Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty, Koncept kosmického hotelu
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

Atraktivní projekty, Koncept kosmického hotelu

Na letošním 61. mezinárodním astronautickém kongresu, který se konal v Praze, debatovali vědci z celého světa o pokroku v kosmickém výzkumu i o jeho dalším směřování.

S přitažlivým tématem přišli čeští kosmičtí architekti Ondřej Doule a Tomáš Rousek. Zpracovali koncept kosmického hotelu.

Anotace
Ing. arch. Ondřej Doule, Ph.D., M.Sc., měl při přednášce na Mezinárodním astronautickém kongresu vPraze pozorné posluchače.

Jak v extrémních podmínkách?

Prvním z dvojice autorů konceptu je Ing. architekt Ondřej Doule, Ph.D., M.Sc. Magisterské studium ukončil na fakultě Architektury v roce 2006. Po krátkém kurzu astrobiologie, který ho opravdu utvrdil v tom, co chce dělat, nastoupil na International Space University ve Štrasburku. Před dvěma lety promoval a potom dokončil doktorát na Fakultě architektury ČVUT v Praze s prací nazvanou Architektura v extrémním prostředí. A na toto téma navazuje i jeho koncept vesmírného habitatu.

Anotace
Třetí varianta zvětšuje obytný prostor pomocí nafukovacích modulů

Proč jste mu dali název Omicron, zněla úvodní otázka našeho rozhovoru.

Jednak se nám toto patnácté písmeno řecké abecedy líbilo pro svou libozvučnost a jednak má svoji symboliku. Vypadá jako O. To je právě ono - v mikrogravitaci, ve stavu beztíže, se jako architekti snažíme vytvářet kruhovité válcové tvary. Takové objekty jsou v prostředí vakua nejméně energeticky náročné. Kruh je významným symbolem architektury ve stavu beztíže na orbitě."

Tento projekt je zaměřen vyloženě na nejbližší budoucnost. Jedním z impulzů k jeho vytvoření byl fakt, že se do reálné fáze dostává kosmický turismus, který by mohl začít fungovat možná už za rok. O některých plánech jsme referovali i v tomto časopise. Během pražského kongresu dokonce dvě firmy, jedna ruská a jedná americká, oznámily, že seriózně pokračují v přípravě turistické vyhlídkové výpravy do kosmického prostoru.

Už před dvěma lety se arch. Doule začal zabývat tím, co je třeba zohlednit, aby habitat pro život v extrémních podmínkách bylo možné navrhnout co nejdříve.

Anotace
Modulární uspořádání umožňuje obydlí protáhnout

Využít to, co máme

Prvním určujícím aspektem je samotný obytný modul," říká arch. Doule. „Vývoj nových technologií pro nasazení v kosmu trvá totiž nesmírně dlouho a vyžaduje enormní finanční náklady. Tak proč nevyužít toho, co už existuje, co už je vyzkoušené? Rozhodl jsem se pro relativně levné řešení - využít hardware, který už máme, a osadit jej novým interiérem a jiným funkcemi. Za základ jsem tedy vybral derivát ruské kosmické lodi Saljut, která byla poprvé vypuštěna na oběžnou dráhu už v roce 1971. Potom následovaly vylepšené verze a nyní je na Mezinárodní kosmické stanici ISS umístěn modul Zvezda. Je to vlastně řídicí část stanice, která ji dokáže zvednout, otočit atd."

Druhým rozhodujícím aspektem byl interiér pro stav beztíže?

Ano. Člověk si jen těžko umí takové prostředí představit, neví, jak se v něm pohybovat. Na Zemi je všechno jasné, protože díky gravitaci je všechno orientováno vertikálně. Postaví se svislé sloupy a na ně se něco položí, že. V beztížném stavu je všechno jinak. Nemáme podlahu, nemáme strop. Prostředím volně proplouváme. Nemáme jako na Zemi (z pohledu gravitace) jen tři možné směry pohybu, tedy horizontálně a nahoru a dolů, ale máme šest možností, jak tyto tři směry natočit, což z hlediska orientace představuje šílený chaos."

Výstup do volného kosmického prostoru

Vybral jste tedy konstrukci lodě Saljut jako obytné jádro a k tomu výstupovou přetlakovou komoru, která umožňuje výstup ve skafandru do volného kosmického prostoru, což bude pro turisty jistě velmi atraktivní. Ostatně tato komora je už také v provozu na kosmické stanici. A konečně potřebujeme raketu, která nás ke kosmickému hotelu dopraví.

Rozhodl jsem se pro ruskou kosmickou loď Klipper. Její vývoj byl v současnosti sice pozastaven, nicméně se domnívám, že má budoucnost. Je to takový malý raketoplán, a navíc může být poměrně snadno zaměněna za kosmickou loď Sojuz TM, jež bude v provozu ještě asi hodně dlouho. Obě kosmické lodě by byly na orbit vyneseny nejspolehlivějším raketovým nosičem Sojuz. "

Anotace
Architektonické řešení kosmického hotelu

Sojuz by vynesl také hotel na orbitální dráhu?

Tento úkol by připadl raketě Proton, což je také velmi spolehlivý nosič. Následoval by nosič Sojuz, který by vynesl přetlakovou komoru (Pirs), oba moduly by se automaticky spojily a následně by přilétl jeden astronaut a dva turisté v kosmické lodi. V kosmu by mohli pobývat asi deset dní v závislosti na jejich zdravotním stavu a dostatku zásob vody a potravin. Dva až tři dny může totiž také trvat aklimatizace na stav beztíže. S návratovým modulem by se odvezl také veškerý odpad vyprodukovaný obyvateli hotelu."

Pohled na Zemi je prý úchvatný

Jak vysoko by byl hotel umístěn?

Pokládám za nejvýhodnější stejnou výšku, v níž se pohybuje mezinárodní kosmická stanice, a to je 350 km nad zemským povrchem. Nízká orbita 250-500 km je výhodná kvůli pozorování Země. Lze sledovat až 16 východů Slunce, kochat se pohledem na rodnou planetu s dalekohledem, ale i bez něj.

Unikátním zážitkem bude stav beztíže. Z tohoto původně handicapu by se stala atrakce, přednost. Astronauti jsou schopni bydlet v takovém habitatu i několik set dní, samozřejmě musejí cvičit."

Anotace
Řez kosmickým hotelem podává názornou představu o vnitřním uspořádání.

Jak bude vypadat interiér?

Vycházel jsem ze současného komplexu z výkresů, jež jsou veřejně přístupné. Prostor by byl válcový, neměl by strop a podlahu, ale jen stěny. Základním rysem jsou kruhové tvary, křivky, veškerý pohyb se váže ke standardům NASA - jedním z nich je tzv. „pohybová obálka", to znamená, že se člověk průměrné velikosti dokáže otočit ve stavu beztíže v kouli o průměru 122 cm."

O boule by asi nebyla nouze

Nezkušený kosmický turista by při plavbě hotelem asi často narážel do stěn, protože neodhadne, jakou rychlostí se pohybuje. I když hlavou zeď neprorazíš, o boule by asi nebyla nouze.

Proto jsou všechny stěny polstrovány měkkým materiálem. V hotelu jsou veřejné čili společné prostory a tři osobní kajuty - pro pilota a turisty. Je možné je rozložit a zdvojnásobit jejich objem. Lůžko jsem umístil do úzkého prostoru, který tak trochu připomíná spacák. Každý má ve své kajutě soukromé okno do vesmíru, řadu úložných prostor a komunikační displej a počítač. Vycházím z toho, že síť komunikačních satelitů je hustá, takže krátkodobé spojení s rodinou na Zemi by neměl být problém. Celý pobyt by se také natáčel jako suvenýr pro vzpomínku na neobyčejný výlet. Dva teleskopy doplněné záznamovým systémem budou umožňovat pozorovat vesmír.

Rozkládací stůl by se z jedné stěny pomocí pružiny vytáhl ze zásuvky ve zdi a na jednu plochu by se upevnil jako na podlahu. Člověk se k němu posadí, lépe řečeno stabilizuje se pomocí madel. Jídlo by bylo většinou z tub, ale už byl vynalezen klasický hrnek uzpůsobený k pití ve stavu bez tíže. Jeho hubička se stále zužuje a člověk potom kapalinu vlastně vysrkává. Ve stěnách by byly také zásuvky s potravinami a ohřívači pokrmů."

Budoucnost už ťuká?

Základem konceptu kosmického hotelu je modulové skládání. To znamená obytný modul, spojovací, dopravní. Mohou být plně autonomní, létat samostatně nebo se připojit, přečerpávat zásoby a palivo z jednoho do druhého systému.

A nejen to. Obytný modul můžeme třeba vybavit nafukovací konstrukcí a získat tak další prostory až pro 12 lidí. V takovém případě zůstává jádro stejné, ale solární panely budou asi umístěny jinde. Nafukovací prostory se už delší dobu testují přímo v kosmickém prostoru. Jsou vyrobeny z několikavrstevného materiálu. Hlavní roli hrají materiály jako Kevlar (syntetická vlákna) nebo Nextel (keramická vlákna). Zkoušky prokázaly, že odolávají mikrometeoritům velmi dobře. Jejich výhodou je malá hmotnost. Cokoliv chceme vynést na orbitu, je drahé, a proto je výhodné mít modul malý, složený a na orbitě jej rozbalit a nafouknout."

Říkal jste, že kosmický hotel odstartuje již brzy, ale zatím mi váš atraktivní projekt připomíná hudbu budoucnosti.

Už řada společností vážně zvažuje kosmický hotel a doufáme, že proto projeví zájem o náš koncept, který společně dopracujeme do konečné podoby. Kdo bude první s hotelem na orbitě, bude taky nejbohatší a nastaví vysoké ceny. A bohatých zájemců je tolik, že nebude problém, aby se hotel uživil. Několik firem mluví dokonce o hotelovém řetězci ve vesmíru. Proti pozemní architektuře, kde je architektů až příliš, se nás kosmickou architekturou zabývá vlastně jen několik a možnosti jsou proto široké a lákavé," uzavírá náš rozhovor Ing. arch. Ondřej Doule, Ph.D., M.Sc.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: