Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY

Písek a černé zlato

Ta krásná řeka na severu Kanady se jmenuje Athabasca a před staletími si ji oblíbili indiáni. Její rozbahněné břehy jim totiž nabízely lepkavou černou hmotu, jež se výborně hodila k impregnaci kánoí. Tahle substance však před 200 lety vzbudila zájem i Petera Ponda, který v roce 1778 navštívil tuto oblast jako první bělošský průzkumník. Tušil, že pískovitá hmota může být obchodně zajímavá, ale netušil, že tato surovina, později nazvaná bitumen, se stane velkým pohonem kanadské ekonomiky.Už začátkem dvacátého století, přesněji v letech 1906 až 1917, začal Alfréd von Hammerstein severně od městečka Fort McMurray s těžebními pokusy Athabasca Oil Sand. Tyto ropné písky zaujaly rovněž mladého inženýra jménem Sydney Ells, který zde jako představitel federálního ministerstva dolů začal v roce 1913 zkoušet různé těžební postupy a v podstatě v nich vytrval až do roku 1945. Pokládal při separaci bitumenu z písků za nejvýhodnější flotační metodu s použitím horké vody. Ve dvacátých letech zde vzniklo městečko, které dostalo odpovídající jméno - Bitumount. Vláda v provincii Alberta střídala v průběhu let svou přízeň k tomuto povrchovému dolování se svými pochybnostmi o ekonomičnosti těžby. Až koncem šedesátých let postoupil vědecko-technický rozvoj tak daleko, že mohla vzniknout ve světovém měřítku první těžební operace získávání ropy z ropných, někdy se také říká asfaltových písků. Společnost Sun Oil Company (později přejmenovaná na Suncor Energy) začala v roce 1967, o dva roky později se přidalo konsorcium Syncrude, nastupovaly i další společnosti a těžba se rozjela.Jestliže se zprvu o vytěžování ropných písků staraly malé firmy, dnes je tato oblast v centru pozornosti ropných gigantů, jakými jsou Exxon Mobil, Royal Dutch Shell a Chevron. Povzbuzováni energetickým hladem předpovídají těmto zdrojům velkou budoucnost.

Černozlatá budoucnost

Geologové odhadují, že je v provincii Alberta (rozlohou je podobná Čechám) ukryto asi 300 miliard barelů (barel = 159 litrů) ropy zamíchané v písku v podobě vysoce viskózního čili těstovitého bitumenu. To znamená, že jsou tu největší známé ropné zásoby na světě. To je asi víc než v Saudské Arábii. Ale prý jsou to příliš střízlivé odhady. Někteří optimisté hovoří dokonce o dvojnásobném množství.V roce 1949 se tady zpracovávalo už 450 tun ropných písků denně. Nyní chce Shell dosáhnout denní těžby 300 tisíc tun. To už je pořádný skok! Pokud bude barel ropy stát víc než 50 dolarů, pak budou zdejší těžby rentabilní, lépe řečeno vysoce ziskové.Přitom těžební náklady jsou enormní. Kanadské energetické koncerny vložily v minulém desetiletí více než 60 miliard kanadských dolarů do vývoje tzv. projektů vytěžování ropných písků. Ale jsou přesvědčeny, že se jim obrovské investice vyplatí.

Anotace
Těžba ropných písků připomíná povrchový důl.Anotace
Ke zpracování putuje surovina dopravníky dlouhými
několik desítek kilometrů.

Působivé mediální obrazy

Každý reportér, kameraman či fotograf, který navštíví oblast ropných povrchových dolů, je uchvácen rozlehlostí projektu i gigantickými těžebními a dopravními stroji. Výsledkem je množství filmových i fotografických reportáží, dokumentů i novinových článků, které nám vyrážejí dech. Návštěvníci prožívají podivuhodný pocit závrati, když si uvědomí, že stojí na pokladu v hodnotě nejméně 80 miliard dolarů. Jsou zde sice drastické teplotní rozdíly 80 stupňů Celsia, ale těžaři jsou schopni všeho. Obrovské stroje, největší nákladní vozy, mnohakilometrové pásové dopravníky, obří organismus polyká písek a chrlí zisk. Bahno si lidi podmaňuje omamnou vůní peněz. Ale ropa pod jejich nohama není snadno dostupná. Příroda jako by se bránila a zaklela ropu do podoby lepkavé, mazlavé hmoty smíchané s pískem. Základní surovinou je tedy bitumen, hrubozrnné bahno, nechutná břečka v přírodní podobě bezcenná. Jeden barel surové ropy z písku je desetkrát nákladnější než získaný ze země na klasickém ropném poli. Před třiceti lety byl povrchový způsob těžby z roponosných písků pokládán za slepou uličku, dnes tomu už tak není, protože spotřeba ropy stále roste.Novináři často navštěvují areál Albion Sands společnosti Shell o rozloze 2600 hektarů, do něhož se investovaly 4 miliardy dolarů. Všude bahnité písky, ocel, rypadla, náklaďáky... Kdo chce totiž získat ropu z písku, musí přesouvat ohromná množství zeminy. Říká se, že 2 tuny hmoty na získání jednoho barelu. Proto mohou návštěvníci obdivovat obří stroje, které denně v této lokalitě vytěží 435 000 tun roponosného písku.

Anotace
Vytěžený bitumen dopravují také obří nákladní automobily.Anotace
V rafineriích se získává ropa.

Velké, větší, největší

Setkat se tady lze s rypadly velkými jako dvacetipatrový dům, které najednou naberou 300 tun a vyhloubí kaňon hluboký až 50 metrů. Potom se zemina nakládá na dopravníky dlouhé 40 km. Jeden z nich dopraví do rafinerie za hodinu 6500 tun. Firma Syncrude měla původně čtyři takové systémy, ale při krutých klimatických podmínkách nevydržely, a proto je nyní nahradil konvoj pohyblivějších a rychlejších rypadel. Jsou vysoké 20 metrů, váží 1300 tun, je jich 8 tisíc a najednou uzvednou 90 tun písku, to je 9000 tun za hodinu. O převoz se stará 33 obrovských aut, jež jsou - jak jinak - také největší na světě. Každé má hmotnost 250 tun, délku 6 m a dosáhne rychlosti 67 km/h. Na korbu se vejde 360 tun písku a samozřejmě se pracuje nepřetržitě. Ovšem kombinace rypadlo - náklaďák má také své háčky, zvláště na jaře, kdy pískové cesty změknou a vozidla se boří. Základní surovina putuje z auta do drtiče, dělí se na menší kousky, které padají na pásový dopravník a putují do zásobníku. Ten slouží jako regulátor přísunu suroviny do skladovacích sil vysokých 24 metrů. Zde se přimísí voda, aby se surovina snadněji dopravila potrubím do hlavního zpracovatelského závodu.Horkou vodou, hydroxidem sodným a vibracemi se vytřesou kameny. Ropa stoupá vzhůru, voda opouští systém. Za hodinu je jí potřeba 19 milionů litrů! Ostatně, po recyklaci se do technologického okruhu ze tří čtvrtin vrací. Čerpá se z nádherné řeky Athabasca. V reportážích z těch ambiciózních projektů ale nevídáme pyramidy ze síry získané jako vedlejší produkt z výrobního procesu. Také obrovské těžební kotliny nahánějí spíše hrůzu, než aby v divákovi vyvolávaly libé pocity uspokojení z toho, že ropy bude dost i v příštích letech.Připravují se nové projekty. Každý je nákladný jako bitevní loď. A také se chystají do boje o dostatek energie. Nezapomínejme, že USA spotřebují denně 20 milionů barelů ropy - nejvíce na světě.

Anotace
Získané černé zlato putuje ropovody k těm, kdo potřebují
energii.

Karel Sedláček

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: