Témata
Reklama

Atraktivní projekty: Kosmos stále láká

17. 05. 2010

Projekty zaměřené na poznávání kosmu patří stále k nejzajímavějším. Jednak napomáhají rozvoji vědy a techniky a jednak vědecko-technické výsledky prověřené ve vesmíru prosazují také na Zemi.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Automatický raketoplán

Koncem dubna vzbudil velký zájem odborníků i laické veřejnosti úspěšný start prvního amerického plně automatického raketoplánu, tedy bez lidské posádky. Nejvíc však byli vzrušeni vojáci, a to nejen v USA, ale i v Rusku a v Číně. Tento projekt americké armády má totiž v sobě velký strategický potenciál.

Reklama
Reklama
Vývoj a poslání bezpilotního miniraketoplánu Space Plane podléhá vojenskému tajemství.

Na nosné raketě Atlas V umístěný miniraketoplán Space Plane (původně označen jako X-37B ) odstartoval z vojenské části Mysu Canaveral v americkém státě Florida. V porovnání se skutečným raketoplánem je jen asi čtvrtinový.

Tato vesmírná loď je dlouhá téměř 8,9 metru, vysoká kolem 2,9 metru, rozpětí křídel činí téměř 4,6 metru a při startu vážila necelých pět tun. O pohon se starají solární panely a baterie, zatímco raketoplány mají palivové články. V budoucnu bude moci vysazovat na oběžnou dráhu satelity a zase je snášet na zemský povrch.

Od roku 1999 pracovali na konstrukci X-37B na základě smlouvy s NASA američtí lidé ve vývojovém středisku Phantom Works, jež patří firmě Boeing. V roce 2004 předala NASA projekt Pentagonu a ten jej následně přidělil vojenskému letectvu.

Automatický raketoplán umístěný na nosné raketě Atlas V odstartoval z vojenské části Mysu Canaveral.

Vývoj podléhal přísnému utajení a také o současném prvním zkušebním letu se mnoho neví. Možná, že v době vydání tohoto čísla našeho časopisu už bude zase zpátky na rodné planetě, ale možná bude obíhat Zemi ve výši 900 km až 270 dnů. Po dosažení oběžné dráhy otevřel miniraketoplán svůj nákladní prostor a vysunul z něho solární panely. Nic není známo ani o nových navigačních a řídicích systémech. Mezi úkoly tohoto testovacího letu prý patří také prověření nového tepelného štítu a solárních energetických systémů. Vojáci jen oznámili, že X-35B přistane díky automatickému pilotovi na vojenské základě Vandenberg v Kalifornii. Poté bude za 10 až 15 dnů opět připraven na možný další let.

 

Před 20 lety byl do vesmíru vyslán teleskop Hubble.

Obamovy nové plány

Testování miniraketoplánu je dokladem faktu, že i přes omezení amerického kosmického programu, který začátkem roku oznámil prezident Obama (viz MM Průmyslové spektrum 3/2010), se vývoj nepřerušil.

Prezident Barack Obama zastavil projekt Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyslat do roku 2020 americké astronauty na Měsíc. NASA do něho vložila již 9,1 miliardy dolarů. Loni na podzim absolvovala nová nosná raketa Ares I-X úspěšný první ostrý start. Sto metrů dlouhá raketa o hmotnosti 800 tun měla vynášet do kosmu lodě typu Orion s lidskou posádkou, které by nahradily již téměř nepoužitelné raketoplány. NASA je nyní při letech k vesmírné stanici ISS závislá na používání ruských Sojuzů. O pracovní místa přijdou tisíce lidí.
Proti tomuto prezidentovu plánu se vzedmula tak obrovská vlna odporu, že Obama musel v dubnu zajet přímo na Floridu a poněkud své plány zmírnil.

V Kennedyho vesmírném centru prohlásil, že by se rád dožil toho, až Američané přistanou na Marsu. Na Měsíci prý už byli a ve vesmíru existuje mnohem víc dalších věcí k poznávání. Do roku 2025 by měla být zkonstruována nová kosmická loď pro takovou misi. Měla by v třicátých letech tohoto století startovat k různým cílům, například asteroidům, a na nich vybudovat výchozí základny k přistání na Marsu. Chce proto navýšit rozpočet NASA o 6 miliard dolarů a více zapojit soukromé firmy.

Obama oznámil, že vývoj a výroba kosmické lodi Orion pro lety k mezinárodní kosmické stanici ISS smí pokračovat, ale jen jako nouzový záchranný prostředek. Dále slíbil novou těžkou raketu, ale prý až v daleké budoucnosti, kdy už beztak nebude prezidentem. Zatím o ní nic neprozradil, ale prý návrh bude zveřejněn za pět let, a teprve potom začne vývoj.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba - pomyslný nástupce Hubbleova dalekohledu.

Vesmírné oko

Ještě před několika staletími získávali lidé poznatky o vesmíru pouze z pozorování pouhým lidským okem. Teprve roku 1609 si k oku přiložil Galileo Galilei - jako jeden z prvních - právě objevený dalekohled. Díky tomuto vynálezu rozbil heliocentrickou teorii a zahájil éru teleskopické astronomie.

V dalších stoletích se teleskop stával stále výkonnějším. Ovšem rozhodující okamžik nastal 24. dubna 1990, kdy byl do vesmíru vyslán teleskop Hubble, na jehož vývoji se kromě NASA podílela ESA. Vážil 11,6 tuny a byl dlouhý 13,3 metru. Dostal jméno po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi (1889-1953), na oběžnou dráhu byl vynesen kosmickou lodí Discovery a umístěn ve výši 600 km. To byl pro astronomii revoluční zvrat a lidstvu se změnil pohled do okolí rodné planety. Lidé začali pozorovat zrození hvězd a planet. Díky tomuto dalekohledu mohlo být objeveno 3 000 galaxií a určeno stáří kosmu na 13,7 miliardy let. Potvrdil to, co předpověděl muž, po němž získal své jméno!

Od svého startu obletěl zemí stotisíckrát, což představuje 2,4 miliardy kilometrů. Podle nejnovějších údajů NASA provedl 800 tisíc pozorování, pořídil 500 tisíc snímků asi 25 tisíc nebeských objektů. To představuje 30 terabajtů dat. Stal se tak nejproduktivnějším vědeckým přístrojem, který byl kdy vyroben. Přitom začátek mise nebyl nijak slavný. Hned po startu bylo poškozeno hlavní zrcadlo. Celkem bylo vysláno pět „opravárenských" expedic. Poslední let se uskutečnil loni v květnu a po generální opravě mohli vědci konstatovat, že teleskop Hubble je v dobrém stavu a mohl by sloužit ještě pět a možná dokonce deset let.

Obama nyní vyzval vědce, aby pokračovali ve vývoji nového teleskopu. Na tomto úkolu se už dávno usilovně pracuje. Nese jméno James Webb Space Telescope (JWST) a na jeho vývoji se kromě NASA a ESA podílí také Kanada. Do kosmu by jej měla vynést v červnu roku 2013 evropská raketa Arianne 5. Zatímco Hubble může snímat ultrafialové záření a viditelné světlo, JWST je přímo určen k pozorování infračerveného záření. Rozporuplné diskuse vyvolává rozhodnutí umístit JWST na vyšší oběžnou dráhu, na které nebude možné v případě náhlé poruchy rychle zařídit opravu.

Robonauti nastupují

Letos v září by měl na mezinárodní kosmickou stanici ISS nastoupit první robot podobný člověku. Říká se mu robonaut a měl by se stát stálým obyvatelem stanice.

Jeho vývoj odpovídá novému trendu, který klade větší důraz na spolupráci NASA a soukromých firem. Robonaut2 čili R2, jak je v řeči odborníků nazýván, vyvinuli společně konstruktéři NASA a automobilového koncernu General Motors. Robot o hmotnosti 136 kilogramů se skládá z hlavy, trupu a dvou rukou. Díky rukám, které se podobají lidským, je schopen používat stejné nářadí jako členové posádky ISS. V budoucnu by měla největší přednost humanoidních robotů spočívat v jejich schopnosti asistovat lidem při výstupech do volného prostoru a při úkolech, které jsou pro lidi příliš náročné nebo riskantní. Bude schopen pracovat nejen na oběžné dráze ale i v továrnách GM na Zemi.

Přednost humanoidních robotů bude spočívat v jejich schopnosti asistovat lidem při výstupech do volného prostoru.

Na stanici jej dopraví raketoplán Discovery a budou mu svěřeny některé aktivity v laboratoři Destiny. Podle ředitele úřadu pro integraci výzkumných systémů při NASA Johna Olsona nemají být robonauti „náhradou za lidi, ale jejich společníky, kteří mohou vykonávat klíčové podpůrné úkoly".

Nebeský palác

Velmi pozorně sleduje všechny americké a evropské projekty Čína, která se do mezinárodní spolupráce zapojuje jen nerada a nepodstatně. Sama chystá na příští rok kosmickou stanici na oběžné dráze. Bude se jmenovat Nebeský palác a bude sloužit, jak jinak, vojákům. Toho jsou si snad vědomi i poradci prezidenta Obamy.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 100615
Datum: 17. 05. 2010
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Související články
Stroje v pohybu – Létající roboty inspirují intralogistiku

Stroje v pohybu, to je název nového seriálu, ve kterém vám budeme představovat technicky zajímavá řešení především z oblasti dopravní a manipulační techniky. Dnes se budeme věnovat oblasti bionických konstrukcí, konkrétně projektu BionicSwift (bionický rorýs). Tito bioničtí rorýsové mohou díky GPS pro vnitřní prostory a radiokomunikaci prostřednictvím širokopásmové technologie UWB bezpečně a koordinovaně létat v definovaném vzdušném prostoru. Pro provádění těchto vzdušných manévrů tak, aby to co nejvíce odpovídalo živé předloze, mají jejich křídla pera, podobně jako skuteční ptáci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 5. díl: Typy nabíjení a jejich specifika

V minulém díle jsme jako jednu z problematických stránek bateriových elektrických vozů uvedli relativně nízkou specifickou energii, tedy poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů. Dospěli jsme k tomu závěru, že aby byl hypotetický přechod na elektromobilitu skutečně účelný z hlediska snížení emisí CO2, nebudou moci mezi poptávané vlastnosti automobilů patřit vysoký výkon a na něj vázaný komfortní dojezd. Současné problémy s malým dojezdem elektromobilů lze částečně řešit budováním nabíjecí infrastruktury. Možnostem dobíjení bateriových elektrických vozů, jako i jeho problematickým stránkám, se budeme věnovat v tomto díle.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit