Témata
Reklama

Atraktivní projekty: Letadlo snů

09. 10. 2007

Evropský výrobce letadel Airbus se potácel v problémech a jeho americký konkurent Boeing si mnul ruce. Vedlo se mu lépe jak technicky, tak ekonomicky. Pyšnil se například novým letadlem pro dálkové lety se sebevědomým jménem Dreamliner.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Koncem září měl první Dreamliner, čili Boeing 787, vzlétnout. Nedošlo však k tomu a start byl posunut na polovinu listopadu nebo prosince. První dodávky prý nejsou ohroženy a uskuteční se podle plánu, tedy koncem května příštího roku. První letadlo převezme japonská letecká společnost All Nippon Airways. Prohlásil to Scott Carson, šéf prodejní složky Boeingu při telefonické konferenci s novináři a analytiky.

Reklama
Reklama
Dreamliner čili Boeing 787, zatím jen v počítačové animaci

Příčiny zpoždění

Zpoždění bylo prý zaviněno problémy s dokumentací podkladů pro americké dozorčí orgány, subdodavateli a konečným dolaďováním softwaru letového systému.

Dreamliner je však už nyní dosud nejúspěšnějším novým letadlem firmy Boeing.

Prostor pro cestující je vskutku komfortní

Výrobce také oznámil, že ruská letecká společnost Aeroflot podepsala objednávku na 22 letadel typu 787-8. Kontrakt má hodnotu 3,6 miliardy dolarů. Tím Boeing získal celkem už 706 objednávek na dodání tohoto letadla od 48 leteckých a leasingových společností z celého světa.

Ředitel Carson také potvrdil, že jen v letošním roce získal výrobce objednávky na 258 letadel. Boeing si tak udržuje pětiletý náskok před konkurencí, což potvrdil i Airbus. Jeho model A350XWB v důsledku různých konstrukčních změn, chyb ve vedení a pod tlakem finančních problémů zaostává za americkým bestsellerem. Boeing chce do testovací fáze nasadit celkem šest letadel typu 787.

Pár technických údajů

Dvoumotorový středně velký stroj pro dlouhé lety Dreamliner 787-8 má kapacitu konfigurace sedadel 210 – 250 cestujících, které může přepravit na vzdálenost 14 200 až 15 200 km, zatímco model 787-9 Dreamliner s 250 – 290 pasažéry doletí až 15 750 km. A třetí člen rodiny 787 model 787-3 Dreamliner pojme na palubu 290 – 330 lidí a jeho optimální dolet činí 4600 až 5650 km.

Atraktivní pohled do pilotní kabiny

Letadlo787-8 je dlouhé 57 metrů, výška ocasu činí 17 metrů a křídla mají rozpětí 60 metrů. Cestovní rychlost ve výšce 10 668 m dosahuje 913 km/h (0,85 machu).

Nové materiály

Letadlo poprvé není převážně z hliníku, ale je vyrobeno především z kompozitních materiálů, takže má o více než 18 000 kg menší hmotnost než podobně velké konvenční stroje. Jestliže v letadle Boeing 777 tvoří materiál z 12 procent kompozity a z 50 procent hliník, pak u 787 je skladba materiálu podstatně jiná: 50 % tvoří kompozity, 20 % hliník, 15 % , titanium 10 % ocel a zbývajících 5 % připadá na ostatní materiály. Použití kompozitních materiálů přináší i další významné výhody, je velkým konstrukčním krokem i z jiných důvodů. Především se zvyšuje pevnost a díky tuhosti materiálu mohla být použita větší okna, což přináší cestujícím větší komfort. Navíc bude možné lépe regulovat tlak v kabině. Vzduch bude moci mít na palubě větší vlhkost, protože plastické materiály nepodléhají korozi.

Významným prvkem v koncepci nového letadla je snížení spotřeby paliva, ale i emisí asi o 20 %. V tomto ohledu hraje kromě snížené hmotnosti pozitivní roli i aerodynamické řešení tvaru draku i křídel a v neposlední řadě též nové motory dodávané firmami Rolls-Royce a General Electric.

Náročná organizace projektu

Dreamliner se kompletuje v Everettu u Seattlu, ale jeho jednotlivé části se vyrábějí po celém světě – v celkem 43 továrnách. Například křídla pocházejí z Japonska (Mitshubishi Heavy Industries), vstupní a únikové dveře dodává Saab ze Švédska, řídicí letové systémy budou od společností Honeywell a Rockwell-Collins a dalších. Taková výrobní organizace sice slibuje nižší výrobní náklady, ale klade vysoké nároky na způsob řízení projektu a především kontrolu kvality práce jednotlivých dodavatelů a dodržování harmonogramů.

Péče o posádku i cestující

Originální je také řešení pilotní kabiny a prostoru pro cestující, jak dokazují snímky. Interiér je velice komfortní a je široký téměř šest metrů.

Velký důraz je kladen na bezpečnost, a proto se počítá i s infračerveným systémem tzv. nočního vidění, takže piloti budou mít přímý pohled i skrz mraky. Softwarové vybavení letadla představuje otevřené stavebnicové řešení, které lze snadno rozšířit o nové funkce. Ale už nyní se soustavně monitorují nejdůležitější funkce a stav jednotlivých součástí letadla a případné chyby okamžitě hlásí nejen pilotům, ale i pozemnímu řízení letu.

Karel Sedláček

Španělsko – Maroko: suchou nohou

Už více než pětadvacet let se objevují úvahy o spojení Evropy a Afriky ve výhodném místě, a sice mezi Španělskem a Marokem. Hodně se psalo o možnostech vybudovat most nebo tunel. Nyní se zdá, že sen by mohl proměnit v realitu podmořský tunel v hloubce 400 metrů pod mořskou hladinou.

Na španělské straně by měl být vstup do tunelu umístěn u Gibraltaru, odkud je do Afriky nejblíže a kde je moře hluboké jen asi 300 metrů. Podobně jako Eurotunel pod průlivem La Manche by měl mít dva železniční koridory a jeden tunel by sloužil jako servisní. Proto je základním východiskem pro další vývoj projektu podrobný výzkum podmořských hornin v těchto oblastech. Na tyto průzkumné práce vynaloží ministerstva dopravy obou zemí v následujících třech letech 27 milionů eur. Tunel by měl být dlouhý 38,7 km, z toho by 27,7 km bylo pod mořským dnem. Ačkoliv je Gibraltarská úžina v jednom místě široká jen 19 km, z geologického hlediska se bohužel právě tady nedá tunel vybudovat.

Geologické studie doporučí v nejbližších letech nejvýhodnější trasu tunelu, ale na španělské straně se už začal razit zkušební tunel dlouhý asi 500 metrů, který geologům usnadní práci.

Podle slov některých diplomatů by výstavba hlavních tunelů mohla začít už příští rok. Na španělské straně by se začalo v městečku Punta Palomas nedaleko Gibraltaru, na marocké pak v Punta Malabata u Tangeru. Tunely by měly být 100 metrů pod mořským dnem, jež je 300 metrů pod hladinou, tzn. že by vedly 400 metrů pod hladinou moře. To bude nový světový rekord, který o 100 metrů překoná hloubku japonského tunelu Tsugaru.

Německá dráha modernizuje

Hartmut Mehdorn, šéf německých drah, změnil své priority a představil nyní projekt modernizace vozového parku. Svou roli přitom bezesporu sehrálo oznámení německé spolkové vlády o částečné privatizaci německých železnic a o zamýšleném vstupu na burzu.

Velké pozornosti se těší vůz Coradia Lint s působivým, moderním designem, ale také vysoce ekologickým provozem. Výfukové plyny jsou téměř neviditelné a nezachytitelné čichem. Účinné filtry zachycují prachové nečistoty. Deset vozů s dieselovým pohonem vyrobil Alstom.

Německá dráha si nyní objednala za více než 100 milionů eur celkem 50 nových dieselových lokomotiv pro nákladní dopravu s účinnými filtry. Celkově by podle projektu měl v Německu klesnout objem škodlivých emisí produkovaných na železnicích do roku 2020 o 15 procent.

Přitom na tom není Deutsche Bahn nyní v mezinárodním srovnání špatně: z celkového počtu 5600 lokomotiv jich má 1700 dieselový pohon – více než 90 procent transportních výkonů se dosahuje „elektricky“. U jiných evropských, zvláště východoevropských železničních společností a v dalších částech světa jsou dieselové lokomotivy nejdůležitějšími tažnými stroji. Například v USA je podle údajů Mezinárodní železniční unie (UIC) elektrifikováno jen asi 30 000 kilometrů, čili 10 % celkové železniční sítě. V Asii a Oceánii je to stěží čtvrtina. V Evropě se pohybuje stupeň elektrifikace kolem 50 %, ale ve Švýcarsku je téměř stoprocentní.

„Železnice je nejekologičtější dopravní systém: moderní, plně obsazené příměstské vlaky spotřebují na 100 kilometrů méně než dva litry pohonných hmot, vztaženo na jednoho cestujícího,“ říká Peter Mnich z Ústavu železniční techniky na Technické univerzitě v Berlíně. Životnost nových lokomotiv a železničních vozů se nyní garantuje na 40 let.

Coradia Lint s působivým designem, ale také s vysoce ekologickým provozem

-ks-

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 71042
Datum: 09. 10. 2007
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Související články
Stroje v pohybu – Létající roboty inspirují intralogistiku

Stroje v pohybu, to je název nového seriálu, ve kterém vám budeme představovat technicky zajímavá řešení především z oblasti dopravní a manipulační techniky. Dnes se budeme věnovat oblasti bionických konstrukcí, konkrétně projektu BionicSwift (bionický rorýs). Tito bioničtí rorýsové mohou díky GPS pro vnitřní prostory a radiokomunikaci prostřednictvím širokopásmové technologie UWB bezpečně a koordinovaně létat v definovaném vzdušném prostoru. Pro provádění těchto vzdušných manévrů tak, aby to co nejvíce odpovídalo živé předloze, mají jejich křídla pera, podobně jako skuteční ptáci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 5. díl: Typy nabíjení a jejich specifika

V minulém díle jsme jako jednu z problematických stránek bateriových elektrických vozů uvedli relativně nízkou specifickou energii, tedy poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů. Dospěli jsme k tomu závěru, že aby byl hypotetický přechod na elektromobilitu skutečně účelný z hlediska snížení emisí CO2, nebudou moci mezi poptávané vlastnosti automobilů patřit vysoký výkon a na něj vázaný komfortní dojezd. Současné problémy s malým dojezdem elektromobilů lze částečně řešit budováním nabíjecí infrastruktury. Možnostem dobíjení bateriových elektrických vozů, jako i jeho problematickým stránkám, se budeme věnovat v tomto díle.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit