Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY: Las Vegas: Dálnice, nebo slepé uličky?

Začátek ledna patřil ve světovém centru hazardu a zábavy (čili v Las Vegas v Nevadské poušti) už tradičně k nejdůležitějšímu veletrhu spotřební elektroniky ‒ Consumer Electronics Show (CES).

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

CES v minulých letech překvapoval a naznačoval trendy a směry dalšího rozvoje. Letos se však žádná „šokující“ a nečekaná novinka neobjevila. Představené inovace pouze logicky navazují na ty předchozí, takže jde spíš o kontinuitu a evoluci než o revoluci. Je ovšem otázka do diskuse, zda všechny uvedené novinky „stavějí dálnici“ tím správným směrem, anebo zda nakonec nejde jen o „slepé uličky“. I to se ovšem stává a historie objevů a vynálezů je podobných příkladů plná.

Reklama
Reklama

Internet věcí

„Internet věcí (Internet of Things, IoT) už není science fiction, ale science fact čili skutečnost,“ řekl při slavnostním zahájení veletrhu Boo-Keun Yoon, prezident a CEO společnosti Samsung Electronics Co. Ltd., muž bezesporu nanejvýš povolaný k takovým prohlášením. Vždyť reprezentuje elektronický globální gigant charakterizovaný 211 miliardami dolarů. Ostatně exponáty i dalších firem dokazovaly, že éra IoT skutečně začala. Odborníci očekávají, že vzájemné propojování všech spotřebičů a elektronických zařízení se dotkne každého z nás. Pan Yoon dále uvedl, že podle jejich zjištění se téměř třetina spotřebitelů zajímá o internet věcí, ale odpovídající přístroje mají asi jen dvě procenta z nich. Tato disproporce představuje velký potenciál pro transformaci ekonomiky, společnosti a způsobu života.

„Internet věcí už není science fiction, ale science fact,“ řekl při zahájení Boo-Keun Yoon, prezident společnosti Samsung Electronics Co.

Samsung sám promptně mění svůj ekonomický model. V roce 2017 bude 90 procent produktů firmy tvořeno zařízeními internetu věcí. A první zde už byly k vidění. Vše se propojuje se vším. Televizory všech výrobců mají stále větší plochu, větší rozlišení, jsou lehčí a tenčí – a také zakřivenější! Chytré telefony jsou zase o něco chytřejší a tablety zase někdy přejímají jejich funkce. A kdo nebude mít v televizoru internet, jako by nebyl!

Takhle vypadá ta virtuální realita?

Toto tvrzení platí především pro náš soukromý život, ale vše nasvědčuje tomu, že stejnou měrou se týká i našeho profesního prostředí. Základem bude chytrý telefon, možná tablet, lehký, s vysokým rozlišením a velkou kapacitou paměti, který bude mít každý v kapse, takže se snadno připojí ke svému stolnímu počítači v konstrukční kanceláři, ve výrobní hale, v šéfově zasedačce nebo u sebe doma a propojí se se všemi potřebnými zařízeními třeba v průmyslovém provozu. Základem jsou samozřejmě senzory neboli elektronická forma našich smyslů, jako jsou oči, uši, čich, hmat, eventuálně chuť. A využití brýlí s virtuální realitou, které na veletrhu sloužily spíš jako technická základna akčních her či filmů, se v průmyslové praxi pomalu stává dennodenní skutečností i v evropských továrnách.

Chytrá kola

Loni na podzim jsme v tomto seriálu informovali o tom, jak Google už několik let vyvíjí Google auto bez řidiče, o němž tvrdí, že mu patří budoucnost. Veřejnosti představil dokonce svůj vlastní první funkční vzorek a chytře naznačil, že chce spolupracovat s různými automobilkami. Nejde mu totiž o auto jako takové, nýbrž o software. Sliboval vyrobit do konce roku 100 prototypů. Na CES však nevystavil žádný. Ale inspiroval všechny výrobce, kteří pod jeho vlivem chtějí z auta udělat hračku řízenou z mobilního telefonu. V tom je kouzlo, ale i riziko.

V Las Vegas jsme byli svědky toho, jak se jindy chytré či vychytralé automobilky nechaly nachytat na strategii Googlu. On jim bude dodávat aplikace a nebude se starat o vývoj a výrobu, či dokonce prodej a servis aut. Ony k nim budou dodávat obal, tzn. automobily. Všechny se předháněly ve způsobech, jak ukázat, že chytré telefony mění jejich auta k lepšímu tím, že jim dodávají inteligenci.

Mercedes přijíždí…
… a představuje se.

Plamenný apel na podporu autonomních vozů pronesl hned v úvodu veletrhu Dieter Zetsche, šéf automobilky Daimler a Mercedes-Benz, a prezentoval svou představu auta budoucnosti, které vyvinuli konstruktéři jeho společnosti soustředění v pobočce v Silicon Valley. Senzorika dnes natolik pokročila, že umožňuje řídit auto v silničním provozu v podstatě bez řidiče. Využívá k tomu ultrazvuk, stereokamery a radary schopné plnit nejrůznější úkoly. K tomu přistupuje už v jiných průmyslových odvětvích využívaná „rozšířená realita“ (augmented reality), jež umožňuje projektovat do reálného obrazu schémata blížících se křižovatek a podobně.
Interiér vozu je kapitola sama o sobě. Designéři si pustili takříkajíc fantazii na špacír a udělali z vnitřku auta klubovnu, v níž se cestující dobře baví jako v rychlovlaku a pramálo se starají o řízení vozu. Ani moc nesledují okolní krajinu či provoz v ulici, maximálně si na stěny vozu promítají video či předpověď počasí.

Pozadu na tomto autosalonu v Las Vegas nezůstali ani další světoví výrobci automobilů. Audi dostalo v Kalifornii jako první už loni povolení k testování aut bez řidiče v běžném provozu. Využilo toho letos k velké reklamní jízdě svého prototypu A7 ze San Franciska do Las Vegas. Trasu dlouhou asi 900 kilometrů absolvoval zkušební tým průměrnou rychlostí 110 km/h v noci i za silného deště (který suchem strádající Kalifornie tolik potřebuje) a bez problémů. Vůz je vybaven elektronikou, jež pozorně sleduje prostor okolo, zaznamenává průběh jízdy, komunikuje dálkově s řídicím serverem mimo vůz atd. Na tiskovce nám řekl prof. Ulrich Hackenberg, který je v představenstvu Audi odpovědný za technický vývoj, že se nechtějí zaměřovat jen na vize budoucnosti, ale ověřené postupy a řešení uplatňují do dvou let v nových modelech. Navíc pronesl ovšem jednu podstatnou větu, a sice, že jim nejde o robotický vůz, ale že chtějí ulehčit řidiči řízení vozidla.

A to je myslím jádro pudla nebo chcete-li zásadní kámen úrazu letošního automobilovo-elektronického show v Las Vegas. Řízení auta má být bezpečné a přinášet radost, pohodu a relaxaci.

Audi přijíždí…
… a představuje se

BMW představilo mimo jiné svůj nový informační a zábavní systém, který řidič ovládá jednoduchými gesty. Například kroužením ukazováčku ve vzduchu změní hlasitost rádia. Také ostatní automobilky se předháněly v tom, kdo zcela vyškrtne z interiéru a z palubní desky knoflíky a tlačítka a nahradí je ploškami reagujícími na dotyk nebo dokonce jen gesto. S trochou nadsázky můžeme očekávat, že příští rok se zde objeví auto, které podle grimasy na tváři manželky řidiče změní barvu. Možná, že tolik nepřeháníme, protože se v Las Vegas už prezentovaly mobilní aplikace, jež poznávají naši náladu a podle ní nám vybírají hudbu.

Ovšem dosavadní zkušenosti nás vyzývají k opatrnosti a ke střízlivému hodnocení. Projel jsem v minulých týdnech mnoho mil po amerických silnicích v amerických vozech s dotykovými obrazovkami a nejednou jsem zažil, že dotyk byl buď silný, anebo slabý, takže panel nereagoval tak, jak měl. Pak jsem se na něj musel podívat, zjistit, zda se dotýkám opravdu té správné plošky, musel jsem odvrátit zrak od silnice, což může být při velké rychlosti a v hustém provozu životu nebezpečné. Takže knoflík je knoflík!

A dirigování auta hlasem v sobě skrývá také mnoho úskalí. Například slovní ovládání amerického tabletu člověkem s neamerickou výslovností přináší buď humorné záměny, nebo tragická nedorozumění. A což taková gesta. Než je kamera správně dešifruje, může být vůz v příkopě. Tedy v tom lepším případě.
Takže všeho moc je příliš! Chceme jezdit v elektronické krabici, nebo sledovat krajinu kolem cesty? Elektronika může být stejně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán.

Souboj elektřiny s vodíkem

Ani v Las Vegas se nerozhodl souboj vozů na elektrický či vodíkový pohon. Toyota trochu vybočila z řady vystavujících automobilek a propagovala svůj vodíkový vůz. Už letos v říjnu začne v USA prodávat svůj model Mirai. Aktuálně v Las Vegas ohlásila, že dává volně k dispozici 5 680 patentů týkajících se vodíkového pohonu. Je to jistě odvážný strategický a marketinkový tah. Bezesporu se inspirovala automobilkou Tesla Motors, která už loni dala veřejnosti k dispozici patenty týkající se čistě elektrického pohonu. Jde o bezprecedentní krok, který někteří experti srovnávají s rozhodnutím automobilky Volvo, jež v 50. letech uvolnila patenty na bezpečnostní pásy. Tesla Motors samostatně nevystavovala, ale svůj model Tesla X prezentovala v expozici firmy Panasonic, který pro něj vyrábí baterie. Jistě není bez zajímavosti, že se neví, kdy se vůz začne prodávat, ale už si jej objednalo 30 tisíc lidí. Tomu se říká marketing nebo taky zajíc v pytli.

O elektromobil Tesla byl velký zájem.

Jisté je, že zájem o elektrická auta v USA stoupá. Loni se jich prodalo 119 720, z toho nejvíc připadlo na Nissan Leaf, a to 30 200 kusů. Druhý skončil Chevrolet Volt s 18 805 vozy.

Také není bez zajímavosti, že švédská automobilka Volvo představila v Las Vegas novou přilbu. Nikoliv pro řidiče, ale pro cyklisty. Vysílá signály do okolí a informuje šoféry, aby sportovce na kolech nepřehlédli.

Karel Sedláček, Las Vegas

karel.sedlacek@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 150107
Datum: 11. 02. 2015
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit