Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Fantazii architektů brzdí finance
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Fantazii architektů brzdí finance

Současná moderní architektura nás okouzluje odvážnými architektonickými nápady a technologickými řešeními. Mnohé plány se však kvůli finanční náročnosti nerealizují, mnohé projekty se ze stejného důvodu zpožďují.

Skleněná vlna v Hamburku

Novou dominantou Hamburku se stává pozoruhodná budova Labské filharmonie podle návrhu švýcarských architektů Herzoga a Meurona. Se stavbou se začalo v roce 2007 a zdvižení krovu se mělo konat letos 28. května. To se však nestihlo a zahájení koncertní činnosti přesunuli o dva až tři roky.

Anotace
Budova Labské filharmonie se stane novou dominantou Hamburku. 

Tak jako se atraktivní budova opery stala poznávacím znamením australského Sydney, tak by takovým charakterickým znakem Hamburku měla být impozantní Labská filharmonie. Všichni doufají, že se také stane jednou z deseti nejlepších koncertních síní světa. Slíbil to proslulý akustický designér Yasuhisa Toyota z Japonska, který vypočítal pomocí matematických modelů i experimentů nejvýhodnější rozmístění sedadel, uložení nosníků a obložení stěn.

Anotace
Takto vypadá ambiciózní projekt dnes. 

Velkorysý futuristický projekt umisťuje pozoruhodnou prosklenou budovu se třemi koncertními sály, hotelem, luxusními byty a konferenčním střediskem na původní císařský špejchar, který zasahuje hluboko do Labe. Už od roku 1875 býval tradiční dominantou hamburského přístavu. Sloužíval jako skladiště kakaa, čaje, tabáku nebo kávy a na konci 2. světové války byl výrazně poničen. Prvním krokem byla jeho kompletní rekonstrukce. Na něm nyní vyrůstá „vlnící" se skleněná nástavba, jež připomíná říční vlny. Velice působivý dojem vyvolává 1 089 skleněných elementů, různě klenutých a zakřivených, které odrážejí vodní hladinu.

Anotace
Koncertní sál pro 2 200 lidí má být mezi deseti nejlepšími na světě. 

Pohyblivé schody dlouhé 82 metrů dopraví návštěvníky na vyhlídkovou Plazu ve výšce 37 metrů nad ulicí, čili prakticky v místech střechy původního špejcharu. Zde se také nachází foyer a vstup do sálů, restaurací, hotelu a bytů.

Základem impozantní Labské filharmonie je koncertní sál pro 2 200 diváků. V sále komorní hudby je místo pro 550 lidí a malé studio má kapacitu 170 osob. V budově je 45 bytů s fantastickým výhledem a hotel, který nabízí ubytování ve 250 pokojích. Nejvyšší bod budovy se nachází ve výšce 110 metrů. V podzemních garážích je více než 500 parkovacích míst.

Jak nyní napsal týdeník Focus, když v roce 2003 začala příprava výstavby, pohybovaly se náklady okolo 40 milionů eur. Při zahájení stavby se odhadovaly na 240 milionů eur. A nyní se hovoří o 500 milionech eur.

Krása a účelnost

Atraktivní televizní věží zvanou Flor do Cerrad se brzy pochlubí Brazílie. Bude 185 metrů vysoká (ekvivalent budovy s 62 patry) a výrazně posune dopředu digitalizaci televizního a rozhlasového vysílání. Na vrcholu budou totiž umístěny šedesátimetrové antény. Věž je řešena velmi zajímavě, což je pochopitelné, protože jejím autorem je Oscar Niemeyer, vynikají architekt světové pověsti.There will be two glass domes on each side, in the highest one (80 meters high) there will be a restaurant with a panoramic view. Věž ozvláštňují dvě skleněné kopule. V té umístěné výš (80 metrů) bude restaurace s panoramatickým výhledem. The other one (60 meters high) will host a gallery for exhibitions.Druhá (60 metrů) nabízí prostor pro výstavní galerii. The foundation of the building is 13.4 meters deep with 2 billion cubic meters of concrete.Základ stavby je 13,4 m hluboký a naplněný 2 miliardami kubických metrů betonu.

Anotace
Anotace
Návrh a současný stav výstavby televizní věže v Brazílii 

O nákladech se raději moc nepíše, ale zpoždění samozřejmě zavinily zvýšené náklady.
Brazilský hvězdný architekt Oscar Niemeyer, jemuž bude koncem roku 103 let, byl letos hospitalizován, ale podle posledních zpráv je už doma ve vynikající péči o 43 let mladší manželky. Výčet jeho prací je velmi rozsáhlý. Mezi nejznámější patří centrála Organizace spojených národů v New Yorku (1952), koncepce hlavního města Brasília a řada veřejných budov v něm (1957-1964). Přátelil se s brazilskými prezidenty Juscelinem Kubitschekem a Lula da Silvou. Učil na univerzitě v Riu. Niemeyer ve svých projektech nemá rád pravé úhly. Jeho postoj k architektuře vyjadřují i tato jeho slova z roku 1966: Neláká mě pravý úhel a ani přímá, tvrdá, nepružná linie vytvořená člověkem. Co mě láká, je volná, smyslná křivka, kterou nacházím v horách mé vlasti, v meandrech řek, v oblacích na nebi, na těle milované ženy. Celý vesmír je vytvořen z křivek. Einsteinův zakřivený vesmír.

Kolos Stratfordský

Londýn má rád vysoké věže. Po obřím vyhlídkovém kole se těší na novou rozhlednu. U příležitosti Letních olympijských her v roce 2012 dostane britská metropole stavbu, jež vypadá jako počítačová animace. Jedná se však o 115 metrů vysokou ocelovou skulpturu zvanou The ArcelorMittal Orbit v těsné blízkosti olympijského stadionu ve Stratfordu. Projekt příjde na více než 19 milionů liber a bude financován ocelářským koncernem ArcelorMitta. Indický gigant podniká i u nás a nejsou s ním nejlepší zkušenosti. Stavbu navrhl indický architekt Anish Kapoor, který žije v Londýně.

Anotace
Při příležitosti Letních olympijských her v roce 2012 dostane britská metropole takovouto rozhlednu. 

Stavba se skládá z více než 500 metrů trubek v kontinuální šroubovici a její hmotnost dosáhne téměř 1 500 tun. Na vrcholu bude kromě vyhlídkové plošiny také restaurace. Výtah bude mít hodinovou kapacitu až 800 lidí. Lidově se stavbě také říká Kolos Stratfordský s odvoláním na kolos Rhódský. Ten patřil svého času mezi sedm divů světa, ale jeho konec nebyl slavný. Tato bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená v letech 304-292 př. n. l. u přístavu na ostrově Rhodos dosahovala výšky přes 30 metrů. Díky tomu se stala nejvyšší sochou starověku a zároveň jedním ze sedmi divů světa. Zřítila se v roce 226 př. n. l., kdy se po ničivém zemětřesení rozlomila v kolenou a spadla. Její pozůstatky setrvaly na původním místě až do roku 653, kdy Rhodos přepadli Arabové a odvezli je neznámo kam. Pravděpodobně je posléze roztavili.

Kopie Artemidina chrámu

Mezi sedm divů světa patřil také Artemidin chrám v Efesu, známý též jako Artemision, který vybudovali kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos na pobřeží Malé Asie, v dnešním Turecku. Byl postaven v jónském slohu, měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55 metrů. Střední uzavřená cella ukrývala sochu bohyně Artemis a byla zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými jónskými sloupy, které ji obíhaly ve dvou řadách. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Ve své době byl chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normu jónského architektonického řádu. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum. U Řeků byla Artemis původně ochránkyní zvířat, a to jak domácích, tak divokých. Později se její působnost rozšířila a stala se dárkyní vláhy a rosy a ochránkyní lesů, hájů a polí. V Efesu vzniklo první větší město asi ve 12. nebo 13. století před n. l.

Anotace
Jen jeden sloup na této louce připomíná, že zde stával Artemision...Anotace
... a za pár let tady bude jeho věrná kopie. 

Do dnešních dnů se zachovaly jen fragmentární zbytky. Až roku 1863 byl Britským muzeem vyslán John Turtle Wood, aby chrám nalezl. Avšak nevěděl, kde ho má hledat. Nakonec roku 1869 zbytky chrámu skutečně odkryl. Vše, co bylo objeveno, se dodnes nachází v Britském muzeu. Proběhly také pokusy chrám obnovit, ale znovu vztyčen byl nakonec jen jediný sloup, aby připomínal, že zde stál jeden ze sedmi divů světa. I přes to, že detailní popisy nám umožňují udělat si celkovou představu o vzhledu chrámu, nikdy se nedozvíme, jakou nádherou se mohl Efesos pyšnit. Hlavní krásy chrámu totiž spočívaly v architektonických a uměleckých detailech, které už zůstanou navždy neznámé.

Nadšený milovník historie Atilay Ileri, curyšský právník tureckého původu, chce neprávem téměř zapomenutý div světa připomenout. Už devět let shání peníze, podporu místních politiků a připravuje výstavbu věrné kopie chrámu v místech původní stavby. Nyní už v okolních lomech vybírá prvotřídní mramor na sloupy. Už má první milion a shání dalších 39 milionů, protože asi tolik by věrná kopie měla stát. Začít by chtěl příští rok. Jediným rozdílem novostavby proti originálu bude prý její poslání. Nebude kultovním, ale kulturním centrem.

Karel Sedláček

ksedlacek@iol.cz

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: