Témata
Reklama

Otázka je aktuální: jak při zvyšující se letecké přepravě snižovat emise oxidu uhličitého a tím chránit klima? A k ní se přiřazují další: jaké dopady má rostoucí mobilita na kapacitu letišť a výkonnost letištní infrastruktury? Tyto i jiné otazníky můžeme shrnout do jediného: jak má vypadat letadlo budoucnosti?

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Hledáním odpovědí se zabývají různé instituce po celém světě. Jednou z nich je také Bauhaus Luftfahrt v Mnichově. Asi pětadvacet vědeckých pracovníků zde zaměřilo svou pozornost na leteckou dopravu zítřka. V roce 2005 se výzkumníci podniků EADS (Luft und Raumfahrtunternehmen), Liebgerr-Aerospace a MTU Aero Engines ve spolupráci s Bavorským ministerstvem hospodářství spojili do projektu, jehož cílem je vytvořit inovativní vizi letecké dopravy budoucnosti. Bauhaus Luftfahrt získává od letošního ledna institucionální podporu z bavorského ministerstva hospodářství ve výši 1,5 milionu eur ročně. Dosud byl mnichovský výzkumný ústav podporován jen státem. Bavorský ministr hospodářství Martin Zeil při této příležitosti zdůraznil: „Institucionální podpora je pro Bauhaus Luftfahrt závazek a současně výrazný impulz.“

Reklama
Reklama

Základem je vize

Při výzkumu budoucího vývoje je třeba nejprve si stanovit cíle a na jejich základě hledat konkrétní technické řešení. S ohledem na klimatické změny a čerpání surovinové základny vytvořil Bauhaus vizi, podle níž by se lidé i náklady přepravovali efektivněji než dosud. A rovněž by došlo ke snížení škodlivých emisí i hluku. Jeden návrh doporučuje těsnější provázání jednotlivých dopravních systémů. Druhý vychází z faktu, že se dlouhé startovací a přistávací dráhy na hlavních velkoletištích doplní malými dráhami pro regionální provoz.

Dalším aspektem je vývoj nového leteckého ekologického paliva, protože se stávající přírodní zdroje vyčerpávají. Díky inovativním konstrukčním řešením by se měla spotřeba paliva snížit o šedesát procent a hladina hluku by měla klesnout o dvacet procent. Zatím asi největším úspěchem společnosti Bauhaus Luftfahrt je koncept letadla „Ce-Liner“. Interdisciplinární think-tank doporučuje, aby plně elektrický letoun určený pro krátké vzdálenosti dosáhl ambiciózní „trajektorie letu 2050“, jejíž emisní cíle stanovila Evropská komise. Elektroletadlo s potenciálně bezemisním provozem (obnovitelná výroba elektřiny) by mohlo požadavky EU dokonce snadno překonat.

Koncept letadla nabízí celou řadu inovativních myšlenek a technologií, které by mohly být k dispozici v Bauhausu Luftfahrt do definovaného vstupu na trh v letech 2035–2040. Kromě elektrické architektury jsou integrovány do vývoje letadla další inovativní postupy, jako je například tzv. C-Wing, křídlo, které výrazně zlepšuje aerodynamickou účinnost.

Výzkum trhu ukazuje, že se v letecké přepravě nejvíce využívají letadla se 180 až 200 cestujícími a že tomu bude zřejmě i v roce 2035. Z toho se odvíjejí další aspekty. Měli bychom vyvinout takové akumulátory, které budou dodávat adekvátní energii letadlům na dolet 600 mil a s postupně se zvyšující kapacitou baterií by se měl také prodlužovat dolet až na 1 400 mil v roce 2040. Takové letadlo bez emisí by se jistě těšilo všeobecné oblibě.

Pozornost také letišti

Dalším faktorem hodným pozornosti je konstrukce kabiny letadla tak, aby umožňovala cestujícím rychlý a pohodlný nástup, personálu snadné doplňování občerstvení i nakládku a vykládku nákladu a v neposlední řadě výměny nebo dobíjení akumulátorů. S pomocí procesní analýzy, simulace a posuzování nákladů a přínosů mohou vědci určit hlavní faktory těchto procesů již v raném stadiu navrhování letadel.

Největším úspěchem společnosti Bauhaus Luftfahrt je koncept letadla Ce-Liner.

Mezi nejzajímavější inovativní postupy patří tzv. C-Wing".

Hollywood bude mít muzeum

Velkým se muzeum stává tehdy, když se může pochlubit vynikající kolekcí exponátů. Takových je v kalifornském Los Angeles alespoň deset. V roce 2017 k nim přibude další nové hollywoodské muzeum filmů. Mezi obdobnými institucemi bude jistě na světově úrovni, protože zachytí vývoj dějin pohyblivého obrazu a shromáždí a uchová filmy a související materiály od roku 1930.

Tento atraktivní projekt chystá americká Akademie filmových umění a věd (Academy of Motion Picture Arts and Science), která stojí třeba za každoročním udílením filmových Oscarů. Akademie se chlubí mimo jiné jedinečnou sbírkou více než deseti milionů fotografií, 146 tisíc filmů a videí. Dále vlastní 80 000 scénářů, 46 tisíc plakátů a dvacet tisíc kostýmních návrhů i samotných kostýmů. Sbírka také obsahuje více než 1 400 speciálních kolekcí dokumentů o filmových legendách, jakými jsou Cary Grant, Katharine Hepburnová, Alfred Hitchcock a John Huston. Tyto speciální sbírky obsahují mimo jiné osobní korespondenci, výstřižky, smlouvy, rukopisy a další památky.

Nové muzeum bude umístěno v revitalizované a zmodernizované budově na bulváru Wilshire těsně vedle nádherné obrazárny LACMA (Los Angeles County Museum of Art) a naproti největšímu automobilovému muzeu na světě. Oživí a dotvoří zdejší umělecký areál. Autorem architektonického řešení je v USA žijící 74letý italský architekt Renzo Piano, který se v poslední době zviditelnil třeba jako autor londýnského mrakodrapu nazývaného Shard (Střep). Spolupracuje však také s americkým kolegou Zoltanem Palim, jenž má maďarské kořeny. Pro muzeum vybrali památkovým úřadem chráněnou budovu (od roku 1992) Wilshire May Company building na rohu ulic Wilshire a Fairfax. Byla otevřena v roce 1939 a původně v ní sídlil obchodní dům Máj. Stavbu navrhli Albert C. Martin a Samuel A. Marx a ve své době představovala mezník ve vývoji obchodních domů v Los Angeles. V roce 1946 bylo přistavěno severní křídlo.

Průčelí původní budovy je dokonalým příkladem architektonického stylu tzv. Streamline Moderne, který se objevil v průběhu roku 1930. Zdůrazňoval aerodynamickou eleganci, zakřivené formy, dlouhé vodorovné linie a zjednodušil ozdobné prvky art deco. Konstrukce budovy naznačovala pohyb a čerpala inspiraci z průmyslových, vědeckých a technologických inovací té doby. Odrážela moderní módní prvky rozvoje dopravy, například letadla, vlaky a zaoceánské parníky a obsahovala nákladově efektivní průmyslové materiály, jako je sklo, cement a ocel. Architekti Piano a Pali chtějí svou vizí obnovit historické průčelí a ke stávajícímu objektu přidají kulový přírůstek na severní straně. Návrh reprezentuje svazek vědy a techniky, protože přidává promítací sály a velkolepě řešenou střešní terasu s neobvyklým výhledem na město.

V Akademii vedou kampaň za realizaci tohoto projektu slavné hvězdy Annette Beningová a Tom Hanks. Náklady na stavbu se odhadují na tři sta milionů dolarů. Hollywoodské celebrity tedy musejí přitáhnout investory a sponzory. Prvních 25 milionů věnoval letos v dubnu filmový a divadelní producent David Lawrence Geffen.

Takto bude v roce 2017 vypadat hollywoodské muzeum filmů.
V budově bude několik kinosálů
Také průčelí budovy vyřešili architekti velmi přitažlivě.

Psaní mimo klávesnici

Místo toho, aby člověk pracně vyťukával zprávu na malou klávesnici telefonu, stačí ji napsat ve vzduchu. Je to možné? Odpověď zní ano a nabízejí ji vědci z oddělení vývoje počítačů německého výzkumného ústavu Karlsruhe Institute of Technology (KIT). Podmínkou je, aby si člověk navlékl speciální rukavici osazenou senzory, jež zaznamenávají pohyby ruky do počítačového systému, který rozpozná základní signály a převádí je do textu. Pro další zkoumání mobilního gesta získali nyní informatik Christoph Amma a profesorka Tanja Schultzová vyznamenání „Google Fakulta Research Award“ a 81 000 dolarů.

Systém poskytuje nové rozhraní pro nošení výpočetních aplikací, tj. pro počítačové systémy, které mohou být například umístěny v oblečení nebo přímo na lidském těle a mohou být integrovány do každodenního života uživatele.

„Budeme využívat informační technologie kdykoliv a kdekoliv. Psaní pomocí gest umožňuje nové inovativní formy vstupu například do mobilních zařízení,“ říká Christoph Amma. „Airwriting rukavice umožní psát ve vzduchu jako na neviditelné tabule.“ Nové rychlejší senzory s větším úhlem záběru (gyroskopy) umožní zmenšení, ztenčení a zjednodušení potřebné rukavice, jež předává informace prostřednictvím bezdrátového připojení do počítače. V budoucnu budou takto ve vzduchu napsané texty přenášeny určitému příjemci do brýlí s miniaturní obrazovkou nebo třeba na náramek.

V současné době je systém schopen rozpoznat celé věty napsané velkými písmeny na základě slovníku o 8 000 slovech. „Tento systém má v současné době chybovost jedenáct procent. Musíme jej přizpůsobit individuálnímu stylu pisatele, jeho rukopisu. Až se to podaří, klesne počet chyb pouze na tři procenta,“ říká Christoph Amma.

Místo vyťukávání zpráv na klávesnici stačí psát do vzduchu…


... a speciální rukavička přenese signály do počítače, kde se záznam gest změní v text.

Dvoustranu připravil Karel Sedláček

sedlacek.kar@seznam.cz

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 130720
Datum: 25. 06. 2013
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Atraktivní projekty: Google chce létat

Internetový gigant Google není už dávno jen vyhledávač. Připravuje nové atraktivní projekty, a proto rozšiřuje svůj investiční záběr.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: Odsud až ke hvězdám

Světově proslulý architekt Norman Foster navrhl kosmické nádraží pro privátní lety do vesmíru. Společnost Virgin Galactic, která tyto výlety připravuje, vybrala po dlouhém váhání prostor u Las Cruces v americkém státě Nové Mexiko. Kosmodrom dostal jméno Spaceport America, už se začal stavět a do provozu má být uveden v příštím roce.

Atraktivní projekty: Jen vítr to ví…

Zkrotit vítr a využít jej ve svůj prospěch toužil člověk už od úsvitu dějin. Dodnes jsou známé větrné mlýny na starověké Krétě nebo ve středověkém Holandsku. I na některých místech Čech a Moravy se v minulosti osvědčily. Moderní doba však proměnila i tuto techniku.

Atraktivní projekty: FEL ČVUT v Praze s USA proti teroru

Velkými výzvami současnosti jsou jednak řízení a koordinování bezpilotních letadel a jednak ochrana lodí před piráty a teroristy. Těmito tématy se kromě jiných zabývají také vědečtí pracovníci, pedagogové a studenti na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.

Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Atraktivní projekty: Roboty jako mouchy

Ze všech létajících tvorů na Zemi nás nejvíc fascinuje hmyz. Může se vznášet, snadno pohybovat v libovolném směru a umí se vyhnout šíleně rychle letící plácačce. Není divu, že inspiroval skupinu vědců a inženýrů postavit nejmenší a nejvíce agilní létající roboty.

Atraktivní projekty: Zajímavé experimenty NASA

Na výstavě EXPO, kterou u příležitosti 15-ti let svého trvání uspořádala začátkem letošního roku Akademie aeronautických modelů v jihokalifornském městě Ontario, prezentovala NASA model kosmického kluzáku.

Atraktivní projekty: Wi-fi s novým trendem

Na letišti se neztratíte, v muzeu získáte atraktivního průvodce a v nemocnici budete stále v lékařské péči. Umožňují to nové trendy v technologii wi-fi.

Atraktivní projekty: Kříženci jsou v módě

Podle definice je za hybridní dopravní prostředek pokládán takový, jenž využívá k pohonu nejméně dvou energetických zdrojů a má v sobě zabudovány dva zásobníky energie. Někteří kříženci stanovenou normu přesně nedodržují, ale přesto jsou za hybridy označováni. Pojmenování není důležité, důležitý je výsledek.

Atraktivní projekty: Plyn v centru pozornosti

V celosvětovém hledání zdrojů energie se nyní do centra pozornosti dostává plyn. Podle novinových zpráv se nejrůznější experti domnívají, že tento trend bude mít závažný dopad nejen na světový trh s energií, ale doufají, že i pozitivní odraz ve větší bezpečnosti USA i Evropy.

Atraktivní projekty: Jaké bude letadlo budoucnosti?

Na tuto otázku hledají odpověď vědci a konstruktéři z významných výzkumných center po celém světě. Patří mezi ně i odborníci z Německého výzkumného ústavu pro letectví a kosmonautiku (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt - DLR).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit