Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Čím láká Afrika?
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Čím láká Afrika?

Afrika je druhým největším kontinentem. Žije zde v 53 zemích zhruba miliarda lidí, kteří mluví asi 2 000 různých jazyků a dialektů. A nabízí Evropě spolupráci.

Afrika nás přitahuje přírodními krásami i dosud neobjeveným surovinovým bohatstvím, ale v poslední době především netušenými možnostmi. To byl hlavní impulz pro vznik iniciativy Desertec. Sdružuje významné evropské firmy, jež spojují své síly a především prostředky v několika atraktivních projektech. Do tří let mají mít plány konkrétní podobu.

Anotace
Nový stadion pro mistrovství světa v kopané v Johannesburgu 

Energie na prvním místě

V současné době se na světě vyrobí ve všech energetických zdrojích ročně 21 000 TWh. Na tomto objemu se podílejí alternativní zdroje jen asi 3 procenty. Prognostici se domnívají, že za dvacet let vzroste výroba energie na 37 000 TWh energie ročně. A sdružení Desertec chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů až na 15 či dokonce 20 procent.

Anotace
Na Sahaře by se měla využít technologie osvědčená v Kalifornii  

Jistě není bez zajímavosti, že na zemské pouště dopadne za pouhých šest hodin ze slunečního záření více energie, než kolik jí lidstvo spotřebuje za rok. Ideálním místem z tohoto hlediska se jeví například Sahara, kde svítí slunce ročně 4 800 hodin, což je asi třikrát víc než ve střední Evropě. Právě na ni zaměřuje v první řadě Desertec svůj vizionářský projekt na výrobu solární energie. V úvahu přichází marocká anebo alžírská část Sahary. Je však třeba počítat s písečnými bouřemi a s náklady na zajištění vody na čištění solárních panelů a chlazení generátorů. Při zachycování skladování a distribuci energie dochází ke ztrátám, takže výsledné pokrytí evropských energetických potřeb by se podařilo pouze z 15 %. 

Anotace
Už se zkoušejí nové typy transformátorů o napětí až 800 kV. 

Technici budou muset vyřešit řadu problémů. Jedním z nich je přeprava energie do Evropy. Pro přenos energie jsou nejdůležitější transformátory vysokého napětí pro stejnosměrný proud. Dosud dosahovaly napětí 500 kV, ale nyní se už objevily nové typy dosahující 800 kV. První se uplatní v Číně, kde budou nasazeny na 1 400 kilometrů dlouhé přenosové trase o výkonu 5 000 MW. Ztráty budou jen asi 5 procent.

Další plány počítají se získáváním energie z vodních zdrojů, především se uvažuje o výstavbě přehrady na řece Kongo. Tento projekt přehrady Inga v Demokratické republice Kongo má vyrobit 40 000 MW elektřiny, což představuje dvojnásobek kapacity čínské přehrady „Tři soutěsky". Je to také více než výkon veškeré jihoafrické energetiky.

Peníze a otazníky

Náklady na projekt sluneční elektrárny se odhadují na 400 miliard eur a přehrady Grand Inga na 80 miliard. Ovšem za předpokladu, že se oba zrealizují skutečně za slíbenou cenu. 

Pro Evropu je energie strategickou otázkou číslo jedna. Všudypřítomné jsou problémy s ruským plynem a výstavba nových jaderných elektráren přichází v úvahu tak za dvacet let. V zalidněné Evropě se nikde nenajde odpovídající ekvivalent sluneční energie, která dopadá na Saharu, ani burácejících vod vodopádů Inga. Proto se očekává všeobecná podpora těchto záměrů.

Jsou tyto plány výhodné i pro Afriku? Nad ambiciózními projekty se objevují i otazníky. Podle Světové banky by projekt Grand Inga měl přinést elektřinu do 500 milionů afrických domácností. Rázem by to vyřešilo elektrickou krizi v Jižní Africe a v konžských dolech v provincii Katanga. 
A jak napsal list Independent, kritici tohoto megaprojektu se domnívají, že miliardy eur by se mohly utratit lepším způsobem než prostřednictvím nepřímé podpory západních nadnárodních korporací pod rouškou pomoci Africe.

Třešnička na dortu

Evropské firmy se ucházejí o zakázky v Africe stále intenzivněji. Doslova třešničkou na dortu je potom výstavba sportovišť a infrastruktury pro mistrovství světa ve fotbale, které se bude konat v roce 2010 v Jižní Africe. Také v tomto případě hraje energie důležitou roli.

Například Siemens získal zakázku na výstavbu energetické infrastruktury v hodnotě 1 miliardy eur. V Kapském městě a na pobřeží Mossel Bay postaví dvě nové elektrárny, které budou pokrývat energetickou potřebu ve špičkách. Uplatní se samozřejmě i po skončení šampionátu. Dále zakázka zahrnuje osvětlení stadionu v Johannesburgu, řízení příměstské dopravy a nasazení řídicích a bezpečnostních systémů. Jsou to komplikované projekty, protože se na mistrovství očekává 3,5 milionu návštěvníků.

Karel Sedláček

 

Stanice v Antaktidě bez emisí

Jaké jsou klimatické změny, jak postupují a jak se jim dá zabránit? Takový je laicky řečeno hlavní úkol polární stanice v Antarktidě, jež vznikla na popud belgické vlády. Nese hrdý název Princess Elisabeth, zaštiťuje ji a financuje Mezinárodní polární fond (International Polar Foundation) za pomoci řady světových firem a privátních investorů. Náklady na její výstavbu přesáhly 16 milionů dolarů.

Anotace
Polární stanice Princess Elisabeth připomíná UFO. 

Projekt má vlastně pětiletou tradici a cesta od prvního nápadu až pro výběr místa, výstavbu, instalaci přístrojů a zahájení testovacího provozu nebyla snadná. Ale dobrou myšlenku se podařilo realizovat a stanice pojmenovaná po belgické princezně Elisabeth plně funguje od začátku roku 2009.

Anotace
Antarktida se rozkládá kolem jižního pólu a s plochou 13,2 mil. km čtverečních je třetím nejmenším kontinentem na Zemi.  

Nejmodernější technologie pracují na stanici, vzdálené od nejbližší polární základny zhruba 500 kilometrů, za extrémních podmínek - tedy při teplotách až -60 °C a silném větru s rychlostí až 240 km/h. Objekt má vnitřní plochu 495 m2 a připomíná UFO, které omylem přistálo na skalnatém ledovcovém ostrohu. Posádku tvoří 12, ale v případě potřeby až 20 lidí z nejrůznějších vědeckých a technických oborů, protože výsledek má být co nejkomplexnější.

K bezchybnému plnění svého zadání nesmí stanice sama produkovat žádné znečištění. V tom spočívá, z technického hlediska, její unikátnost.

Tato přísně ekologická stanice s nulovými emisemi (first zero emission research station) jen minimálně zatěžuje životní prostředí. Nevzniká tu oxid uhličitý, který se největší měrou podílí na vzniku tzv. skleníkového efektu, veškerá odpadní voda je plně recyklována a spotřeba elektrické energie je proti jiným polárním stanicím zhruba pětinová. Veškerou energii vyrábí 8 větrných turbín a více než 400 m2 fotovoltaických panelů, přičemž následně je elektřina uchovávána v bateriích umístěných v nitru objektu. Na jeho dřevěné konstrukci je položena 40 centimetrů tlustá tepelněizolační vrstva ze styroporu a grafitu.

Důmyslný systém využívá odpadního tepla, ale i tepla lidského organismu a výsledkem je stálá teplota v interiéru kolem 18-20 stupňů Celsia. Budova výzkumné stanice byla měla podle propočtů konstruktérů vydržet 25 let, tedy dvojnásobnou dobu než ostatní polární stanice.

„Všechna elektrická zařízení monitoruje naše speciální řídicí jednotka, která vyhodnocuje jejich požadavky a určuje optimální spotřebu, to znamená, že pustí do koncových zařízení jen nezbytně nutné množství elektřiny," vysvětlil mi podstatu úsporných technologií generální ředitel české pobočky Schneider Electric Olaf Körner. Podle něho je cílem tohoto mezinárodního výzkumného projektu, na němž se společnost Schneider Electric rovněž podílí, snaha o zachování rovnováhy mezi výrobou elektrické energie a její spotřebou, tedy výroba takového množství energie, která se efektivně spotřebuje bez zbytečných ztrát.

Z výsledků výzkumu čerpá též nově integrovaný IT Business Schneider Electric, který se pod značkou APC by Schneider zabývá službami i produkty pro zálohované napájení a chlazení datových center i počítačů pro kanceláře a domácnosti. „Chceme efektivně provozovat určitá zařízení, ale přitom čerpat méně energie a vylučovat méně tepla a škodlivin," řekl v této souvislosti Ivan Habovčík, IT Business viceprezident společnosti pro Českou republiku. „Napájení datových center a celé firemní infrastruktury vždy patří mezi provozně nejdražší položky a úspora každé kilowatthodiny může být provázána i na menší využívaná zařízení. Vždy se tedy jedná o komplexní řešení, která přispějí k tomu, že spotřeba a vyprodukované teplo napájecích zdrojů, chladicích systémů a veškerých potřebných instalačních stojanů se dostanou na optimální úroveň."

Proto všechny nové poznatky získané na Princess Elisabeth jsou přínosem pro další cíle i v tomto směru.

-ks-

ksedlacek@iol.cz

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: