Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Las Vegas: Dálnice, nebo slepé uličky?

Začátek ledna patřil ve světovém centru hazardu a zábavy (čili v Las Vegas v Nevadské poušti) už tradičně k nejdůležitějšímu veletrhu spotřební elektroniky ‒ Consumer Electronics Show (CES).

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

CES v minulých letech překvapoval a naznačoval trendy a směry dalšího rozvoje. Letos se však žádná „šokující“ a nečekaná novinka neobjevila. Představené inovace pouze logicky navazují na ty předchozí, takže jde spíš o kontinuitu a evoluci než o revoluci. Je ovšem otázka do diskuse, zda všechny uvedené novinky „stavějí dálnici“ tím správným směrem, anebo zda nakonec nejde jen o „slepé uličky“. I to se ovšem stává a historie objevů a vynálezů je podobných příkladů plná.

Reklama
Reklama

Internet věcí

„Internet věcí (Internet of Things, IoT) už není science fiction, ale science fact čili skutečnost,“ řekl při slavnostním zahájení veletrhu Boo-Keun Yoon, prezident a CEO společnosti Samsung Electronics Co. Ltd., muž bezesporu nanejvýš povolaný k takovým prohlášením. Vždyť reprezentuje elektronický globální gigant charakterizovaný 211 miliardami dolarů. Ostatně exponáty i dalších firem dokazovaly, že éra IoT skutečně začala. Odborníci očekávají, že vzájemné propojování všech spotřebičů a elektronických zařízení se dotkne každého z nás. Pan Yoon dále uvedl, že podle jejich zjištění se téměř třetina spotřebitelů zajímá o internet věcí, ale odpovídající přístroje mají asi jen dvě procenta z nich. Tato disproporce představuje velký potenciál pro transformaci ekonomiky, společnosti a způsobu života.

„Internet věcí už není science fiction, ale science fact,“ řekl při zahájení Boo-Keun Yoon, prezident společnosti Samsung Electronics Co.

Samsung sám promptně mění svůj ekonomický model. V roce 2017 bude 90 procent produktů firmy tvořeno zařízeními internetu věcí. A první zde už byly k vidění. Vše se propojuje se vším. Televizory všech výrobců mají stále větší plochu, větší rozlišení, jsou lehčí a tenčí – a také zakřivenější! Chytré telefony jsou zase o něco chytřejší a tablety zase někdy přejímají jejich funkce. A kdo nebude mít v televizoru internet, jako by nebyl!

Takhle vypadá ta virtuální realita?

Toto tvrzení platí především pro náš soukromý život, ale vše nasvědčuje tomu, že stejnou měrou se týká i našeho profesního prostředí. Základem bude chytrý telefon, možná tablet, lehký, s vysokým rozlišením a velkou kapacitou paměti, který bude mít každý v kapse, takže se snadno připojí ke svému stolnímu počítači v konstrukční kanceláři, ve výrobní hale, v šéfově zasedačce nebo u sebe doma a propojí se se všemi potřebnými zařízeními třeba v průmyslovém provozu. Základem jsou samozřejmě senzory neboli elektronická forma našich smyslů, jako jsou oči, uši, čich, hmat, eventuálně chuť. A využití brýlí s virtuální realitou, které na veletrhu sloužily spíš jako technická základna akčních her či filmů, se v průmyslové praxi pomalu stává dennodenní skutečností i v evropských továrnách.

Chytrá kola

Loni na podzim jsme v tomto seriálu informovali o tom, jak Google už několik let vyvíjí Google auto bez řidiče, o němž tvrdí, že mu patří budoucnost. Veřejnosti představil dokonce svůj vlastní první funkční vzorek a chytře naznačil, že chce spolupracovat s různými automobilkami. Nejde mu totiž o auto jako takové, nýbrž o software. Sliboval vyrobit do konce roku 100 prototypů. Na CES však nevystavil žádný. Ale inspiroval všechny výrobce, kteří pod jeho vlivem chtějí z auta udělat hračku řízenou z mobilního telefonu. V tom je kouzlo, ale i riziko.

V Las Vegas jsme byli svědky toho, jak se jindy chytré či vychytralé automobilky nechaly nachytat na strategii Googlu. On jim bude dodávat aplikace a nebude se starat o vývoj a výrobu, či dokonce prodej a servis aut. Ony k nim budou dodávat obal, tzn. automobily. Všechny se předháněly ve způsobech, jak ukázat, že chytré telefony mění jejich auta k lepšímu tím, že jim dodávají inteligenci.

Mercedes přijíždí…
… a představuje se.

Plamenný apel na podporu autonomních vozů pronesl hned v úvodu veletrhu Dieter Zetsche, šéf automobilky Daimler a Mercedes-Benz, a prezentoval svou představu auta budoucnosti, které vyvinuli konstruktéři jeho společnosti soustředění v pobočce v Silicon Valley. Senzorika dnes natolik pokročila, že umožňuje řídit auto v silničním provozu v podstatě bez řidiče. Využívá k tomu ultrazvuk, stereokamery a radary schopné plnit nejrůznější úkoly. K tomu přistupuje už v jiných průmyslových odvětvích využívaná „rozšířená realita“ (augmented reality), jež umožňuje projektovat do reálného obrazu schémata blížících se křižovatek a podobně.
Interiér vozu je kapitola sama o sobě. Designéři si pustili takříkajíc fantazii na špacír a udělali z vnitřku auta klubovnu, v níž se cestující dobře baví jako v rychlovlaku a pramálo se starají o řízení vozu. Ani moc nesledují okolní krajinu či provoz v ulici, maximálně si na stěny vozu promítají video či předpověď počasí.

Pozadu na tomto autosalonu v Las Vegas nezůstali ani další světoví výrobci automobilů. Audi dostalo v Kalifornii jako první už loni povolení k testování aut bez řidiče v běžném provozu. Využilo toho letos k velké reklamní jízdě svého prototypu A7 ze San Franciska do Las Vegas. Trasu dlouhou asi 900 kilometrů absolvoval zkušební tým průměrnou rychlostí 110 km/h v noci i za silného deště (který suchem strádající Kalifornie tolik potřebuje) a bez problémů. Vůz je vybaven elektronikou, jež pozorně sleduje prostor okolo, zaznamenává průběh jízdy, komunikuje dálkově s řídicím serverem mimo vůz atd. Na tiskovce nám řekl prof. Ulrich Hackenberg, který je v představenstvu Audi odpovědný za technický vývoj, že se nechtějí zaměřovat jen na vize budoucnosti, ale ověřené postupy a řešení uplatňují do dvou let v nových modelech. Navíc pronesl ovšem jednu podstatnou větu, a sice, že jim nejde o robotický vůz, ale že chtějí ulehčit řidiči řízení vozidla.

A to je myslím jádro pudla nebo chcete-li zásadní kámen úrazu letošního automobilovo-elektronického show v Las Vegas. Řízení auta má být bezpečné a přinášet radost, pohodu a relaxaci.

Audi přijíždí…
… a představuje se

BMW představilo mimo jiné svůj nový informační a zábavní systém, který řidič ovládá jednoduchými gesty. Například kroužením ukazováčku ve vzduchu změní hlasitost rádia. Také ostatní automobilky se předháněly v tom, kdo zcela vyškrtne z interiéru a z palubní desky knoflíky a tlačítka a nahradí je ploškami reagujícími na dotyk nebo dokonce jen gesto. S trochou nadsázky můžeme očekávat, že příští rok se zde objeví auto, které podle grimasy na tváři manželky řidiče změní barvu. Možná, že tolik nepřeháníme, protože se v Las Vegas už prezentovaly mobilní aplikace, jež poznávají naši náladu a podle ní nám vybírají hudbu.

Ovšem dosavadní zkušenosti nás vyzývají k opatrnosti a ke střízlivému hodnocení. Projel jsem v minulých týdnech mnoho mil po amerických silnicích v amerických vozech s dotykovými obrazovkami a nejednou jsem zažil, že dotyk byl buď silný, anebo slabý, takže panel nereagoval tak, jak měl. Pak jsem se na něj musel podívat, zjistit, zda se dotýkám opravdu té správné plošky, musel jsem odvrátit zrak od silnice, což může být při velké rychlosti a v hustém provozu životu nebezpečné. Takže knoflík je knoflík!

A dirigování auta hlasem v sobě skrývá také mnoho úskalí. Například slovní ovládání amerického tabletu člověkem s neamerickou výslovností přináší buď humorné záměny, nebo tragická nedorozumění. A což taková gesta. Než je kamera správně dešifruje, může být vůz v příkopě. Tedy v tom lepším případě.
Takže všeho moc je příliš! Chceme jezdit v elektronické krabici, nebo sledovat krajinu kolem cesty? Elektronika může být stejně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán.

Souboj elektřiny s vodíkem

Ani v Las Vegas se nerozhodl souboj vozů na elektrický či vodíkový pohon. Toyota trochu vybočila z řady vystavujících automobilek a propagovala svůj vodíkový vůz. Už letos v říjnu začne v USA prodávat svůj model Mirai. Aktuálně v Las Vegas ohlásila, že dává volně k dispozici 5 680 patentů týkajících se vodíkového pohonu. Je to jistě odvážný strategický a marketinkový tah. Bezesporu se inspirovala automobilkou Tesla Motors, která už loni dala veřejnosti k dispozici patenty týkající se čistě elektrického pohonu. Jde o bezprecedentní krok, který někteří experti srovnávají s rozhodnutím automobilky Volvo, jež v 50. letech uvolnila patenty na bezpečnostní pásy. Tesla Motors samostatně nevystavovala, ale svůj model Tesla X prezentovala v expozici firmy Panasonic, který pro něj vyrábí baterie. Jistě není bez zajímavosti, že se neví, kdy se vůz začne prodávat, ale už si jej objednalo 30 tisíc lidí. Tomu se říká marketing nebo taky zajíc v pytli.

O elektromobil Tesla byl velký zájem.

Jisté je, že zájem o elektrická auta v USA stoupá. Loni se jich prodalo 119 720, z toho nejvíc připadlo na Nissan Leaf, a to 30 200 kusů. Druhý skončil Chevrolet Volt s 18 805 vozy.

Také není bez zajímavosti, že švédská automobilka Volvo představila v Las Vegas novou přilbu. Nikoliv pro řidiče, ale pro cyklisty. Vysílá signály do okolí a informuje šoféry, aby sportovce na kolech nepřehlédli.

Karel Sedláček, Las Vegas

karel.sedlacek@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 150107
Datum: 11. 02. 2015
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Virtuální realita se stává realitou

Zprvu patřil pojem virtuální realita do říše science-fiction. Čtenář takových knížek nebo divák filmů s touto tematikou byl fascinován: mohl se nechat obklopovat jiným světem. Najednou ze stěn jeho prostoru začalo vystupovat jiné prostředí, on se do něj mohl včlenit a poznávat jiné postavy a děje. A pomocí přídavných senzorů, umístěných například v rukavicích, mohl cítit styk ruky s virtuálním partnerem.

Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Atraktivní projekty: Wi-fi s novým trendem

Na letišti se neztratíte, v muzeu získáte atraktivního průvodce a v nemocnici budete stále v lékařské péči. Umožňují to nové trendy v technologii wi-fi.

Související články
Největší událost ve světě technických textilií

V polovině letošního května se opět po dvou letech souběžně konaly dva
textilní veletrhy: Texprocess – mezinárodní veletrh strojů a zařízení pro textilní
průmysl a Techtextil – mezinárodní veletrh technických a netkaných textilií.
Po čtyři dny se veletržní a výstavní centrum ve Frankfurtu nad Mohanem stalo
jednou z předních mezinárodních platforem pro uživatele technických textilií
z nejrůznějších odvětví, ale také pro výrobce oděvů, módního oblečení,
čalouněného nábytku a kožených výrobků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Ifa naznačuje vývoj

Tak se experti zase jednou mýlili. V době online připojení se zdálo, že je veletrhům odzvoněno, že širokou veřejnost už nebudou zajímat. Internationale Funkausstellung (IFA) v Berlíně dokazuje opak. Zájem byl veliký a IFA s tradičním názvem starým více než 90 let naznačila sílící trendy.

Technické textilie: Je libo šaty z mléka?

V polovině letošního června se na frankfurtském výstavišti konal mezinárodní veletrh technických a netkaných textilií Techtextil. Organizátoři zaznamenali oproti minulým ročníkům vyšší počet vystavovatelů, který přilákal i více návštěvníků. To umožnilo Techtextilu upevnit si postavení přední světové události v tomto odvětví a přesvědčit návštěvníky, že vyspělé textilie a technologie jsou stále na vzestupu. Již podruhé souběžně s ním probíhal veletrh vyspělých technologií, textilních strojů a IT procesů Texprocess.

Předností je úzká specializace

V současné době rychlého přenosu nejnovějších informací se zdá, že je veletrhům a výstavám odzvoněno. Praxe však ukazuje, že mají budoucnost, pokud mění svůj styl. Základem úspěchu je přísná specializace. V takovém setkání s odbornou diskusí přímo nad určitou novinkou vítězí nad internetem.

NPE 2012 a plastové materiály

V Orlandu na Floridě se na sklonku jara konala největší událost roku v průmyslu plastů - trienale NPE 2012, která současně oslavila 75. výročí založení SPI (Society of the Plastic Industry). Poprvé po 40 letech se National Plastics Exhibition, tento vrcholný veletrh amerického plastového průmyslu, nekonal v červnu v Chicagu, ale o něco dříve na Floridě, mimo centra automobilového průmyslu, plastů a strojírenství amerického Středozápadu.

Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

HANNOVER MESSE 2018 (pondělí 23. - pátek 27. dubna)

Bezplatné elektronické vstupenky pro čtenáře časopisu MM Průmyslové spektrum.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit