Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY

Písek a černé zlato

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Černozlatá budoucnost

Geologové odhadují, že je v provincii Alberta (rozlohou je podobná Čechám) ukryto asi 300 miliard barelů (barel = 159 litrů) ropy zamíchané v písku v podobě vysoce viskózního čili těstovitého bitumenu. To znamená, že jsou tu největší známé ropné zásoby na světě. To je asi víc než v Saudské Arábii. Ale prý jsou to příliš střízlivé odhady. Někteří optimisté hovoří dokonce o dvojnásobném množství.V roce 1949 se tady zpracovávalo už 450 tun ropných písků denně. Nyní chce Shell dosáhnout denní těžby 300 tisíc tun. To už je pořádný skok! Pokud bude barel ropy stát víc než 50 dolarů, pak budou zdejší těžby rentabilní, lépe řečeno vysoce ziskové.Přitom těžební náklady jsou enormní. Kanadské energetické koncerny vložily v minulém desetiletí více než 60 miliard kanadských dolarů do vývoje tzv. projektů vytěžování ropných písků. Ale jsou přesvědčeny, že se jim obrovské investice vyplatí.

Reklama
Reklama
Těžba ropných písků připomíná povrchový důl.
Ke zpracování putuje surovina dopravníky dlouhými několik desítek kilometrů.

Působivé mediální obrazy

Každý reportér, kameraman či fotograf, který navštíví oblast ropných povrchových dolů, je uchvácen rozlehlostí projektu i gigantickými těžebními a dopravními stroji. Výsledkem je množství filmových i fotografických reportáží, dokumentů i novinových článků, které nám vyrážejí dech. Návštěvníci prožívají podivuhodný pocit závrati, když si uvědomí, že stojí na pokladu v hodnotě nejméně 80 miliard dolarů. Jsou zde sice drastické teplotní rozdíly 80 stupňů Celsia, ale těžaři jsou schopni všeho. Obrovské stroje, největší nákladní vozy, mnohakilometrové pásové dopravníky, obří organismus polyká písek a chrlí zisk. Bahno si lidi podmaňuje omamnou vůní peněz. Ale ropa pod jejich nohama není snadno dostupná. Příroda jako by se bránila a zaklela ropu do podoby lepkavé, mazlavé hmoty smíchané s pískem. Základní surovinou je tedy bitumen, hrubozrnné bahno, nechutná břečka v přírodní podobě bezcenná. Jeden barel surové ropy z písku je desetkrát nákladnější než získaný ze země na klasickém ropném poli. Před třiceti lety byl povrchový způsob těžby z roponosných písků pokládán za slepou uličku, dnes tomu už tak není, protože spotřeba ropy stále roste.Novináři často navštěvují areál Albion Sands společnosti Shell o rozloze 2600 hektarů, do něhož se investovaly 4 miliardy dolarů. Všude bahnité písky, ocel, rypadla, náklaďáky... Kdo chce totiž získat ropu z písku, musí přesouvat ohromná množství zeminy. Říká se, že 2 tuny hmoty na získání jednoho barelu. Proto mohou návštěvníci obdivovat obří stroje, které denně v této lokalitě vytěží 435 000 tun roponosného písku.

Vytěžený bitumen dopravují také obří nákladní automobily.
V rafineriích se získává ropa.

Velké, větší, největší

Setkat se tady lze s rypadly velkými jako dvacetipatrový dům, které najednou naberou 300 tun a vyhloubí kaňon hluboký až 50 metrů. Potom se zemina nakládá na dopravníky dlouhé 40 km. Jeden z nich dopraví do rafinerie za hodinu 6500 tun. Firma Syncrude měla původně čtyři takové systémy, ale při krutých klimatických podmínkách nevydržely, a proto je nyní nahradil konvoj pohyblivějších a rychlejších rypadel. Jsou vysoké 20 metrů, váží 1300 tun, je jich 8 tisíc a najednou uzvednou 90 tun písku, to je 9000 tun za hodinu. O převoz se stará 33 obrovských aut, jež jsou - jak jinak - také největší na světě. Každé má hmotnost 250 tun, délku 6 m a dosáhne rychlosti 67 km/h. Na korbu se vejde 360 tun písku a samozřejmě se pracuje nepřetržitě. Ovšem kombinace rypadlo - náklaďák má také své háčky, zvláště na jaře, kdy pískové cesty změknou a vozidla se boří. Základní surovina putuje z auta do drtiče, dělí se na menší kousky, které padají na pásový dopravník a putují do zásobníku. Ten slouží jako regulátor přísunu suroviny do skladovacích sil vysokých 24 metrů. Zde se přimísí voda, aby se surovina snadněji dopravila potrubím do hlavního zpracovatelského závodu.Horkou vodou, hydroxidem sodným a vibracemi se vytřesou kameny. Ropa stoupá vzhůru, voda opouští systém. Za hodinu je jí potřeba 19 milionů litrů! Ostatně, po recyklaci se do technologického okruhu ze tří čtvrtin vrací. Čerpá se z nádherné řeky Athabasca. V reportážích z těch ambiciózních projektů ale nevídáme pyramidy ze síry získané jako vedlejší produkt z výrobního procesu. Také obrovské těžební kotliny nahánějí spíše hrůzu, než aby v divákovi vyvolávaly libé pocity uspokojení z toho, že ropy bude dost i v příštích letech.Připravují se nové projekty. Každý je nákladný jako bitevní loď. A také se chystají do boje o dostatek energie. Nezapomínejme, že USA spotřebují denně 20 milionů barelů ropy - nejvíce na světě.

Získané černé zlato putuje ropovody k těm, kdo potřebují energii.

Karel Sedláček

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 70622
Datum: 20. 06. 2007
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit