Témata
Foto: archiv Miroslava Trnky

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Milan Loucký

Absolvoval ČVUT v Praze, Fakultu elektrotechnickou, obor Radiotechnika. Poté pracoval v laboratoři ČSD na přenosových systémech. Zde se setkal s výpočetní technikou, kterou napomáhal zavádět. V té době začal publikovat v odborných časopisech. V roce 1989 byl u zrodu prvního počítačového časopisu P+C u nás. V roce 1992 nastupuje do časopisu Chip, který vedl jako šéfredaktor a je i autorem mnoha úspěšných projektů. Po odchodu uvedl mj. časopis Digitální byt a podílel se na tvorbě odborných i firemních časopisů mj. pro Eurotel nebo Siemens. Byl šéfredaktorem časopisu Technik. Před deseti lety založil projekt zaměřený na problematiku chytré domácnosti DigitálníDomácnost.cz, ve kterém působí dodnes. Od roku 2017 pro MM Průmyslové spektrum vytváří články o lidech, kteří ve svém oboru dosáhli nepřehlédnutelných úspěchů.

Miroslav Trnka je spoluautorem antivirového programu NOD, který se postupem času stal jedním z oceňovaných a velmi oblíbených základních systémů pro ochranu počítačů, známých pod označením ESET NOD32 Antivirus, ESET Internet Security a ESET Smart Security. Uvítali jsme možnost položit několik otázek panu Trnkovi, který odešel z exekutivních funkcí společnosti ESET a nyní je členem správní rady a jedním ze šesti spolumajitelů firmy.

Historie

MM: Jak jste se vlastně dostal k problematice ochrany proti virům?

M. Trnka: Keď sa začiatkom 80.rokov objavili prvé cenovo dostupné osobné počítače, stal som sa ich fanatickým propagátorom. Založil som niekoľko počítačových klubov a bol som v kontakte s mnohými podobne zmýšľajúcimi ľuďmi po celom Československu. Takto som sa stretol aj Petrom Paškom. V roku 1987 som sa prvýkrát stretol s počítačovými vírusmi a ihneď ma fascinovali. A pretože som pevne veril, že takéto infiltrácie budú v budúcnosti veľkým problémom, oslovil som Petra, ktorý už vtedy urobil zopár jednoduchých detekčných programov, aby sme vytvorili niečo systematickejšie. Tak vznikol program Nemocnica na Okraji Disku (skrátene NOD), ktorý ponúkal nielen detekciu a liečenie infiltrácií, ale aj profylaktiku a informácie o vírusoch. Navyše bol veľmi rýchly, celé to bolo zabalené do úhľadného používateľského prostredia a dokonca sa dal ovládať myšou, čo bolo v tej dobe vcelku výnimočné.

MM: První program ochrany počítačů proti škodlivým infiltracím vznikl už v roce 1987, přesto firma ESET byla založena až v roce 1992, a to formálně. Co si máme představit pod pojmem formálně?

M. Trnka: Spočiatku sme program šírili ako zlepšovací návrh – to bol jeden z mála spôsobov, ako si za socializmu mohol niekto legálne privyrobiť. Potom sme ho šírili cez brnenský PC-DIR, Trenčianske družstvo Progres, Datasystém a po revolúcii, keď sme získali potrebné živnostenské oprávnenia, aj cez trnavské konzorcium A.T.A. Keď bolo jasné, že príjmy z predaja tohoto programu začínajú výrazne prevyšovať príjmy z našich doterajších zamestnaní, išli sme do rizika– podali sme výpovede, založili ESET s. r. o. a začali v ňom pracovať naplno. Spočiatku sa firma zaoberala okrem antivírusu aj ekonomickým softvérom Perspekt, preto tretím zakladajúcim členom ESETu bol Rudo Hrubý, ktorý bol s Petrom Paškom jeho spoluautor. Peťo tak spočiatku obrazne sedel na dvoch stoličkách.

MM: Firma ESET je velmi úspěšná a je často hodnocena na předních příčkách odborných serverů. Co si myslíte, že je příčinou vašeho úspěchu?

M. Trnka: Ako obvykle na túto otázku odpovedám, treba si uvedomiť, čo je najdôležitejším prvkom firmy. Nie je to know-how anizariadenie, ale sú to ľudia. Podarilo sa nám získať a motivovať výnimočne schopných programátorov, ktorí položili základy – dovolímsi povedať – nadčasovej technológie, na ktorých firma stavia doteraz.

MM: Stejně tak je ESET oceňován jako špičková firma na Slovensku. Naplňuje vás takový úspěch? Jakého ocenění si vlastně nejvíc vážíte?

M. Trnka: Čo ja pokladám za úspech je,že sme vybudovali životaschopnú firmu, ktorá pomáha miliardám ľudí, ktorá stále rastie, zamestnanci ju majú radia dáva prácu tisícom. Podľa prieskumov ESET je zrejme najznámejšia slovenská značka v histórii. To ma teší, nie ocenenia.

MM: Mnohokrát jste vystupoval na antivirových seminářích, které jsem koncem milénia pořádal pod hlavičkou časopisu Chip, v němž jsem působil jako šéfredaktor. Vzpomínám si na jednu vaši přednášku, ve které jste nastolil zajímavou otázku: Jsou viry živé? Všechny argumenty tehdy vedly k tomu, že ano. Jak se díváte dnes na toto téma? Žijí viry svým vlastním životem?

M. Trnka: Ach, tie „hriechy“ mladosti! To samozrejme závisí od definície života. A na tej sa zatiaľ veda a asi ani filozofia a rôzne náboženstvá nezhodli. Vcelku jasný je len aspekt množenia. Biologické vírusy, napríklad covid-19, sa často označujú ako neživé parazity na živých organizmoch. Ale ak si z desiatok či stovák definícií, ktoré nájdete na internete,vhodne vyberiete, môžete asi aj počítačové vírusy vyhlásiť za formu virtuálneho života.

Produkty ESET chrání přes 110 milionů uživatelů na celém světě. Technologie ESET pak více než miliardu (mj. prohlížeč Google). (Zdroj: ESET)

MM: Jak obstojí firma, která se živí ochranou proti infiltracím a různým škodlivým kódům v dnešní době?

M. Trnka: Krátko povedané –našadobre, keďže stále rastieme. Ak by sme to mali viacej rozvinúť, tak je to úspešný každodenný boj o postavenie na trhu, ale bezpečnosť IT bola, je a bude potrebná.

MM: Kolik má firma ESET vlastně dnes lidí a kolik vás bylo na začátku?

M. Trnka: Pred ESETom sme boli dvaja, ja a Peťo Paško. Pri založení firmy sa pridal Rudo Hrubý a jeden programátor na živnosť. Dnes je to okolo 1 850 zamestnancov.

MM: Ve kterých zemích máte vývojová pracoviště. Pokud vím, tak z měst je to Bratislava, Praha, Brno, Jablonec nad Nisou, Košice, Žilina, Jena, Mnichov, San Diego, Montreal, Toronto, Buenos Aires, Bournemouth, Taunton, Singapur, Sydney, Krakov, Jasy, Tokio, Milano, Sao Paulo, Mexico City. Nezapomněl jsem na nějaké další?

M. Trnka: Ešte je tam Melbourne, ale nie sú to všetko vývojové pracoviská. Niektoré sa venujú hlavne obchodu a marketingu.

MM: A kde se provádí analýza nových infiltrací, kterých denně přibývají stovky, možná tisíce? Kde je vlastně „mozkové centrum“ ESETu?

M. Trnka: Mozgové centrum je určite stále v Bratislave, ale čo sa týka infiltrácií a vývoja technológie, silné tímy máme na viacerých miestach v Európe a Severnej Amerike, ale nájdu sa aj zamestnanci v Ázii.

MM: V čem je vlastně síla ESETu, co můžete nabídnou navíc oproti jiným firmám, zabývajícím se stejnou problematikou?

M. Trnka: Okrem špičkovej technológie hlavne kvalita a početnosť nášho analytického tímu. Mnohé, takzvané „nextgen“ bezpečnostné firmy sa snažia dokázať, že to ide aj bez ľudí. Áno, my sme boli a aj stále sme priekopníkmi využitia umelej inteligencie v oblasti počítačovej bezpečnosti, ale doba, keď by sme sa úplne zaobišli bez expertov, je ešte asi ďaleko. V boji o bezpečnosť počítačov ide stále hlavne o súboj intelektov. Vychovať z talentovaného vysokoškoláka špičkového bezpečnostného experta trvá roky a vyžaduje si to obrovské skúsenosti, finančné zdrojea ďalšie prostriedky, ktoré si len tak nekúpite.

Praxe

MM: Dá se vůbec říct, jaké typy virů jsou v současné době nejnebezpečnější?

M. Trnka: Bavme sa skôr o počítačových infiltráciách, pretože pojem vírus je podstatne užší. Určite ransomware, pretože urobí okamžitú škodu. Potom sú to e-mailové infiltrácie, konkrétne trójske kone, najmä pre ichveľké rozšírenie. Na webe www.welivesecurity.com publikujeme výskumy, správy, analýzy a štatistiky z tejto oblasti.

MM: V současné době se problematika virů a infiltrací stala výdělečným odvětvím. Dá se nějak charakterizovat, jakým směrem se bude dále ubírat?

M. Trnka: Veštenie nie je moja doména, ale dá sa predpokladať, že aj naďalej bude fungovať ransomware a iné druhy vydierania. Veľkými hrozbami sú kybernetická špionáž, úniky dát a cielené útoky cez dodávateľský reťazec. Aj sofistikovanosť útočníkov a arzenálu rastie. Najznepokojivejším trendom je počítačová kriminalita vykonávaná pod hlavičkou štátov a dokonca sprevádzaná útokmi na bezpečnostné firmy, ktoré ju odhaľujú.

MM: Mnoho nebezpečných kódů cíleně útočí na strategické objekty, jako jsou nemocnice, výrobní procesy, kdy lidé zodpovědní za chod takových institucí mnohdy v případě ransomwaru raději zaplatí za to, aby byla jejich data odblokována. Je to správný postup, nebo máte nějakou jinou praktickou radu, jak se v případě napadení zachovat?

M. Trnka: Určite nič neplatiť! Nielen preto, že postihnutý si nemôže byť istý, že mu útočník jeho dáta odkóduje. Je vo všeobecnosti lepšie vydieračom neplatiť. Čím viac im ľudia platia, tým ich je viac. Naozaj je potrebné zavolať odborníkov, ktorínielen vedia zvoliť správnu stratégiu obnovy, ale sú schopní aj zaistiť stopy, aby sa podobné incidenty mohli v budúcnosti ľahšie riešiť. Treba si uvedomiť, že odstránenie následkov problému nie je úplné vyriešenie problému.

MM: Propaguji systém oddělení sítě, omezení vniknutí škodlivého kódu tím, že zaměstnanci mají omezené možnosti použití programů „zvnějšku“ do vnitřní sítě organizace. Mění se nějak toto pravidlo, je z vašich zkušeností stále použitelné?

M. Trnka: Je, ale pandémia priniesla horúčkovité zavádzanie homeoffice, čo malo často za následok zníženie úrovne bezpečnosti firemných systémov a systémov štátnej správy. Už len rozšírenie perimetra do nekontrolovaného prostredia predstavuje potenciálne riziko.

Centrála společnosti ESET se nachází v Bratislavě. Po celém světě disponuje 22 pobočkami s vývojovými centry a obchodními odděleními. V roce 2019 společnost poprvé překonala v tržbách půl miliardy eur. (Zdroj: ESET)

MM: Další věc, jak se dostat k aktivním datům ve výrobním podniku, nebo třeba v už zmíněné nemocnici, je ochrana dat jejich pravidelným zálohováním, aby se v případě napadení bylo čím chránit, vrátit se k nějaké starší verzi dat, která umožní alespoň částečně zachovat důležité údaje pro znovuobnovení provozu. Platí to stále, nebo máme v ESETu jiné doporučené způsoby ochrany ostrých firemních dat?

M. Trnka: Zálohovanie je nutné, ale vonkoncom nie jediné a samo o sebe ani dostatočné. Skutočná ochrana má veľa vrstiev.

MM: Dá se vlastně dnes ochránit firma nebo třeba nemocnice před cíleným útokem? Co byste doporučil manažerům pro co nejúčinnější ochranu dat?

M. Trnka: Pravidlá bezpečnosti patria k abecede IT odborníka. Je toho viac než na tomto malom priestore môžeme povedať. Z praxe ale vidíme, že poväčšine nie je problém v tom, žeby zodpovední pracovníci nevedeli, čo sa má robiť, ale v tom,aby sa to naozaj robilo. A pre riaditeľov nemocníc mám možno malý námet. Čo keby ste si okrem cvičného požiarneho poplachu vyskúšali raz aj nasimulovať cvičný„dátový“ poplach? Možno zistia, že obnova zo záloh zrazu nebude možná...

MM: Pohybujete se už několik desítek let v kybernetickém prostoru, plném cílených útoků. Je v poslední době viditelný nějaký posun směrem k novým technologiím, které se při útocích využívají?

M. Trnka:Menia sa technológie a snimi sa menia aj útoky.Napríklad dnes už nenájdete kedysi veľmi rozšírené bootovacie vírusy a naopak, objavujú sa prvé infiltrácie pre tzv. Internet vecí – Internetof Things, IoT. Je to prirodzený jav.

MM: Jaký je váš názor na ochranu podniku nebo obecně institucí formou služby? Nabízíte takovou možnost a jaké přednosti má, pokud je využívána?

M. Trnka: Celé IT sa pomaly posúva smerom k službám, tak prečo nie. Ponúkame aj túto možnosť pomocou nástroja ESET Enterprise Inspector, ale zatiaľ to pokrýva iba časť z celej bezpečnostnej problematiky a je to zaujímavé hlavne pre veľké alebo veľmi bezpečnostne exponované firmy.

MM: Je známo, že spolupracujete úzce na ochranných systémem se společností Google, co vám tato forma spolupráce přináší – a co přináší uživatelům?

M. Trnka: Okrem finančnej stránky tejto spolupráce je zaujímavý hlavne prílev nových infiltrácií a hroziebna analýzy. A vyše dvom miliardám používateľov to prináša vysoko stabilné a efektívne riešenie ochrany browsovania. Preto si nás Google na tento projekt vybral.

Miroslav Trnka

se narodil v březnu 1961 v Trnavě. V dětství se věnoval raketovému modelářství, v němž dosáhl juniorského titulu mistra Slovenska. Vystudoval Materiálově-technologickou fakultu Slovenskej technickej univerzity. Je spoluzakladatelem firmy ESET a jedním ze spolumajitelů. S Petrom Paškom je tvůrcem první verze antivirového produktu NOD. V roce 2006 se stal vítězem soutěže Podnikateľ roka, organizované společností E&Y. Na setkání slovenské komunity IT Summit a IT Gala získal ocenění IT Osobnosť roka 2008. V roce 2009 byl oceněn cenou primátora Bratislavy a cenou města Trnavy a titulem „Top manažér Slovenska roku 2009“ od organizace JCI. O rok později získal čtvrté místo v celosvětovém hodnocení IT amerického periodika CRN mezi „Top 25 Most Innovative CEO“. U příležitosti 20. výročí založení Slovenské republiky převzal od prezidenta Rad Ľudovíta Štúra. Mezi jeho záliby patří hra na kytaru a sbírání elektrických kytar i zesilovačů, které patřily hudebním osobnostem. (Foto: archiv Miroslava Trnky)

Pozice ve firmě

MM: V roce 2011, tedy před 10lety, jste odešel z exekutivních funkcí v ESETu. Proslýchá se ale, že i nadále spolupracujete s firmou jako řadový zaměstnanec. Je to pravda?

M. Trnka: Nie som radovým zamestnancom, ak sa objavím – tak najmä pre zábavu a na akciách so zamestnancami a pre zamestnancov. Na nich si občas zahrám aj s mojou kapelou LostClusters. Moje hlavné pôsobenie vo firme je člen správnej rady a predseda nadácie ESET.

