Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Aby v Česku nechyběly mozky
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Aby v Česku nechyběly mozky

Trvalý nedostatek špičkových odborníků, především techniků a ekonomů. To je téma, o němž se stále více hovoří a píše, protože pálí prakticky všechny firmy, které se etablovaly či etablovat hodlají v české kotlině nebo moravských úvalech. Recept je jediný: kvalitní vzdělávací systém. O tom, jak jej lze realizovat v univerzitní praxi, jsme si povídali s doc. Ing. Pavlem Mertlíkem, CSc., rektorem Škoda Auto Vysoké školy.

MM: Vaše univerzita oslaví příští rok 20. výročí svého založení. Jaký byl vlastně tehdy důvod jejího vzniku?

Pavel Mertlík: V roce 1998 byl přijat zákon o vysokých školách, který nahradil zákon předcházející a umožnil poprvé v české historii zakládání soukromých vysokých škol. V letech 1999–2000 jich pak vznikla celá řada. Škoda Auto se však o vzdělání svých budoucích zaměstnanců stará dlouhodobě. Už od 20. let, kdy založila učiliště. To přestálo veškeré historické zvraty a před několika desítkami let, kdy se změnila situace ve výrobě, přišlo s maturitními studijními obory. Stále se jmenuje Střední odborné učiliště strojírenské, ale když se podíváte na obory, které se zde vyučují, je zřejmé, že rozhodující část studentů vlastně studuje velmi kvalitní průmyslovku. Posléze v roce 1996 Škoda Auto založila vyšší odbornou školu, což byla tehdy jediná možnost terciálního vzdělávání pro oblast ekonomických specializací. Takže v okamžiku, kdy bylo možné založit vysokou školu, se firma rozhodla VOŠ postupně utlumit a nahradit ji vysokoškolským vzděláváním.
Důvodem založení univerzity byla především skutečnost, že Škodovka nenacházela na trhu práce odborníky, kteří by svým profilem vyhovovali potřebám vysokoškolsky vzdělaných podnikových ekonomů, hospodářských odborníků a manažerů připravených pro práci v průmyslu, a zejména ve velké nadnárodní, globálně působící průmyslové organizaci.

MM: Čím je tedy vaše škola zvláštní či jedinečná?

Pavel Mertlík: Má velmi specifický profil, jak bakalářského, tak magisterského studijního programu. Od jiných škol podniko-hospodářského zaměření nebo programů, kterých jsou v České republice desítky, se odlišuje tím, že ekonomická kompetence je zde kombinována se základy technického vzdělání, které všichni studenti povinně absolvují ve skupině povinných předmětů z oblasti strojírenství, automobilové techniky a logistiky.

Odlišuje se též povinnou praxí, díky níž je bakalářské studium o půl roku delší, než je v kraji zvykem. Trvá sedm semestrů a obsahuje 210 kreditů. Povinná praxe je důsledně pedagogicky řízena a je pro studenty zajištěna tak, aby odpovídala specializaci, kterou studují. Jedná se o celý systém praxí, které probíhají nejen ve Škodovce, ale i v řadě partnerských podniků. Patří mezi ně například Continental či Siemens nebo Microsoft, a také banky. Převážně velké, nadnárodně působící, společnosti. V zahraničí se jedná zejména o závody skupiny Volkswagen.

 
„Už dnes je mezi firmami obrovský boj o studenta, natož o kvalitního absolventa,“ říká Pavel Mertlík.

MM: A předpokládám, že studenti, kteří tam byli na praxi, tam pak mají otevřené dveře i pro další uplatnění…

Pavel Mertlík: Samozřejmě velká část studentů z praxe odchází s nabídkou smlouvy v kapse. Navíc cílem praxe v rámci našeho vzdělání je i formulace zadání budoucí bakalářské práce, kterou pak studenti píší ve spolupráci s konkrétním pracovištěm. Zpravidla od začátku praxe pracují na nějakém projektu, a mají tedy jasný cíl.

MM: Vloni jste získali medaili Ministerstva školství za významný přínos pro rozvoj vysokoškolského odborného vzdělání v regionu Mladá Boleslav. Co bylo důvodem?

Pavel Mertlík: Důvod byl velmi pragmatický – jsme jediná větší vysoká škola se sídlem ve středočeském kraji. Jsou tady samozřejmě například fakulty jiných univerzit, třeba ČVUT v Kladně, ale samostatná škola jsme jediná, přičemž zajišťujeme významnou část kvalifikovaných zaměstnanců jak pro společnost Škoda Auto, tak pro řadu dalších. To je důležité pro rozvoj Mladoboleslavska i celé ekonomiky středočeského kraje. Navíc dlouhodobě máme nulovou nezaměstnanost svých absolventů. Všichni studenti jsou dávno před koncem svého studia tak říkajíc „vyprodáni“. Nejenom teď, kdy to platí všeobecně na všech vysokých školách, ale i v minulosti, třeba v letech 2009, 2010 a 2011, kdy to zdaleka pravidlem nebylo.

Ačkoli stále probíhá demografický pokles a vysokým školám klesá počet studentů, my jsme v loňském roce přijali o 10,5 % studentů více než v roce předchozím. Daří se nám přesvědčit absolventy středních škol a jejich rodiče, že byť je studium u nás placené, skutečně dává smysl.

MM: Současná konjunktura nebude trvat věčně. Dá se předpokládat, že vaši absolventi na tom třeba za 10 let nebudou hůř, než jsou teď?

Pavel Mertlík: Myslím si, že nebudou. Navíc vedle ekonomických cyklů funguje také demografie. Podíváte-li se na vývoj počtu vysokoškolských studentů v České republice v závislosti na vývoji porodnosti s, řekněme, dvacetiletým zpožděním, zjevně již řadu let klesá. Pomalu se dostáváme na demografické dno. Důsledkem je, že počty absolventů vysokých škol za poslední léta klesly o 25–30 % procent, a ještě zdaleka nejsme u konce, protože u pětiletého nebo delšího studia stále dostudovávají relativně silné ročníky. Na počtu absolventů se ještě několik let bude negativně projevovat demografická situace z druhé poloviny 90. let, a to natolik, že odcházející starší pracovníci v důchodovém nebo předdůchodovém věku bude sotva možné nahradit mladými lidmi. Situace na trhu práce vysoce kvalifikovaných odborníků, například inženýrů, kteří budou vstupovat na trh práce v příštích třech až čtyřech letech, klesne oproti situaci, řekněme, v roce 2015 někam k 75 %. Přitom už dnes je mezi firmami obrovský boj o studenta, natož o kvalitního absolventa.

MM: Přitom vlastně spoustu mozků odsávají humanitní obory, které pak v průmyslu nejsou příliš využitelné...

Pavel Mertlík: To není úplně pravda. Například ve Škodovce dlouhodobě nastupují odborníci nejrůznějšího zaměření, i když dominantní jsou dvě skupiny – technici a ekonomové, v poměru zhruba 2:1 ve prospěch ekonomů. Navíc dnešní firma potřebuje víc lidí s kombinací technického a ekonomického vzdělání než těch čistých techniků. A pro ostatní vysokoškolské profese je také dost místa. Je snad dostatek lékařů nebo sociálních pracovníků či sociologů? Všichni jsou dávno dopředu vyprodáni. Je trochu fáma, že máme významně větší nedostatek techniků než jiných odborníků. Podívejte se na výsledky průzkumů uplatnění absolventů na trhu práce. 


Velká část studentů odchází z praxe s nabídkou smlouvy v kapse.

MM: Co by tedy mohly nebo měly firmy dělat, aby přitáhly absolventy?

Pavel Mertlík: Absolventi dnes mají řadu atraktivních nabídek, takže je důležité, aby atraktivita té naší nabídky byla vyšší. To se týká peněz, ale možná v nemenší míře i obsahu práce a schopnosti přesvědčit lidi o tom, že to, co firma nabízí, opravdu stojí za to. A to nelze udělat inzerátem nebo jednorázovou náborovou akcí. Je nutné s lidmi systematicky pracovat už v době, kdy studují. Tedy jezdit na vysoké školy, nabízet praxe, stáže, práci na různých projektech, nabízet podniková stipendia a podobně.

Pokud se ten student seznámí s nějakou firmou, ta firma mu nabídne to, co si představuje, a on si svoji představu během kontaktu s tou firmou ještě ujasní a práce ho začne bavit, tak pak, i pokud dostane lukrativnější nabídku odjinud, bude váhat, jestli ji využít, nebo ne, když to, co našel, mu vyhovuje. A pokud tohle firmy nedělají, tak jsou v mnohem horší konkurenční situaci než ty, které se dokáží o svou budoucnost takto systematicky starat. Personální marketing není jednoduchý. Jeho podstatnou složkou je přesvědčit člověka, že to, co nabízíte, tedy konkrétní práce a dlouhodobá perspektiva v daném podniku, stojí za to. Součástí jsou však samozřejmě i finance. 

MM: Spolupracujete s některými dalšími univerzitami?

Pavel Mertlík: Stejně jako asi každá vysoká škola v České republice máme poměrně rozsáhlou zahraniční spolupráci, což jsou především studentské výjezdy do zahraničí. Jednak na praxe, o kterých jsem mluvil, ale také na studijní pobyty, typicky jednosemestrální, někdy dvousemestrální, nejčastěji financované z programu Erasmus+ EU. My máme v současnosti smlouvy asi s 55 vysokými školami v zahraničí. Převážně v Evropské unii, ale nejenom.  Spolupracujeme i se školami v USA, Rusku, Číně, Izraeli a v evropských zemích mimo EU, například zmíním Norsko, Island apod.

Podstatné je, že kolem 60 % našich absolventů bakalářského studia a o trošku více magisterského stupně alespoň jeden semestr během studia strávilo v zahraničí. To je mezi českými vysokými školami unikátní číslo a na kvalifikaci těch lidí to je samozřejmé znát. Jedna z věcí, kterou jsme schopni všem zájemcům o studium zaručit, je, že mají 100% šanci vyjet do zahraničí. A byli bychom schopni těch studentů vyslat ještě víc, problém však je, že ne všichni chtějí.

Pak samozřejmě máme odbornou spolupráci s různými vysokými školami v České republice, například co se týká kateder jiných studií či výzkumných projektů. Pravidelně spolupracujeme například s kolegy z VŠE, Vysoké školy báňské v Ostravě, ale také ze strojní fakulty ČVUT, fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni a podobně. 

MM: Často se u našich odborníků stává, že jsou výborní ve svém oboru, ale neuplatní se v zahraničí, protože se nedomluví...

Pavel Mertlík: Právě proto ke specifikům našeho studijního programu patří, ve srovnání s jinými ekonomickými školami v ČR, zhruba dvojnásobný objem výuky jazyků. Je to logické. Pro firmu, jako je Škoda, i sebetalentovanější odborník, který není schopen zvednout telefon a domluvit se s kolegou na druhé straně světa nebo běžně komunikovat ve vícejazyčném kolektivu, prostě není použitelný. Bohužel v ČR obecně úroveň jazykové přípravy v porovnání se zahraničím pořád není příliš dobrá. Řadu talentovaných lidí to pak handicapuje. U nás máme dva jazyky povinné. Jedním je angličtina a druhým podle volby studenta němčina, ruština, španělština nebo čínština. Většina si bere pragmaticky němčinu. Výběr jazyků kopíruje aktivity našeho zřizovatele. Studenti umí po dvou letech oba jazyky minimálně na komunikační úrovni, aby mohli vyjet do zahraničí a tam studovat nebo pracovat. To je samozřejmě pro jejich další kariéru také strašně důležité.

Hana Janišová

lucie.pekarnova@savs.cz

 

Další články

Management a řízení
Vzdělávání a školství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: