Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Aspekty Investičního plánu pro Evropu
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Aspekty Investičního plánu pro Evropu

Jakým způsobem lze využít podporu pro financování investičních projektů průmyslových podniků z Evropské investiční banky, jaké možnosti mají malé a střední podniky a co se nabízí velkým projektům – to jsou jen některá témata, která byla diskutována v rámci doprovodného programu letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně na semináři k Investičnímu plánu pro Evropu. Akci pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR.

O Investičním plánu přinášíme informace našim čtenářům již od jeho oficiálního představení v Praze na jaře 2016. V krátkosti připomeňme důvod vyhlášení tohoto programu. Po roce 2008 došlo v rámci Evropy ke znatelnému investičnímu propadu jako následku ekonomické krize, která náš kontinent zasáhla. Evropská komise na tuto situaci zareagovala a v roce 2015 spustila Investiční plán pro Evropu, jenž má za cíl povzbudit dlouhodobý ekonomický růst a vytvořit nová pracovní místa. Jedná se o systém bankovních půjček a záruk určených pro projekty s vyšší mírou rizika, které by na běžné financování od bank nedosáhly.

Příklady úspěšných projektů

Seminář, který proběhl na brněnském výstavišti v rámci MSV, měl za úkol znovu připomenout možnosti financování investičních příležitostí v rámci Investičního plánu a shrnout dosavadní zkušenosti. Zdeněk Čech ze Zastoupení Evropské komise v ČR, který seminář zahájil, uvedl, že za více než dva roky fungování Investičního plánu se podařilo podpořit celou řadu úspěšných projektů po celé Evropě, např. větrnou farmu ve Švédsku, nová zdravotní střediska napříč Irskem či nový úsek dálnice D4, který je součástí obchvatu Bratislavy. Celkem bylo zatím proinvestováno 236 miliard eur, což činí zhruba 75 % plánovaného objemu investic. „Je nutné si uvědomit, že po roce 2020 bude podstatně méně dotačních zdrojů a očekává se výrazný odklon od využívání dotací k systému spolufinancování,“ připomněl Zdeněk Čech.

Zajímavou možnost zviditelnění projektů napříč Evropou představuje „seznamka pro investory“ neboli Evropský portál investičních projektů, kam lze bezplatně přihlásit projekt od 1 mil. eur. Cílem této on-line platformy, o níž jsme podrobně informovali v minulém vydání časopisu, je propojit navrhovatele projektů z EU s investory z celého světa (více na http://ec.europa.eu/eipp).


Zdeněk Čech ze Zastoupení Evropské komise v ČR upozornil, že po roce 2020 dojde ke změně financování investic v rámci EU.

Praxe v České republice

Českým subjektům se zdroje z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) čerpat daří, ale zatím pouze v relativně malém objemu. Jedná se převážně o zprostředkované obchody přes české banky (např. ČS, KB, ČSOB, ČMZRB, Equa Bank apod.) zaměřené na podporu malých a středních podniků. Od roku 2015 do současnosti Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) podepsaly úvěrové a záruční dohody s různými českými bankami na podporu malých a středních podniků v celkové hodnotě 390 milionů eur, které by měly přilákat další investice v celkové hodnotě 1,27 miliardy eur.

Kromě několika málo nadnárodních transakcí, jako např. Gorenje (1,5 mil. eur), Arcelor Mittal (21 mil. eur), Tieto (7,65 mil. eur), Maier Automotive (7,75 mil. eur) či Benteler Lighweighting (36 mil. eur), kde má Česká republika pouze menší podíl na celkové transakci (viz čísla v závorkách), nám ještě stále chybí nějaká vlajková loď přímého úvěru financující důležitou investici v infrastruktuře – podobně jako projekt obchvatu Bratislavy na Slovensku, který EIB se zárukou z EFSI spolufinancuje. Takový projekt se neobejde bez politické podpory a tu u nás bohužel postrádáme,“ uvedla Hana Nylander-Kaloudová, vedoucí zastoupení Evropské investiční banky v Praze.

Dlouhodobou zkušenost s financováním ze zdrojů EIB a se zapojením do fondů EFSI mají tuzemské komerční banky. Michal Pluta z Českomoravské záruční a rozvojové banky představil program Záruka 2015 až 2023. V rámci této podpory je možné získat záruku za úvěr do výše 4 mil. Kč určenou malým podnikatelům a též individuální záruku pro sociální podnikatele. Jakub Tomaštík z ČSOB přiblížil jednotlivé nástroje financování růstu a konkurenceschopnosti, financování investic do energetických úspor či financování rostoucích a inovačních firem.

Zkušenost společnosti Raptech

O svoji osobní zkušenost s čerpáním úvěrů z evropských peněz se přišel na seminář podělit Stanislav Němeček, jednatel západočeské společnosti RAPTECH, která se věnuje obrábění, aditivní výrobě a využití laserových technologií. Svoji první společnost založil v roce 2005 a na její rozjezd využil úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Během dalších let mohl svoji činnost výrazně rozšířit, a to za pomoci dalších úvěrů a záruk zprostředkovaných tuzemskými komerčními bankami. Uvedl, že bez poskytnutého financování by nemohl své podnikání nastartovat ani dále rozvíjet. Poslední výraznou investici se podařilo realizovat právě prostřednictvím výše zmíněného programu Záruka od Českomoravské záruční a rozvojové banky.


Jednatel Raptech Stanisla Němeček doložil na příkladu svého podnikání, že využívání zvýhodněných úvěrů a záruk funguje.

Více informací naleznete na https://ec.europa.eu/commission/investment-plan_cs, http://www.eib.org/products/clients.htm.

Dana Dvořáková

dana.dvorakova@mmspektrum.com
 

Další články

Inovace
Strukturální fondy EU
Legislativa, nařízení
Exportní příležitosti
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: