dnes, samozřejmě) již od roku 1362, kdy král Karel IV. vydal ostravským měšťanům povolení pořádat dobytčí trhy. První pavilon pro skutečné výstavy a veletrhy se zde otevřel v roce 1958. Druhý ročník Elektrotechnické výstavy Volty.cz, kterou Ostrava zažila letos začátkem října, se hlásí k tradici technických výstav v Ostravě.

Energetické úspory ve firmách

Firmy jsou postiženy drahými energiemi stejně jako domácnosti a na jejich ekonomiku to má zásadní dopad. Nejčastěji na zvýšené náklady podniky reagují investicemi do úsporných opatření. Jaká nejčastěji zavádějí a jak tyto změny fungují?

Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit