Avšak oceli, které mají vyšší obsah uhlíku a používají se například na sloupky karoserie, jsou pro mezikrystalickou korozi v tepelně ovlivněné zóně obtížně svařitelné. V rámci projektu Secomal se nyní zabývá Fraunhofer Institut ILT postupem a testy u tří takových typů ocelí: feritické, feriticko-martenzitické a martenzitické s obsahem uhlíku od 0,02 do 0,46 %. V současném stadiu výzkumu se dopracovali ke zjištění, že feritickou i martenzitickou ocel při nejnižším i nejvyšším obsahu uhlíku lze laserem svařit bez problémů a potíže nastaly jen u martenzitické oceli s označením 1.4021 a středním obsahem uhlíku 0,21 %. Obecně se proto doporučuje martenzitickou ocel před svařováním předehřát a poté pro zlepšení houževnatosti v tepelně ovlivněné zóně popustit. Ke svařování by se tu daly použít všechny typy laserů, ale pro vytváření paralelních stěn svaru se jako nejvhodnější jeví lasery s maximální brilancí paprsku a CO2 lasery.
Zpracoval: Ing. Jiří Šmíd
Vyšlo v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum Spojování a dělení materiálů 1_2/2015 na straně XIX.