Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY

Budeme žít v megaměstech?, S hlavou v oblacích

Budeme žít v megaměstech?

Letošní rok je svým způsobem přelomový. Poprvé v historii lidstva bude žít více lidí ve městech než na venkově. Vyplývá to ze zjištění OSN. Do roku 2030 by to už mělo být více než 60 procent. Rychlý přírůstek zaznamenávají především velkoměsta s více než 10 miliony obyvatel. Experti OSN je nazývají megaměsta a má v nich žít asi 280 milionů lidí.Chceme v megaměstech žít a za jakých podmínek? Na to hledala odpověď studie výzkumných institutů GlobeScan a MRC McLean Hazel, jež byla představena letos v zimě na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Ve výzkumném projektu uvedlo 522 dotázaných lidí s rozhodovacími pravomocemi z 25 největších měst na světě informace o nejzávažnějších městských problémech a výhledech do budoucna.

Anotace
V Bangkoku představuje první krok v řešení dopravní situace vlak Skytrain, jehož tra je dlouhá 23 kilometrů a místy vede ve výšce 18 metrů. Druhým krokem je právě
probíhající výstavba dvacetikilometrové podzemní dráhy s 18 stanicemi.
Anotace
Transrapid v Šanghaji je technickým superlativem a futuristickou
odpovědí na dopravní problémy megaměst.
Trasu dlouhou 30 km ujede za 7,5 minuty a výstavba si
vyžádala tři roky.

Hlavní priorita: doprava

Z ankety vyplývá, že nejvyšší prioritou pro respondenty je nalézt řešení dopravních problémů v jejich městě. Klíčovou roli v městském plánování na celém světě hraje i nadále problematika životního prostředí. Na druhou stranu požadavky na ekonomický rozvoj jsou pro rozvíjející se města většinou přednější než ekologie. Výrazná většina osob s rozhodovacími pravomocemi včetně obyvatel velkoměst, jako jsou Tokio, Londýn, New York, Šanghaj, Sao Paulo, Moskva, Káhira, Jakarta či Bombaj, identifikovala jako nejdůležitější předpoklad pro konkurenceschopnost svého města dopravní infrastrukturu. Celkem 27 % z nich tento faktor uvedlo na prvním místě; následovala bezpečnostní problematika (9 %) a dále energetika, komunikace, vzdělání, kultura a výkonná správa (všechno po 6 %).V tématu zlepšení dopravní infrastruktury se 71 % dotázaných vyslovilo pro rozšíření veřejné dopravy a pouze 29 % z nich upřednostňovalo individuální přepravu. Problematika životního prostředí ve všech městech ovlivňuje i přístup k energetickým otázkám. Přibližně polovina respondentů uvedla, že se v nadcházejícím období hodlá zaměřit na propagaci obnovitelné energie. Čína například plánuje do roku 2020 pokrýt 15 % svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů, což je dvojnásobek současného stavu. Vzhledem k výraznému růstu populace se města chystají zvýšit výkonnost administrativy. Pro vyšší transparentnost úřadů budou například využity informační technologie. Sedmdesát procent dotázaných označilo za atraktivní možnost public-private - partnership, financování státních projektů soukromým subjektem. Hlavní výhodou pro mnohé není finanční aspekt těchto partnerství, ale spíše vyšší výkonnost jako výsledek zapojení soukromého sektoru. Trend na radnicích po celém světě se proto posunuje od výlučné správy veřejných prací směrem k aktivnímu řízení městských služeb. Podle studie je také více zapotřebí ovlivňovat poptávku včetně aktivního řízení objemu dopravy, a to pomocí cenových mechanismů a regulací individuální přepravy.Megaměsta jsou relativně novou formou městských aglomerací. V roce 1950 existovala pouze dvě města s počtem obyvatel přesahujícím 10 milionů: New York a Tokio. V roce 1975 se do velkoměstského klubu dostala další dvě města, a sice Šanghaj a Mexico City. Ale v roce 2004 se počet zvýšil celkem na 22 měst, v nichž bylo soustředěno celkem 9 % celosvětové městské populace. A tento trend pokračuje rychlým tempem. Když domyslíme všechny důsledky (lidské vztahy, bydlení, kriminalita, potraviny), může se nám zatočit hlava.

Anotace
Celkem 220 metrů vysoký mrakodrap s 60 poschodími
komerčních i obytných prostor vyroste ve čtvrti Donau
City poblíž sídla OSN.

