Oba typy vyráběných 3D tiskáren se liší tiskovým objemem – větší nabízí průměr 250 mm a výšku 300 mm, menší průměr 180 mm a výšku 200 mm. „Tyto tiskové objemy jsou pro většinu aplikací dostačující,“ uvádí Vojtěch Tambor. „Při požadavku na tisk větších dílů se model rozdělí na několik menších částí, které se tisknou samostatně. Vyrobili jsme však také zákaznickou modifikaci tiskárny umožňující tisk modelů vysokých až jeden metr.“
Pracovní postup přípravy modelu pro tisk je velmi podobný jako u jiných FDM tiskáren. Před vlastním tiskem se nachystaný CAD model převede do STL formátu, který se pak v tzv. sliceru (specializovaném softwaru) „rozřeže“ na jednotlivé vrstvy, zadá se stupeň vyplnění modelu a podpory. Následně se vygeneruje G kód pro tiskárnu. Firmware tiskárny se již postará o transformaci zadaných souřadnic do pohybů v jednotlivých lineárních vedeních a řízení tisku. Tiskárna pracuje autonomně, bez potřeby připojeného počítače.
Tisknout lze prakticky všechny materiály s teplotou tavení do 300 °C, resp. 400 °C. Mezi nejběžnější patří ABS, PLA, velkým rozvojem nyní procházejí materiály založené na PETu, dále nylony nebo vodou rozpustný PVA. Zajímavé jsou také kompozitní materiály, jako nylon plněný karbonovými vlákny, pro umělecké tzv. art aplikace se často používají plastové materiály s dřevěnými plnivy, jimiž lze imitovat vzhled dřeva. „Z plastikářského průmyslu máme často požadavky na tisk ABS, neboť jde o běžný technický plast, na který jsou plastaři zvyklí. Ve 3D tiskových aplikacích však lze často mnohem lépe dostát požadovaným parametrům s PLA, který se velmi dobře tiskne,“ vysvětluje rozdíly mezi materiály pan Tambor. „I když má v některých aplikacích ABS bezesporu své místo, je na tisk mnohem náročnější, protože má velkou míru smrštivosti a tištěný model má tendenci se kroutit a praskat. PLA naproti tomu při tisku poskytuje mnohem větší volnost, a je proto výhodný i pro začátečníky. PLA je velmi tvrdý a má dobrou chemickou odolnost, naproti tomu teplotní odolnost přibližně jen do 60 °C, pak začíná měknout. Mezi průmyslovými zákazníky je často neprávem podceňován. Zajímavé materiály jsou ze skupiny PET, které se rovněž dobře tisknou, mají však jiné spektrum chemické odolnosti a vydrží do teplot kolem 80 °C. Přitom jsou pružnější a houževnatější, zatímco PLA je sice velmi tvrdý, ale také poměrně křehký. Pokud bychom použili velmi hrubou analogii s kovem, PET se chová podobně jako ocel, PLA spíše jako litina.“