Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Fantazii architektů brzdí finance

22. 06. 2010

Současná moderní architektura nás okouzluje odvážnými architektonickými nápady a technologickými řešeními. Mnohé plány se však kvůli finanční náročnosti nerealizují, mnohé projekty se ze stejného důvodu zpožďují.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Skleněná vlna v Hamburku

Novou dominantou Hamburku se stává pozoruhodná budova Labské filharmonie podle návrhu švýcarských architektů Herzoga a Meurona. Se stavbou se začalo v roce 2007 a zdvižení krovu se mělo konat letos 28. května. To se však nestihlo a zahájení koncertní činnosti přesunuli o dva až tři roky.

Reklama
Reklama
Budova Labské filharmonie se stane novou dominantou Hamburku.

Tak jako se atraktivní budova opery stala poznávacím znamením australského Sydney, tak by takovým charakterickým znakem Hamburku měla být impozantní Labská filharmonie. Všichni doufají, že se také stane jednou z deseti nejlepších koncertních síní světa. Slíbil to proslulý akustický designér Yasuhisa Toyota z Japonska, který vypočítal pomocí matematických modelů i experimentů nejvýhodnější rozmístění sedadel, uložení nosníků a obložení stěn.

Takto vypadá ambiciózní projekt dnes.

Velkorysý futuristický projekt umisťuje pozoruhodnou prosklenou budovu se třemi koncertními sály, hotelem, luxusními byty a konferenčním střediskem na původní císařský špejchar, který zasahuje hluboko do Labe. Už od roku 1875 býval tradiční dominantou hamburského přístavu. Sloužíval jako skladiště kakaa, čaje, tabáku nebo kávy a na konci 2. světové války byl výrazně poničen. Prvním krokem byla jeho kompletní rekonstrukce. Na něm nyní vyrůstá „vlnící" se skleněná nástavba, jež připomíná říční vlny. Velice působivý dojem vyvolává 1 089 skleněných elementů, různě klenutých a zakřivených, které odrážejí vodní hladinu.

Koncertní sál pro 2 200 lidí má být mezi deseti nejlepšími na světě.

Pohyblivé schody dlouhé 82 metrů dopraví návštěvníky na vyhlídkovou Plazu ve výšce 37 metrů nad ulicí, čili prakticky v místech střechy původního špejcharu. Zde se také nachází foyer a vstup do sálů, restaurací, hotelu a bytů.

Základem impozantní Labské filharmonie je koncertní sál pro 2 200 diváků. V sále komorní hudby je místo pro 550 lidí a malé studio má kapacitu 170 osob. V budově je 45 bytů s fantastickým výhledem a hotel, který nabízí ubytování ve 250 pokojích. Nejvyšší bod budovy se nachází ve výšce 110 metrů. V podzemních garážích je více než 500 parkovacích míst.

Jak nyní napsal týdeník Focus, když v roce 2003 začala příprava výstavby, pohybovaly se náklady okolo 40 milionů eur. Při zahájení stavby se odhadovaly na 240 milionů eur. A nyní se hovoří o 500 milionech eur.

Krása a účelnost

Atraktivní televizní věží zvanou Flor do Cerrad se brzy pochlubí Brazílie. Bude 185 metrů vysoká (ekvivalent budovy s 62 patry) a výrazně posune dopředu digitalizaci televizního a rozhlasového vysílání. Na vrcholu budou totiž umístěny šedesátimetrové antény. Věž je řešena velmi zajímavě, což je pochopitelné, protože jejím autorem je Oscar Niemeyer, vynikají architekt světové pověsti.There will be two glass domes on each side, in the highest one (80 meters high) there will be a restaurant with a panoramic view. Věž ozvláštňují dvě skleněné kopule. V té umístěné výš (80 metrů) bude restaurace s panoramatickým výhledem. The other one (60 meters high) will host a gallery for exhibitions.Druhá (60 metrů) nabízí prostor pro výstavní galerii. The foundation of the building is 13.4 meters deep with 2 billion cubic meters of concrete.Základ stavby je 13,4 m hluboký a naplněný 2 miliardami kubických metrů betonu.

Návrh a současný stav výstavby televizní věže v Brazílii

O nákladech se raději moc nepíše, ale zpoždění samozřejmě zavinily zvýšené náklady.
Brazilský hvězdný architekt Oscar Niemeyer, jemuž bude koncem roku 103 let, byl letos hospitalizován, ale podle posledních zpráv je už doma ve vynikající péči o 43 let mladší manželky. Výčet jeho prací je velmi rozsáhlý. Mezi nejznámější patří centrála Organizace spojených národůNew Yorku (1952), koncepce hlavního města Brasília a řada veřejných budov v něm (1957-1964). Přátelil se s brazilskými prezidenty Juscelinem KubitschekemLula da Silvou. Učil na univerzitě v Riu. Niemeyer ve svých projektech nemá rád pravé úhly. Jeho postoj k architektuře vyjadřují i tato jeho slova z roku 1966: Neláká mě pravý úhel a ani přímá, tvrdá, nepružná linie vytvořená člověkem. Co mě láká, je volná, smyslná křivka, kterou nacházím v horách mé vlasti, v meandrech řek, v oblacích na nebi, na těle milované ženy. Celý vesmír je vytvořen z křivek. Einsteinův zakřivený vesmír.

Kolos Stratfordský

Londýn má rád vysoké věže. Po obřím vyhlídkovém kole se těší na novou rozhlednu. U příležitosti Letních olympijských her v roce 2012 dostane britská metropole stavbu, jež vypadá jako počítačová animace. Jedná se však o 115 metrů vysokou ocelovou skulpturu zvanou The ArcelorMittal Orbit v těsné blízkosti olympijského stadionu ve Stratfordu. Projekt příjde na více než 19 milionů liber a bude financován ocelářským koncernem ArcelorMitta. Indický gigant podniká i u nás a nejsou s ním nejlepší zkušenosti. Stavbu navrhl indický architekt Anish Kapoor, který žije v Londýně.

Při příležitosti Letních olympijských her v roce 2012 dostane britská metropole takovouto rozhlednu.

Stavba se skládá z více než 500 metrů trubek v kontinuální šroubovici a její hmotnost dosáhne téměř 1 500 tun. Na vrcholu bude kromě vyhlídkové plošiny také restaurace. Výtah bude mít hodinovou kapacitu až 800 lidí. Lidově se stavbě také říká Kolos Stratfordský s odvoláním na kolos Rhódský. Ten patřil svého času mezi sedm divů světa, ale jeho konec nebyl slavný. Tato bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená v letech 304-292 př. n. l. u přístavu na ostrově Rhodos dosahovala výšky přes 30 metrů. Díky tomu se stala nejvyšší sochou starověku a zároveň jedním ze sedmi divů světa. Zřítila se v roce 226 př. n. l., kdy se po ničivém zemětřesení rozlomila v kolenou a spadla. Její pozůstatky setrvaly na původním místě až do roku 653, kdy Rhodos přepadli Arabové a odvezli je neznámo kam. Pravděpodobně je posléze roztavili.

Kopie Artemidina chrámu

Mezi sedm divů světa patřil také Artemidin chrám v Efesu, známý též jako Artemision, který vybudovali kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos na pobřeží Malé Asie, v dnešním Turecku. Byl postaven v jónském slohu, měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55 metrů. Střední uzavřená cella ukrývala sochu bohyně Artemis a byla zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými jónskými sloupy, které ji obíhaly ve dvou řadách. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Ve své době byl chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normu jónského architektonického řádu. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum. U Řeků byla Artemis původně ochránkyní zvířat, a to jak domácích, tak divokých. Později se její působnost rozšířila a stala se dárkyní vláhy a rosy a ochránkyní lesů, hájů a polí. V Efesu vzniklo první větší město asi ve 12. nebo 13. století před n. l.

Jen jeden sloup na této louce připomíná, že zde stával Artemision...
... a za pár let tady bude jeho věrná kopie.

Do dnešních dnů se zachovaly jen fragmentární zbytky. Až roku 1863 byl Britským muzeem vyslán John Turtle Wood, aby chrám nalezl. Avšak nevěděl, kde ho má hledat. Nakonec roku 1869 zbytky chrámu skutečně odkryl. Vše, co bylo objeveno, se dodnes nachází v Britském muzeu. Proběhly také pokusy chrám obnovit, ale znovu vztyčen byl nakonec jen jediný sloup, aby připomínal, že zde stál jeden ze sedmi divů světa. I přes to, že detailní popisy nám umožňují udělat si celkovou představu o vzhledu chrámu, nikdy se nedozvíme, jakou nádherou se mohl Efesos pyšnit. Hlavní krásy chrámu totiž spočívaly v architektonických a uměleckých detailech, které už zůstanou navždy neznámé.

Nadšený milovník historie Atilay Ileri, curyšský právník tureckého původu, chce neprávem téměř zapomenutý div světa připomenout. Už devět let shání peníze, podporu místních politiků a připravuje výstavbu věrné kopie chrámu v místech původní stavby. Nyní už v okolních lomech vybírá prvotřídní mramor na sloupy. Už má první milion a shání dalších 39 milionů, protože asi tolik by věrná kopie měla stát. Začít by chtěl příští rok. Jediným rozdílem novostavby proti originálu bude prý její poslání. Nebude kultovním, ale kulturním centrem.

Karel Sedláček

ksedlacek@iol.cz

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 100702
Datum: 22. 06. 2010
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Související články
Stroje v pohybu – Létající roboty inspirují intralogistiku

Stroje v pohybu, to je název nového seriálu, ve kterém vám budeme představovat technicky zajímavá řešení především z oblasti dopravní a manipulační techniky. Dnes se budeme věnovat oblasti bionických konstrukcí, konkrétně projektu BionicSwift (bionický rorýs). Tito bioničtí rorýsové mohou díky GPS pro vnitřní prostory a radiokomunikaci prostřednictvím širokopásmové technologie UWB bezpečně a koordinovaně létat v definovaném vzdušném prostoru. Pro provádění těchto vzdušných manévrů tak, aby to co nejvíce odpovídalo živé předloze, mají jejich křídla pera, podobně jako skuteční ptáci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 5. díl: Typy nabíjení a jejich specifika

V minulém díle jsme jako jednu z problematických stránek bateriových elektrických vozů uvedli relativně nízkou specifickou energii, tedy poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů. Dospěli jsme k tomu závěru, že aby byl hypotetický přechod na elektromobilitu skutečně účelný z hlediska snížení emisí CO2, nebudou moci mezi poptávané vlastnosti automobilů patřit vysoký výkon a na něj vázaný komfortní dojezd. Současné problémy s malým dojezdem elektromobilů lze částečně řešit budováním nabíjecí infrastruktury. Možnostem dobíjení bateriových elektrických vozů, jako i jeho problematickým stránkám, se budeme věnovat v tomto díle.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit