Témata
Reklama

Po 80 letech pokusů v laboratořích v nejrůznějších místech světa se nyní možná podařila senzace. Profesor Isaac Silvera a Ranga Dias z Harvardské univerzity v Cambridge oznámilo, že se jejich týmu podařilo přeměnit vodík na kov. Stalo se tak díky působení vysokého tlaku, jenž byl větší než 450 GPa, a při ultranízké teplotě.
Konkurenční laboratoře toto oznámení zpochybňují a domnívají se, že zveřejněné výsledky jsou málo průkazné.

Kovový vodík byl zásadně ovlivnil další vývoj vědy a techniky. Především by mohl sloužit jako vysoce výkonné raketové palivo a také jako elektrický vodič s vysněným nulovým odporem. Přenos energie by byl bez ztrát. Asi je předčasné jásat, protože autoři uvedli, že zatím získali jen velmi malé množství kovového vodíku.

Připomeňme si, že vodík je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru. Má široké praktické využití jako zdroj energie, redukční činidlo v chemické syntéze nebo metalurgii a také jako náplň meteorologických a pouťových balonů a do 30. let 20. století i vzducholodí.

Reklama
Reklama
Reklama
I když vodík stojí v periodické tabulce v popředí alkalických kovů, je za normálních podmínek nekovový. Ale už v roce 1935 předpověděli fyzikové Eugene Wigner a Hilard Huntington, že se tento prvek za extrémního tlaku může stát kovovou pevnou látkou. „

Podle této prognózy může být kovový vodík metastabilní,“ uvedl prof. Silvera. „To znamená, že po té, co extrémní podmínky pominou, může zůstat v kovové stavu. Podobně jako si svou strukturu ponechává diamant.“

Vědci zatím neprozradili, zda se jejich kovový vodík nachází ve skupenství kapalném nebo pevném. Teorie mluví spíš ve prospěch pevné látky. Experiment ale potvrdil, že se kovový vodík, který byl při velkém tlaku zmrazený na 15 K se při zahřátí na teplotu 83 K nemění.

-ks-

Zdroj: tiskové zprávy

Zpracováno redakcí

Reklama
Firmy
Související články
Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit