Je to již velmi dávno, kdy se ve výrobních provozech využívala pára či tekoucí voda. Málokdo se dnes proto při svém rozhodování o údržbě spoléhá na vizuální kontrolu či technologie, které byly již dávno nahrazeny efektivnějšími nástroji.
Modely údržby se vyvíjejí souběžně se samotným průmyslem a strategií správy majetku. Stejně jako technologie Průmyslu 4.0 umožňují společnostem využívat data ke sledování, správě a optimalizaci všech aspektů svého podnikání, také iniciativa Údržba 4.0 sbírá data, která jsou nutná pro bezproblémový provoz.
Vývoj údržby kopíruje průmyslový vývoj, od počátku do dneška. Průmysl, který dnes nazýváme 1.0, byl postaven na mechanizaci využívající páry a vody a „údržba 1.0“ byla založena na vizuální kontrole a reaktivnímu přístupu k údržbě – k zásahu údržby došlo, až když se výrobní zařízení porouchalo a muselo se opravit.
Průmysl 2.0 znamenal elektřinou poháněnou masovou výrobu a údržba takovýchto zařízení již byla podporována přístrojovou technikou, která umožňovala provádět pravidelnou preventivní výměnu opotřebovaných součástí. Průmysl 3.0 přinesl počítačem řízené výrobní procesy společně s monitorováním zařízení v reálném čase, které umožňuje na základě sledování provozu zařízení předpokládat jeho selhání, a tak se vyhnout neočekávaným výpadkům výroby.