Témata
Reklama

Nejnovější krize na Ukrajině není jen politická, ale i ekonomická. Jednou z jejích hlavních charakteristik je dimenze vědeckotechnická, potažmo energetická.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Jeden z amerických novinářů hledal ve svém komentáři nazvaném „Proč nás Rusové nerespektují?“ odpověď na otázku, proč Rusko nebere USA vážně. A dochází k odpovědi, že je to právě energetická nedostatečnost Ameriky. Rusko se Ameriky nebojí. Když Američané nasadí ekonomické sankce, Putin jim sebere technologická zařízení, která americké firmy nasadily do společných těžařských firem. Rusko nedokázalo své nerostné bohatství bez americké techniky vytěžit. Američané jim pomohli a nyní by snadno mohli o své investice přijít. Roční objem ruského exportu ropy a plynu činí 160 miliard dolarů, a to je jeden z Putinových trumfů. Podle agentury Bloomberg spálí Evropská unie, Turecko a země na Balkáně asi třicet procent své spotřeby plynu právě z Ruska. Není proto divu, že s ostudou skončily sankce EU proti Rusku už před šesti lety, kdy Putin podobně jako na Krym vtrhl do Gruzie.

Reklama
Reklama
Elektrárna Kemper je obrovské staveniště.

Klíč je v energetické soběstačnosti

Zdá se, že si politici EU uvědomují, že klíčem k evropské suverenitě je jedině energetická nezávislost na Rusku. Česká republika sice minulý měsíc přiměla k odchodu firmu, jež chtěla u nás hledat ložiska břidlicového plynu, ale některé evropské země o možnosti jeho těžby vážně uvažují. V břidlicovém plynu vidí budoucnost.

Na leteckém snímku je vidět i kulovitý reaktor technologie CCS.

Velvyslanci zemí Visegrádské čtyřky (V4) proto vyzvali dopisem šéfy obou komor amerického Kongresu k odstranění překážek, které brání vývozu této suroviny. „Dodávky amerického zemního plynu by byly ve střední a východní Evropě velmi vítány,“ uvádí se v dopise. Situaci komentoval velvyslanec České republiky v USA Petr Gandalovič: „Energetická bezpečnost se od politických otázek nedá odtrhnout. Je jasné, že se tady jedná o cenu plynu – pokud by byl americký plyn k dispozici v Evropě, vytvořilo by to tlak na cenu plynu, která v Evropě nyní panuje.“

Těžba břidlicového plynu v USA a export této komodity do Evropy a jiných (především asijských) zemí výrazně oslabí hospodářskou a potažmo i politickou pozici Ruska – jak ukazuje nedávno zveřejněný Výhled ruské energetické politiky do roku 2040. Spojené státy mají díky prudkému nárůstu těžby z břidličných formací přebytky plynu a tamní těžaři už začínají usilovat o jeho zvýšený vývoz ve zkapalněné podobě. Prezident Obama nyní prý uvažuje, že by zvýšil počet vývozních licencí.

V těsné blízkosti se nachází lignitový důl.

Ani s rostoucí produkcí břidlicového plynu však nedojde k velkému snížení americké spotřeby ropy. USA jsou největším konzumentem ropy na světě. Denně spotřebují patnáct milionů barelů. A dovážejí 10 až 11 milionů barelů každý den.

Prezident Obama samozřejmě dobře ví, že by měl podporovat větší energetickou nezávislost, ale na druhé straně se pod tlakem ekologických hnutí bojí zvyšovat těžbu ropy a plynu na vlastním území. Do naší uzávěrky například nerozhodl o tom, zda bude prodloužen ropovod Keystone XL, respektive jeho poslední úsek pro přepravu ropy z Kanady do rafinerií na pobřeží Mexického zálivu. Váhá už dva roky.

Elektrárna Peterhead v Aberdeenshiru ve Skotsku

Sporná technologie

Jedním z bodů Obamovy připravované strategie na ochranu životního prostředí jsou přísnější emisní normy pro více než 1 000 uhelných elektráren, které jsou v současnosti v USA v provozu. Splnit náročné podmínky má pomoci nová technologie.

Kresba představuje princip elektrárny Peterhead.Obama uvažuje, že by povolil kontroverzní technologii CCS (Carbon capture and storage). Tato metoda zachycování a ukládání oxidu uhličitého zahrnuje tři oddělené, ale na sebe navazující procesy separace oxidu uhličitého, jeho dopravy a ukládání. Jednotlivé prvky jsou sice testovány, ale komplexní technologie nebyla zatím v praxi dlouhodobě vyzkoušena.

Technologický zázrak je podroben silné kritice. Důvodů je několik. Za prvé CCS zvyšuje spotřebu paliva a tím zvyšuje množství emisí, jež se musí snižovat. Za druhé hrozí vážná rizika spojená s podzemním ukládáním uhlíkových emisí. Dostupné studie podle některých odborníků nedostatečně zkoumaly korozivní a toxické vlastnosti ukládaných exhalací v plynné, kapalné a pevné formě. Zachycené plyny by mohly s určitým časovým odstupem unikat do ovzduší, čímž by zařízení ztratilo na významu. Navíc by mohlo smrtelně ohrozit okolí.

Sázka na pět miliard USD

Uhlí pokrývá přibližně 40 % energetických potřeb USA. Vzhledem k tomu, že je ho dostatek a může být efektivně využito, je podle amerických médií klíčovou součástí energetické strategie prezidenta Obamy. Ústředním prvkem je Clean Coal Research Program, který má zvýšit energetickou bezpečnost a snížit obavy o životní prostředí.

Agentura na ochranu životního prostředí Environmental Protection Agency (EPA) požaduje omezit emise oxidu uhličitého z uhelných elektráren na 1 100 liber za megawatthodinu, ze současného průměru asi 1 800 liber. Takové snížení samozřejmě vyžaduje nové technologie. A do jejich výzkumu a vývoje vložilo
Ministerstvo energetiky USA miliardy dolarů.

Příkladem je elektrárna Kemper u okresního města DeKalb ve státě Mississippi. Jako první ve Spojených státech začne přes mnohá varování využívat ve velkém měřítku technologii CCS pro odstranění emisí oxidu uhličitého. Ekology má uchlácholit lákavý plán, podle něhož by se tak odstranilo až 65 % škodlivin, zatímco navrhovaný požadavek EPA je asi 40 %.

Rozpočet před šesti lety počítal s náklady 2,4 miliardy dolarů, což je o jednu miliardu víc než kolik stojí výstavba tradiční uhelné elektrárny. Původní výpočet byl značně překročen. Nyní je to vlastně sázka na novou technologii v hodnotě pěti miliard dolarů.

Kemper je obrovské stanoviště, protože není jen elektrárnou s parními turbínami, ale také chemickým komplexem. Stojí na výhodném místě nedaleko lignitového dolu, takže předností jsou relativně nízké náklady na dopravu paliva. A CO2 se má ukládat do dvou starých ropných vrtů. Stavba má proti harmonogramu zpoždění pět měsíců a náklady překračují rozpočet už o dvě miliardy dolarů.

Celková situace

Kemper o výkonu 582 MW bude elektřinou zásobovat 189 000 domácností. Menší podobné zařízení se staví v Saskatchewanu v Kanadě. Asi 24 elektráren po celém světě je podle Technologies Program na Massachusetts Institute of Technology (MIT) ve fázi plánování.

Další čtyři elektrárny

V USA se připravuje výstavba dalších čtyř elektráren s touto technologií; jedna z nich má být u Bakersfieldu v Kalifornii. „Osud těchto záměrů je však nejasný,“ řekl Howard J. Herzog, vedoucí výzkumný inženýr energetického programu MIT. Ministerstvo energetiky sice financuje 10 % až 50 % nákladů na tyto elektrárny, ale pokud stavba nezačne do poloviny roku 2015, kdy se mají finanční prostředky vyčerpat, může se stát, že se projekty nikdy nebudou realizovat.

Také Evropa se hlásí

Minulý měsíc podepsal koncern Shell s vládou Spojeného království smlouvu o strategické podpoře plynové elektrárny Peterhead v Aberdeenshiru ve Skotsku, která přejde na technologii CCS. Projekt, který je považován za demonstrační, si klade za cíl uložit během následujících deseti let asi 10 milionů tun CO2.

Elektrárna byla původně plánovaná na spalování ropy o dvou blocích, každý o výkonu 676 MWe. Stavba začala v květnu 1973, první blok zahájil provoz v roce 1980 a druhý o dva roky později. Nedaleko byl později postaven plynový terminál St. Fergus, což umožnilo, že kotle byly převedeny i na spalování plynu. Ten sem byl – jako odpadní – přiváděn z ropného pole Brent.

Opuštěná ropná plošina Goldeneye se znovu využije.

Technologie CCS tak bude poprvé instalována na plynové elektrárně. Bude využívat postspalovací postup, kdy se CO2 zachytává do kapalného rozpouštědla. Potrubím se povede sto kilometrů do ropné plošiny Goldeneye, kde se v letech 2004–2011 těžil plyn v hloubce 2,5 km. Do podmořského rezervoáru se vháněla slaná mořská voda, která nyní bude vytlačena CO2. Prostor ve skalním dně prý vystačí na celou dobu životnosti elektrárny. Jeho kapacita se totiž odhaduje na třicet milionů tun CO2.

Předpokládá se, že se díky projektu Peterhead nebude vypouštět do ovzduší tolik CO2, kolik na britských silnicích produkuje půl milionu běžných, tzv. rodinných aut.

Budoucnost s otazníkem

Fosilní paliva pokrývají celosvětově asi 80 % energetických potřeb. Mají ovšem negativní dopad na životní prostředí. V současné době je proto po celém světě ve výstavbě nebo v provozu 21 malých i větších projektů s technologií CCS, což je o padesát procent víc než v roce 2011. Mají schopnost zachytit až 40 milionů tun CO2 ročně, což odpovídá emisím, které vypustí osm milionů aut.

Poptávka po energii se v letech 2000 až 2050 zdvojnásobí, protože světová populace vzroste až na devět miliard lidí. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) je přesvědčena, že se technologie CCS může rychle rozvíjet a snižovat možná rizika.

Karel Sedláček

sedlacek.kar@seznam.cz

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Atraktivní projekty: Vídeň jedničkou mezi Smart Cities

První celosvětové porovnání měst z hlediska inovace, technologií a kvality života, tzv. Smart Cities, označuje Vídeň jako číslo 1. Tento seznam zahrnující světová velkoměsta sestavil americký klimatolog Boyd Cohen a publikoval jej v on-line magazínu Co.Exist.

Energetický management v průmyslové praxi

Téma hospodaření s energií je pro představitele průmyslových podniků zajímavé v každé době. O to více v současnosti, kdy cestou k úspěchu na trhu je hledání úspor ve vlastních provozech. Jednou z možností, jak dosáhnout nejen jednorázových, ale zejména dlouhodobých a trvalých cílů v oblasti snižování spotřeby energií, je energetický management.

Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jaderná energetika: Liga přestárlých

Kam nemůže slunce, tam musí lékař, praví staré přísloví. I ten si ovšem může na ledacos v těle posvítit – třeba pomocí radionuklidů v injekční stříkačce. Výroba nejpoužívanějších radiofarmak na bázi metastabilního izotopu technecia 99mTc, s nímž se provádí více než tři čtvrtiny vyšetření, je přitom závislá na několika dosluhujících reaktorech. A přestože v Česku podobné radionuklidy umíme vyrobit také, zatím stále marně čekáme, zda se na trhu naskytne další šance. V našem seriále o využití štěpení jádra pro civilní účely se tentokráte vypravíme do prostředí, které je nám všem blízké – lékařství a medicíny.

Atraktivní projekty: Jen vítr to ví…

Zkrotit vítr a využít jej ve svůj prospěch toužil člověk už od úsvitu dějin. Dodnes jsou známé větrné mlýny na starověké Krétě nebo ve středověkém Holandsku. I na některých místech Čech a Moravy se v minulosti osvědčily. Moderní doba však proměnila i tuto techniku.

Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Atraktivní projekty: Plující chrámy techniky

Moře a oceány brázdí stále více plavidel, jež budí úžas nejen svými rozměry, ale také technickým vybavením.

Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

K nejvíce ekologickému způsobu výroby elektrické energie bezesporu patří jaderná energetika. Podle statistik světové nukleární asociace WNA bylo v loňském roce ve třiceti zemích světa v provozu přes 430 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou cca 372 tisíc MW, což představuje produkci 13 % celosvětové elektřiny. Nyní se staví 68 reaktorů v plánu je výstavba dalších 162.

Atraktivní projekty: Sixtinská kaple září

Sixtinská kaple ve Vatikánu se po 500 letech rozzáří zcela unikátně, a to díky nejmodernější technice. Návštěvníkům tak nabídne ojedinělý zážitek. Společnost Osram, výrobce světelných zdrojů a svítidel, ji totiž vybavuje novým systémem LED osvětlení. Systém, jenž je k uměleckým dílům mimořádně šetrný, umožňuje značně vyšší hodnoty osvětlení. Navíc ve srovnání se stávajícím osvětlovacím systémem spotřebovává méně energie.

Atraktivní projekty: Tramvaje se vracejí do L.A.

Účastníci referenda v centru Los Angeles před rokem schválili projekt financování výstavby jedné okružní tramvajové linky ve výši 125 milionů dolarů. Do provozu by měla být uvedena v roce 2016.

Atraktivní projekty: Wi-fi s novým trendem

Na letišti se neztratíte, v muzeu získáte atraktivního průvodce a v nemocnici budete stále v lékařské péči. Umožňují to nové trendy v technologii wi-fi.

Atraktivní projekty: Jak vykořisťovat poušť

Strach o dostatek energie je silným hnacím motorem, který žene techniky i investory do hledání dalších možností jak vykořisťovat pouště. Zvláště ty na západě Spojených států.

Příručka marketéra: Téma 6: Facebook - pracujte s e-mailovými kontakty, hledejte

V našem seriálu o nástrojích on-line komunikace a jejich specifikách pro využití v business-to-business (B2B) komunikaci, který je připravován v rámci exkluzivní spolupráce vydavatelství MM publishing a společnosti LCG New Media, jsme postoupili téměř do jeho závěru. V dnešní předposlední části se věnujeme fenoménu sociálních sítí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit