Témata
Reklama

Vědci z Heyrovského ústavu si připisují významný publikační úspěch

Unikátní český nátěr umí víc než jen požírat plísně a odstraňovat špínu z fasád domů. Nové výsledky ukázaly, že jeho využití v exteriérech i  interiérech může vést ke zdravějšímu životnímu prostředí.

Unikátní patentovaná nátěrová hmota vyvinutá českými vědci z firmy Advanced Materials-JTJ, má před sebou mnohem širší potenciál využití. Fotokatalyticky aktivní povrch nátěru dokáže díky absorpci slunečního světla produkovat vysoce reaktivní radikály, které brání růstu plísní a řas na fasádách domů a rozkládají usazenou špínu.

V nově publikované práci však nyní Jiří Rathouský a Radek Žouželka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR nově dokázali, že nátěr navíc umožňuje snižovat koncentrace oxidů dusíku, které jsou zvlášť nebezpečnými polutanty. V důsledku velmi husté silniční dopravy často dochází k překračováním povolených denních limitů, což má neblahý vliv na lidské zdraví. Ročně umírá v Evropě na choroby způsobené znečištěným vzduchem na 600 tisíc obyvatel. „Odstraňování těchto polutantů ze znečištěného vzduchu je velmi obtížné, protože se jedná o velké objemy vzduchu, které je potřeba vyčistit. Není technicky možné „prohnat“ miliardy metru krychlových znečištěného městského vzduchu přes nějaké zařízení, v němž by byly molekuly polutantu odstraněny. Proto je nutno hledat nové cesty, kterými by bylo možno tento závažný problém vyřešit,“ říká Jiří Rathouský, který je rovněž vedoucím Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií daného ústavu.

Tyto závěry jsou založeny na rozsáhlém teoretickém a experimentálním výzkumu z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, jehož výsledky jsou publikovány v Applied Catalysis B: Environmental, nejprestižnějším světovém časopise v oboru environmentální katalýzy. Vzhledem k důležitosti této práce byla opatřena tzv. open access, což je neomezená a bezplatná dostupnost pro všechny zájemce.

Provedený výzkum poskytuje architektům, projektantům, urbanistům a pracovníkům státní správy možnost, jak vypočítat množství odstraněných oxidů dusíku (NOx) pomocí 1 m2 fotokatalytického nátěru za 1 hodinu, což je základní údaj pro zavedení této technologie do praxe. Aby bylo dosaženo spolehlivých údajů, byl v provedeném výzkumu zohledněn vliv různé koncentrace oxidů dusíku, charakteru proudění vzduchu, vlhkosti vzduchu, intenzity dopadající světla a dokonce i vlastností stavebních materiálů, na nichž je fotokatalytická vrstva nanesena. Jako testované stavební materiály byly zvoleny beton a omítky, které jsou nejčastěji používané ve stavebnictví.

Nejen lidé, ale i památky
Mimo výzkum v oblasti fotokatalýzy pro životní prostředí se oba vědci věnují také vývoji nejpokročilejších nanotechnologiím pro ochranu našeho kulturního dědictví. „Česká republika je jednou z nejbohatších zemí, co se týče množství památkových objektů, které trpí znečištěným ovzduším stejně jako lidé,“ dodává Jiří Rathouský
Oba se v nedávné době zúčastnily významné vědecké konference věnované novým technologiím pro restaurování a ochranu památkových objektů a předmětů. „Je zajímavé, že řada příspěvků byla věnována právě využití fotokatalýzy v památkářství, což je zcela nový trend,“ jak dodává Radek Žouželka. Ukázalo se také, že díky vědecké činnosti vědců z Heyrovského ústavu v ochraně památek a environmentální fotokatalýzy získává Česká republika mezinárodně významné postavení v těchto oborech.

Z laboratoře do praxe
I když Jiří Rathouský a Radek Žouželka pracují v laboratoři Akademie věd, jejich zájem se neomezuje na základní výzkum, ale usilují o zavedení nově vyvinutých metod do praxe. Proto úzce spolupracují s českými firmami i jednotlivými umělci-restaurátory, kteří vyvinuté materiály testují a ověřují jejich funkci.

-EB-
Zdroj: Tisková zpráva. Zpracováno redakcí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Firmy
Související články
Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit