Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Jámy plné drahého kamení

Celý rok jsme na tomto místě informovali o přitažlivých projektech
současnosti a blízké budoucnosti. V posledním čísle letošního ročníku
přinášíme atraktivní pohledy na podivuhodné jámy, které si původně
nekladly za cíl originalitu. A přece se nakonec staly unikátními.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Nejhlubší diamantový důl na světě je na Sibiři. Jmenuje Mirnyj, je hluboký 525 metrů a jeho průměr činí 1 200 metrů. Provoz v něm byl zahájen v roce 1957. Zprvu se těžily drobné kameny, ale v roce 1963 byl nalezen diamant o hmotnosti 51,6 karátu a byl pojmenován po první kosmonautce – Valentina Těreškovová. V roce 1981 zde našli 342karátový kámen a nazvali jej 26. sjezd KSSS. Obrovským nákladním autům trvá jízda ze dna dolu na povrch asi dvě hodiny. Ročně se zde vytěží až 2 miliony karátů.

Reklama
Reklama
Největší diamantový důl na světě je na Sibiři a jmenuje se Mirnyj.
Mirnyj je hluboký 525 metrů a jeho průměr činí 1 200 metrů.

Důl se nachází za polárním kruhem, v republice Sacha, dříve Jakutsko, v severovýchodní Sibiři. V zimě zde teplota klesá k minus 60 stupňům Celsia a v létě vystupuje až na plus 40 °C. Nejbližší město se jmenuje Udatny, což znamená šťastný nebo zdařilý.

Pracovat zde v dvanáctihodinových směnách a občas dostávat výplatu se zpožděním ale není žádné štěstí. Analytici se však domnívají, že důlní společnost ARS, jež z 80 procent patří státu, je jistě zisková. Její obrat přesahuje 1,3 miliardy dolarů, což odpovídá pětině světového trhu.

Šipka upozorňuje na žlutou tečku, což je ve skutečnosti gigantický nákladní vůz Belaz.
Šipka upozorňuje na žlutou tečku, což je ve skutečnosti gigantický nákladní vůz Belaz.

V této oblasti, kde se těží více než 80 procent ruských diamantů, čeká návštěvníka jen bezútěšná krajina s osamělými stromy. Na polích nerostou ani brambory, ani okurky, ani rajčata, a to dokonce ani ve sklenících. V zimě totiž slunce svítí jen tři hodiny denně. Prakticky vše se sem musí dovážet, i když nejbližší železniční stanice Transsibiřské magistrály je vzdálena 1 200 kilometrů. Potraviny se z nádraží dopravují po řece Leně, která je ovšem od září do května zamrzlá.

Novináři popisují zdejší města jako směs socialistického gigantismu a vlastenectví tisíců komsomolců, kteří postavili tato bezduchá, dnes omšelá paneláková sídliště. Ovšem jen část budovatelů sem v polovině padesátých let minulého století přijela dobrovolně, plna nadšení a touhy po dobrodružství. Ostatní si potřebovali vylepšit kádrový posudek, získat peníze na koupi auta nebo schovat se před dluhy či policií. Za odměnu dostávali skoro každý rok tříměsíční dovolenou u Černého moře.

Po rozpadu Sovětského svazu vymanili místní politici obchod s diamanty z kremelského područí a slibují, že obrovské bohatství ukryté v dole Mirnyj a v okolních jámách použijí pro blaho obyvatel těchto nehostinných míst. Avšak zatím jde víc o sliby a privátní konta jednotlivců než o veřejné blaho.

Největší jáma vytvořená rukama

Na břehu řeky Veld nedaleko dnešního města Kimberley v Jihoafrické republice našel jeden kluk v roce 1866 hezký třpytivý kámen, který dal své sestře na hraní. Po jisté době si rodiče všimli zářivé hračky a ukázali ji jednomu obchodníkovi. Tak byl nalezen diamant o váze asi 22 karátů. Pak někdo tu a tam našel nějaký diamant, ale teprve až v roce 1871, když se zprávy o nálezech dostaly do světového tisku, propukla diamantová horečka. Začali se sem stahovat dobrodruzi z celého světa a první důl byl brzy vytěžen. Prospektoři proto museli jít do stále větší hloubky. Tak časem vznikla tzv. Velká díra čili Big Hole o průměru 500 metrů. Podle některých údajů sahal důl do hloubky 800 a podle jiných dokonce až 1 000 metrů. Byla to tedy největší jáma, kterou vytvořily lidské ruce za pomoci primitivních nástrojů. Lidé zde vytěžili 2 700 kg diamantů (tj. 14,5 milionu karátů) v celkové hodnotě asi 40 miliard eur. Přitom bylo nutné vytěžit 22,5 milionu tun horniny, jež se na povrch dostávala soustavou lanovek.

Do roku 1914 byl největším diamantovým dolem Big Hole (Velká díra) v jižní Africe.

Ze stanového tábora brzy vyrostlo městečko s názvem New Rush, v němž žilo asi 30 000 hledačů diamantů. A 5. června 1873 jej přejmenovali na Kimberly po britském ministrovi pro kolonie Johnu Wodehousovi, hraběti z Kimberley. Diamanty byly objeveny ve zdejší sopečné hornině namodralé barvy, kterou proto pojmenovali kimberlit.

Zde založil v roce 1873 bývalý neúspěšný londýnský herec Barney Barnato těžební společnost Kimberley Central Mine a do pěti let se stal multimilionářem. Ačkoliv jeho pozdější konkurent Cecil Rhodes přišel do Jižní Afriky už v roce 1870 ve svých 17 letech, ocitl se v ráji hledačů diamantů až o několik let později. Původně si zde lepšími klimatickými podmínkami, než jaké panovaly v Anglii, léčil své nemocné plíce. Probudila se v něm podnikavost a začal obchodovat s diamanty a malými nalezišti. Velmi lukrativní pozemky mu prodala známá rodina De Beer. A právě její jméno použil Rhodes, když v roce 1880 založil těžební společnost. Rozpoutal se nelítostný konkurenční boj, kterému Barnato podlehl a svou firmu prodal svému největšímu rivalovi. Tak vznikla v roce 1888 společnost DeBeers Consolidated Diamond Mines, jež si získala věhlas a dominantní postavení i ve světovém měřítku. I za cenu nelidských pracovních podmínek horníků.

Big Hole byla uzavřena 14. srpna 1914. Dnes, do poloviny zatopena, patří k největší atrakci místního muzea.

Atraktivní pohled ze satelitu představuje diamantový důl Lets´eng v centru Jihoafrické republiky. Je to nejvýše položený diamantový důl na světě.

Africké diamanty zaplavily svět

Na přelomu 19. a 20. století byla v Africe nalézána další primární ložiska jako to první u Kimberley: v Pretorii, v roce 1903 v Zimbabwe, v roce 1907 v Angole a následně v Tanzanii, Zairu a Sierra Leone.

Těžba pokračuje v řadě dolů i v současnosti a s nejmodernější technikou. Letecký snímek nabízí zajímavý pohled na diamantový důl Lets´eng v centru Jihoafrické republiky v oblasti Lesotho. Je to nejvýše položený diamantový důl na světě. Nachází se na vysokohorské plošině ve výši 3 100 metrů v pohoří Maluti Mountain zvaném Střecha Afriky. Patří společnosti Gem Diamonds a proslul díky nálezu diamantů velkých deset a více karátů. Těžba je drahá, protože se průměrně získají 2 karáty na sto tun horniny. Největší diamant zde našli 22. srpna 2006 a dostal jméno Lesotho Promise (603 karátů).

Karel Sedláček

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 71206
Datum: 18. 12. 2007
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit