Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY
Důvěřujme přírodě
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY
Důvěřujme přírodě

V mediálně působivém „strašení“ o zániku života na naší rodné planetě můžeme najít i pozitivní aspekty. Jedním z nich je návrat k přírodním chladicím prostředkům, jež se používají na lodích a mají velkou přednost – neznečišťují životní prostředí.

Léta se hovoří o nutnosti snižovat množství tzv. skleníkových plynů a nyní tato debata vyústila v nařízení Evropské unie k redukci plynů obsahujících fluor. Takže se význam chladicích zařízení s přírodními chladicími prostředky velice zvyšuje. „Ať už jde o čpavek, oxid uhličitý nebo uhlovodíky – přírodní chladiva jsou nejen klimaticky neutrální, nýbrž vykazují také vysokou hospodárnost, protože snižují provozní náklady. Představují tedy jisté investice do budoucnosti,“ říká Monika Wittová, předsedkyně sdružení Eurammon, což je evropská iniciativa pro přírodní chladicí prostředky.

Ze školních lavic

Ze školy si pamatujeme, že čpavek se jako chladicí prostředek v průmyslových zařízeních úspěšně používá více než 130 let. Je to bezbarvý, pod tlakem zkapalněný plyn s charakteristickým zápachem. Nepoškozuje ozónovou vrstvu, ani se nepodílí na tzv. skleníkovém efektu. Podobné vlastnosti má i oxid uhličitý, který se v chladicí technice vyznačuje také dlouhou historií. Je to rovněž bezbarvý, pod tlakem zkapalněný plyn se slabě nakyslým zápachem. Také uhlovodíky se už dlouhou dobu osvědčují jako průmyslová chladiva. Ze školy si pamatujeme, že čpavek se jako chladicí prostředek v průmyslových zařízeních úspěšně používá více než 130 let. Je to bezbarvý, pod tlakem zkapalněný plyn s charakteristickým zápachem. Nepoškozuje ozónovou vrstvu, ani se nepodílí na tzv. skleníkovém efektu. Podobné vlastnosti má i oxid uhličitý, který se v chladicí technice vyznačuje také dlouhou historií. Je to rovněž bezbarvý, pod tlakem zkapalněný plyn se slabě nakyslým zápachem. Také uhlovodíky se už dlouhou dobu osvědčují jako průmyslová chladiva.

Za pozornost však stojí, že v nových, atraktivních projektech se tyto klasické přírodní chladicí prostředky objevují místo chloru, fluoru nebo bromu, které naopak jsou schopny štěpit molekuly ozónu a tím poškozovat ozónovou vrstvu.

Skleníkový efekt vzniká působením některých látek v atmosféře a jejich schopností vracet vyzářené teplo ze Země zpátky na zemský povrch. Proto evropská iniciativa Eurammon, jež byla založena v roce 1996, vítá a popularizuje každý projekt, který využívá chladicí prostředky šetrné k životnímu prostředí.

Ropa z Timoru

Timorské moře mezi Austrálií a Východním Timorem je bohaté na ropu, a tak není divu, že je tady mnoho těžních plošin. Mezi nimi pendlují speciální lodě, jež odebírají surovou ropu a zemní plyn, zpracovávají je a skladují do té doby, než se přečerpají do tankerů nebo do ropovodů. Vzhledem k vysokým okolním teplotám (okolo 30 °C) musí být suroviny soustavně chlazeny.

Například lodím na těžbu, zpracování a přepravu ropy patřícím společnosti Phillips Petroleum dodala francouzská firma Axima Refrigeration chladicí systém na bázi propanu. Skladovací tanky lodí jsou stále chlazeny: propan má minus 39 °C a butan minus 7 °C. Starají se o to chladicí agregáty s výkonem 5 MW. Díky kaskádovitému uskupení se zvyšuje stupeň účinnosti a chladí se dvoustupňově. Teplo se odvádí do mořské vody. Hlavní součástí chladicího agregátu je šroubový olejový kompresor (8000 krychlových metrů za sekundu). Za pozornost jistě stojí fakt, že vzhledem k působení agresivní slané mořské vody podporující korozi jsou všechny trubky a sběrače z ušlechtilé oceli a deskové tepelné výměníky, zkapalňovače a chladiče z titanu. Všechny šroubové kompresory jsou identické, čímž se minimalizuje sklad náhradních dílů. Například lodím na těžbu, zpracování a přepravu ropy patřícím společnosti Phillips Petroleum dodala francouzská firma Axima Refrigeration chladicí systém na bázi propanu. Skladovací tanky lodí jsou stále chlazeny: propan má minus 39 °C a butan minus 7 °C. Starají se o to chladicí agregáty s výkonem 5 MW. Díky kaskádovitému uskupení se zvyšuje stupeň účinnosti a chladí se dvoustupňově. Teplo se odvádí do mořské vody. Hlavní součástí chladicího agregátu je šroubový olejový kompresor (8000 krychlových metrů za sekundu). Za pozornost jistě stojí fakt, že vzhledem k působení agresivní slané mořské vody podporující korozi jsou všechny trubky a sběrače z ušlechtilé oceli a deskové tepelné výměníky, zkapalňovače a chladiče z titanu. Všechny šroubové kompresory jsou identické, čímž se minimalizuje sklad náhradních dílů.

Zmrazené jako čerstvé

Byla to velká sláva, o níž se psalo nejen v místním tisku, ale i v celostátních listech. Ostatně jako vždy, když se v přístavu Portland v americkém státě Maine spouští na moře nová loď. Tato byla výjimečná hned z několika důvodů.

Rybářská mrazicí loď American Freedom vyplula na svou první plavbu letos v lednu. Kolos dlouhý 100 metrů se může pochlubit obrovskou kapacitou – denně zmrazí 400 tun mořských ryb. Je tedy největší na světě.

Ryby neloví, to má za úkol pět menších rybářských člunů, které makrely a herinky pumpují přímo do útrob lodi. Jsou určeny pro rychle rostoucí trhy v Africe a ve východní Evropě.

Tuto obrovskou mrazničku vyrobily pro rejdařství Atlantic Pelagic Seafood loděnice v Polsku a v Norsku. Vysoce výkonné mrazící zařízení, navíc šetrné k životnímu prostředí, dodala firma Grenco B. V. Marine. Na vysokotlaké straně jsou čtyři šroubové kompresory s celkovým výkonem 4500 kW napojeny na cirkulaci s 1500 kg čpavku. Vypařovací teplota činí minus 6 °C a teplota při zkapalnění 36 °C. Nízkotlaká strana se skládá ze čtyř šroubových kompresorů s oxidem uhličitým, které jsou schopny dosáhnout výkonu 2000 kW. Teplota ve výparnících páry je minus 50 °C a při zkapalnění minus 2 °C.

Ryby jsou šokově zmrazeny ve 36 vertikálních deskových mrazicích boxech a potom v hluboce zmrazeném stavu uloženy ve velkých mraznicích chlazených vzduchovým chladicími agregáty. Celkem zde cirkuluje 10 000 kg oxidu uhlíku. Oběh čpavku není jen součástí kaskády, ale zásobuje i dva další mrazicí agregáty, které ochlazují mořskou vodu. Celý mrazicí proces je samozřejmě kontrolován a řízen počítačem.

Atraktivní vojenské projekty
Stiletto – a jak dál?

Americké ministerstvo obrany nechalo za 12,5 milionu dolarů vyvinout M80 Stiletto. Prototyp se setkal s velkým ohlasem. Jeho konstrukce je unikátní a hojně využívá technologie ultralehkých uhlíkových vláken místo dříve používané těžké oceli. Charakteristický trup “M” je plochý nejen kvůli nekonvenčnímu nápadu designéra, ale také z hydrostatických a aerodynamických hledisek. Při plavbě se lehce nadnáší nad hladinou na vzduchovému polštáři a díky čtyřem dieselmotorům Caterpillar snadno dosáhne při plném zatížení rychlosti 50 uzlů čili téměř 93 km/h. Za pozornost stojí i fakt, že může operovat v mělkých vodách. Výrobce M Ship Co se sídlem v San Diegu v Kalifornii uvádí, že loď dlouhá 24 metrů váží prázdná 45 tun a unese 20 tun nákladu – včetně vyloďovacích člunů. Na unikátní řídicí a kontrolní systém dohlíží tříčlenná posádka. Loď se může pochlubit nejmodernějším hardwarovým, ale i softwarovým vybavením, včetně kosmických, pozemních a samozřejmě námořních navigačních sytémů. Takže, když je zapotřebí, může být dálkově řízena, tedy bez posádky na palubě.

Stiletto může být využíváno jako minolovka, jako hlídkující čluny podél amerického pobřeží či jako výzkumná loď. Zatím zůstává nezodpovězena otázka – komu se bude nabízet? Celníkům, imigračním úřadům v USA nebo také na Středním východě či v Číně?

Vrtulník pro prezidenta

Po desetiletích vylepšování Sikorského vrtulníku VH-3 Sea King (Mořský král) se Bílý dům rozhodl k energickému kroku – pověřil společnost Lockheed Martin výrobou nové létající Oválné pracovny a objednávku podpořil dramatickým gestem v podobě rozpočtu ve výši přesahující 1 miliardu dolarů.

Nová flotila vrtulníků s označením Marine One se bude skládat z 23 helikotér s kabinou téměř dvojnásobně velkou proti dosavadním. Těžiště inovací však bude spočívat především v bezpečnostním a komunikačním systému. Předpokládá se, že americký prezident bude moci svůj nový vrtulník použít poprvé v roce 2009 a celá dodávka by měla být kompletní do roku 2014. Kromě prezidenta USA používají letadla flotily Marine One také další členové vlády a diplomaté.

Prvním americkým prezidentem, který použil vrtulník, byl Dwight D. Eisenhower v roce 1957. Tehdy prezidentská helikoptéra neměla ani klimatizaci, ani sociální zařízení. Tento první vojenský vrftulník Sioux (H-13) byl v roce 1958 nahrazen H-34. V roce 1961 začalo americké námořnictvo používat vrtulník Sea King (H-3) z produkce americké korporace Sikorsky Aircraft, kterou v roce 1923 založil konstruktér Igor Sikorskij, emigrant z Kyjeva. Sídlo společnosti specializované na vrtulníky je ve Stratfordu ve státě Connecticut. Když byl na palubě vrtulníku prezident, volací znak zněl: Marine One.

Nový prezidentův vrtulník bude vyroben podle vzoru AgustaWestland EH101, který vyrábí společný podnik vytvořený britskou firmou Westland Helicopters a italskou společností Agusta. Vrtulník má čtyřčlennou posádku, je dlouhý 22 metrů, pojme 30 sedících osob, dosahuje rychlosti 320 km/h a je vybaven antiponorkovým systémem, torpédy, raketami, bombami a dvěma kulomety.

Karel Sedláček

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: