Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Elektromobily čekají přede dveřmi
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Elektromobily čekají přede dveřmi

Už pár let se píše o elektromobilech a jejich přednostech. Dokonce už známe i několik prototypů. Dostaly se do popředí zájmu v době ropné krize. Ale teprve nyní, po světové ekonomické krizi, je svět ekonomiky a politiky začal brát vážně.

Už nic nebude stejné jako před ekonomickým propadem let 2008-2009. Ledacos se začíná měnit, takže se nelze divit tomu, že nově se začíná definovat i pojem mobilita. V této souvislosti se opět dostávají do světel reflektorů elektromobily. Díky novým technologiím mohou natankovat energii v několika minutách, ale také ji mohou zase prodat a tak stabilizovat energetickou síť.

Anotace
V roce 2011 můžeme očekávat na ostrově Bornholm v Baltickém moři praktický test, kdy elektroauta budou čerpat proud z veřejné sítě.  

Vize se stává realitou

Významným rysem nového přístupu je komplexnost - v jednom bodě se setkávají vědci a technici z automobilového průmyslu s kolegy z energetických distribučních sítí a producenty alternativní energie.

Už jsou skutečností tisíce větrných mlýnů v amerických pouštích, ale i na evropských planinách a pobřežních rovinách. Spolehlivě se otáčejí lopatky tisíců větrných elektráren v pobřežních vodách. Asi 20 procent dánské energetické produkce vzniká již z větrné energie. A do roku 2025 se má tento podíl zvýšit na 50 %!

Díky příhodným klimatickým podmínkám jsou tak skandinávské země na prvních místech pomyslného žebříčku využívání alternativních zdrojů.

Radost z těchto úvah kazí nezanedbatelná maličkost - díky silným větrům dodávají větrné rotory víc elektrického proudu než kolik je síť schopna unést. Distributoři proto musí dopravovat energii do dalších zemí a přebytek taky zaplatit.

Sotva proto překvapí, že Dánsku patří přední místo ve vývoji energetických zásobníků, v první řadě baterií pro elektroauta.

Dánsko předpokládá, že do deseti let bude každý desátý elektromobil napájen proudem z větrných elektráren. Dnes, kdy na evropských silnicích sotva kdy potkáme elektrovůz, se zdá tato vize troufalá. Ovšem v Dánsku nyní běží projekty zahrnující elektromobily na plné obrátky.

Anotace
Společnost Siemens ve spolupráci s automobilovou manufakturou Ruf ve Pfaffenhausenu představila v Kodani vozy Dakara s elektropohonem 

Vzpomínka na Kodaň

Na světové konferenci o klimatu, jež se konala v prosinci loňského roku v Kodani, se sice nedospělo k žádnému závaznému rozhodnutí, ale světové firmy měly možnost představit své ekologické projekty.

Například Siemens ve spolupráci s automobilovou manufakturou Ruf ve Pfaffenhausenu představil tři vozy Dakara s elektropohonem. Tyto vozy jsou postaveny na klasickém šasi Porsche Cayenne a vybaveny dobíjecím systémem - obsahuje elektroniku, jež umožňuje napájet auto ze zásuvky s napětím 230 až 380 V. Odpovídající zásuvky jsou už normalizovány. Zprvu se počítá s napájecím výkonem asi 10 kW, později se uvažuje až o 43 kW. To odpovídá délce jízdy kolem dvou hodin a 20 minut. Proud se dá tankovat ze zásuvky u běžné čerpací stanice.

Prototypy Dakara s prostorem pro čtyři osoby a zavazadla jezdily na klimatické konferenci mezi letištěm a kongresovým centrem.

Nejde samozřejmě jen o konstrukci a výrobu samotných elektromobilů. Musí být dobře připravena i distribuční síť. Například na velkých parkovištích v centrech velkoměst nebo před fotbalovými stadiony. Tady všude by měly stát napájecí stojany s možností obsloužit současně 50 vozů. Při hromadném parkování stovek, možná tisíců aut budou nutná velká zařízení umístěná v podzemí nebo v separátních stavbách. Musíme si uvědomit, že kdyby mělo být najednou nabíjeno ze sítě 10 tisíc vozů s výkonem 20 kW, potřebovali bychom elektrárnu o výkonu 200 MW.

Anotace
Palubní deska elektromobilu je po vizuální stránce a uživatelském komfortu velmi přívětivá. 

EDISON v centru zájmů

Ve středu pozornosti politiků, ekonomů, techniků i široké veřejnosti je projekt EDISON (Electric vehicles in a Distributed and Integrated market using Sustainable energy and Open Networks). Za tímto kryptogramem se skrývá atraktivní a ojedinělý plán na spojení elektromobilů a větrné energie. Už v roce 2011 můžeme očekávat na ostrově Bornholm v Baltickém moři praktický test. Auta budou čerpat proud z veřejné sítě. Večer nebo brzy ráno budou vozy zase proud do sítě vracet.

Výpočty ukazují, jak velký potenciál dánský projekt slibuje: 200 tisíc aut s výkonem 40 kW se připojí na síť, jež krátkodobě nabídne výkon až 8 GW. To je víc, než nyní potřebuje Německo k pokrytí odběrních špiček. Na projektu se kromě dánské Technické univerzity podílí řada firem a výzkumných center.

EDISON bude v Evropě první z inteligentních energetických sítí, jimž se říká Smart Grids. Hodně se o nich diskutuje také ve Spojených státech a v dalších zemích. Všichni si od této koncepce slibují. Za pár let uvidíme, zda nešlo o přehnaná očekávání.

Karel Sedláček

Ekoproud ze Severního moře

Na počátku nového „zeleného" ambiciózního projektu stály Německo, Francie a státy Beneluxu, později se připojily Velká Británie, Dánsko, Irsko, Lucembursko a Norsko. Podle údajů European Wind Energy Association EWEA by síť dlouhá 6 000 kilometrů měla stát 30 miliard eur. Projekt, s jehož realizací se počítá do deseti let, by měl vyrovnávat výkyvy v proudu z alternativních zdrojů, především z větrných mlýnů v Severním moři. Už nyní pracuje severně od Borkumu 12 velkých větrných elektráren, které zásobují 50 tisíc domácností. Úřady povolily výstavbu dalších 22 pobřežních větrných elektráren. EU podporuje jejich výstavbu 1,5 miliardou eur.

Vysokonapětový podmořský kabel by propojil přímořské elektrárny u německých a britských břehů s vodními elektrárnami v Norsku a s dalšími, a vytvořil by tak vyrovnávací síť.V Německu pokrývají alternativní zdroje 16 procent spotřeby
V České republice se ze zelených zdrojů vyrobí jen 5 procent energie, jejich podíl bude však stoupat, v příštích deseti letech až na trojnásobek.

Anotace
Už nyní pracuje severně od Borkumu podél pobřeží Severního moře 12 velkých větrných elektráren a zásobují 50 tisíc domácností. K nim do deseti let přibude dalších dvaadvacet.

Těžká rána kosmonautice

Prezident Barack Obama navrhl státní rozpočet s astronomickým deficitem 3,8 bilionu dolarů, což odpovídá více než 10 procentům HDP. Je největší od konce 2. světové války. Přesto v něm nezbyly peníze na další kosmický výzkum. Ve své snaze dělat pravý opak toho, co preferoval jeho předchůdce George Bush, zastavil projekt Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyslat do roku 2020 americké astronauty na Měsíc. Plán byl podle jeho expertů prý příliš drahý a zastaralý. Takže nebude žádný. NASA do něho vložila již 9,1 miliardy dolarů. Loni na podzim absolvovala nová nosná raketa Ares I-X úspěšný první ostrý start. Sto metrů dlouhá raketa o hmotnosti 800 tun měla vynášet do kosmu lodě typu Orion s lidskou posádkou, které by nahradily již téměř nepoužitelné raketoplány.

NASA je nyní při letech k vesmírné stanici ISS závislá na používání ruských sojuzů. O pracovní místa přijdou tisíce lidí.
Na návrh reagovali členové Kongresu se smíšenými pocity. Republikánský senátor Richard Shelby označil nové plány za smrt vesmírných výprav. Ohrožena je také Mezinárodní vesmírná stanice (ISS),

Americký vesmírný výzkum mají podpořit investice soukromých společností do stavění vesmírných lodí. Rozhodnutí prezidenta Obamy je také těžkou ranou americkému prvenství při dobývání kosmu, a výrazně tak utrpí pověst USA jako vědecko-technické velmoci. Obama požádal Kongres, aby schválil rekordní vojenský rozpočet 708 miliard dolarů, což zahrnuje nárůst o 3,4 procenta základního rozpočtu Pentagonu a 159 miliard dolarů na financování vojenských misí v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu.

Anotace
Loni na podzim absolvovala nová nosná raketa Ares I-X úspěšný první ostrý start. Bohužel však kvůli rozpočtovým škrtům americké vlády nebude do roku 2020 využívána.

Budeme ovládat počítač pouhou myšlenkou?

Spolupráce mezi člověkem a počítačem bez použití klávesnice nebo myši je snem mnoha fantastů. Díky výsledkům, ke kterým dospěli výzkumníci z berlínské Technické univerzity a odborníci ze společnosti Siemens, se tento sen začíná pomalu naplňovat. Jako první na světě založili svůj výzkum na sledování aktivit mozku a na použití oční kamery, která sleduje a zaznamenává veškeré pohyby očí uživatele.

Systém je schopen rozeznat aktivitu určitých částí mozku uživatele. Dále přesně analyzuje, kam se na obrazovce dívá. Z pohledu uživatele to vypadá tak, že se zaměří na určitý bod na obrazovce, například na ovládací tlačítko. Oční kamera okamžitě zaznamená, že se tak stalo. Uživatel se poté soustředí na předem daný myšlenkový příkaz, například na stisknutí tlačítka. Systém identifikuje aktivitu v příslušné části mozku. Propojí oba vstupy a stiskne požadované tlačítko.

Anotace
Ovládat počítač „pouhým" přenosem myšlenek se pomalu stává realitou. Výzkumníci z berlínské Technické univerzity a odborníci firmy Siemens se intenzivně věnují sledování aktivit mozku 

I přes velké pokroky je výzkum teprve v počátcích a vědce čeká ještě velmi dlouhá cesta ke komerčnímu využití. Sledovat aktivitu mozku totiž není vůbec jednoduché. Jednak je potřeba velké množství elektrod, které jsou pomocí vodivého gelu připojeny přímo na pokožku hlavy. Především je však nutné správně určit a nastavit význam jednotlivých signálů, což je velmi náročné. Výzkumníci se proto zaměřují zejména na přesnou a jednoduchou kalibraci signálu. Slibně pokračuje také vývoj miniaturní suché elektrody, která bude se systémem místo drátů propojena radiovým signálem.

Oblasti využití jsou široké. Největší zájem má už nyní herní průmysl - představte si počítačové hry, které ovládáte pouhými myšlenkami. Velký přínos by tyto technologie znamenaly pro tělesně postižené pacienty. Ovšem předpokládá se, že se stanou běžnou součástí života každého z nás.

-ks-

ksedlacek@iol.cz

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: