Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY

Budeme žít v megaměstech?, S hlavou v oblacích

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Budeme žít v megaměstech?

Letošní rok je svým způsobem přelomový. Poprvé v historii lidstva bude žít více lidí ve městech než na venkově. Vyplývá to ze zjištění OSN. Do roku 2030 by to už mělo být více než 60 procent. Rychlý přírůstek zaznamenávají především velkoměsta s více než 10 miliony obyvatel. Experti OSN je nazývají megaměsta a má v nich žít asi 280 milionů lidí.Chceme v megaměstech žít a za jakých podmínek? Na to hledala odpověď studie výzkumných institutů GlobeScan a MRC McLean Hazel, jež byla představena letos v zimě na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Ve výzkumném projektu uvedlo 522 dotázaných lidí s rozhodovacími pravomocemi z 25 největších měst na světě informace o nejzávažnějších městských problémech a výhledech do budoucna.

Reklama
Reklama
V Bangkoku představuje první krok v řešení dopravní situace vlak Skytrain, jehož tra je dlouhá 23 kilometrů a místy vede ve výšce 18 metrů. Druhým krokem je právě probíhající výstavba dvacetikilometrové podzemní dráhy s 18 stanicemi.
Transrapid v Šanghaji je technickým superlativem a futuristickou odpovědí na dopravní problémy megaměst. Trasu dlouhou 30 km ujede za 7,5 minuty a výstavba si vyžádala tři roky.

Hlavní priorita: doprava

Z ankety vyplývá, že nejvyšší prioritou pro respondenty je nalézt řešení dopravních problémů v jejich městě. Klíčovou roli v městském plánování na celém světě hraje i nadále problematika životního prostředí. Na druhou stranu požadavky na ekonomický rozvoj jsou pro rozvíjející se města většinou přednější než ekologie. Výrazná většina osob s rozhodovacími pravomocemi včetně obyvatel velkoměst, jako jsou Tokio, Londýn, New York, Šanghaj, Sao Paulo, Moskva, Káhira, Jakarta či Bombaj, identifikovala jako nejdůležitější předpoklad pro konkurenceschopnost svého města dopravní infrastrukturu. Celkem 27 % z nich tento faktor uvedlo na prvním místě; následovala bezpečnostní problematika (9 %) a dále energetika, komunikace, vzdělání, kultura a výkonná správa (všechno po 6 %).V tématu zlepšení dopravní infrastruktury se 71 % dotázaných vyslovilo pro rozšíření veřejné dopravy a pouze 29 % z nich upřednostňovalo individuální přepravu. Problematika životního prostředí ve všech městech ovlivňuje i přístup k energetickým otázkám. Přibližně polovina respondentů uvedla, že se v nadcházejícím období hodlá zaměřit na propagaci obnovitelné energie. Čína například plánuje do roku 2020 pokrýt 15 % svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů, což je dvojnásobek současného stavu. Vzhledem k výraznému růstu populace se města chystají zvýšit výkonnost administrativy. Pro vyšší transparentnost úřadů budou například využity informační technologie. Sedmdesát procent dotázaných označilo za atraktivní možnost public-private - partnership, financování státních projektů soukromým subjektem. Hlavní výhodou pro mnohé není finanční aspekt těchto partnerství, ale spíše vyšší výkonnost jako výsledek zapojení soukromého sektoru. Trend na radnicích po celém světě se proto posunuje od výlučné správy veřejných prací směrem k aktivnímu řízení městských služeb. Podle studie je také více zapotřebí ovlivňovat poptávku včetně aktivního řízení objemu dopravy, a to pomocí cenových mechanismů a regulací individuální přepravy.Megaměsta jsou relativně novou formou městských aglomerací. V roce 1950 existovala pouze dvě města s počtem obyvatel přesahujícím 10 milionů: New York a Tokio. V roce 1975 se do velkoměstského klubu dostala další dvě města, a sice Šanghaj a Mexico City. Ale v roce 2004 se počet zvýšil celkem na 22 měst, v nichž bylo soustředěno celkem 9 % celosvětové městské populace. A tento trend pokračuje rychlým tempem. Když domyslíme všechny důsledky (lidské vztahy, bydlení, kriminalita, potraviny), může se nám zatočit hlava.

Celkem 220 metrů vysoký mrakodrap s 60 poschodími komerčních i obytných prostor vyroste ve čtvrti Donau City poblíž sídla OSN.

Několik zajímavých řešení

Jedině rychlé uplatňování vědecko-technického rozvoje v praxi je schopné zvládnout problémy příštích dvaceti či třiceti let. Zní to jako fráze, ale bohužel je to precizní vyjádření. Prognostici, ekonomové, urbanisté, architekti, konstruktéři a projektanti nyní přicházejí s nabídkou ekologických řešení, jež jsou ekonomicky únosná díky nejmodernějším technologiím.Největší důraz se klade na hromadnou městskou dopravu. Má být rychlá, levná, bezpečná. A přitom v megaměstě, jakým Karáčí bezesporu je, dodnes neexistuje městská hromadná doprava. Poslední náměty byly zamítnuty v roce 1952. Přeplněné autobusy s cestujícími i na střeše se jen těžko prodírají ulicemi. Jediným východiskem z chaosu ve velkoměstech je dostat dopravu pod nebo nad zem a systém doplnit příměstskými vlaky.Atraktivním příkladem je Istanbul. Jeho geografickou nevýhodou je rozložení na obou stranách Bosporu, takže lidé musí jezdit z jedné části města do druhé. Navíc jsou tu kopce a křivolaké uličky, takže ve špičkách v ulicích nastává téměř hororová situace. Proto vedení města směřuje v následujících deseti letech nejvíc investic do dopravního systému v celkové hodnotě 4,9 miliardy dolarů. Staré metro se rekonstruuje, připravuje se výstavba nové linky a rozšiřuje tramvajová síť. V thajské metropoli Bangkoku představují městský nadzemní vlak Skytrain a metro řešení na míru. Zavedení těchto dvou systémů pomohlo lidem ve městě cestovat rychleji. Průměrná rychlost vlaku Skytrain je totiž 80 km/h, což je osminásobek rychlosti aut v ulicích thajského hlavního města. Inspirující je londýnský mýtný systém, který od roku 2003 výrazným způsobem snižuje objem dopravy v centru města. Zóna mýtného se rozšiřuje a nyní zde instalovali nový systém rozeznávání poznávacích značek. Více než 800 kamer zachycuje přibližně jeden milion poznávacích značek za den. Londýn také zlepšuje svou autobusovou síť. Autobusy, které denně přepraví šest milionů cestujících, budou vybaveny satelitním systémem, který napomůže řídit vozidla na 700 trasách této sítě.A ve výčtu zajímavých projektů bychom mohli dlouho pokračovat. Možná že se v budoucnu k některým podrobněji na této stránce vrátíme.

Ve Vídni bude do dvou let postavena dosud nejvyšší budova v Rakousku.

S hlavou v oblacích

Ve Vídni bude do dvou let postavena dosud nejvyšší budova v Rakousku. Celkem 220 metrů vysoký mrakodrap s 60 poschodími komerčních i obytných prostor vyroste ve čtvrti Donau City poblíž sídla OSN.Podle projektu francouzského architekta Dominiqua Perraulta bude tato rekordní stavba součástí jakýchsi vídeňských "dvojčat", protože současně vznikne v její blízkosti i druhá výšková budova, vysoká 160 metrů. Obě stavby, které už dostaly název DC-Towers, budou stát ve vídeňské čtvrti Donau City, kde sídlí i OSN a kde je již nyní několik pozoruhodných moderních výškových budov - například 100 metrů vysoká Ares-Tower nebo 113 metrů vysoká Andromeda-Tower.Stavět se začne na dosud volných pozemcích již na konci letošního nebo nejpozději na začátku příštího roku a stavba má být dokončena již za dva roky.Parrault zanechal za sebou nejvýraznější stopu v Paříži. V roce 1989 začal pracovat na projektu Francouzské národní knihovny podle vize tehdejšího prezidenta Mitteranda. Řešení orientoval na geometrické figury, jako je pyramida v Louvru sinoamerického architekta Peie, Velký oblouk nebo okruh kolem Opery. Proti nim se však knihovna zdá prázdná, abstraktní, místo, jež funguje na jedné z mnoha koncepčních úrovní. Knihovna vytváří teritorium, pyramida potvrzuje historii.Nyní slavný architekt pracuje na projektu Evropského soudního dvora v Lucemburku, na podobě Marrinského divadla II v Sankt Petersburgu, na Olympijské tenisové hale pro Madrid a na Ženské univerzitě Ewha v Soulu. Jednou by prý rád někde postavil muzeum. Je to jeho velký sen, který se mu zatím nepodařilo splnit. Ve všech soutěžích totiž vždycky skončil druhý.

Podle projektu francouzského architekta Dominiqua Perraulta bude rekordní stavba součástí jakýchsi vídeňských „dvojčat“, protože současně vznikne v její blízkosti i druhá výšková budova, vysoká 160 metrů.

Karel Sedláček

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 70708
Datum: 19. 07. 2007
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit