Hromadná výroba za dob Henryho Forda spočívala v maximálně urychlovaných postupech při výrobě dílů a v organizaci jejich montáže na pásu s podporou promyšlených jednoúčelových strojů a nástrojů, které zaručily i potřebnou technickou kvalitu. Nejvýznamnějším činitelem zařazeným přímo do výrobního procesu byl člověk, který sám co nejrychleji vykonával v příznivých podmínkách jednoduché pracovní úkony, a navíc proces výroby ve svém okolí kontroloval. Řádové snížení pracnosti výroby montážních dílů a jejich montáže při dodržení kvality výrobku potvrdilo správnost záměru. Manuální vlastnosti člověka byly v procesu hromadné pásové výroby maximálně využity.
Prvky automatizace pronikají do výrobních procesů se všeobecným rozvojem techniky poskytujícím vhodnější konstrukční materiály, výkonnější a přesnější obráběcí stroje a pracovní nástroje. Technika vyřazuje člověka postupně z přímého působení ve výrobním procesu a rozšiřuje jeho činnost kontrolní a řídicí. S rozvojem elektrických pohonů a elektrické měřicí techniky se objevují první zařízení automaticky regulující průběh funkce pracovních strojů a nástrojů. Zařazování automatizačních prvků zpřesňuje, zrychluje a zlevňuje výrobní procesy.
Postupně přicházející automatizace mnoha výrobních procesů s využitím číslicové počítačové techniky, mikroelektroniky a robotů zcela vyřazují člověka jako součást výrobního procesu. Podstatně však zvyšují nároky na jeho řídicí úlohu, vzdělání a odpovědnost za funkčnost procesu. Automatizované výrobní procesy se úspěšně rozšiřují do mnoha průmyslových i jiných oborů. Jejich produktivita a spolehlivost jsou velmi vysoké.
Od dob Henryho Forda se mnohé změnilo. Hlavní otázkou pokroku současného automobilového průmyslu už není zvyšování produktivity výrobních procesů. Výzkum se zaměřuje na bezpečnost jízdy, na snižování spotřeby klasického paliva a eliminaci toxických složek emisí - hydrogenuhličitanů a oxidu uhelnatého. Největší výzvou současnosti je nalézt palivo za příznivou cenu, které by vyhovovalo náročným požadavkům na pohon a ochranu životního prostředí.
Sledujeme-li u automobilů, letadel i dalších výrobků vývoj za posledních 100 let, je zřejmé, že ani Henry Ford ani bratři Wrightové nemohli tušit, kam se bude pokrok ubírat. Ani my si nedovedeme představit automobily a letadla vyráběné v roce 2100 - nevíme totiž, kam pokrok za 100 let dospěje.