Pokud chtějí firmy cítit ekonomický přínos umělé inteligence, budou muset výrazně změnit a reorganizovat své ekonomické aktivity a podnikové procesy. Vyžádá si to i novou definici řady pracovních pozic. Umělá inteligence v dohledné době nahradí člověka jen v dílčích úkonech, například pomůže lékařům s lepší diagnostikou. Dopad umělé inteligence na pracovní místa proto nebude tak významný jako dopad robotizace, uvádějí vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology.
Ve světě se praktickým nasazením umělé inteligence zabývají především velké firmy. Podle průzkumu poradenské společnosti PWC používalo loni umělou inteligenci 62 % velkých společností. V roce 2030 může umělá inteligence přispět k růstu globální ekonomiky částkou 15,7 bilionu dolarů. Firmám může zlevnit přechod na nové výrobní metody a procesy až o pětinu.
V Česku si umělou inteligenci v pilotních projektech testuje například energetická společnost ČEZ. Její využití při řízení přenosové sítě zkoumá také provozovatel české přenosové soustavy ČEPS. Odvětvím, kde umělá inteligence nachází uplatnění, je samozřejmě i automobilový průmysl. Uplatní se nejen ve výrobních procesech, ale především ve vývoji a následném provozu autonomních vozidel. Inovativní proces v rámci Škoda Auto propojil několik oddělení společně realizující projekt, který se zaměřuje na optimalizaci nakládky kontejnerů paletami s díly, které jsou odesílány do zahraničních továren pro následnou montáž. V tomto projektu je dle slov Martina Li ze Škoda Auto DigiLab cílem zvýšit využitý objem kontejneru pomocí optimalizačního algoritmu, který je schopen velice rychle a efektivně navrhovat vhodné kombinace pro nakládku na základě dostupnosti materiálu, priorit dílů, váhových limitů, možností stohování atd.
Umělá inteligence přináší široké spektrum využití ve zdravotnictví, např. pro rozpoznávání obrazu. Ať už se jedná o snímky ze zobrazovacích metod (např. magnetická rezonance), nebo cytologických vzorků, z nichž se určuje, zda buňky pod mikroskopem vykazují známky zhoubného bujení. „Umělá inteligence je v tomto směru přesnější než lidské oko. Pomocí umělé inteligence se také analyzují zobrazení cévního řečiště mozku při náhlé mozkové příhodě, kdy se podle vyhodnocení pravděpodobnosti zotavení provede, či neprovede určitý výkon, který sám o sobě není bez rizika,“ říká Miroslav Palát, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (Czechmed). Pro vyhodnocení snímků páteře některé české nemocnice používají například systém společnosti Microsoft, jehož algoritmus identifikuje ze snímků místo s nádorem, a pomáhá tak lékaři rychleji se orientovat ve velkém množství prostorových snímků.
Svaz průmyslu a dopravy ČR v loňském roce založil Platformu pro umělou inteligenci, která sdružuje firmy, zástupce akademické i státní sféry, a podílí se na tvorbě Národní strategie umělé inteligence. Tato strategie by měla podle slov viceprezidentky Mileny Jabůrkové pomoci ČR, aby se držela ve špičce zemí, které umělou inteligenci rozvíjejí. Nasazování umělé inteligence je součástí modernizace českého průmyslu.
Z průzkumu SP ČR vyplynulo, že české firmy nejvíce využívají z umělé inteligence strojové učení, analýzu dat a zpracování obrazu a jazyka. S kompletními výsledky průzkumu se můžete seznámit zde.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
roman.dvorak@mmspektrum.com