Několik zajímavých řešení

Jedině rychlé uplatňování vědecko-technického rozvoje v praxi je schopné zvládnout problémy příštích dvaceti či třiceti let. Zní to jako fráze, ale bohužel je to precizní vyjádření. Prognostici, ekonomové, urbanisté, architekti, konstruktéři a projektanti nyní přicházejí s nabídkou ekologických řešení, jež jsou ekonomicky únosná díky nejmodernějším technologiím.Největší důraz se klade na hromadnou městskou dopravu. Má být rychlá, levná, bezpečná. A přitom v megaměstě, jakým Karáčí bezesporu je, dodnes neexistuje městská hromadná doprava. Poslední náměty byly zamítnuty v roce 1952. Přeplněné autobusy s cestujícími i na střeše se jen těžko prodírají ulicemi. Jediným východiskem z chaosu ve velkoměstech je dostat dopravu pod nebo nad zem a systém doplnit příměstskými vlaky.Atraktivním příkladem je Istanbul. Jeho geografickou nevýhodou je rozložení na obou stranách Bosporu, takže lidé musí jezdit z jedné části města do druhé. Navíc jsou tu kopce a křivolaké uličky, takže ve špičkách v ulicích nastává téměř hororová situace. Proto vedení města směřuje v následujících deseti letech nejvíc investic do dopravního systému v celkové hodnotě 4,9 miliardy dolarů. Staré metro se rekonstruuje, připravuje se výstavba nové linky a rozšiřuje tramvajová síť. V thajské metropoli Bangkoku představují městský nadzemní vlak Skytrain a metro řešení na míru. Zavedení těchto dvou systémů pomohlo lidem ve městě cestovat rychleji. Průměrná rychlost vlaku Skytrain je totiž 80 km/h, což je osminásobek rychlosti aut v ulicích thajského hlavního města. Inspirující je londýnský mýtný systém, který od roku 2003 výrazným způsobem snižuje objem dopravy v centru města. Zóna mýtného se rozšiřuje a nyní zde instalovali nový systém rozeznávání poznávacích značek. Více než 800 kamer zachycuje přibližně jeden milion poznávacích značek za den. Londýn také zlepšuje svou autobusovou síť. Autobusy, které denně přepraví šest milionů cestujících, budou vybaveny satelitním systémem, který napomůže řídit vozidla na 700 trasách této sítě.A ve výčtu zajímavých projektů bychom mohli dlouho pokračovat. Možná že se v budoucnu k některým podrobněji na této stránce vrátíme.

Anotace
Ve Vídni bude do dvou let postavena dosud nejvyšší
budova v Rakousku.

S hlavou v oblacích

Ve Vídni bude do dvou let postavena dosud nejvyšší budova v Rakousku. Celkem 220 metrů vysoký mrakodrap s 60 poschodími komerčních i obytných prostor vyroste ve čtvrti Donau City poblíž sídla OSN.Podle projektu francouzského architekta Dominiqua Perraulta bude tato rekordní stavba součástí jakýchsi vídeňských "dvojčat", protože současně vznikne v její blízkosti i druhá výšková budova, vysoká 160 metrů. Obě stavby, které už dostaly název DC-Towers, budou stát ve vídeňské čtvrti Donau City, kde sídlí i OSN a kde je již nyní několik pozoruhodných moderních výškových budov - například 100 metrů vysoká Ares-Tower nebo 113 metrů vysoká Andromeda-Tower.Stavět se začne na dosud volných pozemcích již na konci letošního nebo nejpozději na začátku příštího roku a stavba má být dokončena již za dva roky.Parrault zanechal za sebou nejvýraznější stopu v Paříži. V roce 1989 začal pracovat na projektu Francouzské národní knihovny podle vize tehdejšího prezidenta Mitteranda. Řešení orientoval na geometrické figury, jako je pyramida v Louvru sinoamerického architekta Peie, Velký oblouk nebo okruh kolem Opery. Proti nim se však knihovna zdá prázdná, abstraktní, místo, jež funguje na jedné z mnoha koncepčních úrovní. Knihovna vytváří teritorium, pyramida potvrzuje historii.Nyní slavný architekt pracuje na projektu Evropského soudního dvora v Lucemburku, na podobě Marrinského divadla II v Sankt Petersburgu, na Olympijské tenisové hale pro Madrid a na Ženské univerzitě Ewha v Soulu. Jednou by prý rád někde postavil muzeum. Je to jeho velký sen, který se mu zatím nepodařilo splnit. Ve všech soutěžích totiž vždycky skončil druhý.

Anotace
Podle projektu francouzského architekta Dominiqua
Perraulta bude rekordní stavba součástí jakýchsi vídeňských
„dvojčat“, protože současně vznikne v její
blízkosti i druhá výšková budova, vysoká 160 metrů.

Karel Sedláček

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: