Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Bypass kolem Hooverovy přehrady

Unikátní přehrada na řece Colorado, necelých 50 kilometrů jihovýchodně od Las Vegas, vzbudila už při své výstavbě v letech 1931 až 1935 nadšený obdiv u odborníků i široké veřejnosti.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Původní název projektu zněl Boulder Dam, ale v roce 1947 byla přehrada přejmenována na počest Herberta Clarka Hoovera, 31. prezidenta Spojených států, který se výrazně zasadil o její výstavbu. Zdá se, že právě realizovaný dopravní obchvat kolem ní si zaslouží stejné uznání.

Reklama
Reklama
Takto bude vypadat nový most na magistrále U. S. Highway 93.

Elektrárna přehrady, která zkrotila řeku v Černém kaňonu, dodává 2 000 MW, takže poskytuje životadárnou energii nejen svému okolí, ale i celé jihozápadní Kalifornii. Hráz vysoká 221 metrů spolykala 2,6 milionu kubických metrů betonu a ve své koruně je široká 14 metrů. Vede po ní velice vytížená U. S. Highway 93. Po této magistrále mezi rozeklanými kaňony se ve dne v noci sunou velká nákladní auta, ale i autobusy a osobní vozy. Hustota provozu se stala nesnesitelnou jak z ekologického, tak z ekonomického hlediska.

Celkový pohled na nový most přes řeku Colorado a přehradu Hoover Dam

Řešení se jmenuje „Hoover Dam Bypass“ a mělo být původně hotovo právě v těchto dnech. Ale před dvěma lety v září se na stavbě vinou silných větrů zřítily dva stavební jeřáby, což práce značně zpomalilo.

Výstavba nyní rychle pokračuje.

Jak je z mapky patrné, nová silnice se vyhýbá romantickým serpentinám a smělými mostními oblouky překonává hluboké kaňony. Původní silnici se uleví, protože k samotné přehradě budou zajíždět jen turisté a provoz na nové trase bude podstatně rychlejší. Cesta se zkrátí o několik desítek kilometrů a tím i spotřeba pohonných hmot.

Z mapy je patrná průvodní silnice a nová trasa projektu Hoover Dam Bypass.

Celý projekt je velice náročný – jak ekonomicky, tak technicky. Rozpočet z roku 2001 předpokládá náklady ve výši 240 milionů dolarů, ale samozřejmě se mohou vyšplhat výš. Peníze se čerpají jak z federálního rozpočtu, tak z pokladen států Nevada a Arizona a z dalších zdrojů.

Přípravné práce na projektu byly zahájeny už v roce 2003. Největší pozornost na sebe poutá silniční most přes řeku Colorado z oceli a betonu, jehož pilíře budou vysoké 84,5 m, celková délka579 m a rozpětí oblouku 323 metrů. Dvojitý oblouk spojený žebrovím se skládá z 106 jednotlivých segmentů.

Předpokládá se, že celý obchvat bude dokončen v polovině roku 2010.

Karel Sedláček

Zajímavosti ze světa vědy a techniky

Tokamak Compass v provozu

Instalace a provoz nového tokamaku v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd řadí Českou republiku na špičku evropského i světového výzkumu nového zdroje ekologicky čisté energie. S pomocí tokamaků se vědci pokoušejí provést kontrolovanou jadernou fúzi, jejíž zvládnutí by přineslo prakticky nevyčerpatelný a ekologicky přijatelný zdroj energie pro lidstvo. Při jaderné fúzi dochází ke sloučení atomových jader za současného uvolnění obrovského množství energie, kterou prvky potřebují na to, aby jejich základní elementy držely pohromadě. Je to stejný proces, jaký probíhá v jádrech hvězd. Tokamak Compass byl v 90. letech 20. století vlajkovou lodí fúzního výzkumu Spojeného království, než jej nahradil větší tokamak Mast. Toto unikátní zařízení získalo Česko bezúplatně od Britů poté, co si postavili tokamak jiný a oba najednou nebyli s to provozovat. Nadměrný náklad s britským tokamakem, jehož hodnota činí asi půl miliardy korun, přijel do Prahy loni v říjnu. Dosud bylo zařízení tohoto typu v ČR pouze jedno, a to malý ruský tokamak Castor ze 70. let, který je na konci životnosti. První reakce by se na tokamaku Compass měla odehrát do konce letošního roku.

Administrativní budova Amazon Court na Rohanském ostrově v Praze developerské společnosti Europolis se stala vítězem mezinárodní soutěže Budova budoucnosti MIPIM Architectural Review 2008 v kategorii kancelářské budovy. Hlavním architektem je dánské studio Schmidt-Hammer-Lassen. Budovu, která nabídne téměř 20 000 m2 kancelářských ploch, staví společnost Metrostav.

Oxid uhličitý do mořského podloží

Austrálie začala pomocí experimentální technologie tlakovat do přírodního rezervoáru v mořském podloží pobřežního pásma zkapalnělý oxid uhličitý. S myšlenkou využít mořské dno k ukládání emisních plynů, které odborníci považují za hlavního viníka globálního oteplování, ale nesouhlasí ochránci přírody. Zařízení, které má zkapalnit celkem 100 000 tun CO2 a injektovat je do někdejšího úložiště zemního plynu v hloubce dva kilometry pod mořem, zahájilo oficiálně činnost poblíž města Warrnambool ve státě Victoria na jihu kontinentu. Proces, který označují odborníci jako geosekvestraci, využívá v tomto případě pórovitost horniny, která má nasáknout kapalný CO2 jako gigantická houba a udržet ho v podzemí neomezeně dlouho. Proces je založen na obdobné technologii, kterou už využili například ve Spojených státech na víc než stu těžebních míst, kde načerpali do úložišť CO2, aby zvýšili výnosnost ropných nalezišť. Stejné postupy se také používají už od roku 1996 v oblasti Severního moře, kde je ročně do podloží injektováno asi milion tun oxidu uhličitého, a také v Alžírsku při těžbě zemního plynu. Skladování CO2 pod zemí je velkým tématem i v EU. Brusel v takzvaném energeticko-klimatickém balíčku začátkem roku naznačil, že jednotlivé členské státy by mohly tuto technologii dotovat z veřejných peněz. Ty by měly jít na výstavbu deseti až 12 skladovacích jednotek napříč EU, které by mohly být uvedeny do provozu mezi lety 2012 až 2015. S komerčním využitím se počítá nejdříve po roce 2020. Do projektu se chce zapojit i ČEZ, který plánuje výstavbu technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého pod zem ve dvou lokalitách – v Hodoníně a v severních Čechách.

V cestě na Mars brání radiace

Kosmické záření je tak nebezpečné a rozumíme mu tak málo, že je velmi nepravděpodobná cesta lidí na Mars a dokonce i jejich návrat na Měsíc, dokud nebudou nalezeny lepší způsoby jak astronauty chránit, uvádějí odborníci z amerického výboru Národní rady pro výzkum (NRC). Život na Zemi před sluneční radiací a kosmickým zářením, které putují vesmírem, chrání atmosféra a magnetické pole. Astronauty chrání jen tenká vrstva odstínění. Kosmické záření zahrnuje galaktickou kosmickou radiaci (GCR) a sluneční částice. Jakákoli mise na Mars, která by využila v současnosti dostupné technologie, by trvala tři roky. Takhle dlouhá doba pobytu ve vesmíru by vystavila astronauty příliš vysokému množství radiace. A to je skutečnost, které se nevěnuje dostatečná pozornost. Výrony nebezpečných částic ze Slunce se dají předpovídat, ale astronauti by se před nimi museli ukrýt do speciálně odstíněných částí rakety či raketoplánu nebo kosmické stanice a mohli by tak propást důležité úkoly, soudí výbor NRC. Přidání dalších ochranných štítů je příliš nákladné, a navíc by tím vesmírná plavidla příliš ztěžkla.

-ks-

ksedlacek@iol.cz

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 80721
Datum: 09. 07. 2008
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit