Veletrh JIMTOF byl snad prvním na světě, který již v dávné historii začal svými doprovodnými akcemi oslovovat juniorskou skladbu návštěvnické struktury. Vytvářel programy, semináře a soutěže jim přímo šité na míru, čímž bezesporu u nich následně zvýšil zájem o studium technických oborů, proto i letošní ročník nebyl výjimkou. Někteří pořadatelé výstav tento fakt, pokud jim ještě nedošel, začínají objevovat teprve nyní... Mladí zájemci měli na letošním JIMTOFu možnost diskutovat přímo jak s managementem firem, tak i se svými blízkými „vrstevníky", kteří se pro studium techniky již rozhodli a nyní tuto profesi vykonávají. Fóra se konala v rámci Information Terminal Job Café. Veletrh byl též místem pro slavnostní vyhlášení celé řady dlouhodobějších úkolů vědomostního i zručnostního charakteru realizovaných ve spolupráci firem a středních či vysokých technických škol.
Jak již bylo uvedeno, prezentovali se zde vystavovatelé celkem z 22 zemí světa. Především se jednalo o německé, čínské, tchajwanské, korejské, americké, thajské a překvapivě i švýcarské výrobce. Tato struktura v podstatě kopíruje pořadí importérů obráběcích strojů na japonský trh. Podrobnější údaje včetně specifikace strojů přináší tabulka.
K nejrozsáhlejším a designově povedeným expozicím bezkonkurenčně patřily stánky tuzemských značek. Na největší ploše se pod společnou vlajkou prezentovalo uskupení DMG/Mori Seiki a nepatrně menší expozice pak patřila výrobci Yamazaki Mazak. Shodné velikosti pak měly další japonské značky celosvětového rozsahu: Makino, Okuma, Fanuc, Mitsubishi Electric, Toshiba, Amada, Citizen, Komatu, Tajgami, Sodic a celá řada dalších. Každý návštěvník obdržel při vstupní registraci kartu obsahující jeho kontaktní údaje, bez jejichž načtení se s vámi na stánku doslova nikdo nebavil, ani hostesky rozmístěné po expozicích vám neposkytly bez registrace prospektové materiály. Tak měly firmy průběžný přehled, jací konkrétní návštěvníci si byť pouze odnesli prospekty o jejich produktech. Co asi na to EU zákon o osobních údajích?
Na veletrhu byla samozřejmě prezentována celá řada novinek. K tomu si vyhradíme příští část našeho seriálu, kde vám představíme některé z nich; na mušku jsme si vzali především domácí výrobce hrající první světovou ligu. V třetím pokračování se vám pokusíme alespoň částečně nastínit neuvěřitelnou realitu, která panuje u jednoho japonského výrobce obráběcích strojů - díky pozvání společnosti Mori Seiki jsme totiž měli možnost společně s dalšími světovými novináři nahlédnout do prostor dvou jejich kampusů v Ige a Naře a seznámit se s procesem vývoje a výroby jejich strojů.
Roman Dvořák
Tokio