Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Letadlo snů
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

Atraktivní projekty: Letadlo snů

Evropský výrobce letadel Airbus se potácel v problémech a jeho americký konkurent Boeing si mnul ruce. Vedlo se mu lépe jak technicky, tak ekonomicky. Pyšnil se například novým letadlem pro dálkové lety se sebevědomým jménem Dreamliner.

Koncem září měl první Dreamliner, čili Boeing 787, vzlétnout. Nedošlo však k tomu a start byl posunut na polovinu listopadu nebo prosince. První dodávky prý nejsou ohroženy a uskuteční se podle plánu, tedy koncem května příštího roku. První letadlo převezme japonská letecká společnost All Nippon Airways. Prohlásil to Scott Carson, šéf prodejní složky Boeingu při telefonické konferenci s novináři a analytiky.

Anotace
Dreamliner čili Boeing 787, zatím jen v počítačové animaci

Příčiny zpoždění

Zpoždění bylo prý zaviněno problémy s dokumentací podkladů pro americké dozorčí orgány, subdodavateli a konečným dolaďováním softwaru letového systému.

Dreamliner je však už nyní dosud nejúspěšnějším novým letadlem firmy Boeing.

Anotace
Prostor pro cestující je vskutku komfortní

Výrobce také oznámil, že ruská letecká společnost Aeroflot podepsala objednávku na 22 letadel typu 787-8. Kontrakt má hodnotu 3,6 miliardy dolarů. Tím Boeing získal celkem už 706 objednávek na dodání tohoto letadla od 48 leteckých a leasingových společností z celého světa.

Ředitel Carson také potvrdil, že jen v letošním roce získal výrobce objednávky na 258 letadel. Boeing si tak udržuje pětiletý náskok před konkurencí, což potvrdil i Airbus. Jeho model A350XWB v důsledku různých konstrukčních změn, chyb ve vedení a pod tlakem finančních problémů zaostává za americkým bestsellerem. Boeing chce do testovací fáze nasadit celkem šest letadel typu 787.

Pár technických údajů

Dvoumotorový středně velký stroj pro dlouhé lety Dreamliner 787-8 má kapacitu konfigurace sedadel 210 – 250 cestujících, které může přepravit na vzdálenost 14 200 až 15 200 km, zatímco model 787-9 Dreamliner s 250 – 290 pasažéry doletí až 15 750 km. A třetí člen rodiny 787 model 787-3 Dreamliner pojme na palubu 290 – 330 lidí a jeho optimální dolet činí 4600 až 5650 km.

Anotace
Atraktivní pohled do pilotní kabiny

Letadlo787-8 je dlouhé 57 metrů, výška ocasu činí 17 metrů a křídla mají rozpětí 60 metrů. Cestovní rychlost ve výšce 10 668 m dosahuje 913 km/h (0,85 machu).

Nové materiály

Letadlo poprvé není převážně z hliníku, ale je vyrobeno především z kompozitních materiálů, takže má o více než 18 000 kg menší hmotnost než podobně velké konvenční stroje. Jestliže v letadle Boeing 777 tvoří materiál z 12 procent kompozity a z 50 procent hliník, pak u 787 je skladba materiálu podstatně jiná: 50 % tvoří kompozity, 20 % hliník, 15 % , titanium 10 % ocel a zbývajících 5 % připadá na ostatní materiály. Použití kompozitních materiálů přináší i další významné výhody, je velkým konstrukčním krokem i z jiných důvodů. Především se zvyšuje pevnost a díky tuhosti materiálu mohla být použita větší okna, což přináší cestujícím větší komfort. Navíc bude možné lépe regulovat tlak v kabině. Vzduch bude moci mít na palubě větší vlhkost, protože plastické materiály nepodléhají korozi.

Významným prvkem v koncepci nového letadla je snížení spotřeby paliva, ale i emisí asi o 20 %. V tomto ohledu hraje kromě snížené hmotnosti pozitivní roli i aerodynamické řešení tvaru draku i křídel a v neposlední řadě též nové motory dodávané firmami Rolls-Royce a General Electric.

Náročná organizace projektu

Dreamliner se kompletuje v Everettu u Seattlu, ale jeho jednotlivé části se vyrábějí po celém světě – v celkem 43 továrnách. Například křídla pocházejí z Japonska (Mitshubishi Heavy Industries), vstupní a únikové dveře dodává Saab ze Švédska, řídicí letové systémy budou od společností Honeywell a Rockwell-Collins a dalších. Taková výrobní organizace sice slibuje nižší výrobní náklady, ale klade vysoké nároky na způsob řízení projektu a především kontrolu kvality práce jednotlivých dodavatelů a dodržování harmonogramů.

Péče o posádku i cestující

Originální je také řešení pilotní kabiny a prostoru pro cestující, jak dokazují snímky. Interiér je velice komfortní a je široký téměř šest metrů.

Velký důraz je kladen na bezpečnost, a proto se počítá i s infračerveným systémem tzv. nočního vidění, takže piloti budou mít přímý pohled i skrz mraky. Softwarové vybavení letadla představuje otevřené stavebnicové řešení, které lze snadno rozšířit o nové funkce. Ale už nyní se soustavně monitorují nejdůležitější funkce a stav jednotlivých součástí letadla a případné chyby okamžitě hlásí nejen pilotům, ale i pozemnímu řízení letu.

Karel Sedláček

Španělsko – Maroko: suchou nohou

Už více než pětadvacet let se objevují úvahy o spojení Evropy a Afriky ve výhodném místě, a sice mezi Španělskem a Marokem. Hodně se psalo o možnostech vybudovat most nebo tunel. Nyní se zdá, že sen by mohl proměnit v realitu podmořský tunel v hloubce 400 metrů pod mořskou hladinou.

Na španělské straně by měl být vstup do tunelu umístěn u Gibraltaru, odkud je do Afriky nejblíže a kde je moře hluboké jen asi 300 metrů. Podobně jako Eurotunel pod průlivem La Manche by měl mít dva železniční koridory a jeden tunel by sloužil jako servisní. Proto je základním východiskem pro další vývoj projektu podrobný výzkum podmořských hornin v těchto oblastech. Na tyto průzkumné práce vynaloží ministerstva dopravy obou zemí v následujících třech letech 27 milionů eur. Tunel by měl být dlouhý 38,7 km, z toho by 27,7 km bylo pod mořským dnem. Ačkoliv je Gibraltarská úžina v jednom místě široká jen 19 km, z geologického hlediska se bohužel právě tady nedá tunel vybudovat.

Geologické studie doporučí v nejbližších letech nejvýhodnější trasu tunelu, ale na španělské straně se už začal razit zkušební tunel dlouhý asi 500 metrů, který geologům usnadní práci.

Podle slov některých diplomatů by výstavba hlavních tunelů mohla začít už příští rok. Na španělské straně by se začalo v městečku Punta Palomas nedaleko Gibraltaru, na marocké pak v Punta Malabata u Tangeru. Tunely by měly být 100 metrů pod mořským dnem, jež je 300 metrů pod hladinou, tzn. že by vedly 400 metrů pod hladinou moře. To bude nový světový rekord, který o 100 metrů překoná hloubku japonského tunelu Tsugaru.

Anotace
Jeden ze vstupů do tunelu bude u Gibraltaru.

Německá dráha modernizuje

Hartmut Mehdorn, šéf německých drah, změnil své priority a představil nyní projekt modernizace vozového parku. Svou roli přitom bezesporu sehrálo oznámení německé spolkové vlády o částečné privatizaci německých železnic a o zamýšleném vstupu na burzu.

Velké pozornosti se těší vůz Coradia Lint s působivým, moderním designem, ale také vysoce ekologickým provozem. Výfukové plyny jsou téměř neviditelné a nezachytitelné čichem. Účinné filtry zachycují prachové nečistoty. Deset vozů s dieselovým pohonem vyrobil Alstom.

Německá dráha si nyní objednala za více než 100 milionů eur celkem 50 nových dieselových lokomotiv pro nákladní dopravu s účinnými filtry. Celkově by podle projektu měl v Německu klesnout objem škodlivých emisí produkovaných na železnicích do roku 2020 o 15 procent.

Přitom na tom není Deutsche Bahn nyní v mezinárodním srovnání špatně: z celkového počtu 5600 lokomotiv jich má 1700 dieselový pohon – více než 90 procent transportních výkonů se dosahuje „elektricky“. U jiných evropských, zvláště východoevropských železničních společností a v dalších částech světa jsou dieselové lokomotivy nejdůležitějšími tažnými stroji. Například v USA je podle údajů Mezinárodní železniční unie (UIC) elektrifikováno jen asi 30 000 kilometrů, čili 10 % celkové železniční sítě. V Asii a Oceánii je to stěží čtvrtina. V Evropě se pohybuje stupeň elektrifikace kolem 50 %, ale ve Švýcarsku je téměř stoprocentní.

„Železnice je nejekologičtější dopravní systém: moderní, plně obsazené příměstské vlaky spotřebují na 100 kilometrů méně než dva litry pohonných hmot, vztaženo na jednoho cestujícího,“ říká Peter Mnich z Ústavu železniční techniky na Technické univerzitě v Berlíně. Životnost nových lokomotiv a železničních vozů se nyní garantuje na 40 let.

Anotace
Coradia Lint s působivým designem, ale také s vysoce ekologickým provozem

-ks-

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: