Součástí aktivní zóny jaderného reaktoru jsou i prvky sloužící pro řízení výkonu – v případě reaktorů VVER-440 to jsou regulační kazety, v případě reaktorů VVER-1000 řídící tyče, které jsou součástí palivových kazet. Ústav se zabývá výzkumem a vývojem i těchto prvků. Řídicí prvky jsou obvykle vyrobeny z karbidu boru, což je látka, která velmi dobře pohlcuje tepelné neutrony, čímž zabraňuje štěpení dalších jader uranu a snižuje tak intenzitu řetězové štěpné reakce a tím i výkon reaktoru. Opačné vlastnosti má zirkonium, které velmi dobře neutrony propouští, a proto je z něj vyráběno ochranné pokrytí palivových proutků.
Generální ředitel ústavu VNIINM, Valentin Ivanov, sdělil, že absorpční vlastnosti hafnia jsou několikanásobně vyšší než v případě karbidu boru a navíc ve srovnání s touto sloučeninou ubývají s postupem času podstatně pomaleji. Hafniové řídicí elementy tak budou mnohem trvalejší, než ty současné, což bude přispívat k bezpečnému provozování jaderných reaktorů.
Kromě toho připravil ústav VNIINM také technologii výroby ochranných clon - desek z hafnia. Používáním těchto clon bude možné omezovat hromadění druhotné radioaktivity v materiálu reaktorové nádoby – jde o radioaktivitu, která vzniká ozařováním původně neradioaktivního materiálu. Díky tomu dojde ke snížení radiační zátěže materiálu reaktorové nádoby a tím k prodloužení doby jejího provozu.
Vědci ze společnosti Čepeckij mechaničeskij závod (součást TVELu) otestovali výrobu hafniového prášku pomocí elektrolýzy. Tento postup podstatně zlevní výrobu hafnia a umožní tak jeho použití v jaderné energetice v průmyslovém měřítku.
Vědci z ústavu VNIINM připravili aplikaci patentovaných postupů výroby v petrochemickém a elektrotechnickém průmyslu a v lékařství.
-zs-
Zdroj: tisková zpráva Essential Communication
Redakčně upraveno