MM: Co vlastně tak úspěšný člověk, za kterým je vidět spousta dobře odvedené práce, dělá? Neříkejte mi, že máte na nohou papuče, sedíte v houpacím křesle, bafáte fajfku a koukáte ze své jachty na moře. To bych vám totiž nevěřil. Eda Kučera a Pavel Baudišz Avastu, se kterými jsme před časem dělali rozhovor, taky každý den chodí do práce…

M. Trnka: Z fajky a hojdacieho kresla sa mi robí nevoľno, jachta je v pohode, ale zas tiež na nej nemôžem byť pridlho. Ale vážne, čo už teraz v čase covid-19 môžeme robiť? Sedím doma presne tak ako Eda a Pavel z Avastu. Ale aspoň online sa venujem filantropickým projektom, ako je Nadácia Zastavme Korupciu, priestoru Binárium pre technologické firmy a startupy, alebo projektu Nádvorie v Trnave. Som veľmi pyšný, že Nádvorie už získalo zrejme všetky ocenenia za architektúru, ktoré sa na Slovensku udeľujú.

MM: Dá se říct, co je dalším vaším cílem v dnešní době poté, co jste investovali v roce 2015 do vzniku Denníku N na Slovensku?

M. Trnka: K Denníku N by som iba dodal, že som to nevnímal ako investíciu, ale ako filantropickú aktivitu pre dobrú žurnalistiku. Bolo to v čase, keď Penta chcela kúpiť výrazný podiel v denníku SME a mnohí novinári z obavy, že budú ovplyvňovaní v práci, chceli odísť a založiť nové nezávislé médium. Zároveň to nie je aktivita ESETu, ale výlučne jeho majiteľov.

V rámci ESETutak máme dva nové projekty. ESET ScienceAward je projekt na podporu slovenskej vedy, ktorého cieľom je oceniť výnimočných slovenských vedcov. Veda a vedci na Slovensku podľa nás nie sú zatiaľ dostatočne docenení, čo sa snažíme zmeniť. Ale nepochybne naším najväčším projektom je areál ESET Campus. Ten bude okrem nového sídla firmy ponúkať filantropické, vzdelávacie, kultúrne a rekreačné aktivity obyvateľom Bratislavy a okolia. Vytvoríme priestor pre malé firmy, komunity, ale aj pre bývanie, gastronómiu a koncerty. Architektúru zastrešuje dánske štúdio BIG, ktoré je zárukou vysokej úrovne architektúry a urbanizmu.

Súkromne okrem už spomínaných aktivít samozrejme taktiež trochu investujem. Mimochodom, s EdomKučerom a Pavlom Baudišom z Avastu sme spolu investovali do startupu Photoneo.Som rád, že sme sa nakoniec zišli v jednej firme. Sú to skvelí ľudia.

Okrem toho by som chcel podporiťveľmi perspektívny projektmôjhosyna, s názvom Gerulata. Ide o komplexnýsystém s podporou umelej inteligencie na monitorovanie, analýzu a prijímanie opatrení proti dezinformáciám, vplyvovým operáciáma toxickému obsahu na internete i sociálnych sieťach. Myslím si, že toto nielen naše dve krajiny teraz dosť potrebujú.

MM: Jak se udržujete v kondici?

M. Trnka: Mám takmer 60 rokov, tak to sa už skôr snažím len prežiť a nie budovať kondíciu (smích). Musím venovať svojmu zdraviu omnoho viac pozornosti než pred 20rokmi. Dôležitá je aj psychohygiena, aby človek z toho marazmu okolo nezošalel. Objavil som záhradníčenie. Rastliny sú super!

MM: Co byste na závěr poradil výrobním firmám, podnikům i malým podnikatelům – pokud se to tak dá shrnout nebo rozdělit– aby bylo jejich podnikání úspěšné a provoz jejich firem bezpečný?

M. Trnka: To je ťažká otázka a asi sa na ňu nedá odpovedať iba pár vetami. Čo je ale dnes najdôležitejšie v skutočnomi virtuálnom svete pre každého jedinca a aj pre podnikanie: Ľudia, berte to vážne a chráňte sa!

MM: Děkujeme za rozhovor.

Zakladatelé společnosti ESET Miroslav Trnka a Peter Paško hovoří o začátcích firmy, o tom, jak se jim podařilo se prosadit na globálním trhu IT bezpečnosti, ale tako o potřebě pěstovat své zájmy a koníčky. U Miroslava Trnky to například bylo hraní v punkové kapele.
Vydání #1,2&3
Seriál
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit