Témata
Reklama

Strach o dostatek energie je silným hnacím motorem, který žene techniky i investory do hledání dalších možností jak vykořisťovat pouště. Zvláště ty na západě Spojených států.

Ekologové se nacházejí v tomto případě v rozpolcení. Rádi by sice uchovali nádherné pouště Arizony, Nevady či Kalifornie v jejich unikátnosti, ale také chtějí využívat ekologicky čistou sluneční energii. K tomu jsou málokde lepší podmínky než v amerických pouštích a savanách. I když tuto nádhernou krajinu solární zrcadla či jiná energetická zařízení jen hyzdí.

Reklama
Reklama
01 Nedaleko města Blythe, asi 360 kilometrů východně od Los Angeles, stojí už několik solárních elektráren.

Projížděl jsem několikrát Mohavskou pouští v různých směrech a nejednou jsem narazil na obrovské modré plochy. Zdálky vypadaly jako hladiny velkého jezera. Nebyla to však fata morgana, ale rozsáhlá pouštní plocha osázená slunečními kolektory. Spojené státy mají nyní podle odhadů kolem 9 000 MW instalovaného výkonu ze solární energie a tento údaj nadále roste.

02 Nádherné americké pouště hyzdí solární zařízení.

Slunce v zrcadle

Nedaleko města Blythe, asi 360 kilometrů východně od Los Angeles, stojí už několik solárních elektráren. Nyní k nim přibude ještě jedna, dokonce prý největší na světě. Bude mít výkon 1 000 MW. Zařízení se už začalo stavět, a to na federálních pozemcích. Místní obyvatelé nejsou tímto projektem nadšeni, i když má elektrárna zajišťovat dodávky elektrické energie více než 300 000 domácnostem. Bude ji provozovat společný podnik dvou německých firem Solar Millenium a Ferrostaal.

Projekt se skládá ze čtyř skupin fotovoltaických zařízení s tisíci zakřivených zrcadel vysokých až 192 metrů. Budou zachytávat sluneční záření a měnit je na elektrickou energii. První ze čtyř skupin po 250 MW má být uvedena do provozu v roce 2013.
Stavba se vyžádá šest miliard dolarů (105 miliard Kč). To je jistě značná suma i na americké poměry. Ale financování projektu je prý na dobré cestě. I když mnoho lidí nejen v okolí, ale i v dalších částech USA protestují proti ničení životního prostředí, prezident Obama hnán vidinou solární energie takové projekty podporuje. Takže ministerstvu energetiky USA nezbývá nic jiného, než tyto záměry podporovat, garantovat a úvěrovat. Garance pokryje až osmdesát procent nákladů na první fázi projektu v sumě odhadované na tři miliardy dolarů.
Uvažuje se o tom, že by solární elektrárny v Kalifornii a Nevadě nemusely do roku 2016 platit daně a odpustily by se jim daně ve výši třicet procent celkového investičního nákladu.

Slunce v oleji

S jinou technologií přichází společnost Sun Power. Dosavadní lapače solární energie chce nyní rozšířit na jednu z největších solárních termálních elektráren s výkonem 340 MW. Tiskové zprávy chlácholí lidi v okolí tím, že projekt v ceně dvou miliard dolarů vytvoří až 1 500 nových pracovních míst a po dobudování zaměstná sto lidí.
Technické řešení stanovuje, že skrze parabolická zrcadla bude proudit v tenkých trubičkách syntetický olej, který se zahřeje na 800 °C. Potom bude směrován do centrálního bloku, kde se promění v páru, roztočí turbínu a bude generovat elektřinu. Jako médium pro uložení tepelné energie poslouží tekutá sůl.

Tento princip je levnější než fotovoltaika a dodržuje ekologická pravidla. Olej se nemůže odpařit do ovzduší. Jedná se uzavřený okruh, přičemž tento olej je tzv. termonosný a vrací se zpět do zásobníku, odkud se znovu dostane zpět do okruhu.
Náklady jsou sice vyšší než u jiných technologií, ale zato je elektrárna zcela bez emisí. Elektrárna by prý mohla začít dodávat energii už v roce 2013.

Slunce v komínu

Další sluneční elektrárna by měla být bez slunečních panelů nebo obřích zrcadel koncentrujících světelné paprsky. Základem je komín. Na jeho úpatí by se ve velikém kruhovém skleníku z průhledných panelů ohříval vzduch jako v obrovském kotli. To by snad neměl být problém, protože na poušti se teplota zcela běžně pohybuje kolem 40 °C a díky skleníkovému efektu se ve skleníku ohřívá až na 80–90 °C. Se zvyšující se teplotou roste objem ohřívaného vzduchu a klesá jeho hustota. Vzduch by se vháněl do komína a díky přirozenému tahu by stoupal vzhůru. Do cesty by se mu postavila turbína a generovala elektrický proud. Na místo ve skleníku uvolněné po odsátém teplém vzduchu by se vlastní tíhou tlačil vzduch z okolí. Ten by se znovu zahřál a jako teplý vzduch opět proudil komínem vzhůru. Jinými slovy – solární komín mění sluneční energii v kinetickou prouděním vzduchu. Zdroj je velmi čistý a účinnější než fotovoltaika. Nejedná se tedy o zcela novou technologii, ale její plánovaná verze je zcela unikátní.

Oblíbil si ji podnikatel Roger Davey. Jeho společnost EnviroMission chtěla na tomto postupu postavit elektrárnu o výkonu 200 MW v jeho rodné Austrálii, ale nepodařilo se jí ani získat stavební povolení. Odpůrců solárního komínu bylo opravdu mnoho. Snad taky proto, že Austrálie má značné zásoby kvalitního uhlí a efektivní lobbing. A tak se obrátil na západ USA. Má v plánu postavit v arizonské poušti komín a do jeho pláště instalovat 32 turbín. Jeho záměr není tak nerealistický, protože model existuje ve zmenšené velikosti už sedm let ve Španělsku. Ovšem háčků má tento projekt víc než dost. Ten zásadní zní – betonový solární komín by asi musel být zařazen mezi nejvyšší stavby, protože by měl být vysoký 800 metrů. Průměr by měl činit 130 metrů.
Podle autorů má mezi přednosti patřit životnost elektrárny – údajně až osmdesát let. Uskutečnění megalomanského projektu by mělo přijít na 750 milionů dolarů a jeho návratnost se prý odhaduje na dva a půl roku. A pracovat by mohla i v noci, protože půda arizonské pouště je stále hodně zahřátá.
Pokud se sen australského milionáře splní, získáme odpovědi na pochybovačné otázky už v roce 2015.

03 Unikátní koncept sluneční elektrárny

Hliník zachraňuje dvoranu

Masarykovo nádraží představuje bolavé místo v srdci Prahy. Už řadu let chátrá, protože se stalo díky lukrativním pozemkům předmětem nejrůznějších spekulací. Nyní se zdá, že se začíná blýskat na lepší časy.

Investiční skupina Penta získala 80procentní podíl ve společnosti Masaryk Station Investment (MSI), která spolu s Českými drahami slibuje zajímavý developerský projekt na více než desetihektarovém území. Masarykovo nádraží si to zaslouží. Je totiž historicky první nádraží parostrojní železnice v Praze. Umístění nádraží a kolejiště navrhl roku 1842 Jan Perner a budovy architekt Antonín Jüngling. Postavily je firmy Vojtěch Lanna a bratři Kleinové v letech 1844–1845 jako součást trati Praha – Olomouc. Je to poslední pražské neprůjezdné hlavové nádraží sloužící k osobní dopravě, zejména regionální, z východního a severního směru. Původně bylo nádraží vybaveno dvěma samostatnými budovami. Dřevěné prosklené zastřešení mezilehlé haly a nástupišť nesené litinovými sloupy pochází z roku 1862. Budovy a zastřešení jsou ve stylu doznívajícího empíru a nastupující novorenesance či klasicismu.

04 Masarykovo nádraží má zrekonstruovanou střechu dvorany.

Trojlodní stavba s vazníky

Nádraží je v neutěšeném stavu, ale první vlaštovku je přece jen správné přivítat. Byla totiž dokončena oprava zastřešení historické části odjezdové haly. Jedná se o trojlodní stavbu s vazníky, tvořenými dřevěnými krokvemi. Ty byly podle možností renovovány, část z nich však musela být nahrazena novými. Rozpětí krajních vazníků je 11,7 m, rozpětí středního vazníku je 5,05 m. Rozmístění vazníku je: jeden na sloupu, jeden uprostřed. Následně na vaznících je uloženo plnoplošné bednění s hliníkovou střešní krytinou. Ocelové svorníky spojují šikmé vzpěry s vaznicí. Světlo do odjezdové haly přivádějí prosklené světlíky. Střešní konstrukce je uložena na původních litinových sloupech, jež také slouží současně k odvádění dešťové vody pomocí potrubí, které je do nich vsazeno.

Hliníkový falcovaný šindel

Část stavby zastřešující odjezdovou halu tvoří tři souběžné odvětrávané sedlové střechy s délkou hřebenů přibližně 67,5 m a sklonem 27°. Krajní střechy jsou rozlohou stejně veliké, prostřední je menší. Celková rozloha střechy je 1 598 m2. Z důvodu zachování původní nosné konstrukce bylo doporučeno použít lehkou střešní krytinu. Proto byl vybrán hliníkový maloformátový falcovaný šindel Prefa v barevném odstínu světle šedá s povrchovou úpravou stucco.

05 Hliník tvoří v průběhu let na povrchu ochranný film, který se při narušení sám znovu uzavírá. Díky tomu je odolný vůči povětrnostním vlivům a brání vzniku koroze.

Falcované šindele Prefa spojují osvědčený kosoúhelníkový tvar s moderními vlastnostmi high-tech materiálu z hliníku. To dělá z falcovaného šindele střešní krytinu vhodnou pro starší a rekonstruované objekty. Falcované šindele se upevňují jednou hliníkovou patentovanou příchytkou (tj. deset příchytek na jeden m2). Nezbytnou bezpečnost maloformátové krytiny dále zaručují drážky na podélné a příčné straně. Tak vzniká bezpečná vazba odolná povětrnostním vlivům.

Připravil Karel Sedláček

sedlacek.kar@seznam.cz

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 111201
Datum: 19. 12. 2011
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

K nejvíce ekologickému způsobu výroby elektrické energie bezesporu patří jaderná energetika. Podle statistik světové nukleární asociace WNA bylo v loňském roce ve třiceti zemích světa v provozu přes 430 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou cca 372 tisíc MW, což představuje produkci 13 % celosvětové elektřiny. Nyní se staví 68 reaktorů v plánu je výstavba dalších 162.

Související články
Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: Vídeň jedničkou mezi Smart Cities

První celosvětové porovnání měst z hlediska inovace, technologií a kvality života, tzv. Smart Cities, označuje Vídeň jako číslo 1. Tento seznam zahrnující světová velkoměsta sestavil americký klimatolog Boyd Cohen a publikoval jej v on-line magazínu Co.Exist.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Atraktivní projekty: Jen vítr to ví…

Zkrotit vítr a využít jej ve svůj prospěch toužil člověk už od úsvitu dějin. Dodnes jsou známé větrné mlýny na starověké Krétě nebo ve středověkém Holandsku. I na některých místech Čech a Moravy se v minulosti osvědčily. Moderní doba však proměnila i tuto techniku.

Bakterie a olej od hranolek zachraňují svět

Svět má slušnou šanci být zbaven jednoho ze svých nejtíživějších problémů. Týmu z Vysokého učení technického v Brně se totiž podařilo přijít s technologickou inovací, která dokáže zastavit pokrývání zeměkoule odpadem.

Jaderná energetika: Liga přestárlých

Kam nemůže slunce, tam musí lékař, praví staré přísloví. I ten si ovšem může na ledacos v těle posvítit – třeba pomocí radionuklidů v injekční stříkačce. Výroba nejpoužívanějších radiofarmak na bázi metastabilního izotopu technecia 99mTc, s nímž se provádí více než tři čtvrtiny vyšetření, je přitom závislá na několika dosluhujících reaktorech. A přestože v Česku podobné radionuklidy umíme vyrobit také, zatím stále marně čekáme, zda se na trhu naskytne další šance. V našem seriále o využití štěpení jádra pro civilní účely se tentokráte vypravíme do prostředí, které je nám všem blízké – lékařství a medicíny.

Atraktivní projekty: Energie jako politikum

Nejnovější krize na Ukrajině není jen politická, ale i ekonomická. Jednou z jejích hlavních charakteristik je dimenze vědeckotechnická, potažmo energetická.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit